Průměrná mzda v Česku stále roste. Tempo ale zpomaluje

4. 12. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Ve třetím čtvrtletí 2019 opět narostla průměrná hrubá mzda v Česku, a to na 33 697 korun. Za rok se zvýšila o téměř sedm procent.

Při započtení inflace je průměrný výdělek v ČR o čtyři procenta vyšší než na konci loňského roku.

Mzdy v Česku nerostou tak rychle jako loni, nicméně jde stále o expresní tempo, říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Výdělky tlačí nahoru nízká nezaměstnanost. Firmám stále zoufale chybí kvalifikovaná pracovní síla, zaměstnavatelé proto musejí přeplácet zaměstnance od konkurence. Ve veřejném sektoru navíc dochází k rychlému růstu platů a soukromé firmy se přizpůsobují.

Většina zaměstnanců nicméně na průměrnou mzdu nedosáhne. Její hodnotu totiž zkreslují lidé s vysokými příjmy.

Medián je asi třicet tisíc

„Je proto vhodné používat ukazatel mediánu mezd, který lépe vyjadřuje příjmovou situaci běžných zaměstnanců. Medián představuje hodnotu mzdy, kterou pobírá zaměstnanec uprostřed pomyslného souboru všech zaměstnanců seřazených vzestupně podle výše mzdy. Ve třetím čtvrtletí 2019 dosáhl výše 29 549 korun a meziročně vzrostl o 6,7 procenta,“ připomíná Štěpán Křeček.

Čtyři pětiny zaměstnanců pobíraly mzdu do 52 531 korun. Na nejvyšší průměrný plat dosáhnou Pražané (41 720 korun). Naopak nejnižší (29 941 korun) je v Karlovarském kraji.

Podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka pokračovalo ve 3. čtvrtletí 2019 rozevírání nůžek mezi růstem mezd v největším odvětví české ekonomiky (zpracovatelském průmyslu) a zvyšováním platů v části veřejného sektoru, především ve vzdělávání.

Průmyslové podniky začínají pociťovat pokles nových zakázek a některé firmy dokonce snižují počet zaměstnanců.

„Velmi solidní růst mezd pokračoval i ve 3. čtvrtletí letošního roku, ačkoliv je zjevná slábnoucí dynamika mzdového vývoje. Průměrná mzda ve 3. čtvrtletí zároveň rostla o něco pomaleji, než ukazovala prognóza ČNB,“ upozorňuje Novák.

Mzdy však rostou stále rychleji než produktivita práce. „S tím, jak dochází ke zpomalení hospodářského růstu, se ve 3. čtvrtletí dále rozevíraly nůžky mezi vývojem mezd a produktivitou práce. Situace podniků je nicméně značně diferencovaná. Největší problém s růstem mezd mají firmy, které operují na nižším stupni přidané hodnoty,“ doplňuje analytik.

Hrozba pro konkurenceschopnost?

Dlouhodobě může mít podle expertů rychlý růst mezd negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků.

Nejrychleji rostly ve sledovaném období mzdy ve Středočeském kraji (7,7%), nejpomaleji v Praze (5,9%). Zajímavostí je i to, že průměrná mzda ve vzdělávání dosáhla 34 500 korun a překročila celorepublikový průměr.

„Svého vrcholu růstu dosáhly mzdy loni, tedy rok po dosažení maximálního tempa růstu HDP. Za celý letošní rok podle všeho nominální růst mezd nepřekročí sedm procent,“ tvrdí hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. „Dvojciferným tempem rostou platy jen v odvětví vzdělávání, kde poprvé překročily celorepublikový průměr. Vládní politika zvyšování platů učitelům je tedy v číslech již zřetelná,“ dodává.

Pro další období počítají analytici se zpomalováním tempa růstu mezd. Za celý příští rok by se průměr neměl zvýšit o více než šest procent. Příjmy domácností však budou nadále podporovat ekonomický růst.

Lukáš Kovanda z Czech Fund připomíná ještě jednu zajímavou statistiku: „Citelný růst mezd láká do Prahy další pracovníky, takže tam došlo ze všech krajů ČR k nejvýraznějšímu přírůstku evidenčního počtu zaměstnanců,“ sděluje.

„S výjimkou Prahy a Královéhradeckého kraje v ostatních částech země docházelo ve třetím čtvrtletí naopak k úbytku evidenčního počtu zaměstnanců. Nejvýraznější byl tento úbytek v Karlovarském kraji, i kvůli zmíněným nejnižším mzdám v ČR,“ dodává ekonom.

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek