Průmyslové srdce Saúdské Arábie tepe na východě země



Východní provincie se na celkovém exportu Saúdské Arábie podílí ze dvou třetin. Ačkoli drtivou většinu produkce tvoří ropa, zemní plyn a produkty z ní, v posledních desetiletích se zde podařilo rozvinout chemický průmysl, logistiku, ocelářství, ale také odvětví zpracovatelského průmyslu v subsektorech plastů, armatur, automobilových komponent, nábytku, a dokonce i potravin.

Poloha provincie při hranicích s Bahrajnem, Spojenými arabskými emiráty, Ománem a také Katarem pak tuto oblast prakticky předurčuje k silnému zaměření na zahraniční obchod. Konkurenční prostředí dalo vzniknout nadprůměrně kvalifikované a produktivní pracovní síle. Regionu prakticky dominuje trojměstí úzce sousedících aglomerací Dammám, Dahrán a Chobar. Dalším významným střediskem je pak přístav Džubajl.

Dammám je hlavním městem provincie a sídlem přístavu krále Abdul Azíze, největšího přístavu v Perském zálivu a zároveň druhého největšího přístavu v regionu (po Džiddě). Na konci roku 2017 byly oznámeny plány na vybudování logistického parku, který je otevřen hlavně zahraničním investorům. Příležitosti se tak otevírají pro firmy, které dodávají řešení v oblasti zefektivnění logistiky, ale i dodavatele přístavních zařízení (velkokapacitní jeřáby), nejen pro kontejnery, ale také pro loděnice. Význam přístavu tkví také v jeho blízkosti k ropným polím a rafinériím. Dammám má také dobré dálniční spojení s ostatními centry Saúdské Arábie, což je zásadním předpokladem pro stále rostoucí toky zboží.

Vedle přístavu se průmyslová produkce regionu soustřeďuje zejména do tří průmyslových parků (Industrial Cities), z nichž první byl vystavěn již v 70. letech 20. století a dnes se nachází v podstatě ve středu města. Nejnovější třetí průmyslový park byl založen v roce 2012. Tyto průmyslové parky představují nejen dobrou investiční příležitost, jsou také ideálním místem pro zapojení do dodavatelsko-odběratelského řetězce ve spolupráci s místními firmami. V průmyslových parcích sídlí totiž řada přímých dodavatelů Saudi Aramco, a také dalších podniků zpracovatelského průmyslu, včetně chemického průmyslu, ocelářství či potravinářství. Blízkost přístavu usnadňuje veškeré dodávky.

Investoři ocení relativně rychlé administrativní procesy, nízké nájmy a poplatky s ním spojené, ale také výjimky z dovozních cel na suroviny, vybavení a stroje nutné pro výrobu. Jednoduchá daňová struktura (v podstatě je odváděna pouze korporátní daň z příjmu, odliv kapitálu ze země je daněn pětiprocentní srážkovou daní) a finanční podpora zácviku místních zaměstnanců či nízko úročené státní půjčky pak působení významně usnadňují.

Dahrán je nejen administrativním sídlem státní ropné společnosti Saudi Aramco, ale také Univerzity krále Fahda (King Fahd University of Petroleum and Minerals), která je jednou z neprestižnějších v zemi. Otevírají se zde možnosti spolupráce při výzkumu a vývoji, dále pak dodávce laboratorního zařízení či spolupráce při školení zaměstnanců pro Saudi Aramco i akademickou sféru.

Ke konci roku 2018 byl představen projekt průmyslového parku King Salman Energy Park (SPARK), který má mít plochu 50 km². Tato zóna má výhledově umožnit, aby 70 % služeb a materiálu do saúdského energetického sektoru pocházelo z místních zdrojů. Pro zahraniční firmy, které plánují spolupráci s místními podniky v energetickém průmyslu, je tak SPARK příležitostí. Chobar zdánlivě vedle dvou dříve popsaných měst těží pouze ze své geografické blízkosti, ale sídlí zde výrobní kapacity pro obranný průmysl.

Přibližně 50 kilometrů od Dammámu leží významné město Džubajl. Pod toto druhé průmyslové centrum spadají dva důležité přístavy – obchodní přístav, který zásadně pomohl snížit tlak na přístav v Dammámu, a průmyslový přístav krále Fahada, přes nějž jsou transportovány zejména ropné produkty, petrochemikálie, hnojiva a síra. Příležitosti se naskýtají v oblasti údržby a modernizace přístavních zařízení, úložných kapacit ropy a zemního plynu, a logistických systémů. Průmyslový park Jubail Industrial City, založený v 70. letech 20. století, byl v roce 1983 uveden v Guinessově knize rekordů coby největší svého druhu.

Sídlí zde výrobní závody nejvýznamnějších státních podniků sdružených pod korporací SABIC (Saudi Basic Industries Corporation), zejména ocelárny Hadeed. Společný podnik Saudi Aramco a Dow Chemical Company vystupující pod obchodní značkou Sadara zde také buduje jeden z největších chemicko-průmyslových komplexů na světě PlasChem, kde se vyrábí široká škála produktů pro automobilovou výrobu, stavebnictví, úpravu vody, zemědělství a těžební průmysl, ale také automobilové díly, stavební materiály, domácí spotřebiče, technologie pro obnovitelnou energetiku či farmaceutické produkty.

V neposlední řadě je nutné zmínit i průmyslový park v Rás al-Chajr, kde saúdský podnik Ma’aden vystavěl integrovaný produkční řetězec hliníku z domácí bauxitové rudy, a také podnik na výrobu hnojiv z místních fosfátu.

Dlouhodobou strategií saúdské vlády je vybudování diverzifikované ekonomiky a rozvoj národních kapacit v řadě průmyslových odvětví. Také proto je možné pozorovat odklon od klasického exportu a preference zakládání společných podniků, jakož i transferu technologií a výroby. Členství Saúdské Arábie v Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) a GAFTA (Velká oblast arabského volného obchodu) pak snižují náklady a usnadňují vývozy do ostatních zemí regionu.

Východní provincie je tak dobrým místem pro spolupráci jak v oblasti dodávek velkým saúdským podnikům, tak i pro otevření vlastní výroby. Výhodou je kvalitní infrastruktura a lepší dostupnost kvalifikované pracovní síly, a také přímé spojení s okolními státy po silničních a námořních trasách. Řada zařízení a průmyslových parků pochází již ze 70. či 80. let minulého století a průběžně jsou tak oznamována jejich rozšíření či modernizace, aby zejména jejich infrastruktura (např. produktovody) dostála aktuálním nárokům. To otevírá dveře dodávkám inovativních českých technologií, zejména v chemickém průmyslu či logistice.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Rijádu (Saúdská Arábie). Autor: Vojtěch Hromek.