English version
Zároveň se nepotvrdila skepse odpůrců myšlenky nepodmíněného příjmu, podle kterých by bezpracné peníze navíc vedly k vyhýbání se práci.
Recipienti základního příjmu byli posléze zapojeni do pracovního procesu v průměru o půlden za rok déle než kontrolní skupina, která nad rámec standardní sociální podpory prostředky nedostávala.
„Ti, kdo mohli automaticky počítat s 560 eury navíc, pociťovali méně stresu, lépe se dokázali soustředit a méně trpěli zdravotními problémy. Navíc měli větší důvěru ve vlastní budoucnost a ve svou schopnost ovlivňovat společenské dění,” vysvětluje závěry studie pro Bloomberg Minna Ylikannová, vedoucí výzkumnice finského úřadu sociálního zabezpečení Kela.
Analýza však zahrnovala jen průběh prvního roku dvouletého experimentu, kterého se účastnilo na 2 000 nezaměstnaných ve věku od 25 do 58 let. Závěrečnou zprávu by měly úřady zveřejnit v roce 2020.
Dosavadní zjištění označil za překvapující například Olli Karkkainen, ekonom Nordea Bank. „Čekal jsem, že nepodmíněný příjem bude mít daleko pozitivnější dopad na zaměstnanost,” tvrdí analytik. Ačkoliv nejsou k dispozici finální data, finská ministryně sociálních věcí Pirkko Mattilaová již označila za nepravděpodobné, že by se měl popsaný model vyplácení základního příjmu ve společnosti více uchytit. Podle odhadů by jeho zavedení přidalo zhruba pět procentních bodů k finskému veřejnému dluhu v poměru k HDP, dodává Bloomberg.
Převzato z webu E15.cz
