Rakousko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

4. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR ve Vídni (Rakousko)

Rakousko patří dlouhodobě mezi důležité obchodní partnery ČR. Je naším sedmým nejvýznamnějším obchodním partnerem, který se aktuálně podílí 3,7 % na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR. Zároveň je naším šestým nejdůležitějším exportním trhem s podílem 4,5 % celkového českého exportu. Naproti tomu aktuálně pochází 2,9 % celkového českého dovozu z Rakouska, což tuto zemi činí osmým největším dovozcem do ČR. Obchodní saldo je z pohledu ČR dlouhodobě aktivní. Rakousko patří dlouhodobě mezi největší investory v ČR. Celková hodnota přímých rakouských investic (FDI) v České republice přesahuje 14,4 mld. EUR, což představuje více než 10% celkové hodnoty FDI v České republice. Rakousko je tímto u nás čtvrtým největším investorem. Nejvyšších hodnot dosáhl příliv rakouských investic do ČR v letech 2008, 2010 a 2013. Ve všech případech přesáhl roční příliv hodnotu 1 mld. EUR. V roce 2008 se přitom jednalo dokonce o hodnotu 1,46 mld. EUR, a Rakousko tak v daném roce „porazilo“ oba své tradiční rivaly – SRN a Nizozemí.

I pro Rakousko je pro ČR jedním z hlavních obchodních partnerů. V r. 2018 dosáhl objem vzájemného obchodu dle ČSÚ 12,25 mld. EUR, což ČR zařadilo na 3.místo největších partnerů Rakouska v rámci EU (po DE a IT). ČR je zároveň vůbec nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska v rámci zemí střední a východní Evropy.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Hospodářské vztahy ČR a Rakouska se začaly úspěšně rozvíjet už v 90. letech, především díky přílivu rakouských investic do ČR. Až do roku 2004 bylo Rakousko třetím nejdůležitějším obchodním partnerem ČR. Po vstupu ČR do EU se možnosti exportu do zemí EU rozšířily a Rakousko se v žebříčku největších obchodních partnerů propadlo. Nicméně objem vzájemného obchodu se neustále zvyšoval. Růst obratu vzájemného obchodu byl přerušen až hospodářskou krizí v roce 2009 (‑16,5 % oproti r. 2008). Export v tomto období dosáhl historicky nejnižší úrovně s propadem o téměř 15 %, u importu to bylo dokonce 19 % (měřeno v CZK). V letech 2010-2012 bylo možné ve vzájemném obchodu meziročně sledovat opět pozitivní vývojové tendence. Toto však již neplatilo o roce 2013, ve kterém došlo meziročně k poklesu vzájemné obchodní výměny o 3,3 %, a celkový obrat činil 8,9 mld. EUR. Důvodem poklesu byl zejména pomalý růst ekonomiky ČR i celkově slabá evropská ekonomika. V letech 2014 až 2016 došlo k postupnému nárůstu vzájemné obchodní výměny. Zatímco v roce 2016 činil podle údajů české statistiky celkový vzájemný obrat 10,0 mld. EUR (nárůst oproti předešlému roku činil 4,1 %), v roce 2017 se jednalo již o hodnotu 11,6 mld. EUR ( nárůst oproti předešlému roku činil 16,6 %). V roce 2017 vzrostl celkový vývoz ČR do Rakouska o 13,8% na 7,09 mld. EUR. Celkový dovoz ČR z Rakouska vzrostl o 21,3 %  na 4,5 mld. EUR. V roce 2018 překonal vzájemný obrat hranici 12 mld. EUR. Nominálně dovoz z ČR do Rakouska meziročně vzrost o 1,3 % a vývoz o 7,8 %. Saldo obchodní bilance je z pohledu ČR dlouhodobě pozitivní a v roce 2018 činilo 3,03 mld. EUR (viz. tabulka).

ČR – Rakousko: Statistika vzájemné obchodní výměny (tis. EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

5 693 523

5 797 286

6 230 998

7 090 525

7 642 601

Dovoz

3 613 468

3 794 488

3 749 824

4 549 004

4 608 169

Obrat

9 306 991

9 591 774

9 980 822

11 639 529

12 250 770

Saldo

2 080 055

2 002 798

2 481 173

2 541 521

3 034 431

Zdroj:  ČSÚ, 2019

V roce 2017 přitekly do ČR přímé rakouské investice v hodnotě 0,534 mld. EUR, což představovalo podíl 10,3% na celkovém přílivu. Celkovou hodnotu přímých rakouských investic (FDI) v ČR tak lze odhadnout ve výši 14,4 mld. EUR. Tento údaj dokumentuje pozici Rakouska jako čtvrtého největšího investora v České republice (po Nizozemí, SRN a Lucembursku). Nejvyšších hodnot (z pohledu toků) dosáhl příliv rakouských investic do ČR v letech 2008, 2010 a 2013. Ve všech případech přesáhl roční příliv hodnotu 1 mld. EUR. V roce 2008 se přitom jednalo dokonce o hodnotu 1,46 mld. EUR, a Rakousko tak v tomto roce „porazilo“ oba své tradiční rivaly – SRN a Nizozemí.

Nejvyšší podíl rakouských investic připadá na sektor bankovnictví a obchodní činnost, dále též na stavební výrobu, zpracování dřeva a strojírenství. K nejvýznamnějším rakouským investorům v ČR patří Erste Bank Sparkassen, Bank Austria Creditanstalt, Raiffeisenbank a Bramac Dachsysteme.

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Komoditní struktura

V dovozu Rakouska z ČR výrazně převládají stroje a dopravní prostředky (SITC 7), které dosáhly v roce 2018 hodnotu 3,4 mld. EUR (44,6 %). Rakouský dovoz druhé největší skupiny zboží, tj. “tržní výrobky” (SITC 6), dosáhl v roce 2018 hodnoty 1,33 mld. EUR (17,5 %). Na třetím místě rakouského dovozu z ČR je zařazeno „průmyslové spotřební zboží“ (SITC 8) s hodnotou 1,22 mld. EUR (16 %).

V rakouském vývozu do ČR dosáhla největší skupina zboží, tj. stroje a dopravní prostředky (SITC 7), v roce 2018 hodnotu 1,33 mld. EUR (28,9 %). Hodnota druhé největší skupiny zboží v rakouském vývozu, tj. “tržní výrobky” (SITC 6) činila 1,23 mld. EUR (26,6 %).  Na třetím a čtvrtém místě rakouských dovozů do ČR se umístily "průmyslové spotřební zboží" (SITC 8) s 15,5% a chemické výrobky (SITC 5) s 11,7 %.

Podíl jednotlivých skupin na zbožové struktuře vzájemného obchodu (údaje za rok 2018)

Třída SITC

Zboží

Vývoz v %

Dovoz v %

0

Potraviny a živá zvířata

3,8

5,1

1

Nápoje a tabák

0,5

0,6

2

Suroviny nepoživatelné, bez paliv

8,2

3,1

3

Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

3,1

6,1

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

0,9

0,4

5

Chemikálie a příbuzné výrobky j.n.

5,2

11,7

6

Tržní výrobky tříděné hlavně podle druhu materiálu

17,5

26,6

7

Stroje a dopravní prostředky

44,6

28,9

8

Průmyslové spotřební zboží

16,0

15,5

9

Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

0,3

2,0

 

Celkem

100,0

100,0

Zdroj: ČSÚ

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Sektor služeb je v Rakousku poměrně rozvinutý a má významné postavení v národním hospodářství. Celkový podíl exportu služeb na HDP je v Rakousku kolem 14 %. K hlavním exportním položkám patří zejména služby v cestovním ruchu a dále doprava, obchod, stavebnictví, finanční a pojišťovací služby.

Česká republika je v pomyslném žebříčku na 8. místě s podílem 2,5 % na celkovém vývozu služeb z Rakouska. Největším obchodním partnerem Rakouska v obchodu se službami je Německo, kam směřuje 40,8 % na celkovém exportu služeb. V roce 2018 činil podíl příjmů z vývozu služeb do Rakouska na celkovém příjmu z vývozu služeb 2,7 %. U dovozu služeb z Rakouska dosáhl podíl výdajů za služby na celkových výdajích za služby 5,2 %. Česká republika má s Rakouskem v obchodu službami od r. 2004 trvale pasivní bilanci. V roce 2018 činilo saldo obchodu se službami -10,22 mld. Kč. Na pasivu bilance se podílel jak cestovní ruch, tak i ostatní služby (pojišťovací služby a penzijní financování, poplatky za využívání duševního vlastnictví jinde neuvedené, telekomunikační služby, služby v oblasti počítačů a informační služby. Dlouhodobě kladné saldo je dosahováno v oblasti obchodu dopravními službami, a to zejména zásluhou silniční dopravy.

Vývoj vzájemného obchodu se službami (údaje v mil. Kč)

Rok

Vývoz

Dovoz

Vývoz + Dovoz

Saldo

2008

12 860,0

17 516,1

30 376,1

- 4 656,1

2009

13 321,0

13 637,7

26 958,7

- 316,7

2010

15 120,3

17 920,2

33 040,5

- 2 800,0

2011

17 620,2

19 956,0

37 576,2

- 2 335,8

2012

18 433,2

19 604,1

38 037,3

- 1 170,9

2013

17 344,4

20 133,6

37 478,0

- 2 789,2

2014

16 865,7

26 447,1

43 312,8

- 9 581,3

2015

16 184,9

28 530,7

44 715,6

-12 345,8

2016

16 764,3

28 965,7

45 730,0

-12 201,4

2017 17 196,0 27 735,6 44 931,6 -10 539,6
2018 17 869,7 28 093,8 45 963,5 -10 224,1

ČNB, 2019

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

České investice v Rakousku byly až dosud zanedbatelné, nicméně v posledních letech jejich hodnota roste a na rakouský trh vstupuje čím dál více českých firem. K  31. 12. 2017 činil stav tuzemských přímých investic v Rakousku 1,1 mld. CZK. Počet českých firem přímo činných v Rakousku se pohyboval  kolem 200 s tím, že se jedná většinou pouze o jejich obchodní zastoupení na rakouském trhu nebo o kapitálové (jak částečné, tak i stoprocentní) vstupy do rakouských společností.

K největším českým firmám, které mají přímé zastoupení na rakouském trhu, patří:

  • Mitas a.s. (v Rakousku společnost Mitas GmbH – prodej pneumatik pro zemědělské stroje)
  • Strojimport a.s. (v Rakousku společnost Strojimport GmbH – zastoupení českých strojírenských společností v Rakousku)
  • ČD Cargo a.s. (v Rakousku společnost CD Generalvertretung GmbH)
  • ELKO EP HOLDING, SE (v Rakousku ELKO EP Austria GmbH)
  • ALUKOV a. (v Rakousku společnost ALUKOV Austria GmbH)
  • KOMA Space s.o. (v Rakousku společnost KOMA Space GmbH – výrobce obytných sanitárních modulů)
  • Ton a. (v Rakousku společnost TON GmbH – výrobce židlí)
  • Crocodille ČR, spol. s r.o. – výrobce baget
  • ALZA s.r.o. (v Rakousku ALZA.at)

Jako průlomový do historie českých investic v Rakousku se zapsal kapitálový vstup společnosti SAZKA Group do rakouské společnosti Casinos Austria (CASAG). SAZKA Group od r. 2016 skupuje podíly menších akcionářů a svůj podíl v CASAG zvýšila z původních cca 11% na dnešních 38,16%. Stala se tak největším jednotlivým akcionářem společnosti, přičemž druhým je rakouský stát s 33,2%.

Mezi významné české investice v Rakousku se řadí i letošní koupě rakouské sportovní firmy Kästle českou společností ConsilSport miliardáře Tomáše Němce.

Příklady významných akvizic českých firem v Rakousku:

  • Casinos Austria  (Sazka Group s podílem 38,16%)
  • BeMo Tunnelling GmbH (100 % vlastníkem je společnost Metrostav a.s.)
  • Waldquelle Kobersdorf GmbH (100 % vlastníkem je společnost Karlovarské minerální vody a.s.)
  • Kästle GmbH (100% vlastněná firmou ConsilSport).

Příklady úspěšných zakázek českých firem v Rakousku:

  • Sellier – Bellot a.s. (výrobce střeliva) – zakázka na dodávku střeliva pro ozbrojené složky v Rakousku (armáda, policie)
  • Škoda JS a.s. (dodávky pro jadernou energetiku) – dodávka nového řídicího systému a pohonů řídicích tyčí pro výzkumný jaderný reaktor ve Vídni.
  • Kovostal s.r.o. (výsuvné tribuny)  - zakázka na realizace stadionů Sport Arena v St. Pölten, Red Bull Arena v Salzburku či univerzitního campus TU Wien
  • Energo-Pro (energetika, strojírenství) - zakázka na výměnu čtyř turbín v rakouských vodních elektrárnách Limberg u Kaprunu a Häusling v Tyrolsku za 130 milionů
  • Aplikace Záchranka, z.ú. /Medical Information Technologies (Záchrankaapp) - zakázka na vývoj rakouské verze Rettungsapp
  • DAKO-CZ - zakázka na dodávky brzdových komponent na 34 šestivozových souprav vídeňského metra
  • ČD – Informační systémy vyhrála výběrové řízení na dodání nového rezervačního systému pro Rakouské spolkové dráhy (ÖBB).

Pozn.  Víte-li o dalších zajímavých akvizicích a úspěšných zakázkách českých firem v Rakousku, napište Obchodně-ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Rakousku (commerce_vienna@mzv.cz , příp. martina_tauberova@mzv.cz), rádi je zde rovněž uvedeme.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Mezi ČR a Rakouskem bylo podepsáno na 80 bilaterálních smluv upravujících ekonomické, sociální a kulturní vztahy či problematiku společných státních hranic (turistické stezky apod.).

Základním smluvním dokumentem je Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, podepsaná 16. 4. 2003 v Athénách (vstup v platnost 1. 5. 2004).

Dnem 1. 5. 2004 se ČR stala na základě uvedeného dokumentu plnoprávným členem EU. Výměna zboží mezi ČR a jednotlivými členskými zeměmi EU, která probíhá na jednotném vnitřním trhu, se řídí jeho pravidly stanovenými komunitární legislativou. Tzv. vnitrounijní (intra-komunitární) obchod je až na nepatrné výjimky plně liberalizován, jinak řečeno jsou zrušeny všechny tarifní a netarifní překážky bránící přesunům zboží a zboží je přes vnitřní hranice EU převáženo volně. Na celé území vnitřního trhu má veškeré české zboží volný přístup bez cel, poplatků vybíraných obvykle v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, bez množstevních omezení, kontrolních režimů a jakýchkoli dalších administrativních řízení vč. pravidelné celní kontroly.

Obchodované zboží podléhá dani z přidané hodnoty a spotřební dani, která je legislativně upravena národními předpisy jednotlivých členských států v souladu s příslušnými směrnicemi ES. Statisticky je vnitrounijní obchod registrován v rámci systému INTRASTAT. Obchodující subjekty jsou povinny pro potřeby statistiky vyplňovat předepsané výkazy.

Komunitárním právem jsou upraveny i další podmínky chování subjektů obchodujících na společném trhu. Jedná se především o společné technické normy, jednotnou úpravu odpovědnosti za výrobky, jednotnou úpravu hospodářské soutěže, úpravu poskytování subvencí a dotací nebo ochranu duševního vlastnictví a další méně významné oblasti.

Dne 1. června 2013 vstoupila v platnost Dohoda mezi vládou ČR a vládou Rakouské republiky o vzájemném zastupování ve vydávání víz, podepsaná 31. května 2013. [1] 5. prosince 2014 byla ministry vnitra obou zemí podepsána smlouva, kterou se mění a doplňuje Smlouva mezi ČR a Rakouskou republikou o policejní spolupráci z r. 2005. 29. září 2015 byla podepsána Smlouva mezi Českou republikou, Rakouskou republikou a Slovenskou republikou o trojstátním hraničním bodu Dyje-Morava. Dne 21. ledna 2016 byla podepsána Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby.

Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou republikou a Rakouskem je uveden v přílohové části.

 [1] Na základě této dohody ČR zastupuje Rakousko v Bagdádu ve vydávání víz pro držitele diplomatických a služebních pasů Iráku a Rakousko ČR v Dakaru pro držitele všech druhů pasů.

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

České republice není ze strany Rakouska poskytována žádná rozvojová pomoc. Stejně tak ani Česká republika neposkytuje tuto pomoc Rakousku.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: