Řecko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

22. 7. 2019

Řecko je parlamentní republika, v jejímž čele stojí prezident volený parlamentem na pětileté období. Zákonodárnou moc má jednokomorový parlament s 300 poslanci. Poslanci jsou voleni na čtyřleté volební období.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Oficiální název státu: Řecká republika (Elliniki Dimokratia)
  • Hlava státu: Prezident republiky Prokopis Pavlopoulos(III/2015, pětiletý mandát)

Složení vlády:

  • předseda vlády - Kyriakos Mitsotakis
  • místopředseda vlády - Panagiotis Pikrammenos
  • ministr zahraničí - Nikolaos Dendias
  • ministr financí - Christos Staikouras
  • ministr národní obrany - Nikos Panagiotopoulos
  • ministr vnitra – Panagiotis Theodorikakos
  • ministr civilní obrany - Michalis Chrisochoidis
  • ministr rozvoje a investic - Adonis Georgiadis
  • ministr cestovního ruchu - Charis Theocharis
  • ministr infrastruktury a dopravy - Kostas A. Karamanlis
  • ministr námořnictva a ostrovní politiky - Yiannis Plakiotakis
  • ministr životního prostředí a energetiky - Kostis Chatzidakis
  • ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny - Makis Voridis
  • ministr práce a sociálních věcí - Giannis Vroutsis
  • ministr zdravotnictví - Vasilis Kikilias
  • ministr spravedlnosti - Kostas Tsiaras
  • ministryně školství a církevních záležitostí - Niki Kerameos
  • ministryně kultury a sportu - Lina Mendoni
  • státní ministr, ministr pro digitální politiku - Kyriakos Perrakis
  • státní ministr - George Gerapetridis

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel (sčítání 2011): 10,8 mil.
  • Hustota obyvatel na km2: 82
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 44,4 %
  • Roční přírůstek obyvatelstva: od r. 2011 pokles porodnosti, úbytek počtu obyvatel

Demografické složení obyvatelstva

  • muži 5,303 mil. (49 %)
  • ženy 5,513 mil. (51 %)

Věková struktura:

  • 0-14 let: 9,7%
  • 15-69 let: 75,5 %
  • více: 14,8 %

Národnostní složení:
Při posledním sčítání obyvatel v 2011 žilo v Řecku trvale 91,6 % osob s řeckou státní příslušností, 1,8 % (199 tis.) občanů ostatních ČS EU (zejména Bulharska, Rumunska, Velké Británie, Polska, Kypru a Německa), 6,5 % (708 tis.) legalizovaných občanů 3. zemí (zejm. Albánie, Pákistánu, Bangladéše, Gruzie, Ukrajiny, Ruska, Indie, Egypta, Filipín atd.) a 0,04 % (5 tis.) osob bez udání příslušnosti. Dalších více než půl milionu občanů 3. zemí (zejména Číny, Nigérie, Etiopie, Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie atd.) pobývá v Řecku ilegálně.

Národnostní menšiny:
Jedinou oficiálně uznávanou je menšina muslimská (97 tis. osob, tj. cca 1% obyvatel), do níž se řadí Turci, Pomáci a Romové.

Náboženské složení:

  • řecká pravoslavná církev (94,5 % obyvatel, podíl aktivních věřících je podstatně nižší)
  • muslimové (1,5 % obyvatel) 
  • ostatní církve (1,2 % obyvatel)
  • bez víry (2,8 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

2014

2015

2016

2017

2018

HDP (mld. €, běžné ceny)

178,7

177,3

176,5

180,2

184,7

HDP/obyv. (€, běžné ceny)

16.402

16.381

16.378

16.736

NA

HDP (%, ref. rok 2010)

0,7

-0,4

-0,2

1,5

1,9

inflace (%)

-1,3

-1,7

-0,8

1,1

0,6

nezaměstnanost (%)

26,5

24,9

23,5

21,5

19,3

Zdroj: Řecký statistický úřad

První náznaky ekonomického oživení po letech krize (od r. 2009) se objevují v r. 2014, avšak politická nestabilita, předčasné volby r. 2015 a následné vleklé negociace s věřiteli o dalším úvěru růstový potenciál znovu zastavily. Mírné oživení zahájil až rok 2017.

V r. 2018 vzrostl HDP o 1,9 %, což nenaplnilo očekávání ani rozpočtové predikce (+2,1 %). Inflace se držela v rozumných mezích. Nezaměstnanost klesla pod 20 %, ale zůstala nejvyšší v eurozóně. Nejhůře postihuje věkovou skupinu 15-29 let (32,3 %) a ženy (24,2 %).

Náklady na obsluhu veřejného dluhu a sociálně orientovaná opatření vlády stahují prostředky z reálné ekonomiky, což zužuje prostor pro nastartování růstu. Trvá nedostatek likvidity a stále platí i režim kontroly pohybu kapitálu zavedený v červnu 2015 (byť je průběžně modifikován). Obtížný zůstává přístup k podnikatelským úvěrům, především pro malé a střední podniky, program strukturálních reforem vázne a vysoké zdanění brzdí hospodářskou aktivitu. Dobře si vede jen cestovní ruch a s ním související obory. Dochází k tomu ale jen za cenu změny produktu – Řecko se z výběrové destinace stává objektem laciné masové turistiky.

V r. 2019 se očekává hospodářský růst v rozmezí od 2,2 % (predikce EK) do 2,5 % (státní rozpočet).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance – státní rozpočet

 

 

 

 

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy (% HDP)

46,6

47,9

49,4

48,1

47,8

Výdaje (% HDP)

50,2

53,5

48,9

47,3

46,7

- primární      

46,3

50,0

45,7

44,2

43,4

Primární bilance (% HDP)

0,3

-2,1

3,6

3,9

4,4

Rozpočtová bilance (% HDP)

-3,6

-5,6

0,5

0,7

1,1

Veřejný dluh dle Maastrichtu (% HDP)

178,9

175,9

178,5

176,2

181,1

Zdroj: Řecký statistický úřad

Státní rozpočet za rok 2018 byl splněn. Statistický úřad potvrdil, že výše primárního přebytku překročila stanovený cíl (3,5 % HDP) a vystoupila na 8,1 mld. eur (4,4 % HDP). Přebytek byl rozdělen formou nesystémových podpor slabším příjmovým skupinám. Pozitivní byla také celková rozpočtová bilance s přebytkem 1,1 % HDP. Těchto výsledků bylo dosaženo neproduktivním způsobem - na úkor zvýšení daní, zmrazení plateb a vratek DPH privátnímu sektoru a snížení veřejných investic.

Rozpočet na rok 2019 vychází z obdobného mixu fiskální politiky jako v letech 2016-18 a směřuje opět k dosažení vysokého primárního přebytku (4,0 % HDP). Ten má překročit cíle záchranného programu a vláda jej před pralamentními volbami konaými v průběhu r. 2019 zamýšlí rozdat ve formě „podpor“ svým voličům.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 Platební bilance

 

 

 

 

 

údaje v mld. € 

2014

2015

2016

2017

2018

1. Běžný účet platební bilance

-2,9

-0,4

-3,1

-3,2

-5,3

Obchodní bilance

-22,3

-17,2

-18,0

-19,8

-22,5

Bilance služeb

18,3

16,9

16,3

18,0

19,4

Bilance primárních výnosů

1,4

0,4

-0,8

-0,8

-1,7

Bilance sekundárních výnosů

-0,3

-0,5

-0,6

-0,6

-0,5

2. Bilance kapitálových transferů

2,5

2,0

1,0

0,9

0,4

III. Finanční účet platební bilance

1,5

2,8

-0,9

-1,7

-4,0

Devizové rezervy

5,117

5,535

6,539

6,509

6,625

Zdroj: Centrální banka

Bilance běžného účtu platební bilance byla v r. 2018 pasivní. Schodek obchodní bilance vzrostl meziročně o 2,7 mld. €, protože vývoz rostl podstatně pomaleji než dovoz (vývoz meziroční nárůst o 4,3 mld. €, dovoz o 7 mld.). Bilance služeb byla opět výrazně aktivní a její přebytek meziročně vzrostl o 1,3 mld. €. Celková bilance obchodu se zbožím a službami vykázala schodek 3,1 mld. € a zaznamenala meziroční nárůst o 75 %.

Bilance kapitálových transferů byla díky převodům z EU opět aktivní obdobně jako v předchozích letech.

Finanční účet platební bilance byl pasivní díky odlivu přímých zahraničních a dalších investic.

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

 

 

 

údaje v mld. € 

2014

2015

2016

2017

2018

Hrubý zahraniční dluh země

424,4

441,5

431,3

403,8

403,4

(% HDP)

237,5

250,4

247,8

228,0

218,4

Veřejný dluh dle Maastrichtu 

319,7

311,7

315,0

317,5

334,6

(% HDP) 

178,9

175,9

178,5

176,1

181,1

- dluh v €

305,8

300,6

305,1

308,8

325,1

- dluh vůči ESM

204,5

209,7

218,1

224,4

253,1

Úroky z dluhu

7,0

6,2

5,6

5,6

6,2

(% HDP)

3,9

3,5

3,2

3,1

3,3

Zdroje: Řecký statistický úřad, Úřad pro správu veřejného dluhu

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Řecka je Bank of Greece. Nejdůležitějšími, tzv. systémovými, obchodními bankami jsou National Bank of Greece, Pireaus Bank, Alpha Bank a EFG Eurobank.

Kontakty na největší bankovní koncerny působící v Řecku:

  Řecká bankovní asociace: Hellenic Bank Association

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Základem daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně a daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a z nemovitostí. V důsledku krize bylo zavedeno několik mimořádných daní a odvodů. Daňová zátěž je vysoká, daňový systém je mimořádně komplikovaný a daně podléhají častým změnám dle potřeb státní pokladny. V květnu 2016 proběhla od roku 2010 již sedmá daňová reforma (zákon 4387/2016), od května 2019 se v předvečer parlamentních voleb některé koeficienty DPH snižují.

DPH má v Řecku tři základní sazby:

  • sazba 6 %:  lístky do divadel, vydavatelství, léky, energie (elektřina, zemní plyn a dálkové vytápění)
  • sazba 13 %: základní potraviny, vybrané služby (např. veřejné stravování kromě kávy a dalších nápojů, pobyt v ubytovacích zařízeních, péče o děti a seniory)
  • sazba  24 %: ostatní

Spotřební daně vztahující se na všechny alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty dosahují vysokých procentních sazeb a jejich výše se často mění. Mimořádnou spotřební daní je zatížen dovoz kávy, víno, elektronické cigarety, telefonní služby a koncesionářská televize atd.

V rámci mimořádných opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v březnu 2010 zavedena rovněž spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou výrobce nad 17 000 €, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů, kůže a kožešin. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého ministerstva financí.

Zdanění právnických osob (a.s., s.r.o. atd.) bylo zákonem č.4172/2013 zvýšeno na 29 %, od r. 2019 se postupně snižuje. Pro účetní rok 2019 činí 28 %.

Zdaněné dividend bylo 1/1/2019 sníženo z 15 % na 10 %. 

Zdanění fyzických osob upravuje zákon 4387/2016 a celá řada dalších ustanovení a předpisů. Veškeré příjmy a důchody fyzických osob (tzn. mzdy, penze, renty, úroky z vkladů atd.) jsou zdaněny s progresivní vývojovou křivkou.

 Stupnice daně z příjmů fyzických osob 
Roční příjem (v €)  Daňový koeficient 
 0  22.000  22 %
 22.001  30.000  29 %
 30.001  40.000  37 %
 nad 40.000    45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

Zaměstnanci a důchodci mají nárok na nezdanitelný základ ve výši u svobodných či bezdětných 8.636€/ročně, u rodin s 1 dítětem 8.864€, se 2 dětmi 9.090€, se 3 a více dětmi 9.545€ za předpokladu, že prokáží stanovenou výši elektronických plateb. Živnostníci a svobodné profese nemají nárok na nezdanitelný daňový základ.

Předpokládaná roční daň z příjmu rozdělená na stejné měsíční částky je zaměstnancům strhávána z platu a zaměstnavatel odpovídá za její řádný odvod finančnímu úřadu.

V zájmu naplnění cílů programu fiskální konsolidace zavedlo ministerstvo financí od r. 2011 tři mimořádné roční odvody:

  • příspěvek ze solidarity, jehož výše je stanovena z ročního příjmu;
  • odvod z provozování svobodných profesí a živnosti, jehož výše je stanovena nezávisle na udávaném ročním příjmu, ale v závislosti na sídle; týká se všech, kteří provozují svobodné povolání či živnost déle než 5 let;
  • mimořádná daň z nemovitého majetku (řecky ENFIA), kterou musí platit všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí včetně cizinců. Osvobozen je pouze veřejný majetek, chrámy, kláštery a církevní dobročinná zařízení. Výše poplatku závisí na oficiální hodnotě nemovitosti pro účely zdanění a na jejím stáří.

V daňové legislativě je proto věnována zvláštní pozornost opatřením na potírání daňového úniku živnostníků a svobodných profesí. K nejdůležitějším z nich patří:

  • motivace daňových poplatníků k elektronickým platbám
  • komplikovaný systém tzv. objektivních kritérií zdanění, který má pomoci finančním úřadům odhalit, nakolik je udávaný příjem v souladu s majetkovou situací a životní úrovní daňového poplatníka.

Nárokování a vrácení DPH z Řecka
Pokud jste v Řecku zaplatili DPH, máte nárok na vrácení v případě, že zde nemáte pobočku nebo sídlo. Lze tak učinit i z ČR. Česká republika a Řecko jsou zapojeny do jednotného evropského elektronického systému vracení DPH. V tomto případě jsou oba (český i řecký) daňové portály konstruovány tak, aby umožňovaly požádat o navrácení DPH zaplaceného v druhé zemi. Řecké Ministerstvo financí (odbor zdanění, ředitelství DPH) potvrdilo, že řecká strana si pro tento případ neklade žádné další požadavky kromě standardních. Bližší informace na webu Europa.eu

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: