Rekodifikace stavebního práva: pro lidi, města, stát i investory

1. 3. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Rekodifikace stavebního práva v České republice, na níž v odborné úrovni spolupracuje Hospodářská komora s Ministerstvem pro místní rozvoj, je jeden z nejvýznamnějších legislativních procesů poslední dekády. Nejen svým rozsahem, ale také dopadem.

Na systémovou změnu čeká ostatně celý sektor desítky let, dosud realizované dílčí úpravy vedly většinou spíše k dalšímu zhoršení a zkomplikování situace.

Věcný záměr rekodifikace stavební legislativy spolu s analýzou dopadu (RIA) byl rekodifikačním týmem MMR a HK dopracován v lednu 2019, kdy se jím také zabývalo kolegium ministryně pro místní rozvoj, jež jej přijalo, a následně bylo odesláno do mezirezortního vypořádání. Vláda by se jím měla zabývat v březnu 2019. Podařilo se tedy naplnit první část ambiciózního, ale realistického harmonogramu a předpoklad, že by nová legislativa mohla být schválena v roce 2021, tak dostává reálnější podobu.

V rámci tvorby materiálů se do procesu přípravy a odborné spolupráce zapojilo mnoho odborných subjektů, asociací, spolků, expertů v oblasti stavebního práva, ale také lidí z praxe. Využit byl rovněž otevřený připomínkový systém na webu Hospodářské komory, skrze který přišly desítky námětů či připomínek k postupně zveřejňovaným částem. Výsledkem je konsenzuální návrh, který má svůj velký význam nejen pro investory (jak je někdy mylně vykládáno), ale také pro běžné občany, města a obce či stát.

Zcela nový systém

Rekodifikace není pouhou kosmetickou změnou a jako taková zcela správně vzbuzuje diskuzi i emoce. Jedná se o skutečně komplexní přenastavení systému, jehož výsledkem je, zjednodušeně řečeno, jedno razítko, jeden úřad, jedno úložiště a jeden výklad. Ale také povolení do 60 dnů a v případě přezkumu do 1 roku. Tedy více než desetinásobné zkrácení procesu od toho, jak reálně funguje dnes. Navíc novou strukturou stavebních úřadů, posílením jejich odborné kompetence, technického vybavení, sjednocením metodiky a rozhodování se zásadním způsobem sníží korupční potenciál v této oblasti, na který si Češi začasté stěžují.

Pro běžné občany bude tato změna znamenat rychlejší a jednodušší povolování, které je bude stát méně peněz. Klíčové je – díky sjednocení všech razítek do jednoho – že už nikdo nebude muset před návštěvou stavebního úřadu běhat a shánět informace, co vlastně potřebuje předložit za dokumenty. Dozví se to totiž nově vše na jednom stavebním úřadu. To je obrovská revoluce, která je dosažitelná jen díky tomu, že se sjednotí agenda pod stát. Ten totiž pak bude schopen zkoordinovat veškeré požadavky a nezatěžovat procesní agendou občany a investory.

Ku prospěchu všem

Od samého počátku bude stavebníkům jasné, jaké jsou jejich povinnosti a kdo s jakými požadavky v rámci stavebního řízení přichází. Byť to zní neuvěřitelně, dnes se totiž na jednoduchou otázku, co předložit, aby bylo vydáno povolení stavět, odpověď nedozvíte.

Pro dotčené občany změna přinese jasnější pravidla, kdy a jak být aktivní a chránit vlastní zájmy, což je oblast, ve které je dnes také velké vakuum, které nakonec způsobuje problémy jak u dotčených občanů, tak u majitelů pozemků, respektive v jejich vzájemném vztahu.

Stavební úřady budou konečně politicky skutečně nezávislé odborné instituce. Dochází k jasnému posílení kompetencí, ale také odpovědností jejich úředníků – to byl dodnes velký problém. Díky změně budou úředníci za svou odbornost odpovídajícím způsobem také hodnoceni. To pomůže personálně a kvalifikačně tyto klíčové pozice obsadit.

Cílem rekodifikace je posílit kompetence obcí v územním plánování a stabilizovat územně plánovací dokumentaci, která vyjadřuje veřejný zájem na funkčním využití území. Přes některé reakce v médiích je nutno upozornit, že v oblasti povolování staveb se kompetence obcí nijak nemění. Budou však odbřemeněni od finančně náročného zajištění výkonu přenesené působnosti státní správy.

Rekodifikace by měla vyřešit i komplikovanou návaznost jednotlivých území na sebe prostřednictvím koncepčních koordinačních územně plánovacích dokumentů. To by mělo pomoci odstranit spory obcí mezi sebou. Odstraňuje definitivně problém systémové podjatosti. Stát díky rekodifikaci dostává šanci koncepčně řešit své národní zájmy a koordinovat transevropské projekty, ale také zodpovědně řídit vlastní zdroje, například vodní zdroje. Což dnes dělá velké problémy, například dálnice či další významné infrastrukturní stavby téměř nelze povolit, respektive trvá to doslova i desítky let, běžně 15 až 20.

Výkonnější a levnější stát

Rekodifikace ve svém důsledku přinese vyšší efektivitu státních úřadů, a tedy také finanční úspory. Slibujeme si i vyšší efektivitu z hlediska zajištění soudržnosti území a využití kapacity inženýrských sítí. To vše nám umožní zajistit levnější provoz, a tedy i kvalitnější dostupnost nejen základních sítí, ale i moderních technologií a občanské vybavenosti.

Znovu je nutné zmínit, že se jedná o součást protikorupčních opatření. Uleví také soudům, protože bude méně soudních řízení. Celá rekodifikace je také součástí podpory rozvoje průmyslu 4.0 v České republice, který bez základní infrastruktury nebude možné budovat, a navazuje tak či podporuje Inovační strategii ČR 2019–2030, která je jednou z vlajkových lodí ČR dneška.

Podobné změny, jako se dotknou drobných stavebníků, se dotknou také podnikatelů a investorů. Pro ně je nezbytně důležité, že návrh přináší predikovatelnost práva, podle kterého fungují a pracují. Jednotná metodika a výklad spolu s propisem do praxe bude fakticky znamenat větší rychlost při povolování bytů, kanceláří, průmyslových staveb, dopravních staveb, sítí, ale i cukráren, poliklinik, škol, školek, rodinných domků a dalších staveb. Díky tomu se uvolní výstavba potřebné vybavenosti ve městech a obcích, celý proces bude založen více na odborném než politickém názoru.

Spolu s rekodifikací do této oblasti přichází také digitalizace, která bezpochyby bude dalším způsobem, jak zrychlit, lépe koordinovat řízení a v neposlední řadě také sdílet aktuální informace např. o stavu územního plánu, oprávněným pak i příslušné informace o sítích a navazujících řízeních.

Rekodifikace stavebního práva v České republice

Cíle rekodifikace

Obecným cílem rekodifikace je posílení konkurenceschopnosti ČR reformou veřejného stavebního práva zaměřenou na zkvalitnění a zrychlení povolovacích procesů staveb.

Konkrétním cílovým stavem je minimalizace ztrát plynoucích z oddalování realizace staveb, zefektivnění procesu územního plánování a povolovacích řízení, zvýšení kvality rozhodování, nezávislosti, odborné kapacity a metodického řízení stavebních úřadů, eliminace problému systémové podjatosti a zachování vyvážené ochrany veřejných zájmů a práv dotčených subjektů.

Mezi operativní cíle rekodifikace patří dynamický nárůst objemu zboží nebo služeb vázaný na efektivní realizaci tohoto procesu s návaznými pozitivními dopady do oblasti veřejných financí.

Rizika z ponechání současného stavu oblasti veřejného práva

  • Další pokles konkurenceschopnosti ČR v oblasti stavebnictví a regionálního rozvoje.
  • Ztráty v soukromé i veřejné sféře vlivem snížené efektivity vydávaných prostředků.
  • Ohrožení či ztráty finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, které nebude možné včas čerpat z důvodu nepřipravenosti staveb, na které byly alokovány.
  • Zbytečné vynakládání státních prostředků na zaměstnance řešící opakovaně složitá správní a soudní řízení.
  • Přetrvávající důraz na formální stránku rozhodování v mnoha paralelních procesech namísto věcné podstaty rozhodování o veřejných zájmech a životních situacích a záměrech soukromých osob i veřejného sektoru.

Kvantifikovatelné přínosy rekodifikace

Při společné implementaci všech kroků rekodifikace předpokládáme, že se povolovací proces zkrátí z průměrných 5,4 let (u dopravních staveb je běžná lhůta i 20 a více let) na maximálně průměrně 1 rok včetně soudního přezkumu.

Odvětví stavebnictví je odvětvím s vysokými multiplikátory. Celkově má investovaný 1 mil. Kč potenciál zvýšit produkci ČR až o 3,09 mil. Kč (díky přímému, nepřímému a indukovanému efektu). Další přínosy národnímu hospodářství poplynou i po dokončení a uvedení stavby do užívání.

Podaří-li se zkrátit povolovací proces o jeden rok, očekáváme (na základě výpočtů a kvalifikovaných odhadů) roční přínosy 2,02 mld. Kč u silničních staveb a 1,66 mld. Kč u železničních staveb. U komerčních staveb tato hodnota činí 1,6 mld. Kč, obdobné je to u developerské výstavby. Celkem pak můžeme mluvit o kvantifikovatelných konzervativních přínosech 6,88 mld. Kč za rok.

Kvantifikovatelné přínosy návrhu rekodifikace vždy výrazně převyšují náklady na její zavedení.

Přínosy rekodifikace pro jednotlivé skupiny

Rekodifikace stavebního práva v České republice přinese zjednodušení, sjednocení a zrychlení. Stane se důležitou součástí v protikorupčních aktivitách. Klíčové změny ale přinese také 5 základním skupinám, kterých se dotkne.

Občan i obec

  • rychlost
  • jednoduchost
  • snížení nákladů
  • jasná pravidla
  • jedno razítko
  • jeden přezkum
  • jedno řízení
  • povolení do 60 dnů
  • méně byrokracie
  • nekorupční prostředí
  • nezávislý úřad
  • srozumitelná práva
  • zpřehlednění procesu
  • ochrana zájmů
  • náklady vlastníkům
  • digitalizace
  • dostupnost dokumentace

Stát

  • koncepční řešení národních zájmů
  • koordinace transevropských projektů
  • koordinace využití zdrojů
  • vyšší efektivita státní správy
  • finanční úspory
  • boj s korupcí
  • odstranění byrokracie
  • odstranění systémové podjatosti
  • oddělení kompetencí
  • zrychlení výstavby bytů
  • zrychlení výstavby infrastruktury
  • méně soudních řízení
  • jeden přezkum
  • méně arbitráží
  • podpora průmyslu 4.0

Investor

  • jednotná metodika
  • jednotný výklad
  • jednotná praxe
  • rychlost
  • jednoduchost
  • snížení nákladů
  • odstranění korupce
  • jeden úřad
  • jedno razítko
  • jedno řízení
  • profesionalizace úřadů
  • odbornost úředníků
  • povolení do 60 dnů
  • přezkum do 1 roka
  • méně byrokracie
  • apolitický úřad
  • digitalizace

Úřad

  • lepší vybavení
  • kapacitní posílení
  • odborné posílení
  • posílení kompetencí
  • jasné odpovědnosti
  • jasná a efektivní správa
  • jasné povinnosti
  • protikorupční nastavení
  • apolitický úřad
  • odpovídající ohodnocení
  • zvýšení prestiže
  • digitalizace
 


Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Simon

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek