Report o stavu a přípravách Velké Británie pro případ Brexitu bez dohody

28. 8. 2019 | Zdroj: CzechTrade

Nejen Velká Británie se připravuje na vystoupení z Evropské unie, brexit zasáhne i její obchodní partnery. V současné době panuje nejistota, jaké velké bude mít tento krok důsledky. Brexit se kromě obchodu dotkne mimo jiné dopravy a volného pohybu osob.

I. Politicko-ekonomický úvod – současný stav

Za tři roky, které uběhly od referenda, je pro britský CzechTrade a jeho klienty nejvíce patrná jedna věc: tou je zhoubný vliv nejistoty, která se velmi negativním způsobem promítá do investic a business rozhodnutí ve Spojeném království. Nejvíce viditelné je to zejména v případě britských automobilek, kdy jen od doby referenda hned tři z nich (Honda, Nissan, Ford) oznámily částečné či úplné ukončení výrobních operací v UK.

Dosavadní vývoj a odkládání brexitu hodnotíme negativně, na druhou stranu pozitivem je, že nový premiér projevuje vůli situaci rychle vyřešit. Ačkoliv se v této souvislosti hlavně hovoří o hrozbě tzv. hard brexitu, otevřené jsou stále všechny možnosti, včetně dohody s EU či dokonce nového referenda (prostřednictvím vyjádření nedůvěry vládě a předčasných voleb).

Jak se mohou ještě vyvinout poslední týdny před současným termínem brexitu (31. 10. 2019)?

V úterý 27. 8. svolává lídr opozice Jeremy Corbin schůzku odpůrců brexitu (opoziční poslanci a rebelové z konzervativní strany) s cílem vyvolat hlasování o nedůvěře vlády s ustanovením dočasné vlády, kterou by vedl právě Corbin. Hlasování by se konalo po návratu poslanců z prázdnin, tedy 3. 9. a pokud vláda hlasování prohraje, je zde 14denní okno k formaci nové administrativy. Cílem přechodné corbinovské vlády by bylo především vyhlásit nové referendum o brexitu.

Pokud nová vláda nevznikne do 18. září, musí se do 25 pracovních dnů konat předčasné volby. Pokud by ale vláda prohrála hlasování o nedůvěře až 26. 9., nebyl by již čas na volby čas a brexit by jim předcházel.

Premiér by oněch 14 dnů také mohl obejít tím, že volby svolá sám (zde potřebuje podporu dvou třetin poslanců). Pokud to udělá okamžitě po hlasování, volby se mohly konat již 10. října.

Spekulovalo se také o plánu premiéra za pozastavení legislativní práce parlamentu od 9. 10. do 18. 12. za účelem prosazení hard brexitu – v červenci se však uskutečnilo hlasování, které toto premiérovi zakazuje. Je otázka, zda by ho respektoval. Na druhou stranu tábor odpůrců brexitu má nevýhodu v tom, že není kompaktní a hlasuje proti brexitu často z rozdílných pohnutek.

Zejména je patrné, že nemá jednotícího leadera, neboť Jeremy Corbin je rozporuplná osoba, jehož ekonomické plány budí u celé řady Britů včetně vlastních voličů Labour party velké obavy. Je tak těžko přijatelný zejména pro rebelující konzervativce a liberální demokraty jakožto plnohodnotný partner. Naopak podporu má zejména u skotské národní strany SNP, která si od toho slibuje druhé referendum nejen o brexitu, ale také o skotské samostatnosti. Jsme tak svědky velmi nebezpečné hry, která ve svém důsledku může vést až k rozbití Spojeného království.

Konečně vyloučit stále ještě nelze dosažení dohody s EU před 31. 10., tedy v praxi zrušení irské pojistky a její nahrazení jiným mechanismem. Za tímto účelem se premiér Boris Johnson na pozadí G7 v Biarritz sešel s kancléřkou Merkelovou, prezidentem Marconem a Donaldem Tuskem. Je pozoruhodné, že česká (a evropská) média o těchto schůzkách informovala jako o krachu, zatímco britská média je interpretovala spíše jako opatrné vítězství britského premiéra, kterému se podle nich doslalo ujištění, že EU smlouvu znovu otevře, pokud Británie přijde s důvěryhodnou a reálnou alternativou irské pojistky.

Existuje taková alternativa? Vláda se domnívá, že ano. Jedna z variant, které prosákly na veřejnost, je z dílny dvou vyhlášených akademiků a Sira Jonathan Faull, bývalý generální ředitel na Evropské komisi. Základem tohoto nového britského návrhu jsou striktní pravidla, podle kterých by vědomá přeprava zboží ze severního do jižního Irska, které nesplňuje regulaci EU, byla stíhána jako trestný čin. Celní a regulatorní inspekce (například u masa a mléčných výrobků) by se uskutečňovala namátkovými kontrolami, a to mimo státní hranici. Za jakékoliv zjištěné porušení by hrozil velmi přísný postih.

Tvrdý brexit by nepochybně českým firmám business zkomplikoval, už jen tím, že struktura českého vývozu do UK je poměrně citlivá na tarifní překážky – cla by tak hrozila nejen pro dovoz automobilů Škoda Auto, TPCA a Hyundai, ale také firmám, které dodávají autokomponenty. Různá cla se vztahují i na celou řadu průmyslových výrobků (například výrobní zařízení), které do UK dovážíme.

Hard brexit (zejména takový, který by měl dlouhodobou povahu) by však také byl o netarifních překážkách regulatorního řádu a rovněž o psychologii – již nyní u spotřebního zboží vidíme, že řada britských obchodníků se snaží nahrazovat zboží z EU zbožím domácím. Řetězec JD Wetherspoon tak například přestal odebírat evropská piva včetně českého piva Staropramen a nahradil je britským ležákem. Komplikace mohou nastat i v oblasti vysílání pracovníků. Česká republika by doplatila i na případné zmenšení některých výrobních sektorů v UK (typicky opět automotive) po hard brexitu, tím, že by přišla o odběratele.

Zejména větší české firmy se však na hard brexit pečlivě připravují, výhodu mají ti, kteří mají zkušenosti s exportem i do teritorií mimo EU. Problém je u firem, které vlivem brexitu prostě a jednoduše nebudou konkurenceschopné, například vlivem dalšího pádu britské měny.

O možných dopadech tvrdého brexitu pojednávaly sektorové reporty CzechTrade Londýn v minulých letech, nicméně pojďme se nyní podívat na to, jak se Británie na tvrdý brexit připravuje a zda se již dají vyčíst možná opatření vůči evropským, respektive českým společnostem.

zpět na začátek

II. Očekávané komplikace po hard brexitu, britské přípravy a snahy o kompenzaci negativních efektů

Pokud jde o současné přípravy a předpoklady chování Británie pro případném brexitu, je třeba říci, že rétorika nové vlády se téměř od základu proměnila od rétoriky bývalé premiérky. Místo uklidňování a ujišťování o konsensuálním postupu, který nadělá co nejméně škod, se jasně říká, že Británie počítá s hard brexitem se všemi důsledky, co obnáší, a s žádnými výjimkami či přechodnými obdobími se v zásadě nepočítá.

Boris Johnson také prohlásil, že v případě hard brexitu Británie neuhradí EU rozvodovou sumu ve výši 39 mld. liber, která byla vyjednaná předchozí vládou. Do jaké míry jde o vyjednávající taktiku a do jaké míry o realitu, to je otázka – o tom, co bude, můžeme tedy zatím spíše spekulovat, reálných faktů je totiž málo. Na základě toho, co zaznělo či co se již reálně uskutečnilo, však lze říci především následující:

Okamžitě očekávané komplikace (hard brexit) po 31. 10. 2019

1. Transport

Očekávají se signifikantní zpoždění na hranicích z důvodu nutnosti celních deklarací. Mimo zvýšené byrokracie přímo na hraničních přechodech vznikne nutnost dodržovat pravidla jednotného trhu EU, která nařizují fyzické kontroly některých produktů. Zejména se bude jednat o rostlinné a živočišné produkty.

Přístav v Doveru denně propouští do Británie 10 500 kamionů a další kontroly povedou nezbytně k tvorbě kolon a očekávají se výrazné zdržení. Nezávislý model prokázal, že pokud by se čas kontroly zvýšil pouze o dvě minuty, vytvořily by se se současnou infrastrukturou kolony dosahující 27 kilometrů. Británie připravila plán s názvem operace „Brock“, který počítá s vytvořením samostatného pruhu pro nákladní vozy mířící do EU, který by měl pojmout 2000 nákladních vozů a svést ostatní provoz do zbylých pruhů. Boris Johnson již potvrdil financování této infrastruktury.

Alternativní nouzové řešení je zadržovat provoz na nepoužívaném letišti Manston blízko Ramsgate, které pojme až 6 000 vozů, nebo pro tento účel použít dálnici M26 a směřovat ostatní provoz na dálnici M20. Řidiči kamionů by mohli na celní kontrolu čekat až dva a půl dne.

Jako příklad můžeme uvést to, že CzechTrade Londýn zprostředkoval převoz nepasterovaného českého piva v cisterně s životností 96 hodin – v tomto případě by bezprostřední situace po 31. 10. mohla tento obchod de facto ukončit. Zároveň jsme zaznamenali řadu českých dopravců, kteří se rozhodli na základě současného vývoje již do Británie nejezdit (například český přepravce Bodos, který dosud do UK zavážel).

Očekává se, že Francie ihned po vystoupení Británie z EU zavede celní kontroly, a podle všech zpráv je na to plně připravena včetně IT systémů a infrastruktury. Předpokládá se, že toto opatření omezí v prvních 24 hodinách kapacitu na 40–60 % nynějšího stavu z důvodu nedostatečné připravenosti přepravních firem.

Největší komplikace hrozí v oblasti léčiv, kde se zhruba tři čtvrtiny všech léku dováží přes Dover. S tím souvisí nynější hromadění zásob léků v britských skladech. Problém se očekává primárně u léků s nízkou trvanlivostí a nutností zachování konstantní teploty.
(Zdroj: Finacial Times)

2. Mezinárodní obchod a cla

Faktem je, že pokud Británie vystoupí 31. října bez dohody, budou pro obchod se zeměmi EU automaticky platit pravidla a tarify WTO. Ty platí, pokud nemají dvě země bilaterální nadstandardní smlouvu. Průměrný tarif na nezemědělské produkty v rámci EU je 2,8 %, ale pro některé produkty je výrazně vyšší. Primárně by mezi problémové sektory patřily automobily, kde by se uplatnilo 10% clo (16% nad objem motoru 2500 cm3). O něco menší cla by se aplikovala i u autokomponentů. Tarify na zemědělské produkty by byly také značně vyšší. U mléčných výrobků by se jednalo až o 35 %.

V březnu 2019 Theresa May představila tarifní plán, který by vláda unilaterálně implementovala v případě brexitu bez dohody za účelem snížení rizika nedostatečného zásobování. Jedná se o seznam importů do Británie, na které se bude vztahovat nulové clo. V praxi by to pak znamenalo 87 % importů bez cla. Importy, kde by clo zůstávalo, jsou zobecněně řečeno následující komodity:

  • kompletní automobily (10 %)
  • hovězí a jehněčí maso
  • mléčně výrobky a sýry (až 35 %)

Je však nutné podotknout, že tento plán byl představen minulou vládou a vláda Borise Johnsona se zatím oficiálně nevyjádřila, zda se hodlá plánu držet. Z jednotlivých vyjádření nové vlády se však zdá, že by žádnou politiku unilaterálních celních opatření nepraktikovala (minimálně ne v rozsahu, který představila Theresa May). Vše by bylo podmíněno případnou bilaterální dohodou. Johnson argumentuje, že chce zachovat volný obchod s EU za podmínek stanovených WTO pod článkem GATT 24. Tento článek říká, že pod podmínkami WTO je možné mezi dvěma subjekty vzájemně vytvořit dohodu o setrvání stávajících podmínek, do doby, než jsou podmínky obchodu nahrazeny novou dohodou. To se však podle WTO týká pouze výrobků a nikoliv služeb. Podmínkou by také bylo, aby EU souhlasila s volným obchodem.
(Zdroj: Financial Times)

3. Operace Yellowhammer

Dne 18. 8. 2019 unikl vládní dokument, který identifikoval možné následky brexitu bez dohody po 31. 10. 2019:

  • problémy s transportem a nepřipravenost jednotlivých firem na kontroly na hranicích
  • změny v imigrační politice a s nimi spojené zpoždění na hranicích pro jednotlivce
  • nedostatečné zásobování Británie léčivy, které by mohlo trvat až 6 měsíců
  • nedostatek potravin z důvodu narušení dodavatelského řetězce – to by se týkalo primárně čerstvého sortimentu, který nejde dostatečně naskladnit
  • změna celních podmínek u paliva by mohla z UK exportů v tomto segmentu učinit nekompetitivní a mohlo by dojít k uzavření dvou velkých UK rafinérií
  • očekávají se protesty a obecné nepokoji po celé zemi

(Zdroj: BBC)

4. Víza a volný pohyb osob

V případě krátkých byznysových cest a jednání se Brusel zavázal k poskytnutí bezvízového přístupu britských občanů do EU. V případě, kdy by se jednalo o cesty delší s více aktivitami, musely by firmy projít procesem ověřování, zda jejich zaměstnanci potřebují krátkodobá pracovní víza. Některé země jako například Německo přistoupilo na bezvízový vstup britských občanů na omezenou dobu (3 měsíce), ale v jiných zemích jsou pravidla mnohem přísnější. Obecně platí, že budou držitelé britských pasů považováni za občany třetí země. Momentálně situace vypadá stejně v souvislosti s pracovníky z EU cestujícími dočasně do Británie, i když konkrétní podmínky jsme neslyšeli.

Absolutní očekávané minimum pro pracovní i nepracovní cesty v obou směrech je prokázání zpáteční nebo navazující letenky, prokázání dostatečného množství financí na pobyt a nutnost použití separátních přepážek pro odbavování pasažéru mimo EU a EEA. Cestování pouze s občanským průkazem už nebude do Británie možné a všichni cestující budou muset být držiteli cestovního pasu s minimální platností alespoň 6 měsíců.

Karta Evropského zdravotního pojištění (EHIC) již nebude v Británii platná a cestující budou muset mít separátní cestovní pojištění.
(Zdroj: Finacial Times & BBC)

V současnosti panuje nejistota, která již ovlivňuje I české firmy. Za CzechTrade UK jsme byli například v kontaktu s firmou Safe4U, která poskytuje své služby v zabezpečení budov a osob globálně, avšak nyní kancelář CzechTrade Londýn váhá s poskytnutím okamžité asistence, neboť je nejistota stran vysílání zaměstnanců právě do Británie z výše zmíněných důvodů a nejistoty budoucího vývoje brexitu.

Jak se Británie připravuje a jak brexit hodlá kompenzovat

1. Týden po nástupu do funkce se Boris Johnson zavázal k vynaložení 2,1 miliardy liber specificky na přípravy pro brexit bez dohody.

2. 21. 8. 2019 vláda alokovala 9 milionů liber pro kraje, které mají na svém území vytížené mezinárodní přístavy.

3. Celní správa bude posílena o 500 zaměstnanců, bude posílena infrastruktura v okolí přístavů (primárně Dover), což by mělo pomoci zmírnit očekávané kolony v exponovaných místech, zvýšení skladových zásob (primárně léčiva), navýšení kapacit skladů, zvýšení konzultačních aktivit pro byznysy – vláda efektivně komunikuje s velkými firmami, ale jsou zde obavy, že menší firmy nejsou dostatečně obeznámeny s nezbytností příprav.

4. Boris Johnson plánuje zmírnit daň z příjmu pro největší plátce. To by v praxi znamenalo snížení limitu pro čtyřicetiprocetní daň z 80 na 50 tisíc liber. Vzniklé ztráty ve státním rozpočtu (9,5 miliardy liber ročně) by se z velké části financovaly z fondu alokovaného na následky brexitu. Dále má v plánu snížit korporátní daně britským byznysům, které jsou již nyní jedny z nejnižších ve vyspělých západních ekonomikách. Tímto by chtěl do Británie nalákat nové investice a opět zatraktivnit podnikání v zemi. (zdroj: BBC)

5. Britským tiskem dokonce prosákla informace, že tým kolem Borise Johnsona zvažuje po případném hard brexitu zavedení jednotné rovné daně, která by nejen snížila všeobecnou daňovou zátěž, ale také zásadním způsobem zjednodušila britský daňový systém. Celkově se alespoň rétoricky nova vláda jednoznačně profiluje jako vláda nízkých daní, čímž dává vzpomenout na období Thatcherismu.

6. Britským VAT (DPH) registrovaným firmám byla přidělena registrační čísla (EORI), která jsou nutná pro identifikaci na hranicích EU. Problém je ovšem ten, že nejen VAT registrované firmy potřebují registrační číslo. Menší firmy s obratem pod stanovený limit 85 tisíc liber ročně nemají povinnost registrovat se jako plátci VAT, a tudíž nebudou součástí automatické registrace k EORI. Mají tudíž povinnost provést registraci z vlastní iniciativy. K 19. 8. 2019 byly registrovány pouze dvě třetiny firem, které primárně obchodují s EU. (zdroj: www.gov.uk)

7. Současná britská vláda pracuje na podepisování obchodních smluv se zeměmi mimo a EU s cílem se co nejvíce přiblížit původním dohodám, které měla Británie jako člen EU se třetími zeměmi. Doposud se podařilo uzavřít dohody s následujícími zeměmi:

  • Kolumbie
  • Ekvádor
  • Peru
  • CARIFORUM (blok)
  • země Střední Ameriky
  • Chile
  • Faerské ostrovy
  • ESA (blok)
  • Island a Norsko
  • Izrael
  • Lichtenštejnsko
  • Fidži a Papua-Nová Guinea
  • Palestina
  • Jižní Korea
  • Švýcarsko

Británie dále již podepsala Mutual Recognition Agreement (MRA) s Novým Zélandem, USA a Austrálií a momentálně jedná s Japonskem. To v praxi znamená, že dvě země vzájemně akceptují procesy, testy a certifikace nutné pro uvedení produktu nebo služby na trh. (zdroj: www.gov.uk)

Těmto smlouvám Britové přisuzují velkou roli v limitování negativních efektů brexitu. Primárně se však jedná o země, kde se zatím obchoduje jen podle podmínek WTO a kde by samostatná Británie mohla získat více než Británie jako člen EU. Především jde o potenciální dohodu s USA o preferenčních obchodních podmínkách, které je vnímána jako možnost se částečně odpoutat od současné závislosti na obchodu s EU. To však přináší také otázky zvýšených nákladů na přepravu a úpadku kvalitativních standardů, primárně v souvislosti s potravinami. V současné době tvoří USA 18 % UK exportu, přičemž Evropská unie tvoří 45 % (zdroj: Finacial Times). Na druhou stranu, pokud vezmeme v potaz jen národní státy, je USA první exportní destinace britského exportu a na rozdíl od obchodu se zeměmi EU vykazuje UK přebytek obchodní bilance.

zpět na začátek

Více o potenciální obchodní dohodě UK – USA aneb co zatím zaznělo

Stejně tak, jako se UK nachází v nezáviděníhodné politické situaci ohledně obchodu s Evropu, je shodou okolností v nebývale dobré politické pozici pro uzavření historické dohody s USA. Tedy alespoň teoreticky, neboť Donald Trump brexit podporuje a veřejně deklaruje podepsat již do jednoho roku obsáhlou dohodu o volném obchodu, která nemá obdoby. V tomto duchu se alespoň nesla schůzka obou lídrů Johnsona a Trumpa v Biarritz během G7.

Jaká jsou tedy fakta? Americký trh je poměrně dost protekcionistický, a to se zdaleka netýká jen cel, ale zejména administrativně-regulatorních opatření. V mnoha směrech je i asymetrický: například americké minipivovary mnohou dovážet své pivo do UK prakticky bez omezení, opačným směrem to již tak jednoduché není.

Britský premiér sice sdílí Trumpův optimismus, ale ve stejnou chvíli se snaží být více střízlivý směrem ke svým voličům, neboť Trump se obecně v Británii netěší velké popularitě. Tradičně vždy vyvstává otázka amerických geneticky upravených potravin. Johnson proto již dopředu informoval o základních „red lines“ ve svém přístupu k dohodě s USA. Ty zahrnují zejména toto: předmětem dohody nebude britský systém státní zdravotní péče (NHS), budou zachovány současné britské standardy ohledně zacházení se zvířaty a v oblasti potravin. Překážkou by také mohla být chystaná britská daň na velké digitální korporace.

Pokud jde naopak o oblasti liberalizace, slyšeli jsme toho velice málo. Z hlediska jednotlivého zboží zaznělo z americké strany, že pokud by vznikl volný obchod s potravinami a uvolnila by se cesta do Británie pro americké motocykly Harley Davidson, získaly by britské vozy bezcelní přístup do USA. To by bylo velmi zajímavé pro britské prémiové automobilky jako Jaguar – Land Rover, Aston-Martin Lagonda či McLaren (u poslední zmíněné automobilky je právě USA jejím největším trhem). Jsou to však zatím vše jen spekulace.

Z pohledu velkých zemí EU vyvolává případná dohoda obavy, nicméně z pohledu České republiky čistě ekonomicky vzato by mohla být spíše vítaným faktorem, který by mohl zachovat některé britské průmyslové odvětví v dobré kondici (opět můžeme zmínit automotive), z čehož by profitoval české dodavatelský průmysl. Na druhou stranu realisticky taková dohoda může trvat velmi dlouho, nehledě na to, že se může změnit konstelace v obou anglosaských státech.

Informace poskytnuta zahraniční kanceláří CzechTrade v Londýně.
Autor: Ing. Martin Macourek, vedoucí zahraniční kanceláře, tel.: +44 (0) 207 7925 951, mobil: +447 746 364 109, e-mail: martin.macourek@czechtrade.cz.

zpět na začátek

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek