Rok(y) řemesel?

26. 10. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Asociace malých a středních podniků a živnostníků před dvěma lety rozjela kampaň v rámci projektu Rok řemesel 2016. Mělo jít podle ní o „největší tuzemskou ofenzivu“ na podporu živnostenského řemesla

Cílem bylo mimo jiné zvýšit prestiž řemeslné práce a profesních spolků, motivovat mladou generaci, provést změny v učňovském školství, zavést praktickou výuku na základních školách či aktualizovat učební plány na školách středních.

Pomáhají podobné projekty propagaci učňovského školství a řemeslům jako takovým, ptám se ředitelky portálu TSB-Info a viceprezidentky Cechu topenářů a instalatérů ČR Dagmar Kopačkové. „Propagaci to asi pomohlo, ale zda to skutečně pomohlo školám, zvýšení zájmu rodičů a dětí a vyšší prestiži řemesel, to si nejsem jistá,“ odpovídá Kopačková.

„Potřebujeme totiž konkrétní podporu odborných škol formou dotací a stipendií. Zároveň musí pomoci zaměstnavatelé. Někteří z nich už mají vlastní vzdělávací programy a podporují konkrétní studenty nebo financují specifický obor na existující škole, což ale nestačí. Potřebujeme odlišit řemeslníky, kteří mají vzdělání, zkušenosti a znalosti a myslí řemeslo vážně, od těch ostatních. Takový řemeslník by měl mít lepší možnost získat zajímavé zakázky. Trh, kde se soutěží nejnižší cena, to sám nevyřeší,“ dodává.

„Až na výjimky chybí spolupráce škol s firmami, kde by měli absolventi nakonec pracovat,“ doplňuje ji prezident Cechu topenářů a instalatérů Bohuslav Hamrozi, který se této problematice dlouhodobě věnuje.

„Potřebujeme konkrétní podporu odborných škol formou dotací a stipendií.
Zároveň musejí pomoci zaměstnavatelé,“ říká Dagmar Kopačková.

„Velká část rodičů, a tedy i učňů nemá ještě ani dnes představu o tom, jaká je poptávka a výdělky v řemeslnických profesích. Nepřemýšlí o tom, že šikovní řemeslníci mohou na dobrou mzdu dosáhnout už za tři až čtyři roky po vyučení, že s vlastní firmou budou pány svého času, že potřebují významně nižší finanční investici do vzdělávání než například manažeři,“ vypočítává Dagmar Kopačková.

A co projekty typu Režim Ukrajina, které řeší extrémně nízkou nezaměstnanost a mimo jiné i nedostatek lidí v řemeslnických profesích? „Určitě řeší okamžitý nedostatek pracovních sil, což umožňuje „stroj udržet v chodu“. Ale jde o to, abychom byli dlouhodobě schopni zajistit kvalitu, nezlikvidovali celý segment školství a postupně neztratili řemesla úplně,“ dodává Kopačková.

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka. 

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek