Rumunsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bukurešti (Rumunsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Rumunsko (România)
  • Aktuální složení vlády:  V rumunských parlamentních volbách, které proběhly 11. prosince 2016 se volilo, jak do Senátu, tak do Poslanecké sněmovny. Ve volbách zvítězila levice, resp. největší Sociálně demokratická strana (PSD) se ziskem 45,43 % do Senátu a 45,26 % do Poslanecké sněmovny. Nová rumunská vláda  vedená premiérkou Viorica Dancila se etablovala v lednu 2018.  Bližší informace ke složení rumunské vlády lze získat na http://gov.ro/en/government/the-cabinet-of-ministers .
  • Rumunsko si v letošním roce připomíná výročí 100 let od svého sjednocení a aktivně se připravuje na převzetí šestiměsíčního předsednictví v Radě EU (od ledna 2019).

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 19,64 mil. (2017)  
  • Hustota obyvatel: cca 90 obyvatel na 1 km2

Národnostní složení:

  • 89,5 % Rumunů,
  • 6,7 % Maďarů,
  • 2,5 % Romů,
  • 0,3 % Němců, 
  • 0,3 % Ukrajinců,
  • 0,2 % Turků,
  • a dále Srbové, Tataři, Slováci, Češi, a jiní.

Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3,8 tis. osob, nyní odhadem 2,7 tis. osob) v rumunském Banátu se zmenšuje hlavně kvůli postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí. Zdejší Češi a Slováci jsou od roku 1990 organizováni v Demokratickém svazu Slováků a Čechů v Rumunsku. Svaz je organizovaný do čtyř samosprávných oblastních filiálek: bihorské, aradské, temešvárské a jihobanátské se sídlem v Nové Moldavě, přičemž většina Čechů se nachází právě v jihobanátské filiálce. Předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku je Adrian-Miroslav Merka, e-mail: adrian_miroslav@yahoo.com. Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku, stejně jako i jiné menšinové organizace z Rumunska, se může účastnit parlamentních voleb. 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP zaznamenal v roce 2017 v reálném vyjádření 6,9 % růst a dosáhl hodnoty 856 mld. RON (187,8 mld. EUR). Míra růstu HDP, která byla v Rumunsku nejvyšší od r. 2007, byla způsobena hlavně zvýšením spotřeby domácností. Rumunská vláda totiž během posledních několika let přijala strategii růstu založeného na nákladech, který stimuluje spotřebu domácností a tempo růstu HDP. Tento model však dnes způsobuje větší schodky v oblasti fiskálních a běžných účtů. Růst HDP byl podpořen rovněž zahraniční poptávkou, automobilovým průmyslem, IT a dopravou.  Světová banka odhaduje, že v roce 2018 bude v Rumunsku již pouze 4,5 % růst HDP.

Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 8,2 % a to díky růstu ve třech průmyslových odvětvích: ve zpracovatelském průmyslu (+8,9 %), v těžebním průmyslu (+5,9 %) a ve výrobě dodávky tepla a elektrické energie, plynu a teplé vody (+1 %). 

Zaměstnanost  se drží pod 5 %. Rumunsku se postupně daří snižovat nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných klesl na 443 tis.. Oficiální zdroje dokonce zmiňují existenci případů neochoty nezaměstnaných pracovat a většina župních úřadů práce v Rumunsku hlásí nedostatek odborných pracovních sil.  Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti je i nadále v jihozápadním regionu (7,1 %) a v jihovýchodním regionu (6,0 %) země. Nejnižší míra registrované nezaměstnanosti byla zaznamenána v Bukurešti (1,2 %) a v západním regionu (2,2 %).

Spotřebitelské ceny meziročně rostly a míra spotřebitelských cen činila 1,3 %.

Průměrná hrubá mzda v roce 2017 činila 3662 RON (813 EUR) a průměrná čistá mzda činila 2629  RON (584) EUR. Nejvyšší růst mezd byl zaznamenán v ropném a plynárenském průmyslu. Výraznější růst mezd byl zaznamenán v lesnictví, realitních službách, telekomunikacích, vodním hospodářství a energetickém sektoru. Mzdy se zvýšily rovněž ve farmaceutickém průmyslu, nápojovém průmyslu, v bankovnictví, zdravotnictví a chemickém průmyslu. Nejnižší mzdy byly zaznamenány v ubytovacích a stravovacích službách. Mzdy se meziročně zvýšily o 11% . Na základě nařízení vlády č. 846/2017 se zvýšila od 1. ledna 2018 minimální hrubá mzda z původních 1450 RON (322 EUR) na 1900 RON (422 EUR). Průměrný měsíční důchod meziročně vzrostl o 18,2 % a dosáhl úrovně 245 EUR.

Základní makroekonomické údaje - srovnání 2013 - 2017, výhled 2018

 

2013

2014

2015

2016

2017  

2018  

HDP (mld. RON)

637

668

711

759

856

(941) 

HDP na osobu (tis. EUR)

7,20

7,50

8,10

8,60

9,50

(10,10)

Reálný růst HDP (%)

3,50

3,10

3,90

4,80

6,90

(4,70) 

Inflace (av; %)

1,55

0,83

1,00

0,55

3,32

(5,00)

Nezaměstnanost

(%, na konci roku)

7,10

6,80

6,80

5,90

4,70

(4,70) 

Zdroj: INS, NBR, BCR Research

Makroekonomická situace 2013-2017, výhled 2018

 

2013

2014

2015

2016

2017

2018

HDP (%, y/y real)

3,50

3,10

4,00

4,80

6,90

(4,70)

Soukromá spotřeba (%, y/y, real)

-2,40

3,70

5,90

7,30

9,00

(5,80)

Investice (%, y/y, real)

-5,40

-3,50

8,80

5,00

3,00

(3,10)

Běžný účet (% HDP)

-0,80

-0,50

-1,10

-2,00

-2,10

(-2,40)

PZI (% HDP)

1,90

1,60

1,90

1,20

1,50

(1,50)

Inflace (%, y/y, průměr)

4,00

1,10

 

-0,60

-1,30

3,32

(4,00)

Rozpočtový deficit (% HDP, ESA)

-2,20

-1,40

-1,50

-2,41 

 

-2,88

(-3,00) 

Směnný kurz EUR/RON (průměrný)

4,46

4,42

 4,49

4,54

4,66

(4,73)

Zdroj: INS, NBR, BCR research

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  Státní rozpočet 2013-2015,  Státní rozpočet + rozpočet sociálního zabezpečení 2016-2017

 

2013

2014

2015

2016 (nová metodika)

2017 (nová metodika)

Výdaje (mil. RON)

116 359,3 

119 254,6

126 532,6

242 000

276 100

Příjmy (mil. RON)

98 182,5 

100 932,3

107 413,0

223 700

 

251 800

Saldo

-18 176,8 

 -18 322,3 

 -19 119,6 

-18 300

-24 300

Zdroj: www.bnr.ro

Rumunský konsolidovaný rozpočtový schodek dosáhl v roce 2017 hodnoty 24,3 mld. RON (5,3 mld. EUR), tj. 2,88 % HDP. Rozpočtové příjmy byly proti roku 2016 vyšší o 12,5 % a činily 251,8 mld. RON (55,1 mld. EUR). Státní výdaje vzrostly o 14% a činily 276,1 mld. RON (60,4 mld. EUR). Rumunské vládě se podařilo udržet požadovaný 3 % schodek, avšak na úkor veřejných investicí. Stát v loni vynaložil na investiční projekty pouhých 5,8 mld. EUR, což je o 10,5 % méně než v roce 2016. V důsledku vyšších platů a důchodů výrazně vzrostly soukromé a sociální výdaje. V závěru roku zakolísala stabilita RON a směnný kurz se snížil na 4,66 RON k 1 EUR.  

Pozn. Konsolidovaný schodek státního rozpočtu vykázal v roce 2016 deficit ve výši 18,3 mld. RON, resp. 2,41 % HDP. Rozpočtové příjmy dosáhly výše 223,7 mld. RON a výdaje z rozpočtu činily 242 mld. RON.

Rumunský parlament schválil 22. prosince 2017 zákon o státním rozpočtu a zákon o rozpočtu sociálního zabezpečení (nová metodika oba rozpočty sčítá) pro rok 2018 poměrem 255 ku 95 hlasům. Následně byl státní rozpočet podepsán prezidentem K. Iohannisem i přes jeho mnohé výhrady, mezi které patří především obava, že vláda nebude schopna udržet deficit pod 3 %. Státní rozpočet na rok 2018 vychází z 5,5 % ekonomického růstu, průměrné inflace 3,1 %, průměrného kurzu 4,55 RON / EUR a průměrného měsíčního příjmu 2 614 RON. Rozpočtový schodek se odhaduje na 2,97% HDP a splňuje tak evropská kritéria. Rozpočet počítá s příjmy ve výši 287,5 mld. RON (31,7 % HDP) a výdaji ve výši 314,5 mld. RON (34,6 % HDP). Rozpočet obsahuje potřebné finanční prostředky na navýšení mezd dle harmonogramu stanoveného zákonem o mzdách a prostředky na závazky spojené se zvýšením důchodů o 10 %. Největší podíl na celkových příjmech státního rozpočtu představují příspěvky (10,1%), DPH (6,8%), spotřební daně (3,3%) a daně z příjmů a mezd (2,3%). Největší nárůst rozpočtových výdajů bude způsoben plánovaným nárůstem výdajů na sociální zabezpečení, což představuje 98,6 mld. RON (10,9 % HDP).

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mise Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu

Rumunsko bylo 1. ledna 2007 přijato za členský stát Evropské unie. Evropská komise k 10. výročí členství vydala zprávu, ve které konstatuje, že Rumunsko během svého členství  dosáhlo zásadního pokroku. Zdejší reformy však musí pokračovat a vnitřní záruky musí být posíleny tak, aby byla zajištěna udržitelnost reforem. V posledních třech letech se Rumunsko stalo jedním z nejatraktivnějších trhů v jihovýchodní Evropě a je v současnosti trhem s mimořádným potenciálem, strategickou polohou a stále silnějším podnikatelským klimatem. Export do Rumunska se stává z hlediska předvídatelnosti podnikatelského prostředí méně náročným. Hlavními riziky zdejšího hospodářského růstu jsou některá fiskální opatření, nízké čerpání fondů EU a reálná možnost, že se ne všechny společnosti vyrovnají s novými změnami v převodech sociálních příspěvků od zaměstnavatele na zaměstnance. Mezi další rizika z pohledu Evropské komise patří i rostoucí inflace, kdy její míra se v únoru zvýšila až na 4,72 %, což je nejvyšší míra inflace od června 2013. Nezanedbatelným rizikem rozvoje podnikání a přilákání zahraničních investic je rovněž přetrvávající korupce a místní byrokracie. Evropská komise odhaduje, že hospodářský růst Rumunska se v roce 2018 zpomalí a klesne cca na 3,7 %. Světová banka je ve svém odhadu více optimistická a předpokládá, že letošní růst bude okolo 4,5 %. Dle Mezinárodního měnového fondu se má tempo hospodářského růstu zpomalit na 5,1 % a ve střednědobém horizontu dokonce na 3,5 %. M. j. Mezinárodní měnový fond v poslední zprávě doporučil Rumunsku přijmout přísnější fiskální a měnová opatření, neboť dle jeho názoru stávající zvýšený deficit rozpočtu, obchodu a běžného účtu a nízké investice zmenšují manévrovací prostor a oslabují rozvojový potenciál země.

Platební bilance 2013-2017 (v mld. EUR)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Běžný účet

-1,5

-0,69

-1,2

-3,5

-6,5

Kapitálový a finanční účet

0,2

0,2

6,3

 6

(6,3)

Zdroj: Rumunská národní banka

Platební bilance běžného účtu dosáhla v roce 2017 schodku 6,46 mld. EUR, což představuje 3,4 % HDP (v roce 2016 to bylo 3,49 mld. EUR). Přímé investice nerezidentů v Rumunsku činily 4,59 mld. EUR (v porovnání s 4,52 mld. EUR v roce 2016).  Příjmová část platební bilance činila 85,32 mld. EUR a výdajová část 91,78 mld. EUR. Celkový zahraniční dluh vzrostl o 1,04 mld. EUR a dosáhl úrovně 93,95 mld. EUR. Dlouhodobý zahraniční dluh se snížil o 0,90 mld. EUR a činil 68,75 mld. EUR (73,2 % z celkového zahraničního dluhu), resp. meziročně klesl o 1,3 %. Krátkodobý zahraniční dluh činil ke konci prosince 2017 cca 25,20 mld. EUR (26,8 % z celkového zahraničního dluhu). Ke konci roku 2017 činil poměr devizových rezerv centrální banky ke krátkodobému zahraničnímu dluhu podle zbytkové splatnosti 86,4 %. Zlaté rezervy centrální banky činily 103,7 tuny (za více než 3,6 mld. EUR). Zlaté rezervy Rumunska jsou uloženy ve třech zemích. Téměř 60 tun zlata je uloženo v pokladně Rumunské národní banky (BNR), více než 41 tun zlata je v londýnské Bank of England a zbytek je uložen v Bank of International Settlements v Basileji, ve Švýcarsku. Celkové zahraniční rezervy, které zahrnují rezervy v cizí měně a rezervu zlata činily ke konci roku 2017 cca 38,67 mld. EUR.

Na konci prosince 2017 byl poměr devizových rezerv BNR ke krátkodobému zahraničnímu dluhu 86,4% oproti 90,5% na konci roku 2016.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Rumunský bankovní systém byl  v roce 2017 vysoce koncentrovaný a zahrnoval 27 bank. Průměrný počet zaměstnanců pracujících v bankovním sektoru činil 58 tis. a průměrná hrubá mzda v bankovním sektoru činila dvojnásobek celostátní hrubé mzdy. Rumunský bankovní sektor skončil v roce 2017 s nejlepšími výsledky v historii. V porovnání s rokem 2016 byl čistý zisk vyšší cca o 30 % a konsolidovaný zisk vzrostl na 1,15 mld. EUR. V roce 2017 klesla o 6 % míra špatných úvěrů a počet dlužníků bank a nebankovních finančních institucí klesl na 658 tis. s dluhy ve výši více než 7,38 mld. RON. Půjčky v cizí měně dosáhly výše 31 mld. RON, což bylo nejvíce v posledních devíti letech. Úvěry na bydlení se zvýšily o 9 % a dosáhly částky 12,6 mld. RON. Pokud jde o původ akcionářů jsou to především  banky rakouské s  36,7% podílem na trhu,  banky s francouzským kapitálem (13,3 %) a kapitálem řeckým (12,4 %).  Tři největší banky (Banca Transilvania, BCR a BRD) v roce 2017 registrovaly zisk, který představoval 70% z celého zisku zdejšího bankovního systému. Největší bankou je banka BCR, člen rakouské skupiny Erste. Mezi další významné bankovní instituce patří banky BRD, Banca Transilvania, UniCredit Tiriac Bank, CEC Bank, Raiffeisen Bank a ING Bank.

Rumunský bankovní sektor je jedním z mála bankovních sektorů v Evropské unii, který nepotřeboval během krize na záchranu finančních institucí veřejné peníze. Zdejší bankovní sektor  prokázal v době krize strukturální stabilitu a provedl optimalizaci úvěrového portfolia. Rumunské národní bance se v r. 2017 podařilo držet cenovou stabilitu, finanční stabilitu i stabilitu směnných kurzů. Ke konci roku 2017 činil poměr devizových rezerv centrální banky ke krátkodobému zahraničnímu dluhu podle zbytkové splatnosti 86,4 %. Zlaté rezervy centrální banky činily 103,7 tuny (za více než 3,6 mld. EUR). Zlaté rezervy Rumunska jsou uloženy ve třech zemích. Téměř 60 tun zlata je uloženo v pokladně Rumunské národní banky (BNR), více než 41 tun zlata je v londýnské Bank of England a zbytek je uložen v Bank of International Settlements v Basileji, ve Švýcarsku.  Celkové zahraniční rezervy, které zahrnují rezervy v cizí měně a rezervu zlata činily ke konci roku 2017 cca 38,67 mld. EUR.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) v roce 2017 podpořila v Rumunsku 29 nových projektů a zainvestovala do zdejší ekonomiky 546 mil. EUR, z čehož 93 % těchto prostředků bylo poskytnuto soukromému sektoru. V roce 2018 EBRD hodlá podpořit několik dalších významných investic, které budou směřovat hlavně do městské infrastruktury a do restrukturalizace státních podniků. Rumunsko realizovalo dosud ve spolupráci s EBRD 410 projektů s kumulativními investicemi za více než 7,72 mld. EUR.

V Rumunsku se EBRD zaměřuje hlavně na podporu stability a rozšiřování produktů ve finančním sektoru, na posílení infrastruktury prostřednictvím vyšší efektivnosti a většího zapojení soukromého sektoru, na projekty v oblasti vodovodů a kanalizací, odpadového hospodářství, v oblasti dálkového vytápění apod. Další projekty se týkají oblastí, které napomáhají zlepšit provozní efektivitu, úroveň služeb a snížit závislost na veřejných subvencích a státním financování. Významnou projektovou oblastí je rovněž rekonstrukce energetického sektoru a zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti, neboť velká část rumunského energetického sektoru je stále ve vlastnictví státu a musí být restrukturalizována nebo privatizována tak, aby podpořila nové investice a efektivitu. I přes některá zlepšení má Rumunsko z pohledu EBRD stále energeticky náročnou ekonomiku a potřebuje další pokrok v přechodu k efektivnímu nízkouhlíkovému hospodářství. EBRD poskytne Rumunsku v roce 2018 technickou pomoc ve výši 2,2 mil. EUR na další modernizaci služeb v oblasti vodního hospodářství. Pomoc potrvá po dobu dvou let a investice se zaměří na udržitelnost regionálních vodárenských systémů. Programy EU na období 2014-2020 zahrnují pro zdejší vodohospodářský sektor subvence ve výši 3,5 mld. EUR.

BNR:

Rumunská bankovní soustava je organizována dvoustupňovým systémem s obchodními bankami nad nimiž vykonává dozor Národní banka Rumunska (BNR). BNR je sice pod kontrolou parlamentu, ale těší se poměrně nezávislému postavení na vládě a je hlavním regulátorem bankovních transakcí. Poskytuje povolení a je hlavním dozorčím orgánem trhu. Rumunská národní banka má svou vnitřní roli při udržování finanční stability. Povinnosti spojené se stabilitou zajišťuje  prostřednictvím regulací, dohledem nad institucemi a efektivním přenosem opatření měnové politiky. BNR provádí dozor nad optimálním fungováním platebních systémů, identifikuje rizika a zranitelnost  finančního systému. V oblasti finanční stability spolupracuje s dalšími regulačními a dozorčími orgány jednotlivých oblastí rumunského finančního systému. Více informací o rumunském bankovním systému lze získat na  www.bnr.ro (Národní banka Rumunska).

Rumunsko splňuje makroekonomická a maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny.

Podrobné informace k pojišťovnictví v Rumunsku lze získat na www.1asig.ro

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V roce 2015 byl  v Rumunsku schválen zákon 227/2015, tzv. Fiskální kodex. Většina  nových daňových opatření dle Fiskálního Kodexu začala platit k 1. lednu 2016. V Rumunsku postupně dochází ke snižování daňové zátěže s cílem podpořit podnikatelské prostředí a přilákat zahraniční investory. V Rumunsku je zavedena paušální 10% sazba daně z příjmu fyzických osob. Dědická daň se neplatí, pokud je převod proveden během dvou let od úmrtí. po uplynutí této lhůty je majetek zdaněn 1%. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 16 %.  Daň z příjmů mikropodniků činí v případě 1 zaměstnance 1% a pokud mikropodnik nemá zaměstnance daň z příjmů činí 3 %.. Výnosy z dividend  podléhají 5% dani z příjmů.

Počínaje 1. lednem 2017 byla snížena základní sazba DPH na 19 %.  Snížené sazba DPH u potravinářských a ortopedických výrobků a léků činí 9 % a u některých forem zábavy včetně knih 5 %. 

V roce 2017 došlo k osvobození od daně z reinvestovaných zisků. Akcionáři, kteří reinvestovali zisky do technologických zařízení, počítačů, softwaru, řízení a fakturačních zařízení jsou od placení této daně osvobozeni.

Odpisy

V Rumunsku jsou povoleny některé zrychlené odpisy - například zrychlené odepisování až 50% v prvním roce, možnost využití 20 % investovaných fixních prostředků pro snížení daňového základu apod.. Více informací (přesná pravidla odpisů, detailnější daňové podrobnosti a další změny) je dostupných na webových stránkách Ministerstva financí:  www.minfinate.gov.ro.

Investiční pobídky

V Rumunsku byl přijat zákon o investičních pobídkách, který přesně stanoví podmínky pro jejich využití a specifikuje nabízené pobídky.  Pro další podrobnosti doporučujeme oslovit vládní agenturu pro zahraniční investice InvestRomania: www.investromania.gov.ro .

Upozornění

Vzhledem k vývoji daní a daňové legislativy mohou informace zastarávat.  Doporučujeme si v každém případě ověřit  aktualní stav  na webových stránkách Ministerstva financí:  www.minfinate.gov.ro. Své dotazy můžete směřovat také na agenturu InvestRomania www.investromania.gov.ro, případně na Romanian Business http://rbd.doingbusiness.ro/en.

Na adrese www.TaxOnline.ro lze získat informace o nově vydaných dokumentech v oblasti daňové problematiky, návrhy zákonů, oficiální sdělení a oběžníky.  Tax & Legal Alerts

Další informace:

 Výběrem daní v Rumunsku je pověřena agentura  Agenția Națională de Administrare Fiscală (ANAF), www.minfinate.gov.ro.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: