Rumunsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

17. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bukurešti (Rumunsko)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

  • Rumunsko (România)
  • Aktuální složení vlády:  V rumunských parlamentních volbách, které proběhly 11. prosince 2016 se volilo, jak do Senátu, tak do Poslanecké sněmovny. Ve volbách zvítězila levice, resp. největší Sociálně demokratická strana (PSD) se ziskem 45,43 % do Senátu a 45,26 % do Poslanecké sněmovny. Současná rumunská vláda  vedená premiérkou Viorica Dancila se etablovala v lednu 2018.  Bližší informace ke složení rumunské vlády lze získat na http://gov.ro/en/government/the-cabinet-of-ministers .
  • Rumunsko zahájilo od 1. ledna 2019 své první předsednictví v Radě Evropské unie. Priority řadí do čtyř hlavních pilířů:  Evropa konvergence, bezpečnější Evropa, Evropa jako silnější globální aktér a Evropa společných hodnot.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 19,5 mil. (2018)  
  • Hustota obyvatel: cca 90 obyvatel na 1 km2

Národnostní složení:

  • 89,5 % Rumunů,
  • 6,7 % Maďarů,
  • 2,5 % Romů,
  • 0,3 % Němců, 
  • 0,3 % Ukrajinců,
  • 0,2 % Turků,
  • a dále Srbové, Tataři, Slováci, Češi, a jiní.

Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3,8 tis. osob, nyní odhadem 2,7 tis. osob) v rumunském Banátu se zmenšuje hlavně kvůli postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí. Zdejší Češi a Slováci jsou od roku 1990 organizováni v Demokratickém svazu Slováků a Čechů v Rumunsku. Svaz je organizovaný do čtyř samosprávných oblastních filiálek: bihorské, aradské, temešvárské a jihobanátské se sídlem v Nové Moldavě. Většina Čechů náleží do jihobanátské filiálky, jejímž předsedou je Štefan Bouda (e-mail: udscrfzc_banatsud@yahoo.com) . Předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku je Adrian-Miroslav Merka, e-mail: adrian_miroslav@yahoo.com. Demokratický svaz Slováků a Čechů v Rumunsku, stejně jako i jiné menšinové organizace z Rumunska, se může účastnit parlamentních voleb. 

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP zaznamenal v roce 2018 v reálném vyjádření 4,1 % růst a dosáhl hodnoty 941 mld. RON. HDP byl ovlivněn hlavně průmyslem, obchodem a soukromou spotřebou. Investice a stavební sektor měly na HDP negativní dopad. Spotřeba domácností byla opět klíčovým faktorem růstu.  Světová banka odhaduje, že v roce 2019  v Rumunsku HDP poroste 3,1%.

Průmyslová výroba meziročně vzrostla o 4,1 %. Dominantní byl růst strojírenství (4,3%). Rumunsko je osmým největším výrobcem automobilů v Evropské unii. Výroba automobilů v Rumunsku vzrostla v roce 2018 o 30% (472 tis.kusů), což bylo způsobeno rychlým nárůstem výkonu automobilky Ford v Craiově, ale také silnou poptávkou po Dusteru, vlajkovém modelu, který vyrábí místní dceřiná společnost Renault Dacia v Pitesti.

Spotřebitelský trh vzrostl o 7%  na více než 123 mld. EUR. Existují náznaky, že výdaje domácností však ztrácejí páru. Ve skutečnosti rumunský spotřebitelský trh vzrostl v roce 2018 o 8 mld. EUR ze 115,2 mld. EUR v roce 2017. Nárůst byl však ve srovnání s rokem 2017 spíše mírný. Hlavním tahounem růstu byly vyšší příjmy. Celkové mzdové náklady vzrostly ze 68,5 mld. EUR v roce 2017 na historické maximum 80,3 mld. EUR v roce 2018. Mzdové náklady zaznamenané v roce 2018 se rovnají 39,8% HDP

Zaměstnanost  se drží pod 4 %. Rumunsku se postupně daří snižovat nezaměstnanost. Počet nezaměstnaných meziročně klesl z 443 tis. na 350 tis.. Oficiální zdroje zmiňují existenci výskytu případů neochoty nezaměstnaných pracovat a většina župních úřadů práce hlásí nedostatek odborných pracovních sil.  Nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti je v jihozápadním regionu  a v jihovýchodním regionu  země. Nejnižší míra registrované nezaměstnanosti je v hlavním městě Bukurešti a jeho okolí (1,2 %) a v západním regionu (1,8 %). Rumunská vláda zvýšila pro rok 2019 kvóty pro zahraniční pracovníky ze zemí mimo EU na 20 tis. pracovních povolení. V  roce 2018 bylo vydáno 7 tis. pracovních povolení pro zahraniční pracovníky převážně z Vietnamu, Turecka, Nepálu, Srbska a Srí Lanky. Největší nedostatek pracovní síly je  v odvětví stavebnictví, HORECA a v logistice.

Průměrná hrubá mzda v roce 2018 činila 4532 RON (964 EUR) a průměrná čistá mzda činila 2720 RON (578) EUR. Nejvyšší růst mezd byl zaznamenán ve veřejné správě, v ropném a plynárenském průmyslu. Nejnižší mzdy byly zaznamenány v ubytovacích a stravovacích službách. Od 1. ledna 2019 jsou vypláceny celkem tři druhy minimální mzdy: minimální mzda na národní úrovni, minimální mzda pro zaměstnance s vysokoškolským vzděláním a minimální mzda ve stavebnictví. Od ledna 2019 se minimální mzda zvýšila z 1900 RON (402 EUR) na 2080 RON (442 EUR). Minimální mzda v Rumunsku vzrostla za posledních 10 let téměř čtyřikrát z 540 RON (115 EUR) v roce 2008 na 2 080 (442 EUR) v roce 2019. Obecně platí, že plat je jedním z hlavních kritérií, dle kterého rumunští zaměstnanci vybírají svou práci. V posledních letech dochází dokonce k migračnímu pohybu Rumunů po celé zemi tam, kde jsou vyšší mzdy. Bukurešť již není centrem, které přitahuje všechny investice a všechny velké podniky v Rumunsku. V uplynulých letech se některé oblasti země rozvinuly rychleji než hlavní město. Příkladem je město Cluj-Napoca a jeho okolí. Za dobrými platy se Rumuné stěhují rovněž do měst jako je Temešvár, Alba Iulia, Brašov nebo Sibiu.
Celková výše mezd vyplacená rumunskými zaměstnavateli meziročně vzrostla o 17%  a činila 80,3 mld. EUR, což je historicky nejvyšší vyplacená hodnota, a to především z důvodu zvýšení minimálních mezd a zvýšení mezd ve veřejném sektoru. V roce 2017 činila vyplacená výše mezd 68,5 mld. EUR, což znamená, že celkový objem mzdových nákladů vzrostl v loňském roce téměř o 12 mld. EUR. Růst mezd bude v Rumunsku pokračovat kvůli nedostatku pracovní síly, ale také v důsledku zvýšení minimální mzdy od 1. ledna i v roce 2019.

 

Základní makroekonomické údaje - srovnání 2014 - 2018, výhled 2019

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019  

HDP (mld. RON)

668

711

759

856

 941

(1012) 

HDP na osobu (tis. EUR)

7,50

8,10

8,60

9,50

10,40

(11,10)

Reálný růst HDP (%)

3,10

3,90

4,80

6,90

4,10

(3,10) 

Inflace (av; %)

0,83

1,00

0,55

3,22

3,30

(4,00)

Nezaměstnanost

(%, na konci roku)

6,80

6,80

5,90

4,70

3,80

(3,80) 

Zdroj: INS, NBR, BCR Research

Makroekonomická situace 2014-2018, výhled 2019

 

2014

2015

2016

2017

2018

2019

HDP (%, y/y real)

3,10

4,00

4,80

6,90

4,10

(3,10)

Soukromá spotřeba (%, y/y, real)

3,70

5,90

7,30

9,00

5,60

(5,60)

Investice (%, y/y, real)

-3,50

8,80

5,00

3,00

3,10

(4,62)

Běžný účet (% HDP)

-0,50

-1,10

-2,00

-2,10

-2,40

(-2,40)

PZI (% HDP)

1,60

1,90

1,20

1,50

1,50

(1,50)

Inflace (%, y/y, průměr)

1,10

-0,60

 

-1,30

3,32

3,20

(4,00)

Rozpočtový deficit (% HDP, ESA)

-1,40

-1,50

-2,41

-2,88

-2,90

(-3,00) 

Směnný kurz EUR/RON (průměrný)

4,42

4,49

 4,54

4,66

4,66

(4,77)

Zdroj: INS, NBR, BCR research

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

  Státní rozpočet 2015,  Státní rozpočet + rozpočet sociálního zabezpečení 2016-2018, návrh státního rozpočtu 2019

 

2015

2016 (nová metodika)

2017 (nová metodika)

2018 (nová metodika)

2019 (nová metodika)

Výdaje (mil. RON)

 

126 532,6

242 000

276 100

322 400

(367 500)

Příjmy (mil. RON)

107 413,0

 

223 700

251 800

 

295 100

(341 400)

Saldo

 -19 119,6

-18 300

-24 300

-27 300

(-26 100)

Zdroj: www.bnr.ro

Rumunský konsolidovaný rozpočtový schodek dosáhl v roce 2018 hodnoty 27,3 mld. RON , tj. 2,88 % HDP. Rozpočtové příjmy byly proti roku 2017 vyšší o 29,4% a činily 295,1 mld. RON. Státní výdaje vzrostly o 16,8% a činily 322,4 mld. RON. Rumunské vládě se podařilo udržet požadovaný 3% schodek, avšak na úkor veřejných investicí.  V důsledku vyšších platů a důchodů výrazně vzrostly soukromé a sociální výdaje. V závěru roku zakolísala stabilita RON a směnný kurz se snížil na 4,70 RON k 1 EUR. Rumunská ekonomika v roce 2018 rostla 4,1% tempem, v porovnání se  7 % růstem v roce 2017. 

Rumunský parlament schválil  konsolidovaný státní rozpočet na rok 2019, který předpokládá 5,5% ekonomický růst a deficit ve výši 2,76% HDP. Výše HDP se v roce 2019 odhaduje na 1012 mld RON (215 mld.EUR). Rozpočtové příjmy do státního rozpočtu se  odhadují na 341,4 mld. RON. Rozpočtové výdaje jsou plánovány ve výši 367,5 mld. RON.  Investiční výdaje jsou stanovenz ve výši 47,2 mld., což je cca 4,62% ​​HDP.

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Mise Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu

Rumunsko bylo 1. ledna 2007 přijato za členský stát Evropské unie. V posledních letech se Rumunsko stalo jedním z nejatraktivnějších trhů v jihovýchodní Evropě a je v současnosti trhem s mimořádným potenciálem, strategickou polohou a stále silnějším podnikatelským klimatem. Export do Rumunska se stává z hlediska předvídatelnosti podnikatelského prostředí méně náročným. Hlavními riziky zdejšího hospodářského růstu jsou některá fiskální opatření a rostoucí inflace, kdy její míra se koncem roku 2018 zvýšila až k hranici 3,7 %.. Nezanedbatelným rizikem rozvoje podnikání a přilákání zahraničních investic je rovněž přetrvávající korupce a místní byrokracie. Evropská komise  odhaduje, že hospodářský růst Rumunska se v roce 2019 zpomalí a klesne pod 3,5 % hranici. Světová banka je ve svém odhadu více optimistická a předpokládá, že letošní růst bude okolo 3,7 %. Dle Mezinárodního měnového fondu se má tempo hospodářského růstu zpomalit na 3,6 % a ve střednědobém horizontu dokonce na 3,3 %. Dle Evropské komise  Rumunsko nezaznamenalo v roce 2018 pozitivní změny směrem k vyšší předvídatelnosti, lepšímu nastavení minimálních mezd či zlepšení fiskálního rámce. Na druhou stranu došlo k mírným zlepšením ve školství a výběru daní. Zatímco mezi lety 2014 a 2015 došlo k relativní konsolidaci veřejných financí, po roce 2016 dochází znovu k navyšování výdajů. Nastavení minimální mzdy a manipulace s ní je viděna Eevropskou komisí jako ad hoc rozhodnutí. Rumunsko dle Evropské komise čelí zvýšenému riziku spojenému se schodkem běžného účtu a rostoucí cenou práce, která souvisí se zvyšováním minimální mzdy a vytvářením tlaku na zaměstnavatele. Nepředvídatelnost v oblasti legislativy nepřispívá stabilnímu podnikatelskému prostředí a mohla by ohrozit budoucí zahraniční investice. Mezinárodní měnový fond v poslední zprávě doporučil Rumunsku přijmout přísnější fiskální a měnová opatření, neboť dle jeho názoru stávající zvýšený deficit rozpočtu, obchodu a běžného účtu a nízké investice zmenšují manévrovací prostor a oslabují rozvojový potenciál země.

 

Platební bilance 2014-2018 (v mld. EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Běžný účet

-0,69

-1,2

-3,5

-5,96

-9,4

Kapitálový a finanční účet

-0,2

-0,3

-0,6

-0,9

(-2,4)

Zdroj: Rumunská národní banka

Platební bilance běžného účtu zaznamenala v roce 2018 schodek ve výši 9,42 mld. EUR. Deficit běžného účtu Rumunska překonal varovnou hranici 4% HDP. Příjmová část bežného účtu činila 91,54 mld. EUR a výdajová část 100,96 mld. EUR. Hlavním zdrojem velkého vnějšího schodku je negativní obchodní bilance.  Celkový zahraniční dluh vzrostl o 1,12 mld. EUR (1,1%) a dosáhl úrovně 98,48 mld. EUR. Celkový zahraniční dluh Rumunska dosáhl ke konci roku 2018  částku 98,48 mld. EUR. Dlouhodobý zahraniční dluh se snížil o 1,30 mld. EUR (1,9%) a činil 67,22 mld. EUR (68,2% z celkového zahraničního dluhu). Krátkodobý zahraniční dluh se zvýšil o 8,4% a ke konci prosince 2018 činil 31,26 mld. EUR (31,8% z celkového zahraničního dluhu). Devizové rezervy Rumunska (cizí měny a zlato) činily 35,7 mld. EUR, z toho cizí měny činily 31,9 mil. EUR a rezervy zlata  ve výši 103,7 tuny činily 3,8 mld.EUR. Zlaté rezervy Rumunska jsou uloženy ve třech zemích. Téměř 60 tun zlata je uloženo v pokladně Rumunské národní banky (BNR), více než 41 tun zlata je v londýnské Bank of England a zbytek je uložen v Bank of International Settlements v Basileji, ve Švýcarsku. Na konci prosince 2018 činil poměr devizových rezerv BNR ke krátkodobému zahraničnímu dluhu 87%.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Místní bankovní sektor si zachovává  solidní stav s poměrem solventnosti a likvidity na komfortních úrovních. Poměr kapitálové přiměřenosti v bankovním sektoru činil v prosinci 2018 cca 20,07%, což je míra nepatrně vyšší než ve srovnatelném období roku 2017. Rumunské banky zaznamenaly v roce 2018 celkový čistý zisk za více než 7 mld. RON (1,5 mld. EUR). Vykázaný zisk byl o jednu třetinu vyšší než v roce 2017, a to především z důvodu jednorázových, neopakujících se operací, jako je uvolnění opravných položek, které byly dříve vytvořeny pro ztrátové úvěry. Ziskovost bankovního sektoru byla v roce 2018 rekordní, zejména v důsledku pokračujícího poklesu čistých výdajů s odpisovými úpravami, na základě příznivého domácího makroekonomického rámce a na pozadí zvýšeného poskytování úvěrů. Banky, které působí v Rumunsku, zaznamenaly  nejvyšší aktiva v historii, neboť zvýšená poptávka po úvěrech spolu s nízkými sazbami úvěrů se selháním (NPL) zvýšila aktiva a výnosy. Celkové bankovní prostředky v Rumunsku se v prosinci 2018 meziročně zvýšily o 5,4% na 451,1 mld. RON (96,7 mld. EUR), což představuje přibližně 48,3% odhadovaného HDP v roce 2018. Index rentability aktiv (ROA) se v prosinci 2018 meziročně zvýšil o 22%.

Na konci roku 2018 zahrnoval rumunský bankovní sektor 35 úvěrových institucí: dvě banky s celkovým nebo většinovým kapitálem rumunského státu; čtyři úvěrové instituce s většinovým rumunským soukromým kapitálem; 22 bank s majoritním zahraničním kapitálem a sedm poboček zahraničních bank. V roce 2018 přibližně 77% aktiv bankovního sektoru v Rumunsku držely instituce se zahraničním kapitálem. Na konci roku 2018 měly banky s rakouským kapitálem podíl na trhu (25%), banky s francouzským a nizozemským kapitálem (13,5%) ), s italským kapitálem (10%) a banky s řeckým kapitálem (9%).  V bankovním sektoru je zaměstnáno  55 tis. zaměstnanců. Největší bankou je banka BCR, člen rakouské skupiny Erste. Mezi další významné bankovní instituce patří banky BRD, Banca Transilvania, UniCredit Tiriac Bank, CEC Bank, Raiffeisen Bank, First Bank a ING Bank.

 

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) bude i v roce 2019 nadále investovat v Rumunsku, a to i prostřednictvím korporátních financí, partnerství veřejného a soukromého sektoru nebo financování projektů v oblasti infrastruktury, privatizace státních podniků a podpory malých a středních podniků.  EBRD v roce 2018 podpořila několik  významných investic za více než 400 mil. EUR, které  směřovaly hlavně do městské infrastruktury a do restrukturalizace státních podniků. V Rumunsku se EBRD zaměřuje hlavně na podporu stability a rozšiřování produktů ve finančním sektoru, na posílení infrastruktury prostřednictvím vyšší efektivnosti a většího zapojení soukromého sektoru, na projekty v oblasti vodovodů a kanalizací, odpadového hospodářství, v oblasti dálkového vytápění apod. Další projekty se týkají oblastí, které napomáhají zlepšit provozní efektivitu, úroveň služeb a snížování závislosti na veřejných subvencích a státním financování. Významnou projektovou oblastí je rovněž rekonstrukce energetického sektoru a zvýšení energetické účinnosti a udržitelnosti.  Dosud EBRD v Rumunsku podpořila 429 projektů za 8,3 mld. EUR. EBRD jmenovala v r. 2018 rumunského ministra veřejných financí Eugena Teodorovice za svého místopředsedu. Ministr Teodorovici je také předsedou Rady guvernérů Evropské investiční banky a Rady evropských hospodářských a finančních záležitostí (ECOFIN) v souvislosti s rotujícím předsednictvím Rumunska  v Radě Evropské unie. Rumunsko se stalo členem EBRD v roce 1991.  Novým regionálním ředitelem EBRD pro Rumunsko a Bulharsko byl v lednu 2019 jmenován Mark Davis, který se 1. dubna 2019 ujal své nové funkce v Bukurešti.

 

Skupina Evropské investiční banky, zahrnující Evropskou investiční banku (EIB) a její dceřinou společnost, Evropský investiční fond (EIF) poskytla Rumunsku v roce 2018 úvěry, záruky, akciové a mikrofinanční operace za 1,31 mld. EUR. EIB uzavřela nové úvěrové smlouvy ve výši 981 mil.EUR, ze kterých bude mít prospěch 8,8 tis. malých podniků a společností, které v Rumunsku podporují přibližně 200 tis. pracovních míst.

 

BNR:

Rumunská bankovní soustava je organizována dvoustupňovým systémem s obchodními bankami nad nimiž vykonává dozor Národní banka Rumunska (BNR). BNR je sice pod kontrolou parlamentu, ale těší se poměrně nezávislému postavení na vládě a je hlavním regulátorem bankovních transakcí. Poskytuje povolení a je hlavním dozorčím orgánem trhu. Národní banka Rumunska je řízena správní radou, která se skládá z devíti členů jmenovaných parlamentem s pětiletým mandátem, který může být obnoven. Předsedou představenstva je guvernér Mugur Isarescu. Rumunská národní banka má svou vnitřní roli při udržování finanční stability. Povinnosti spojené se stabilitou zajišťuje  prostřednictvím regulací, dohledem nad institucemi a efektivním přenosem opatření měnové politiky. BNR provádí dozor nad optimálním fungováním platebních systémů, identifikuje rizika a zranitelnost  finančního systému. V oblasti finanční stability spolupracuje s dalšími regulačními a dozorčími orgány jednotlivých oblastí rumunského finančního systému. Více informací o rumunském bankovním systému lze získat na  www.bnr.ro (Národní banka Rumunska).

 

Pojišťovny působící v Rumunsku zaznamenaly v roce 2018 hrubé pojistné ve výši 10,14 mld. RON (2,2 mld. EUR), což je o 4,5% více ve srovnání s hodnotou zaznamenanou v předchozím roce. Sektor všeobecného pojištění generoval 8,04 mld. RON (1,72 mld. EUR) hrubého pojistného, což představuje meziroční nárůst o 4,6% a segment životního pojištění dosáhl výše 2,1 mld. RON (450 mil. EUR), což je o 4,3% více než v roce 2017. Na konci roku 2018 působilo v Rumunsku 29 pojišťoven, z nichž 16 působilo v obou segmentech, sedm působilo pouze v oblasti životního pojištění a šest v neživotním segmentu. Lídrem na trhu byla pojišťovna City Insurance (14,6% hrubého pojistného), následovaná  pojišťovnami Allianz Tiriac (13,0%) a Omniasig VIG (11,6%). Podrobné informace k pojišťovnictví v Rumunsku lze získat na www.1asig.ro

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

V Rumunsku byl schválen zákon 227/2015, tzv. Fiskální kodex. Většina  nových daňových opatření dle Fiskálního Kodexu začala platit k 1. lednu 2016. V Rumunsku postupně dochází ke snižování daňové zátěže s cílem podpořit podnikatelské prostředí a přilákat zahraniční investory. V Rumunsku je zavedena paušální 10% sazba daně z příjmu fyzických osob. Dědická daň se neplatí, pokud je převod proveden během dvou let od úmrtí. po uplynutí této lhůty je majetek zdaněn 1%. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 16 %.  Daň z příjmů mikropodniků činí v případě 1 zaměstnance 1% a pokud mikropodnik nemá zaměstnance daň z příjmů činí 3 %.. Výnosy z dividend  podléhají 5% dani z příjmů.

Počínaje 1. lednem 2017 byla snížena základní sazba DPH na 19 %.  Snížené sazba DPH u potravinářských a ortopedických výrobků a léků činí 9 % a u některých forem zábavy včetně knih 5 %. Rumunská vláda v květnu 2019 dále snížila DPH na ekologické a tradiční potravinářské výrobky z 9 % na 5 % a odsouhlasila mini-fiskální amnestii pro osoby s nízkými příjmy.Počínaje 30. březnem 2018 došlo ke změnám v procesu osvobození od daně z reinvestovaného zisku. Konkrétně se změnilo ustanovení týkající se vztahu daňových poplatníků k majetku, na který uplatnily nástroje pro reinvestovaný zisk. Pravidlo, které je nutilo udržet si takový majetek ve svém vlastnictví po dobu, která se rovná alespoň polovině jejich ekonomického využití, není již platné v případech po splnění zákonem stanovených závazků. Změny přinesl rok 2018 i pro mikropodniky. Mikropodniky, které se chtějí účastnit systému korporátních daní musí mít základní kapitál alespoň 45 tis. RON a 2 zaměstnance na plný úvazek. Šanci zapojit se do systému mají pouze jedenkrát, a to v prvním čtvrtletí poté, co jsou tyto podmínky naplněny. Systém korporátních daní se na ně začne vztahovat ve čtvrtletí následujícím. Mikropodniky se mohou podílet na sponzorství, které podporuje neziskové organizace, nebo náboženské organizace, které se věnují sociální práci a mají k tomu zákonem určené povolení.
K 1. lednu 2019 došlo k zavedení minimální mzdy v sektoru stavebnictví, s čímž souvisí daňové změny zavedené v tomto sektoru. Zaměstnanci se mzdou nižší, než 30 tis. RON (6300 EUR) jsou osvobozeni od daně z příjmu, příspěvků na zdravotní péči a důchodový příspěvek je snížen na 21,75% z původních 25%. Nová daňová opatření se týkají i finančních aktiv bank. Vypočítávána budou na základě čtvrtletních změn (větších, než 2%) u sazby ROBOR.

 Dne 20. ledna 2019 vstoupil v platnost zákon č. 30/2019, který upravuje daňový kodex (Code of Fiscal) a daňový řád (Codul de Procedură Fiscală). Nejdůležitější změnou je klasifikace daňových poplatníků na základě kategorií rizik. Daňoví poplatníci jsou rozděleni do tří rizikových kategorií na základě analýzy rizik provedené agenturou  Agenția Națională de Administrare Fiscală (ANAF) a to následovně: daňoví poplatníci s nízkým daňovým rizikem; daňoví poplatníci s průměrným daňovým rizikem; daňoví poplatníci s vysokým daňovým rizikem. Zákon zavádí rovněž nový postup zprostředkování ve vztahu k daňovým orgánům, podle něhož může daňový poplatník urovnat spory, týkající se vzniklých závazků před výkonem u orgánu. Postup v zásadě vyžaduje následující kroky: objasnění daňové povinnosti stanovené v připomínce (somaţie), pokud daňový poplatník vznáší námitky; společná analýza ekonomické situace daňového poplatníka daňovým úřadem a daňovým poplatníkem za účelem identifikace nejlepších řešení daňových závazků.

Odpisy

V Rumunsku jsou povoleny některé zrychlené odpisy - například zrychlené odepisování až 50% v prvním roce, možnost využití 20 % investovaných fixních prostředků pro snížení daňového základu apod.. Více informací (přesná pravidla odpisů, detailnější daňové podrobnosti a další změny) je dostupných na webových stránkách Ministerstva financí:  www.minfinate.gov.ro.

Investiční pobídky

V Rumunsku byl přijat zákon o investičních pobídkách, který přesně stanoví podmínky pro jejich využití a specifikuje nabízené pobídky.  Pro další podrobnosti doporučujeme oslovit vládní agenturu pro zahraniční investice InvestRomania: www.investromania.gov.ro .

Upozornění

Vzhledem k vývoji daní a daňové legislativy mohou informace zastarávat.  Doporučujeme si v každém případě ověřit  aktualní stav  na webových stránkách Ministerstva financí:  www.minfinate.gov.ro. Své dotazy můžete směřovat také na agenturu InvestRomania www.investromania.gov.ro, případně na Romanian Business http://rbd.doingbusiness.ro/en.

Na adrese www.TaxOnline.ro lze získat informace o nově vydaných dokumentech v oblasti daňové problematiky, návrhy zákonů, oficiální sdělení a oběžníky.  Tax & Legal Alerts

Další informace:

 Výběrem daní v Rumunsku je pověřena agentura  Agenția Națională de Administrare Fiscală (ANAF), www.minfinate.gov.ro.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: