Saúdská Arábie: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

15. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název:

  • Saúdskoarabské království (SAK)
  • Arabsky v českém přepisu: Al Mamlaka Al Arabíja As Saúdía
  • Anglicky: Kingdom of Saudi Arabia

Složení vlády:

Jména jsou uváděna v obvyklé anglické transkripci. Počáteční zkratka JKV – anglicky HRH, je-li u některého představitele uvedena, znamená Jeho královská výsost – His Royal Highness. Seznam vlády je aktualizován k 14.5.2019.

  • král, předseda vlády - JKV král Salman bin Abd al-Aziz Al Saud
  • korunní princ, 1. místopředseda vlády, ministr obrany -JKV princ Muhammad bin Salman bin Abdulaziz Al Saud
  • ministr vnitra - JKV Abdulaziz bin Saud bin Nayef Al Saud
  • ministr životního prostředí, vody a zemědělství - Abdul Rahman bin Abdul Mohsen Al Fadli
  • ministr obchodu a investic - Majid bin Abdullah Al Qasabi
  • ministr telekomunikací a informačních technologií - Abdullah bin Amer Al Sawaha 
  • ministr informací - Dr. Awwad bin Al Awwad
  • ministr kultury - JKV princ Bandar bin Abdullah bin Mohammed bin Farhan Al Saud
  • ministr ekonomiky a plánování - Mohammed Al Tuwaijri
  • ministr vzdělávání (školství) - Hamad Al Sheikh
  • ministr financí - Mohammed Al-Jadaan 
  • ministr zahraničních věcí - Ibrahim bin Abdulaziz bin Abdullah Al-Assaf
  • ministr zdravotnictví - Tawfiq bin Fawzan Al Rabiah
  • ministr bydlení - Majid Al Hoqail
  • ministr pro islámské záležitosti - Sheikh Abdullatif bin Abdulaziz bin Abdulrahman Al Sheikh
  • ministr spravedlnosti - Waleed bin Muhammad bin Salid Al Samaani 
  • ministr práce a sociálních věcí - Ahmed bin Suleiman Al Rajhi
  • ministr municipálních záležitostí a venkova - Abdullatif bin Abdulmalik bin Omar Al Sheikh 
  • ministr národní gardy - JKV princ Abdullah bin Bandar bin Abdul Aziz
  • ministr energetiky, průmyslu a minerálních zdrojů - Khalid bin Abdulaziz Al Falih
  • ministr pro záležitosti poutnictví (hádžže a umry) - Muhammad Saleh bin Taher Bentin
  • ministr dopravy - Nabeel Al-Amoudi
  • ministr pro civilní službu - Sulaiman Al-Hamdan
  • ministr - poradce pro dohled nad správou dvou svatých mešit - Turki bin Mohammed bin Saud Al-Khabeer Al Saud
  • ministr - poradce královského dvora - Abdul Rahman bin Ali Rubaiaan
  • ministr - poradce královského dvora - Nasser bin Abdulaziz Al Dawoud
  • ministr - poradce královského dvora - Bandar bin Khalid bin Faisal bin Abdulaziz Al Saud
  • ministr - poradce královského dvora - JKV princ Turki bin Mohammed bin Fahd bin Abdulaziz Al Saud
  • ministr - náměstek ministra vnitra - Ahmed bin Mohammed Al Salem

Ministři řídící zvláštní centrální úřady:

  • ministr - předseda Úřadu pro státní bezpečnost - Khaled Al-Harbi
  • ministr - asistent předsedy Úřadu pro státní bezpečnost - Abdulkarim bin Abdul Aziz Al-Essa
  • ministr - předseda Capital Market Authority (Úřadu pro kapitálový trh)  - Mohammed bin Abdullah bin Ibrahim Al-Kuwaiz
  • ministr - ředitel Zvláštního úřadu korunního prince - Bader bin Mohammed bin Abdul Aziz bin Asaker

 

Státní ministři:

  • státní ministr - Mohammed bin Abdul Malik Al Sheikh 
  • státní ministr a člen Sboru ministrů - Musaed Al Aiban
  • státní ministr - Mutalib bin Abdallah Al Nafeesa
  • státní ministr pro energetiku - JKV princ Abdulaziz bin Salman bin Abd a-Aziz Al Saud
  • státní ministr a člen Rady pro politické a bezstní otázky - Sheikh Saleh bin Abdulaziz bin Mohammed Al Sheikh

Při změnách vlády v 05/2016 došlo nejen ke změně v působnosti některých ministerstev (sloučení, přesun agendy apod.), ale rovněž k výrazným změnám v tzv. Hlavních úřadech (General Authorities), které nahrazují působnost některých ministerstev. Nadále existují tyto:

  • Hlavní úřad pro zábavu (de facto vysvětlován jako úřad pro mládež "GA for Entertainment") - Turki al-Sheikh
  • Hlavní úřad pro kulturu (General Culture Authority)- Eng. Ahmad bin Fahd Al-Mezyed
  • Hlavní úřad pro meteorologii a živostní prostředí (General Authority of Meteorology and Environmental Protection) - Dr. Khalil Bin Musleh Al Thaqafi
  • Hlavní úřad pro sport (General Sports Authority) - JKV Abdulaziz bin Turki Al-Faisal 
  • Hlavní úřad pro zakát a daně (Centrální finanční a daňový úřad) - Suhail Aba Numi

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Počet obyvatel:

  • 33 413 660

Zdroj: General Authority of Statistics. Z toho je Saúdů 20,8 mil. a cizinců s dlouhodobým pobytem 12,6 mil.
 

Střednědobým trendem, zejména v souvislosti s kampaní tzv. "Saúdizace" dochází k postupnému odlivu zahraničních pracovníků ze země, což je dáno nejen vyhrazením pracovních míst v některých sektorech pouze pro Saúdy, ale také ztěžováním podmínek pro zahraniční pracovníky (např. zvyšování poplatků ze závislých osob, které se každoročně zdvojnásobují, což podporuje odliv rodinných příslušníků, a také motivuje řadu zahraničních pracovníků hledat uplatnění v zemích, kde je snazší mít rodinné příslušníky při sobě.

 

Průměrný roční přírůstek:

  • 2,52 % (2018: GASTAT - Statistický úřad Saúdské Arábie)

Demografické složení (vč. registrovaných cizinců):

  • muži: 57,48 %
  • ženy: 42,62 %

Věková skladba:

  • 0-14 let: 24,60 %
  • 15-29 let: 24,18 %
  • 30-49 let: 37,27 %
  • 50–69 let: 12,00 %
  • 70 a více let: 1,95 %
  • 0-30 let: 48,78 %
  • 15-65 let: 72,18 %

Z přiložené statistiky je zjevný vysoký podíl mladého obyvatelstva.

Národnostní složení:

  • Arabové: 90 %
  • Afro-Asiaté: 10 %
  • státní příslušníci (Saúdové): 62,64 %
  • cizinci (tzv. expatrianti, tj. cizinci se stálým pobytem v SAK, avšak bez státního občanství): 37,6 %

V této souvislosti je zajímavé poznamenat, že navzdory saúdizaci podíl cizinců od roku 2015 vzrostl o 5 %.

Náboženské složení:

  • muslimové (islám): 100 % (tento statistický údaj nezahrnuje cca 38 % expatů, kteří žijí v Saúdské Arábii a jsou různých náboženství od křesťanů z Filipín až po hinduisty z Indie)
  • většinu saúdské populace (85–90 %) tvoří sunnité - salafistický (wahábistický) výklad sunnitského islámu, šíité žijí na východě v oblastech Al-Hofúf a Al-Qatif a na jihozápadě (Najran) – celkem se počet šíítské populace odhaduje na 3–4 mil. (10–15 %).

Veřejné projevy jiných náboženství (náboženské obřady, symboly, tiskoviny atd.) jsou zakázány, z toho důvodu je statistický údaj o 100 % muslimů v zemi zkreslený. Odhady hovoří o cca 1 milionu křesťanů z řad expatriantů (zejména Filipínci), praktikování jiných náboženství však není oficiálně povoleno, a proto nejsou ani oficiálně registrováni jejich vyznavači.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

HDP
  2013 2014 2015 2016 2017 2018
HDP (ve stálých cenách r. 2010 mld. SAR) 2296,7 2358,7 2444,8 2545,2 2568,6 2625,5
Roční růst HDP (%) 2,7 3,65 4,11 1,67 -0,74 2,21
HDP na obyvatele (v běžných cenách, v SAR) 80788 79454 80655 81408 78906 78575

Zdroj: GASTAT - General Authority for Statistics

 

Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v uplynulých letech (%)
  2013 2014 2015 2016 2017 2018
Zemědělství 2,46 2,43 2,35 2,32 2,35 2,31
Těžba nerost. surovin 40,85 39,79 40,02 40,45 39,33 39,33
Zprac. průmysl 10,84 11,45 11,73 11,90 12,15 12,15
Stavebnictví 4,77 4,92 4,92  4,68 4,57 4,57
Služby 42 42 42  41 43 43

Zdroj: GASTAT - General Authority for Statistics

Roční míra inflace
  2013 2014 2015 2016 2017 2018p
Index spotřebitelských cen (růst v %) 3,52 2,68 2,2  3,5 -0,9 2,8

Zdroj: SAMA (Saudi Arabian Monetary Agency)

 

Kurz Saúdského rijálu k USD
2013 2014 2015 2016 2017 2018
3,7503 3,7510 3,7512 3,7508 3,7503 3,7506

Zdroj: SAMA (Saudi Arabian Monetary Agency)

Kurz dolaru je centrální bankou udržován na konstantní úrovni, třebaže se již několik let hovoří o možnosti devalvaci měny.

 

Úrokové sazby - na konci roků
  2014 2015 2016 2017 2018
Repo sazba (%) 2,00 2,00 2,00 2,00 3,00
Reverzní repo sazba (%) 0,25 0,5 0,75 1,5 2,5
3 měsíční mezibankovní úrok. sazba (% p.a.) 0,9358 0,8797 2,0662 1,8117 2,4510

Zdroj: SAMA (Saudi Arabian Monetary Agency)

Vývoj v roce 2017 byl spíše negativní s ohledem na cenu ropy, která se stabilně pohybuje nízké hodnotě a sohledem na značné výdaje jak co do vládních projektů, tak i co do mimořádných výdajů (konflikt v Jemenu) . Cena ropy zasahuje výrazně do příjmové stránky státních financí a vláda - s ohledem na skutečnost, že nehodlá s cenou ropy pomocí změn těžebních výkonů manipulovat - byla vláda již v minulých dvou letech nucena čerpat ze svých devizových rezerv a vydat vládní dluhopisy. Současně zavádí zvyšování všech možných poplatků od cel až po municipální poplatky.
Rok 2018 se nesl ve znamení dopadů nedávných ekonomických reforem a zároveň ohlašování ambiciózních projektů.

 

Reformy také pohání čerstvá vzpomínka na krizi po poklesu ropy od roku 2014 do roku 2017 a návazná nutnost diverzifikovat ekonomiku, a tak snížit zranitelnost na cenové volatilitě jedné komodity.  Na jedné straně byl na přelomu let 2017 a 2018 reformován systém subvencí elektřiny, vody a paliv s důsledkem výrazného snížení předmětné podpory, dále byla zavedena k 1. 1. 2018 daň z přidané hodnoty ve výši 5 %. 

Na straně druhé zotavující se ceny ropy umožnily částečně kompenzovat zvýšení životních nákladů, a tím udržení sociálního smíru, nejprve mimořádnou měsíční dávkou ve výši cca 6000 Kč státním zaměstnancům ohlášenou v lednu 2018, dále pak také státním zaměstnancům byly vráceny dřívější výhody v podobě odměn, byly zrušeny plány na snížení jejich platů, v neposlední řadě jim pak byly navráceny v říjnu 2018 roční odměny (státní zaměstnanci tvoří cca 2/3 zaměstnané populace).

Druhá polovina roku se nesla ve znamení spekulací ohledně privatizace ropného gigantu Saudi Aramco, která byla odložena a dle nejnovějších zpráv je slíbena na rok 2021. Tím však pravděpodobně dojde ke zpoždění řady projektů, jejichž financování do značné míry záviselo právě na příjmech z předmětné privatizace (NEOM).

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet je závislý na příjmech z prodeje ropy, které závisí na její ceně a dohodnutých exportních kvótách v rámci OPEC. Vzhledem k tomu, že je rozpočet kalkulován na odhadu prodejních cen saúdské ropy, který je výrazně podhodnocen oproti následné skutečnosti, bývá rozpočet koncipován jako deficitní.  

Příjmy z prodeje ropy tvoří cca 80-90 % všech příjmů státního rozpočtu. 

Saúdský rozpočet pro rok 2019 pak zvýšil svou výdajovou složku o 9 %, což ukazuje na důvěru ve stabilní ceny ropy (podloženou také prosincovým oznámením organizace OPEC o dohodě na snížení produkce o 1,2 mil. Barelů denně). Štědré investice do projektů a sociálních balíčků byly částečně kompenzovány snížením výdajů na armádu o 12 % (což však může být důsledkem přestávky v dosud živém programu akvizic moderní bojové techniky). Příjmovou složku podstatně rozšířily výnosy z protikorupčních zásahů na konci roku 2017. 

 

2014

2015

2016

2017

2018 

2019*

Příjmy

228

193

141

186

208,7

260

Výdaje

228

318

220

247

260,8

294,1

Saldo

0

-125

-79

-61

-52

-34,5

Údaje jsou v mld. USD
* Předběžné a plánované údaje, zdroj Ministerstvo financí SAK, SAMA a tisk

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

  2014 2015 2016 2017 2018

Saldo běžného účtu (mld.USD)

73,7 -56,72 -23,84 10,46  72,33

Saldo kapitálového účtu (mld.USD)

-0,32  -1,0  -0,89  -1,84  -1,46

Saldo finančního účtu (mld. USD)

63,98 -73,08 -91,35 7,46 66,00

Devizové rezervy

732 616 535 496,3 496,5 

Zdroj: SAMA Statistical Bulletin

Devizové rezervy:

Devizové rezervy se drží poměrně stabilně okolo 500 mld. USD Devizové rezervy narostly v 2014 na historických 740 mld. USD, a měly být schopny pokrýt veškeré dovozy království nejméně po dobu 5 let, stejně jako velmi nízkou úroveň zadlužení ve výši 20 mld. USD.
Devizové rezervy však v posledních letech vlivem nízké ceny ropy prudce klesaly, neboť byly vládou využity na pokrytí výdajů, spojených s rozpracovanými megaprojekty a s válkou v Jemenu. V letech 2015 a 2016 poklesly o více než mld. USD.

 

Státní dluh:
V roce 2016 a 2017 byly opět po dlouhých letech vydány vládní dluhopisy za účelem získání disponibilních prostředků v souvislosti s pádem ropných příjmů. Vnější zadluženost za rok 2017 činila dle centrální banky  183,7 mld. SAR/ 48,98 mld. USD. Vnitřní dluh v roce 2017 činil 259,5 mld. SAR/69,19 mld. USD. Celkové zadlužení tak ke konci roku 2017 činilo 443,2 mld. SAR/ 118,18 mld. USD a představovalo 17,2% HDP.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu řídí centrální banka Saudi Arabian Monetary Agency (SAMA).

Největší komerční banky:

  • National Commercial Bank (NCB)
  • Saudi British Bank (SABB)
  • Saudi Investment Bank
  • Alinma Bank
  • Banque Saudi Fransi
  • Riyad Bank
  • Samba Bank
  • Saudi Hollandi Bank (Alawwal)
  • Al Rajhi Bank
  • Bank Al-Bilad
  • Bank Al-Jazira
  • Asia Bank

Od 2. poloviny roku 2009 je povoleno zřizování poboček zahraničních bank v jejich 100% vlastnictví (jako jedna z prvních této možnosti využila švýcarská UBS). K ní se přidala řada mezinárodních bank má v SAK své pobočky, které však neprovozují žádné retailové služby k nimž nemají licenci (např. State Bank of India, BNP Paribas, JP Margan Chase, Deutsche Banka, Gulf International Bank apod.).

Pro některé bankovní služby byly státem zřízeny tzv. specializované úvěrové instituce. Jsou to:

  • Saudi Credit Bank: osobní půjčky
  • Saudi Arabian Agricultural Bank: zemědělské úvěry
  • Saudi Industrial Development Fund: zvýhodněné průmyslové úvěry
  • Real Estate Development Fund: stavební půjčky
  • Public Investment Fund: zvýhodněné úvěrování velkých projektů

Na podporu zvýhodněného financování vývozu je v SAK zřízen Saudi Fund for Development. Jeho významným prvkem je Saudi Export Program (SEP), pod nímž jsou poskytovány produkty zvýhodněného financování a pojišťování vývozu (odběratelské i dodavatelské úvěry, záruky atd.). V současné době je zřízeno  23 linek se 17 zahraničními bankami na financování a pojišťování saúdského exportu do Egypta (2 linky), Jordánska (2 linky), Libanonu (2 linky), Alžírska (3 linky), Tuniska (3 linky), Jemenu (3 linky), Turecka (2 linky), Íránu (1 linka) a Súdánu (5 linek).

V zemi působí desítky pojišťoven, ale pojišťovacímu trhu dominuje státní pojišťovna National Company for Cooperative Insurance, jejíž služby jsou založeny na islámské zásadě vzájemného neziskového pojištění. Mezi hlavní komerční pojišťovny patří mj. AXA/Norwich Union, European Saudi Co. for Cooperative Insurance či Royal Sun Insurance Co.

Další informace www.sama.gov.sa.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

 

Daň z přidané hodnoty (Value Added Tax):

Od 1.1.2018 byla zavedena všeobecná daň z přidané hodnoty ve výši 5 %. 

Daň z příjmu právnických osob (Corporate Income Tax):

Pro residentní společnosti vlastněné plně subjekty mimo země GCC je sazba daně ze zisku 20 %, společnosti vlastněné Saúdy nebo příslušníky zemí GCC jsou od daně z příjmu osvobozeny a platí pouze Zakat, což je náboženská daň ve výši 2,5 %. U joint venture je výše daně ze zisku upravena podle podílu jednotlivých společníků a země jejich původu (GCC x non-GCC). Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA. V případě, že společnost podniká v oboru zemního plynu, činí sazba daně z příjmu 30%. V sektoru ropy může výše sazby dosáhnout až 85% (sazba progresivně klesá až k 50%, jestliže výše investice přesahuje 100 mld. USD).

Daň z příjmu fyzických osob (Personal Income Tax):

Sazby daně jsou stejné jako v případě zdanění společností, tj. 20 % pro jednotlivce ne-občany zemí GCC a 0 % pro občany zemí GCC s residencí v KSA, kteří platí pouze Zakat. Zdaněn je příjem vzniklý z činnosti na území KSA, osoba podléhá dani z příjmu, pokud má statut residenta, podle podmínek daňového zákona. Zdanění podléhá příjem ze samostatně výdělečné činnosti (příjem z živnosti, příjem z podílu v akciové spol atd.), zaměstnanci (včetně ne-občanů GCC) firem a úřadů jsou od daně z příjmu osvobození. 

Zdanění nerezidentů:

Nerezidentní osoby (právnické, fyzické) podléhají dani, pokud na území KSA provádějí činnost podléhající dani a generující příjem prostřednictvím tzv. "Permanent Establishment", což může být zástupce (v případě, že uzavírá kontrakty jménem zastoupeného ne- residenta) nebo pobočka firmy (např. temporary branch zřízená pro realizaci jednoho kontraktu), staveniště nebo montážní místo.

Srážková daň z plateb (Withholding tax):

Vybírá se v případě plateb residentního subjektu do zahraničí nebo osobám, které nejsou registrovanými plátci daní, např. pokud pobočka zahraniční firmy platí za poskytnutí služeb své mateřské společnosti, tak je tento transfer podroben srážkové dani ve výši 15 %. Daň se vybírá na straně plátce. Tímto opatřením se předchází fiktivnímu zvyšování nákladů za účelem snižování zisku residentních subjektů. Sazby srážkových daní dle tabulky níže mohou být sníženy bilaterální daňovou dohodou.

Dividendy 5%
Úroky 5%
Autorské poplatky 15%
Poplatky za technické služby 5%
Repatriace zisků 5%

Zdanění zahraničních kontraktů na dovoz zboží:

Prosté dovozy zboží nepodléhají zdanění z příjmu, v případě, že však smlouva na dovoz zboží zahrnuje doprovodnou činnost na území KSA, pak je tato činnost zdaněna (např. montáž zařízení). Pokud nelze ze smlouvy rozpoznat, jakou hodnotu tato činnost má, stanoví se její výše odhadem na 10 % z dodávky zboží.

Zvláštní dani je podrobena těžba ropy a zemního plynu (8–85 %).

Zdanění rodinných příslušníků zahraničních rezidentů

Od července 2017 byl zaveden poplatek za každou osobu závislou na zahraniční osobě, trvale pobývající v Saúdské Arábii. V roce 2019 činil tento 300 SAR/měsíc a v roce 2020 má být navýšen na 400 SAR/měsíc. Splatnost za zpoplatněné období (tj. od 07/2017 do platnosti pobytového povolení, tj. platnosti dokladu k pobytu (iqama)) je nejpozději je při obnovování víza a při žádosti o nové vízum.

Spotřební daň 

Od 06/2017 byla zavedena spotřební daň, a to na tabák (a tabákové výrobky) a energetické nealkoholické nápoje ve výši 100 % a na nealkoholické sycené nápoje ve výši 50 %, ve všech případech z prodejní maloobchodní ceny.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: