Severní Makedonie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

31. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR ve Skopji (Severní Makedonie)

Restriktivní vývozní a dovozní opatření byla zrušena v listopadu 1996. Celní sazby upravuje "Zákon o celních sazbách" z května 2005 (39/2005 Sb, nejnovější doplnění 15/2015 Sb. z 2.2.2015). Výše sazeb se pohybuje u většiny položek mezi 0 až 35%, u vybraných zemědělských produktů do 60%, celní sazby pro dovoz ropy a některých dalších základních surovin jsou nižší než 5%, pro ropné deriváty 10%. Průměrné dovozní clo činí 15%. Vývozní cla nejsou uplatňována. V lednu 1997 byly zavedením "jednotné (dovozní i vývozní) celní deklarace", zjednodušeny celní formality.

Dohodu o obchodní spolupráci Severní Makedonie s EU z r. 1997 nahradila v roce 2001 Stabilizační a asociační dohoda s EU. Vstupem do WTO v r. 2003 přijala Severní Makedonie i veškeré závazky z tohoto členství vzešlé.

Vzhledem k relativně malému makedonskému trhu pokrývá standardní distribuční a prodejní síť pro zboží domácí provenience i zboží z dovozu zpravidla území celého státu. U některých položek, zejména spotřebního zboží, jsou vytvořeny lokální distribuční kanály. Většinu distribučních a prodejních činností zajišťují malé a střední firmy.

Velké velkoobchodní a maloobchodní řetězce jsou v Severní Makedonii poměrně málo zastoupeny.

 

 

                                  2014 2015 2016 2017 2018
export zSeverní Makedonie do České republiky Mil. USD
32.6 29.2 42.4 61.06 78.1
import z České republiky do Severní Makedonie  Mil. USD
92.3 77.2 99.3 117.1 141.5

Zdroj: Státní Statistický Ústav

 

Makedonští a zahraniční zakladatelé před zákonem jsou stejné když zakladají podnik.

Zahraniční osoba či makedonský státní příslušník mohou získat podíl ve společnosti stejným způsobem a za stejných podmínek.

Povolení příslušného ministerstva je vyžadováno rovněž v případě, že se jedná o změnu vlastnické struktury v existující společnosti nebo kdy podíl cizí strany dosáhne většiny.

Zahraniční kapitálová účast v nově zakládané i již existující společnosti musí být zaznamenána do rejstříku zahraničních investic.

Současná vláda mimo reformy katastru vyhlásila program administrativní gilotiny („Regulatory Guillotine“) s cílem omezit byrokratické postupy a zkrátit registraci firmy na 3 a následně až 1 den.

 

Společnost je považována za právnickou osobu po zápisu do obchodního rejstříku. Pro každou formu společnosti je zákonem stanoven postup jejího založení a registrace. Při zakládání společností se zahraniční kapitálovou účastí je vyžadován souhlas příslušného makedonského ministerstva, které řídí zahraničně-obchodní vztahy země, v případě, že:

- společnost je zcela vlastněna jedním nebo více cizími subjekty nebo jednotlivci;

- většinu vkladu vlastní cizí jednotlivci nebo subjekty.

 

 

 

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

 

e-Commerce

Objem transakcí elektronického obchodu v Severní Makedonii je nízký, a to jak pro internetových obchodníků, kteří prodávají produkty online a spotřebitelů, kteří nakupují online.

Na straně spotřebitelů byly největší problémy relativně nízký internet penetraci po mnoho let a nízké penetrace kreditních karet umožňujících elektronický obchod. Navíc z bezpečnostních důvodů vyplývajících ze strachu z krádeže identity byly internetové transakce pocházející z Severní Makedonie blokovány několika významnými elektronickými obchodními produkty, jako jsou eBay a PayPal.

Státní statistický úřad Severní Makedonie odhaduje, že téměř 70 procent domácností má přístup k internetu. Podle statistik Eurostatu, statistického úřadu Evropské unie, v prosinci 2015 uskutečnilo 11% makedonských uživatelů online nákup během předchozích 12 měsíců.
Následuje řada zákonů a nařízení, která jsou relevantní pro elektronické obchodování v Severní Makedonii:

- Zákon o elektronickém obchodu    http://www.mio.gov.mk/files/pdf/en/Law_on_%20e-Commerce_2007_REV_final.pdf

- Zákon o elektronických údajích a elektronický podpis

- Zákon o elektronických komunikacích

Jelikož Severní Makedonie harmonizuje své právní předpisy s právními předpisy Evropské unie (EU), přijala rovněž směrnici EU 2000/31 / ES o elektronickém obchodu a komunikaci Evropskou komisí: Evropská iniciativa v oblasti elektronického obchodu.

Distribuční a prodejní kanály

Ačkoli Severní Makedonie je malý trh a neexistují žádné velké distribuční nebo skladové operace, má potenciál být branou na trhy střední a východní Evropy díky své strategické poloze jako křižovatka
Evropských dopravních koridorech10 a 8. Ačkoli silniční síť potřebuje
Severní Makedonie má snadný přístup k námořním přístavem v Řecku, Albánii, Bulharsku a Černé Hoře.
Maloobchod je stále poměrně roztříštěný, s velkým počtem malých nezávislých prodejen, které zahrnují specializované obchody, supermarkety, kiosky, pouliční prodejce, trhy na volném trhu a velkoobchodní centra.
Specializované obchody se rychle rozvinuly a obvykle se nacházejí ve větších městech. Tam je rostoucí množství velkých domácích i zahraničních maloobchodních prodejen, které nadále získávají podíl na trhu.

Expresní zásilka

Hlavní poskytovatelé expresních doručovacích služeb,  jsou FedEx, DHL a UPS  Makedonie. Expresní přeprava trvá obvykle tři až čtyři pracovní dny. Celní postupy jsou někdy nepřiměřeně zatěžující. Například zboží, které projde celními úřady, je propuštěno až po zaplacení požadovaných cel. V současné době platí -de minimis hodnota pro zboží, které projde celními úřady,  přibližně 1 350 denárů (podle kurzu NBRSM: 21,98 eur).

Prodejní faktory a techniky

Disponibilní příjem v Severní Makedonii zůstává relativně nízký ve srovnání se západoevropskými zeměmi. Většina spotřebitelů nakupuje zboží především na základě ceny. Zaměření na cenu se odráží v poměrně nízké kvalitě zboží v tradičních obchodech.
Obchody často nesou counterfeitbrands což ukazuje na význam značky pro spotřebitele. Důležitost kladená na kvalitu se však zvyšuje s rostoucím příjmem.

Mnozí spotřebitelé upřednostňují měsíční splátku za nákupy. Finanční a platební podmínky hrají klíčovou roli v prodeji. Některé místní firmy se začínají zaměřovat na kvalitu a podpůrné služby, aby přilákaly zákazníky, a některé domácí výrobky vyráběné příležitostně nabízejí výjimečnou kvalitu.

Statistika velikosti trhu je nespolehlivá při předvídání reakcí na trhu. Zatímco statistika nízkého oficiálního disponibilního důchodu může zpočátku odradit od vstupu na trh, velikost neoficiálního hospodářství a závěry z pozorování skutečné prodejní činnosti vykreslují jasnější obraz. První pozorování ulice a obchody jsou nezbytné pro měření skutečné ekonomické aktivity v Severní Makedonii.

Silné místní kontakty jsou důležité pro úspěch v severní Makedonii. Americké společnosti, které se zabývají trhem, by měly být připraveny trávit čas na pěstování vztahů a najít místního zástupce, který by poskytoval podporu produktů. Typicky může jeden agent nebo distributor efektivně pokrýt celou zemi.

 

Nejvýznamnější marketingovou oblastí v Sverní Makedonii je hlavní město Skopje (více než 600 000 obyvatel), kde sídlí většina podnikatelských aktivit. Mezi další hlavní obchodní centra patří Bitola (75 000 obyvatel), Kumanovo (71 000 obyvatel), Prilep (67 000 obyvatel) a Tetovo (53 000 obyvatel).

Velké velkoobchodní a maloobchodní řetězce jsou v Severní  Makedonii poměrně málo zastoupeny. Zahraniční nadnárodní obchodní řetězce v zemi jsou dosud omezeny na řecký řetězec supermarketů Veropulos ( „Vero“), která vstoupila na trh v roce 1998 se dvěma obchody v Skopje, od té doby přidal dalších ve Skopjí, Bitola a Tetovo.  V roce 2010 otevřela společnost Veropulos nákupní centrum -Vero Center - v Skopje. Turecký supermarketový řetězec "Ramstore" má oobchodů ve Skopje, tři v Tetově, jeden v Strugu, Ohrid a Kumanovo, a nadále přidává další.    

 

Značná část zemědělské produkce se prodává v tržnicích. Oblíbenou formou uplatnění zboží (a služeb) na trhu je zastupování zahraničních firem místními zástupci. V této oblasti je pociťována silná konkurence při hledání zastoupení zahraničního komitenta. Význam této formy uplatnění není zanedbatelný, v místních podmínkách hrají důležitou úlohu dlouhodobé osobní, často i příbuzenské vazby a vztahy zástupců s potenciálními zákazníky.

 

Při většině obchodních jednání zaznamenáte balkánská specifika. Ignoruje-li makedonský partner dotaz, poptávku, či nabídku, je to většinou vyjádřením nezájmu - omluva není považována za nutnost. Jednání (s českými subjekty) se vedou ve velice vstřícném duchu, občas s akcentem na pan-slovanství. Obchodní schůzky jsou v porovnání s našimi zvyky delší, většinou časově neohraničené a často vyžadují značnou trpělivost. Málokdy se jednání podaří uzavřít po první schůzce, spíše lze očekávat jednání na etapy. Často se pokračuje v projednávání problematiky při pracovním obědě nebo večeři. Nezřídka se makedonský partner pokusí svému protějšku vnutit při jednání familiární tón, včetně nabídky na tykání (někdy k němu přistoupí i bez předběžného souhlasu).

Makedonští obchodníci ve většině případů upřednostňují rodný jazyk (makedonština nebo albánština). Vzhledem k historickým kořenům (bývalá SFRJ) lze k rozhovorům využít srbochorvatštinu. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina, u albánského etnika němčina.

 

 

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Celní režimy:

tranzit - Tranzitním režimem se rozumí schválení přesunu z jednoho místa na druhé na celním území pod kontrolou celního orgánu.

Tranzitní pohyby lze provádět:

     V souladu s postupem stanoveným v prováděcím nařízení k celnímu zákonu a celnímu právu (vnitrostátní tranzit)
     Postupem stanoveným v Úmluvě o společném tranzitním režimu (společný tranzit - tento postup je použitelný od 1. července 2015)
     V souladu s postupem karnetu TIR stanoveným v Úmluvě TIR
     V souladu s postupem karnetu ATA
     V souladu s postupem s formulářem 302
     Poštou (včetně poštovních zásilek)
 
 Režim národního tranzitu umožňuje pohyb:
     - zahraniční zboží, které při propuštění do tohoto režimu nepodléhá placení dovozních cel a jiných daní nebo opatření obchodní politiky a
     domácí zboží, v určených případech a za určitých podmínek, aby se zabránilo tomu, že zboží spadající pod vývozní opatření nebo zboží, na něž se vztahují vývozní opatření, těmto opatřením zamezí nebo neoprávněně zvýhodní.

Společný tranzitní režim může být prováděn jako režim T1 nebo T2 v závislosti na případu. Režim T2 lze uplatnit pouze na zboží, které má status zboží Společenství, které přišlo do Severní Makedonie podle režimu T2 a opouští celní území za zvláštních podmínek stanovených v článku 9 Úmluvy o společném tranzitním režimu. veškeré ostatní zboží podléhá režimu T1.
 
dovoz -
 

Požadavky na import a dokumentaci

Dovozce / vývozce v Sevení  Makedonii je zodpovědný za poskytnutí požadované dokumentace dovozu a vývozu, která se skládá ze společné obchodní, přepravní a celní dokumentace, jakož i osvědčení o původu a osvědčení o kontrole jakosti a licence. Poskytovatelé služeb nepodléhají celním předpisům, ale zahraniční obchodní transakce podléhají ceně za dokumentaci jedné procent.

Na základě rozhodnutí EU o přijetí rozhodnutí Smíšeného výboru EU-ESVO o společném tranzitu a rozhodnutí Smíšeného výboru EU-ESVO o zjednodušení formalit při obchodu se zbožím, pokud jde o výzvy k přistoupení k Severní Makedonii těchto úmluv od 1.07. 2015 se Makedonská celní správa stala součástí tohoto celního systému. Znění Rozhodnutí Rady lze nalézt na: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:52015PC015

Severní Makedonie se stala 146. členkou Světové obchodní organizace (WTO) v dubnu 2003 a liberalizuje svůj celní režim v souladu s pokyny WTO. Jako člen WTO se  Severní Makedonie zavázala k těmto třem základním pravidlům obchodního chování: transparentnosti v právních předpisech, rovných právech a výsady pro zahraniční a domácí firmy a občany a nejoblíbenější zacházení s národy. Severní Makedonie harmonizuje své celní zákony s právními předpisy Evropské unie (EU).

Celní poplatky se obecně vztahují na většinu výrobků dovážených do Severni Makedonie. Preferenční sazby se vztahují na země, s nimiž Severní Makedonie podepsala dvoustrannou dohodu o volném obchodu, jakož i na země účastnící se mnohostranných obchodních dohod, jako je Dohoda o stabilizaci a přidružení EU, Evropská dohoda o volném obchodu (ESVO) Obchodní dohoda (CEFTA). Celní sazby v roce 2015 se pohybovaly v rozmezí od 0 do 35 procent a průměrná celní sazba byla 16 procent na zemědělské produkty a 6,2 procenta na průmyslových produktech. Průměrná nominální celní sazba pro všechny produkty činila 8,65%, zatímco vážená efektivní sazba činila 1,25%.

Na většině surovin nejsou uplatňovány žádné tarify. Spotřební daně se vztahují na alkohol, cigarety, minerální oleje, tabák, ropný koks a osobní vozidla. Spotřební daně se určují podle druhu a množství výrobku a vybírají se vedle cla. Celní sazba pro nové a ojeté vozy je 5 procent. Na automobily vyráběné v zemích EU však neexistuje žádná sazba. Stejně tak neexistují žádné cla pro průmyslové výrobky pocházející ze zemí EU, EFTA, CEFTA, Turecka a Ukrajiny. Existují také variabilní odvody zemědělských a potravinářských výrobků. Jiné produkty, jako je tabák, víno a různé druhy ovoce, podléhají dovozním celním kvótám.

Import kvóty jsou poskytovány na základě prvního příchodu a prvního podání a jsou distribuovány na portálu s jediným oknem EXIM - www.exim.gov.mk.

V roce 2015 vláda Severní  Makedonie v rámci úsilí o harmonizaci regulačních pokynů a zvýšení konkurenceschopnosti makedonských společností snížila celní sazby na některé reprodukční materiály, především na nezpracované kovy. Byly sníženy sazby celního sazebníku ve 20 tarifních kategoriích, včetně hovězí kůže, surovin používaných při výrobě elektrických kabelových instalací a výrobků v automobilovém průmyslu.

Na většinu produktů a služeb se uplatňuje daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 18 procent. Potraviny, pitná voda v lahvích, některé tištěné materiály jako noviny, časopisy a vzdělávací knihy, suroviny a stroje pro zemědělskou výrobu, léky, zdravotnické a ortopedické vybavení, veřejnou dopravu, počítačový hardware a software, systémy solární energie a rafinované
Nerafinované oleje určené k průmyslovému použití pro potraviny určené k lidské spotřebě jsou zdaněny s preferenční sazbou 5%. Pro dovoz do Severní Makedonie je DPH stanovena na základě celní hodnoty zboží plus celní a spotřební daně.

Obchodní bariéry

Řada výrobků podléhá kontrole kvality inspektory trhu na celních úřadech. Tito úředníci jsou zaměstnáni u ministerstva hospodářství, aby dovážené zboží bylo v souladu s vnitrostátními normami. Výrobky podléhající kontrole kvality zahrnují většinu zemědělských produktů, automobilů, elektrických spotřebičů a výrobků, u nichž špatná kvalita může představovat zdravotní riziko pro spotřebitele. Pokud je to vhodné, produkty musí také projít hygienickou, fytopatologickou nebo veterinární kontrolou. (Další informace o hygienických požadavcích lze získat od Ministerstva zdravotnictví a fytopatologická a veterinární požadavky lze získat od Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodních zdrojů.)
Pravidla pro dovoz nejsou vždy k dispozici v angličtině. Abyste se seznámili s cíli, daněmi a požadavky na kvalitu konkrétního produktu vývozci mohou konzultovat webovou stránku Celní správy: http://www.carina.mk/nebo kontaktovat dopravce nebo obchodní konzultantům v Severní Makedonii.

Při dovozních a vývozních postupech je zboží klasifikováno podle celního sazebníku tak, aby bylo zajištěno správné uplatňování cel a dalších povinností, jakož i opatření obchodní politiky týkající se druhu zboží.
Stanovení celní hodnoty zboží je základem pro správný výpočet celních a jiných cel.
S cílem stimulovat hospodářství, vyrovnat a podnítit obchod lze s ohledem na původ zboží použít určité výhody, preferenční zacházení (snížení nebo zrušení celních sazeb) nebo opatření na ochranu domácího průmyslu.

Celní sazebník je každoročně revidován a pozměňován v souladu se změnami kombinované nomenklatury Evropské unie. Sladění se provádí rozhodnutím o harmonizaci a změně celního sazebníku, které vláda Republiky Severní Makedonie každoročně přijala, a to od 1. ledna následujícího roku. Srovnávací změny se týkají systému označení zboží, systému číselného označování, jednotkových cen, jakož i poznámek týkajících se jednotlivých částí a kapitol. Clo je stanoveno v zákoně o celním sazebníku.

Restriktivní vývozní a dovozní opatření byla zrušena v listopadu 1996.

Celní sazebník je klíčovým nástrojem pro správnou klasifikaci zboží, které je předmětem dovozu nebo vývozu. Zařazení zboží podle celního sazebníku znamená určení tarifního kódu daného zboží podle zákona o celním sazebníku a předpisů odvozených z tohoto zákona.

Celní sazebník MK tvoří součást zákona o celním sazebníku (Úřední věstník RSM č. 23/2003, 69/2004, 10/2008, 35/2010, 11/2012, 93/2013 , 44/15 a 81/15)
Nomenklatura celního sazebníku, která je součástí celního sazebníku, je v souladu s nomenklaturou harmonizovaného systému a kombinované nomenklatury Evropského společenství.

Dohodu o obchodní spolupráci Severní Makedonie s EU z r. 1997 nahradila v roce 2001 Stabilizační a asociační dohoda s EU. Vstupem do WTO v r. 2003 přijala Severní Makedonie i veškeré závazky z tohoto členství vzešlé.

Celní hodnocení

Celní hodnota se řídí ustanoveními:
- Článek 27 až 45 celního zákona a

- Článek 61 - 93 a Dodatek 13 - Poznámky k výkladu pravidel pro určení celní hodnoty zákona prováděcího nařízení celního.
Celní zákon stanoví následující metody stanovení celního ocenění:

Hodnota transakce;
Hodnota transakce stejného zboží;
Hodnota transakce podobného zboží;
Deduktivní metoda ohodnocení;
Metoda spočitavaní a
Metoda Fall-Back.

 

 

 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Veškeré podmínky a ustanovení v roce 2018 zůstaly stejné, jak v předešlých letech. Při zakládání podniku jsou si makedonští a zahraniční zakladatelé před zákonem rovni. Zahraniční osoba či makedonský státní příslušník mohou získat podíl ve společnosti stejným způsobem a za stejných podmínek.

Centrální rejstřík je orgán oprávněný k provádění všech registrací společností a instituce k vedení všech obchodních rejstříků. Vzhledem k tomu, že všem zahraničním investorům jsou udělena stejná práva a privilegia jako makedonští státní příslušníci, mají právo zakládat a provozovat všechny typy soukromých společností nebo založit a provozovat všechny typy soukromých společností nebo
akciové společnosti.

Forem společností

V souladu se zákonem o obchodních společnostech mohou makedonští a zahraniční jednotlivci nebo společnosti založit následující typy podnikatelských subjektů:
     Generální partnerství
     Omezené partnerství
     Společnost s ručením omezeným (LLC nebo LLC)
     Akciová společnost (AD)
     Omezené partnerství podle akcií
     Živnostníkům

Agent pro registraci společnosti

Od roku 2013 roku povolení o registraci nové společnosti mají firmy, kteří mají licenci pro registraci společnosti.

Systém One-Stop-Shop

Centrální rejstřík zavedl systém One-Stop-Shop, díky němuž může být zakládání společností v Sverní Makedonii normálně dokončeno do čtyř hodin (2-3 pracovních dnů v praxi). Systém One-Stop-Shop provádí všechny registrační postupy u různých státních orgánů (včetně poskytnutí daňového identifikačního čísla).
Po registraci společnost musí provést následující:

Aktivovat bankovní účet

Registrace u úřadu veřejných výdajů získat číslo DPH; a

Pouze v případě zahraničních investic je registrace zahraniční investice v Ústředním registru

Požadované údaje a dokumentace pro registraci společnosti s ručením omezený

Požadovaná data pro otevřenou společnost v Severní Makedonii
     Jméno společnosti;
     Typ právnické osoby (společnost s ručením omezeným);
     Hlavní činnost  (například: Obchod s ...);
     Sídlo společnosti v Severní Makedonii;
     E-mailová adresa (prostřednictvím e-mailové adresy společnost zašle daňové přiznání k Úřadu pro veřejné příjmy a centrálnímu registrátorovi, Národní bance Severni Makedonie a všem ostatním institucím;
     Název banky, ve které má společnost bankovní účet;
     Majitelé;

 Fyzická osoba: jméno, příjmení, adresa bydliště, kopie pasu a průkazu totožnosti,
 Právnická osoba: Současný stav společnosti vydaný živnostenským rejstříkem v zemi původu (zákon o založení společnosti majitelem) nejdříve 6 měsíců;

 

Oprávněný zástupce - vedoucí: jméno, příjmení, adresa bydliště, kopie pasu a průkazu totožnosti;

Počáteční kapitál (minimálně 5 000 EUR).

Pobočka

Zahraniční společnost může v Severní Makedonii založit pobočku, pokud je zapsána v obchodním rejstříku země svého bydliště. Odvětví může vykonávat stejné činnosti jako společnost se sídlem v zahraničí. Odvětví může vykonávat činnost jménem a jménem společnosti se sídlem v zahraničí, včetně použití jejího jména a adresy. V důsledku toho by společnost se sídlem v zahraničí převzala plnou odpovědnost za provoz poboček.

Pokud má společnost se sídlem v zahraničí v Severní Makedonii několik poboček, musí v obchodním rejstříku označit hlavní pobočku (ústřední pobočku). Obchodní název ostatních poboček musí obsahovat obchodní název makedonské centrální pobočky, jakož i referenční čísla ostatních poboček podle jejich pořadí zápisu do rejstříku. Zahraniční majitel práva má právo založit pouze jednu pobočku. Zahraniční společnost nebo jediný majitel musí požádat o zápis do obchodního rejstříku v centrálním registru.

Zahraniční společnost jmenuje jednoho nebo více zástupců pro každou pobočku, která podniká společnosti v Severní Makedonii. Zástupci jmenovaní u hlavního makedonského úřadu působí jako zástupci ostatních poboček.

Reprezentativní kancelář

Reprezentativní kancelář zahraniční společnosti není právnickou osobou. Je povoleno provádět pouze činnosti výzkumu nebo sběru informací. Registrace zastoupení je prováděna v rejstříku zastoupení zahraničních společností v Severní Makedonii. Rejstřík je veden v centrálním registru.

 

Společnost je považována za právnickou osobu po zápisu do obchodního rejstříku. Pro každou formu společnosti je zákonem stanoven postup jejího založení a registrace. Při zakládání společností se zahraniční kapitálovou účastí je vyžadován souhlas příslušného makedonského ministerstva, které řídí zahraničně-obchodní vztahy země, v případě, že:

  • společnost je zcela vlastněna jedním nebo více cizími subjekty nebo jednotlivci;
  • většinu vkladu vlastní cizí jednotlivci nebo subjekty.

Povolení příslušného ministerstva je vyžadováno rovněž v případě, že se jedná o změnu vlastnické struktury v existující společnosti nebo kdy podíl cizí strany dosáhne většiny.

Zahraniční kapitálová účast v nově zakládané i již existující společnosti musí být zaznamenána do rejstříku zahraničních investic.

Současná vláda mimo reformy katastru vyhlásila program administrativní gilotiny („Regulatory Guillotine“) s cílem omezit byrokratické postupy a zkrátit registraci firmy na 3 a následně až 1 den.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Severní Makedonie - propagace obchodu a reklama

Zahrnuje webové odkazy na místní veletrhu či výstavních orgánů a místních novin, odborných publikacích, Rádio / / informace kabelovou TV.

Veškeré formy reklamy se používají v Severní Makedonii: online, televize, rozhlas, noviny, časopisy, venkovní billboardy a značky, přímý marketing, veletrhy a sponzorování událostí.

Broadcast Media - Televize má nejširší dosah, ale je příliš nákladné pro mnoho společností. Zahraniční společnosti by možná musely pokrýt náklady na televizní reklamy pro své zástupce v Severni Makedonii.

Kromě státního televizního vysílání Makedonská rozhlasová televize, která je financována převážně ze státního rozpočtu a vládní reklamy, je zde 14 soukromých televizních stanic s celostátním pokrytím, 5 televizních stanic vysílajících prostřednictvím satelitu, 27 soukromých regionálních a 21 soukromých televizních stanic místní televizní stanice. Kabelová televize je stále oblíbenější při rostoucím počtu regionálních stanic. Nejsledovanějšími národními televizními stanicemi jsou Sitel, Alsat M, Kanal 5, 24 Vesti, Telma, MRT, TV 21 a TV Shenja. K dispozici je 69 rozhlasových stanic.

Tiskové média - v Severní Makedonii je několik deníků v makedonštiní (Sloboden Pecat a Vecer) a dvou denních albánských deníků (Koha a Lajm). V těchto jazycích existuje několik specializovaných časopisů (např. Fokus, Kapital, Republika, Shenja).

Internet - Všechna hlavní vysílací a tisková média nabízejí aktuální edice webu a stále více internetových médií. Sociální média, zejména Facebook, jsou stále oblíbenější.

Obchodní adresáře zahrnují Žlouté stránky a Zlatou knihu.

Outdoor Advertising - Většina venkovní reklamy je omezena na billboardy, autobusy a velké značky. Existují i elektronické displeje které hlavně jsou ve větších městech.

Přímá pošta - Vzhledem k tomu, že se poštovní služba zlepšuje, reklama s přímou poštou se pomalu zvyšuje.

Maloobchodní prodej / reklama v místě prodeje - propagace na místě prodeje nejsou časté, ale rostou v popularitě. Maloobchodní prodejny často považují maloobchodní a / nebo reklamní spoty za vedlejší činnost. Stejně tak je zboží skladováno na regálech s malým ohledem na vzhled. Pokud se nenachází pomoc od výrobce nebo distributora, maloobchodníci se zřídka pokusí rozšířit reklamu v místě prodeje. Například společnost Coca-Cola se zaměřila na viditelnou marketingovou kampaň v prodejnách, barech, restauracích, hotelech a čerpacích stanicích, která zahrnuje plakáty a chladiče s firemními logy.

Obchodní akce / veletrhy - Výstavy jsou možností propagace spotřebního zboží a průmyslových výrobků v Severní Makedonii. Místní i zahraniční firmy využívají veletrhy k budování obchodních vztahů a získání viditelnosti na trhu. Seznam příštích veletrhů a událostí se objeví v přílohách. Aktualizovaný seznam obchodních výstav naleznete online.

Sponzorství a speciální akce - Speciální akce nabízejí vynikající cestu k uvedení nových produktů. Vzhledem k tomu, že propagace událostí je pro Severní Makedonii relativně nová, nabízí příležitost vyniknout produktům či službám společnosti.

Reklamní agentury - Reklamní a marketingové agentury se v průběhu let rozvíjely a nabízejí celou řadu služeb. Čtěte v části: Místní profesionální služby.

"Invest North Macedonia" Agentura pro zahraniční investice a podporu vývozu a Agentura pro podporu cestovního ruchu, "North Macedonia Timeless".

 

Jedinou veletržní organizací v Severní Makedonii je firma „Era Grup - Skopski Saem" („Skopje Fair"), nacházející se ve Skopji ale od loňského roku je výstaviště v rekonstrukci a veletrhy jsou omezeny kvůli hledání nového místa

 

Skopski Saem (Skopský veletrh)


Belasica b. b., P.O.Box 356
1001 Skopje Republic of North Macedonia
tel.: +389 2 3218-350
fax.: +389 2 3218-375
E-mail: info@skopejfair.com.mk

Magdalena Hambova

opertativní ředitelka projrktů

Mob: +389 70 363 511

http://www.skopjefair.com.mk/allnews.aspx?id=0&menu=0

 

 

 

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

 

Právníci kompetentní v této oblasti:

  • Intellect Protect

    Skopje, Severní Macedonia

    Intellectual Property Protection Company

    +38975421842

    NTELLECT I PROTECT ® je první právnická kancelář v Makedonii oficiálně zapsaná pro ochranu práv duševního vlastnictví. ; Kombinujeme hloubkové právní porozumění s praktickými obchodními zkušenostmi a naše specializované chápání, vynalézavost a interdisciplinární přístup přispívají k ...

  • Lawyer's & IP Office Baric

    Skopje, Severní Macedonia

    Intellectual Property Law Office

    +389 70 333 912

 

Tato problematika ochrany duševního vlastnictví  řeší ji Zákon o ochraně duševního vlastnictví a podobných právech. S touto problematikou se zabývá příslušné oddělení ministerstva kultury.

Duševní vlastnictví
     Pravidlo o podobě a obsahu žádosti o povolení celních orgánů a související požadované dokumentace ao formuláři žádosti o prodloužení lhůty pro jednání celního úřadu (2015)
     Rozhodnutí o výši jednorázové náhrady za kopírování v soukromém použití (2011)
     Nařízení o odborné zkoušce zástupců průmyslového vlastnictví a rejstříku zástupců (2009)
     Nařízení o označení původu produktu a zeměpisné označení (2009)
     Nařízení o průmyslovém designu (2009)
     Nařízení o patentu (2009)
     Nařízení o ochranné známce (2009)

https://www.hg.org/law-firms/intellectual-property/macedonia/skopje.html

 

 

 

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Zákon o veřejných zakázkách

http://www.bjn.gov.mk/content/documents/Zakon-za-javnite-nabavki_oficijalen_ang.pdf


Úřední věstník Republiky Severní Makedonie č. 136/07.

http://www.bjn.gov.mk/content/documents/Preliminary-Table-of-Concordance-EN.pdf

 

Řízení veřejných financí 2018-2021

http://www.bjn.gov.mk/ns-newsarticle-public-financial-management-2018-2021.nspx

 

Příručka o způsobu používání elektronického systému pro veřejné zakázky pro hospodářské subjekty

http://www.bjn.gov.mk/content/Priracnici,%20brosuri%20i%20izvestai/Priracnik%20EO_Dekemvri_2017_EN.pdf

 

 Systém zadávání veřejných zakázek a jejich hodnocení řeší Zákon o veřejných zakázkách (viz Služben vesnik, č. 136/07). Pokud hodnota zakázky na dodávku zboží přesáhne 400 tis. EUR nebo zakázka služeb překročí 1 mil. EUR (vždy ekvivalent v makedonských denárech/MKD), musí být vždy vypsán mezinárodní tendr (pozn.: může být vypsán dle rozhodnutí objednavatele i při hodnotách nižších). ZÚ Skopje pravidelně zveřejňuje zajímavé tendry makedonských státních orgánů a institucí na webových stránkách portálu Bussiness Info.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Při platebním styku v zahraničním obchodě je běžně vyžadována platba předem, tj. před dodáním zboží kupujícímu. Neobvyklé není ani použití platby v hotovosti při dodávce zboží. Obě uvedené formy jsou projevem nedůvěry v platební morálku či finanční kredibilitu kupujícího. Neméně častý je požadavek makedonského kupujícího na odklad platby (běžně 90 dnů). Tento požadavek je bez pojištění značně rizikový a nelze jej doporučit. Při realizaci větších obchodních případů se používají standardní platební podmínky úvěrového charakteru.

Rizika místního trhu a investování v teritoriu

Subjektivním rizikem je především nízká platební morálka, proto je vhodné eliminovat rizika vhodnými zajišťovacími nástroji obchodního či platebního styku.

Z objektivního hlediska jsou rizikem celkové politické a právní poměry v zemi. Relativně přesný obrázek nabízejí pravidelné Hodnotící zprávy Evropské komise. Jde především o nefunkční nebo problematicky fungující soudnictví, o všudypřítomné rodinné, politické i finanční vazby, korupci či o zasahování státu do ekonomiky (tailor-made tendry, rušení výběrových řízení, nesystémový výběr obchodních partnerů).

Zcela nedostatečná decentralizace v kombinaci s přebujelým byrokratickým aparátem vytváří často v klíčových momentech nepřekonatelnou hradbu. Velkým problémem zůstávají nevypořádané vlastnické vztahy a případy špatné privatizace, které umožňují neprůhledné spekulace. K dalším problémům je třeba přičíst i organizovaný zločin, vysoký podíl šedé ekonomiky, nelegální obchodní aktivity a zaměstnávání a také krácení daní v kombinaci se selektivním uplatňováním práva. Tyto aspekty snižují konkurenceschopnost zahraničních subjektů na místním trhu. Na nízkou vymahatelnost práva si stěžují zahraniční i české firmy, které trpí také netransparentností výběrových řízení a špatnou prací Odvolací komise.

Způsoby řešení obchodních sporů

Řešení sporů závisí na formulaci podmínek v obchodním kontraktu. Makedonský partner většinou trvá na jejich řešení u místních soudů.

Domácí legislativní zdroje arbitrážních postupů vycházejí z Ústavy Severní Makedonie, Procesního zákona o řešení sporů (SFRJ č. 4/77), Zákona o řešení obchodních sporů (SFRJ č. 43/82) a Zákona o obchodních společnostech.

S významnými firmami lze sjednat řešení sporů i v zahraničí podle jiného obchodního práva, např. u Arbitrážního dvora ve Vídni podle rakouského obchodního práva.

Běžným standardem je zdlouhavé a netransparentní projednávání obchodních sporů. Oblast justice je dlouhodobě kritizovaná Hodnotícími zprávami Evropské komise (selektivní právo, politické ovlivňování soudů, jejich pomalost a neefektivita, nízká úroveň implementace legislativy). V dnešní době je snaha macedonské strany velmi silná, aby vstoupila do NATO a zahájila proces přistoupení k EU, takže se vláda snaží zlepšit obraz o soudnictví a soudech v Severní Makedonii. Na začátku zlepšení nejsou tak náročné, jak lidé očekávali, ale stále vidí. Mezinárodní zástupci zaznamenali zlepšení v tomto směru a na dalzských základech povzbuzují úřady, aby pokračovaly dál.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyky

Při většině obchodních jednání zaznamenáte balkánská specifika. Ignoruje-li makedonský partner dotaz, poptávku, či nabídku, je to většinou vyjádřením nezájmu - omluva není považována za nutnost. Jednání (s českými subjekty) se vedou ve velice vstřícném duchu, občas s akcentem na pan-slovanství. Obchodní schůzky jsou v porovnání s našimi zvyky delší, většinou časově neohraničené a často vyžadují značnou trpělivost. Málokdy se jednání podaří uzavřít po první schůzce, spíše lze očekávat jednání na etapy. Často se pokračuje v projednávání problematiky při pracovním obědě nebo večeři. Nezřídka se makedonský partner pokusí svému protějšku vnutit při jednání familiární tón, včetně nabídky na tykání (někdy k němu přistoupí i bez předběžného souhlasu).

 

Makedonští obchodníci ve většině případů upřednostňují rodný jazyk (makedonština nebo albánština). Vzhledem k historickým kořenům (bývalá SFRJ) lze k rozhovorům využít srbochorvatštinu. Mezi mladou generací je rozšířena angličtina, u albánského etnika němčina.

Ve většinově pravoslavné Severní Makedonii se uznávají i religiózní svátky římsko-katolické a muslimské. V této oblasti tak vzniká jistá nepřehlednost. Značné omezení intenzity jednání je citelné v letních měsících, kopírujících školní prázdniny, t.j. od 15.6. do 15.9. kdy denní teploty ve Skopji přesahují 40° C.

Makedonce nepředstíraně zajímá vývoj v ČR. V mnoha směrech náš polistopadový vývoj obdivují (zvláště pak mírové rozdělení státu a členství v EU a NATO). Mnoho Makedonců Českou republiku (nebo bývalé Československo) navštívilo a situace se ještě zlepšila zavedením vízové liberalizace v r. 2009. Je proto dobré, když se český obchodník před jednáním seznámí alespoň s hrubými rysy kulturního a politického vývoje Severní Makedonie.

 

Vztahy mezi slovanskými Makedonci a etnickými Albánci jsou i přes stabilizaci politické a bezpečnostní situace od konfliktu v roce 2001 dlouhodobě křehké a často se vyznačují vzájemnou nedůvěrou. Uvnitř jednotlivých národnostních skupin jsou však vztahy mezi lidmi vřelé a balkánsky široké. Rodina je v Severní Makedonii chápána v širším smyslu než je běžné ve střední Evropě. V relativně malé zemi jakou je Severní Makedonie, se pak nezřídka lze setkat s tím, že „každý každého zná“, nebo má alespoň společné známé, či příbuzné.

V oblastech obydlených převážně makedonskými Albánci (sever a západ), převládají přímé, relativně uzavřené hierarchické rodinné vztahy, ve slovansko - makedonských oblastech jsou tyto vztahy více otevřené. Na pomyslných hodnotových stupních byla u Severní Makedonců tradičně nejvýše rodina a zdraví, s postupem konzumní kultury se více prosazují i peníze, práce nebo volný čas.

Vazby mezi nadřízeným a podřízeným nejsou ve většině případů vymezeny tak přesně jako je běžným zvykem například v ČR. Vztahy jsou vstřícnější, mnohdy až rodinné. Majitel podniku svým zaměstnancům často tyká, oslovuje je pouze křestním jménem a zná rodinné vztahy i problémy většiny zaměstnanců.

Bez rozdílu národnosti má čas v Severní Makedonii zcela jinou hodnotu než je tomu ve střední Evropě. Makedonští partneři mnohdy nebývají dochvilní. Zpoždění při příchodu na smluvenou schůzku se ve většině případů oboustranně toleruje.

 

Verbální komunikace mezi samotnými Makedonci, ale i se zahraničními partnery je doprovázena živou gestikulací. K vyvarování se netaktností, které by mohly v podobné situaci vzniknout, je lépe se předem domluvit a spíše přijmout zvyky (domácího) hostitele. Jinak jsou Makedonci (bez rozdílu etnické příslušnosti) proslulí svojí pohostinností.

Makedonci si potrpí na vzhled, který nicméně určuje balkánská estetika. Snobství a prokazování majetku zjevem je běžné od střední třídy výše. Móda je podřízena klimatickým podmínkám, to znamená, že například v létě se často nosí košile s krátkým rukávem a kravatou, mimo jednání i s rozhalenkou. Ženy rády nosí kostýmy s nejrůznějšími obměnami.

Jídlo nelze v Severní Makedonii uspěchat, dlouze se při něm konverzuje. U snídaně nesmí chybět silná černá káva. Jako aperitiv se podává makedonská rakija nebo mastika, event. řecké ouzo. Předkrmem bývá často salát či „meze“ (výběr pikantních past, sýrů a dalších pochutin). Oběd se dále skládá většinou z masového pokrmu se zeleninovou oblohou. Maso je často připravováno na roštu s dřevěným uhlím. Silná hustá polévka, tzv. čorba, se konzumuje dopoledne a často nahrazuje snídani.

Státní svátky, pracovní a prodejní doba

Státní svátky:

  • 24. květen – Sv. Cyril a Metoděj – den slovanských věrozvěstů
  • 2. srpen – Den republiky – výročí: Ilindenského povstání proti Turkům 2.8.1903 a dále dne 2.8.1944 - zasedání Antifašistického shromáždění pro národní osvobození Makedonie (ASNOM) v klášteře sv. Prochora Pčinského, které vyhlásilo Demokratickou federativní republiku Makedonii (DFM)
  • 8. září - Den nezávislosti – den referenda o nezávislosti v roce 1991, kdy se většina obyvatelstva vyslovila pro „suverénní a samostatnou Severní Makedonii s právem vstoupit do svazu suverénních států Jugoslávie“
  • 11. říjen - Den národního povstání (2. světová válka) – útokem partyzánů na bulharská kasárna v Prilepu a Kumanovu dne 11. října 1941 byla zahájena osvobozenecká válka
  • 23. říjen - Den makedonského revolučního boje
  • 8. prosinec - Sv. Kliment Ochridski 

Dny pracovního klidu (svátky):

  • 1. leden – Nový rok
  • 7. leden - 1. svátek vánoční (pravoslavný)
  • pravoslavné Velikonoce - pohyblivý svátek
  • 1. květen – Svátek práce
  • Ramazan Bajram - pohyblivý svátek muslimů

Svátky národnostních menšin:

  • 27. leden - Sv. Sava, den srbské menšiny
  • 8. duben - Mezinárodní den Rómů
  • 23. květen - Den Aromunů
  • 28. září - Mezinárodní den Bosňáků
  • Jom Kipur - den židovské menšiny (pohyblivý svátek)
  • 22. listopad - den albánské abecedy
  • 21. prosinec - den vyučování v tureckém jazyku 

Náboženské svátky:

  • 6. leden - Štědrý den (pravoslavný)
  • 19. leden – „Vodici“ – den Zjevení Krista (pravoslavný)
  • Velikonoce (pravoslavné) – pohyblivý svátek
  • Velký pátek (pravoslavné) - pátek před Velikonocemi
  • 28 srpen – Nanebevstoupení Panny Marie
  • 1. listopad – Den všech svatých (katolický)
  • Památka zesnulých – pohyblivý svátek (pravoslavný), vždy v pátek
  • 25. prosinec – Vánoce (katolické)
  • Kurban Bajram - pohyblivý svátek (muslimský) 

Pracovní doba:

  • Veřejná administrativa (státní úřady): pondělí až pátek od 8.00 – 16.00 hod. Po nových reformách pracují některé ze státních institucí ve dvou směnách do 20.00
  • Soukromý sektor (firmy, řemeslnící apod.): pondělí až pátek zpravidla od 8.00 až 9.00 do 16.00 až 17.00 hod. (v létě za vysokých teplot zkrácená pracovní doba od 07.00 – 11.00 a od 18.00 – 20.00 hod.)
  • Otevírací doba obchodů: obchody s potravinami: pondělí až sobota 7.00 – 20.00 hod. a některé i v neděli. Obchody s ostatním zbožím: pondělí až pátek 9.00 – 20.00 hod., v sobotu 8.00 až –15.00 hod.
  • Některé velké obchody řetězců (VERO, TINEX, Ramstore) mají otevřeno denně od 8.00 (Ramstore 10.00) do 22.00 hod.
  • Restaurace a kavárny: od pondeli do neděle – od 09.00 nebo 10.00 hod. do 24.00 hod., pátek a sobota - od 09.00 nebo 10.00 hod. do 01.00 hod.

 

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Od 19.12. 2009 byla pro makedonské občany zrušena vízová povinnost pro všechny země Schengenského prostoru, včetně ČR. Toto rozhodnutí se týká výhradně držitelů pasů s biometrickými identifikačními údaji.

Z makedonské strany byla vízová povinnost pro české občany zrušena již dříve. Od poloviny roku 2009 mohou čeští občané pro cestu do Severní Makedonie použít platný občanský průkaz. Zde je však potřeba upozornit na tu skutečnost, že pokud odlétá občan EU z části letiště, která není jen pro EU prostor, ale je pro mezinárodní spojení, pak mohou vízové orgány požadovat předložení cestovního pasu.

Doporučení aby cestujicí mějí svůj pas u sebe a nespolehali na to že jím občanský prukaz bude stačit!!!

Konzulární oddělení velvyslanectví ČR v Severní Makedonii sídlí na adrese ul. Perisha Savelikj 3, 1000 Skopje,
telefon: +389 2 308 12 00, 308 11 02,
fax: 308 11 00,
e-mail: consulate_skopje@mzv.cz

Do Severní Makedonie je z ČR nejsnadnější silniční spojení přes Viden nebo Bělehrad.

Nejlevnější varianty jsou  leteckou společností WIZZ Air, která létá do Skopje buď z Bratislavy, či Budapešti a její letenky jsou opravdu velmi levné (20-30 EUR jednosměrná letenka). Alternativy lze hledat prostřednictvím specializovaných webových služeb.

 

Severní Makedonie má základní síť pozemních komunikací, které nejsou vždy v odpovídajícím stavu. Provoz na nich je „balkánský“, např. používání směrovek je minimální a nadměrné je používání zvukových výstražních znamení. Pozornost je třeba věnovat zejména přejezdu křižovatek, protože řada místních řidičů nerespektuje základní dopravní předpisy, často nedává přednost v jízdě nebo často odbočuje doprava na červenou. Zejména ve Skopji je častá jízda cyklistů a někdy i řidičů motocyklů v protisměru, po přechodech pro pěší apod. Přes Severní Makedonii procházejí panevropské koridory X (severojižní) a VIII (východozápadní). Pouze koridor X má většinou charakter dálnice. Průjezdy hlavní dálnicí tj. koridorem X (severojižním) je zpoplatněn, celkem jsou na dálnici 3 výběrčí místa (osobní auto bez přívěsu - 60 MKD za městem Kumanovo + 80 MKD před městem Velec a 60 MKD před odbočkou na Negotino + 40 MKD Skopje. Koridor VIII (východozápadní) je zpoplatněn jen částečně, a to v úseku mezi Skopje a městem Gostivar. Akceptované měny jsou jen dvě - makedonský denár /MKD/ nebo EURO. Vyplatí se platit poplatky v místní měně protože použitý kurz výběrního místa je velmi nevýhodný 1 EURO = 30 MKD (oficiální kurz kdekoliv ve směnárnách, či bankách je všude stejný a je 1 EURO = 61,5 MKD). 

Přihlašovací povinnost do 24 hodin. Cizinec musí přihlásit svůj pobyt na oddělení policie, příslušném podle místa přechodného pobytu. Při ubytování v hotelu či campingu plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Před odjezdem ze země je nutné se na policii i odhlásit. Nocování ve volné přírodě je zakázáno. Nocování v karavanu-přívěsu je povoleno pouze na vyhrazených místech a v kempech.

Omezení při dovozu/ vývozu valut, místní měny a ostatní celní předpisy. Dle předpisů Celní správy Republiky Severní Makedonie lze bez nahlášení celním orgánům do Republiky Severní Makedonie dovézt až 10.000 EUR nebo 120.000 MKD na osobu. Větší částku než 10.000 EUR je nutné hlásit. Na přihlášenou hotovost celní orgány vystaví písemné potvrzení.

Bezcelní dovoz je povolen u zboží pro osobní potřebu v obvyklých limitech. Dovoz či převoz zbraní je povolen pouze se zbrojním průkazem vystaveným zastupitelským úřadem Severní Makedonie.

Dovoz drobných domácích zvířat je možný po předložení mezinárodního očkovacího průkazu (vč. vakcinace proti vzteklině) a veterinárního potvrzení o tom, že místo předchozího pobytu zvířete není postiženo některou z infekčních nemocí. Toto potvrzení nesmí být starší 2 dnů před vstupem na území Severní Makedonie. Doporučuje se dále vystavit potvrzení obsahující relevantní údaje o převáženém zvířeti (rasa, stáří, místo původu). Zvláštní poplatky ve vztahu k domácímu zvířectvu se na hranicích zatím nevyžadovaly.

Od 1. října 2004 je možné cestovat se psy, kočkami a fretkami pouze s pasem dle nařízení (ES) č. 998/2003. Jedná se jednotný doklad platný pro EU.

Další aktuální informace je možné nalézt na internetových stránkách Státní veterinární správy ČR , vč. možných změn. Aktuální informace může poskytnout Velvyslanectví Severní Makedonie v Praze.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání zahraničních OBČANŮ - Úřad Práce je instituce která musi vydat vyjadření na zakladě které se cizinec potom muze obratit do Cizinecku policie kde cizinec může požádat o průkaz totožnosti. Občanský průkaz Severní Makedonie je nutně mit protože identifikační čislo které ja na občanku umožnuje aby Úřad Práce konečně zamestna cizince přes sistemu který je v Severní Makedonie.

Úřad Práce vydává povolení k zaměstnání cizincům s regulovaným bydliště v Republice Severní Makedonii z následujících důvodů
- blízký rodinný příslušník občana Republiky Severní Makedonie, který má platné povolení k dočasnému pobytu k pracovním účelům,
- blízký rodinný příslušník cizího občana, který má pracovní povolení na dobu neurčitou,
- cizí státní příslušník původně z Republiky Severní Makedonie nebo jeho nástupce do třetí generace, který nemá žádné makedonské občanství,
- cizí státní příslušník s bydlištěm v Republice Severní Makedonie na základě povolení k dočasnému pobytu k pracovním účelům, ke sloučení rodiny,
- cizinci, kteří žádají o azyl,
- cizinci s uznávaným statusem uprchlíka,
- cizí státní příslušník s náhradní ochranou,
- cizí občan pod dočasnou ochranou.

 

Úřad Práce vydává certifikáty O ZÁPIS KRÁTKODOBÝCH služeb poskytovaných cizím státním příslušníkům a nevyžadovala pracovní povolení
- kreativní služby v oblasti kultury,
- služby pro veletrhy,
- Krátkodobé služby poskytované cizími občany,
- práce vykonávané cizinci s bydlištěm v Republice Severní Makedonie pro studijní účely,
- Nouzové služby.

 

Úřad Práce POSKYTUJE STANOVISKO O ZPŮSOBILOSTI PRO VYDÁVÁNÍ DOČASNÉHO POVOLENÍ K UBYTOVACÍM ZAMĚŘENÍM CIZINCEM
- pro zaměstnání cizího občana,
- Pro práci cizinců vyslaných do Republiky Severní Makedonie,
- Pro sezónní práci cizího občana.

 

Zaměstnávání cizinců je méně obvyklé a legislativně i administrativně náročné. Upraveno Zákonem o zaměstnávání a práci cizinců (Sbírka zákonů/Služben vesnik RSM č. 70/2007, 5/2009, 35/2010, 148/2011 a 84/2012) a jeho změny dle rozhodnutí Ústavního soudu (Služben vesnik č. 152/2008 a 98/2010). Konsolidovanou verzi Zákona lze najít v makedonštině na webových stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.

Cizinci, kteří by chtěli být zaměstnáni, chtějí pracovat ve své firmě nebo podnikat v RSM, musí nejdříve získat povolení k pobytu a pracovní povolení a zaměstnavatel musí zaregistrovat jejich práci jako práci cizince. Pracovní smlouva bez vyřízení povolení k pobytu je neplatná. Cizinci mohou vykonávat pouze práci, pro kterou mají pracovní povolení. Veškeré náklady ohledně obdržení pracovního povolení a dalších náležitostí by měl krýt zaměstnavatel. Zákon stanoví i další povinnosti zaměstnavatele.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Cestovní zdravotní pojištění
Tato část poskytuje informace o okolnostech, za kterých začíná a končí cestovní zdravotní pojištění, o obvyklých podmínkách, podmínkách a důsledcích používání takového pojištění pro získání zdravotnických služeb.
Zákon č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců v České republice ve znění pozdějších předpisů vyžaduje, aby cizinec prokázal, že má pojištění na pokrytí nákladů na zdravotní péči. Tato povinnost může být splněna tím, že cestovní zdravotní pojištění (viz § 180i a 180j zákona č. 326/1999 Sb., O tom, co je považováno za přijatelný doklad o cestovním pojištění), pokud náklady na poskytování zdravotní péče nejsou kryty mezinárodní smlouvu nebo na něž se vztahuje program veřejného zdravotního pojištění nebo jestliže cizinec dokáže, že náklady spojené s poskytováním zdravotnických služeb budou pokryty jiným způsobem.

Pokud cizinec přijíždí do České republiky za účelem zaměstnání, je výše popsaná povinnost splněna v den, kdy se osoba stává zaměstnancem zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v České republice. Za jiných okolností musí cizinec mít cestovní zdravotní pojištění nebo dokázat, že úhrada zdravotní péče bude provedena jiným způsobem. Pokud cizinec pobývá v České republice bez pojištění, osoba porušuje českou nebo evropskou legislativu a osoba je ohrožena stíháním. V případě, že cizinec potřebuje zdravotní péči, bude muset zaplatit za takové služby v hotovosti. Taková péče, mimo nezbytnou a naléhavou péči, může být poměrně drahá.
Doklad o cestovním zdravotním pojištění (mimo jiné) se nevyžaduje pro cizince z Kuby a Bosny a Hercegoviny. Cizinci z těchto zemí je na základě dvoustranných mezinárodních smluv poskytována veškerá nezbytná a naléhavá zdravotní péče ze státního rozpočtu na základě průkazu o občanství v jedné z těchto zemí (např. Platný cestovní pas).
Doklad o cestovním zdravotním pojištění se také nevyžaduje od osob, které jsou pojištěny ve státě, se kterým Česká republika podepsala mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko).

 

Bilaterální dohody o sociálním zabezpečení
Druhým druhem dohody je dohoda týkající se sociálního zabezpečení, která zahrnuje také ustanovení o zdravotní péči. Na základě těchto dohod mohou být nároky na platby zdravotnických služeb převedeny do programu zdravotního pojištění, který je zaveden v zemi, která je protistranou příslušné smlouvy. Úroveň zdravotní péče poskytované v rámci těchto dohod je omezená, často sestávající pouze z nouzové a naléhavé péče. S předchozím souhlasem příslušné zdravotní pojišťovny může být poskytnuta širší škála služeb zdravotní péče.

Na základě úmluvy o sociálním zabezpečení se státy jako Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko a Izrael musí být příslušná podoba vydaná zahraničním subjektem poskytujícím zdravotní pojišťovnu cizinci předkládána nejprve nárok na poskytování zdravotní péče na českém pojišťovna. Česká zdravotní pojišťovna vydá cizince tzv. "Potvrzení o registraci" (nebo kartě), kterou může pojištěná osoba z země s takovou dvoustrannou smlouvou, která má bydliště v České republice, identifikovat se při hledání péče od poskytovatele zdravotnických služeb v České republice.

Na základě platné dvoustranné dohody mezi Československou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávie o sociálním pojištění (č. 3/1958 Sb.) Je zdravotní péče bezplatně poskytována oprávněným osobám z Bosny a Hercegoviny (Bosny a Hercegoviny) . K získání této prospěšné péče musí cizinec ověřit, že má nárok na tuto zdravotní péči v Bosně a Hercegovině. Důvodem tohoto požadavku je, že občané Bosny a Hercegoviny nemají automaticky takovou bezplatnou zdravotní péči. Dokladem o oprávnění může být některý z následujících typů dokumentů: osvědčení zdravotní způsobilosti, doklad o zaměstnání nebo doklad o nároku na důchod. Poskytnutou zdravotní péči zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Na vyžádání si můžete vyžádat další informace o výše uvedených dohodnutých smluvních vztazích na Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu práce a sociálních věcí (seznam mezinárodních smluv o sociálním zabezpečení naleznete na adrese http://www.mpsv.cz/ cs / 1275) a od Centra pro mezinárodní platby.

Přesné požadavky, podmínky a podmínky (podle kterých se péče poskytuje, jak je poskytována a za jakých okolností) lze nalézt v administrativních ujednáních, které jsou součástí uzavřených smluv. Podmínky jednotlivých smluv se mohou lišit. Před cestou do České republiky by měl každý cizinec získat informace od příslušných orgánů, zda splňuje požadavky stanovené v mezinárodní smlouvě.

Pokud se cizinec neidentifikuje lékařem s využitím příslušné lékařské dokumentace, která bude použita k ověření pokrytí vyžádané nebo přijaté péče, bude cizinec povinen zaplatit za péči sám. V případě havarijní nebo naléhavé péče je cena za péči upravena maximální cenou za bod, tj. 1,12 Kč / bod (viz cenová vyhláška Ministerstva zdravotnictví 1/2014 / DZP ve Věstníku Ministerstvo zdravotnictví ze dne 2. prosince 2013 (platné od 1. ledna 2014).

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: