Siemens v Praze zprovoznil centrum, kde se rodí mozky strojů

5. 2. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Siemens vybudoval v Praze za 27 milionů korun špičkové pracoviště pro vývoj a zdokonalování výrobních strojů. Jde o součást sedmimiliardového balíku investic, které technologický obr v Česku realizuje.

V aplikačním centru Siemensu. Zdroj: Martin Pinkas/EuroV moderních kancelářských budovách v okolí stanice metra Stodůlky by člověk očekával nejspíš obchoďáky, ajťáky, markeťáky a veškeré další -áky typické pro obří office parky na okrajích metropolí. „Je třeba důsledně dodržovat všechny bezpečnostní předpisy. Nacházíme se v průmyslovém provozu,“ prohlásí však překvapivě Sebastian Thiemann v přízemí jedné z budov. A výrobní stroje za jeho zády mu dávají za pravdu.

Jde o dvě mašiny, z nichž jedna umí balit potraviny do sáčků a druhá do krabiček. Surovou, nebalenou pochutinu byste však na Stodůlkách hledali marně. Stroje jedou naprázdno jako součást prezentace pro novináře a ani jindy zde nic skutečně nebalí. Jsou součástí nově otevřeného aplikačního centra pro výrobní stroje globálního technologického giganta Siemens, které Thiemann vede.

Pod termínem „aplikační centrum“ si něco konkrétního představí málokdo. V zásadě jde o místo, kde 14 vysoce kvalifikovaných inženýrů (do konce roku jich bude 21) z devíti zemí vymýšlí a zdokonaluje nejrůznější mašiny vyrábějící všechno možné, od léků po součástky automobilů. Od prvního návrhu stroje a naprogramování řídících jednotek až po jeho zprovoznění. „Cílem je, aby digitální prototyp byl na světě ještě dřív, než se začne vyrábět,“ vysvětluje poněkud tajemně Michael Thomas, šéf sekce výrobních strojů Siemens.

Záhy však vše názorně předvede jeden z mladých inženýrů. V aplikačním centru vyvíjí aktuálně řídící aplikace pro „balicí stroj budoucnosti“ od českého výrobce Viking Mašek, světového lídra v této poněkud neobvyklé kategorii.

Lukáš Mašek, spolumajitel rodinné firmy Viking Mašek. Zdroj: Martin Pinkas/EuroProto ve Stodůlkách také aktuálně stojí sáčkový stroj Viking Mašek MS 400, jehož digitální 3D verze se náhle objeví na obří promítací stěně. Jakmile ze sebe začne chrlit sáčky skutečný stroj, spustí zcela identickou choreografii i jeho digitální dvojče, na kterém lze celý proces výroby sledovat do posledního šroubku.

Vývoj stroje se díky tomu zkrátí na minimum, a než skutečný stroj nastoupí do testovacího provozu, je většina možných komplikací již dávno vychytána v digitálním světě. To v podstatě definuje tolik skloňovaný pojem Průmysl 4.0.

V rámci Siemens fungují pouze dvě aplikační centra pro výrobní stroje, kromě Česka ještě v Německu. To pražské přišlo na 27 milionů korun a šlo o součást sedmimiliardové vlny investic, které Siemens postupně v Česku realizuje mezi léty 2017 až 2024.

„Těch sedm miliard je směřováno hlavně do rozvoje digitalizace výrobních závodů a na snižování emisí CO2. Už dneska jsme snížili uhlíkovou stopu oproti roku 2014 o 70 procent,“ vysvětluje šéf Siemens v Česku Eduard Palíšek.

„Nové investice do kompetenčních a vývojových center přinesou přes 500 pracovních míst pro vysoce kvalifikované odborníky,“ dodává Palíšek, podle kterého se šíří mylný dojem, že automatizace a digitalizace výroby vede ke ztrátě pracovních míst, protože lidskou práci zastanou v budoucnu stroje. Lidí bude potřeba pořád, jen výroba se stává mnohem efektivnější. „Třeba továrna Siemens v německém Ambergu má stále stejně zaměstnanců jako před deseti lety, ale desetkrát větší obrat,“ dodává.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jan Brož, foto: Martin Pinkas.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek