Silvana Jirotková: Pro startupy a inovace chystáme šest miliard korun

23. 9. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Stát chystá rozsáhlejší podporu začínajícím inovativním firmám. V nadcházejícím školním roce si poprvé v pilotním projektu vyzkouší některé základní školy předmět technika. Ještě letos má vzniknout legislativní návrh na zavedení duálního systému vzdělávání v ČR. To patří ke krokům, které mají podpořit budoucí konkurenceschopnost země, říká náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Silvana Jirotková.

V době prakticky nulové nezaměstnanosti graduje nedostatek odborníků v technických oborech a IT. Jaké kroky podpoří vzdělávání nové generace techniků?
Zásadní je, aby vzdělávací systém pružně reagoval na aktuální, ale i budoucí požadavky zaměstnavatelů. Důležitým faktorem pro zlepšení kvality a atraktivity technických oborů je i to, aby se co největší množství praktické výuky odehrávalo přímo v reálném firemním prostředí.

Naší snahou je, aby bylo v Česku do všeobecných oborů zavedeno více polytechnické přípravy a v rámci technických oborů co nejvíce praxe přesunuto do firem tak, aby se žáci a studenti připravovali na soudobých technologiích. Zásadním opatřením je proto zavedení plnohodnotného systému duálního vzdělávání a povinného předmětu technika na druhém stupni základních škol. Na tom spolupracujeme s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Duální systém už najíždí v univerzálním rámci daném státem, nebo jde zatím jen o jednotlivé, dobrovolné spolupráce firem a škol?
V České republice v současnosti školský zákon umožňuje aplikaci určitých prvků duálního vzdělávání, ale plnohodnotný systém tu zatím neexistuje. Některé soukromé společnosti si samy nastavily spolupráci se středními odbornými školami ve smyslu duálního vzdělávání. Přirozeně k tomu mají tendenci, protože jedině propojením teoretického studia s reálnou praxí mohou žáci a studenti absolvovat školy a být opravdu připravení na nové technologie a jejich využívání.

Usilujeme proto o zavedení duální větve v systému odborného vzdělávání v ČR. Inspirujeme se zejména Slovenskem a částečně také německým modelem. Legislativní řešení duálního vzdělávání by mělo být hotové do konce tohoto roku. Spolupracujeme samozřejmě i se zaměstnavateli a jejich profesními zástupci.

V rámci předmětu technika by měly být využívány různé typy stavebnic od manuálních až po robotické a žáci by měli řešit technické úlohy vyžadující poznatky z různých oborů, především informatiky, fyziky a matematiky.

Začíná školní rok a s ním přichází ono technické vzdělávání na základní školy. Jak bude vypadat?
Zavedení povinného předmětu technika na druhém stupni základních škol je jednou z našich priorit. Ve školním roce 2019/2020 bude realizován pilotní projekt Rozvoj technického myšlení, technické tvořivosti a praktických činností v základním vzdělávání. Nejedná se o klasické dílny, ale o moderně pojatý polytechnický předmět, který v sobě bude zahrnovat manuální dovednosti spojené s moderními technologiemi.

V rámci nového pojetí by měly být využívány mimo jiné různé typy stavebnic od manuálních až po robotické a žáci by měli řešit technické úlohy vyžadující poznatky z různých oborů, především informatiky, fyziky a matematiky. Rovněž bude probíhat pokusné ověřování obsahu, metod, forem a organizace vzdělávání s pracovním názvem Člověk a technika. Opět musím zdůraznit, že na tom úspěšně spolupracujeme s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Které kroky – vedle vzniku Národního centra Průmyslu 4.0 – se podařilo v poslední době podniknout pro rozvoj Průmyslu 4.0, případně které se chystají?
Máme schválenou Inovační strategii ČR 2019—2030. Stojí na devíti pilířích, mezi které patří také vzdělávání, výzkum nebo investice. Zaměření právě na tyto oblasti má vést k tomu, že náš průmysl a obchod bude stát na konkurenceschopných základech v duchu motta Czech Republic: The Country For The Future.

To vše bude samozřejmě v souladu s národní hospodářskou strategií, která se nyní připravuje. Zjednodušili jsme systém odpočtů na výzkum a vývoj. Připravili jsme novelu zákona o investičních pobídkách. Dostávat je teď budou jen ti, kteří budou dávat peníze do výzkumu a vývoje. Paralelně rozbíháme intenzivnější podporu startupů, jimž budeme vytvářet oborově zaměřené inkubátory a huby pro jejich rozvoj, podobně jako to dělají v USA nebo Izraeli.

Mluví se o tom, že problém nespočívá ani tak v množství peněz směřujících do výzkumu, ale v nedostatku vhodných projektů, které by peníze smysluplně využily. Lze připomenout model, jak se o peníze soutěží, případně zda ho také čekají změny?
Základní modely financování výzkumu jsou dva – institucionální a účelový. Oba v současné době procházejí kvalitativními změnami s ohledem na praktické a smysluplné využití zdrojů.

V oblasti institucionální podpory výzkumných organizací (co do objemu se jedná zejména o vysoké školy) zavádíme novou metodiku hodnocení, kterou už nezajímá prostý počet dosahovaných výsledků, ale jejich výzkumná kvalita a společenská relevance. Zohledňuje také spolupráci s aplikačním sektorem (veřejným i soukromým), úroveň mezinárodní spolupráce či schopnost získat prostředky na výzkumnou činnost.

Rozbíháme intenzivnější podporu startupů, kterým budeme vytvářet oborově zaměřené inkubátory
a huby pro jejich rozvoj, podobně jako to dělají v USA nebo Izraeli.

V oblasti účelové podpory podstatně přísněji posuzujeme a schvalujeme nové programy a jejich cíle a klademe důraz na hodnocení jejich úspěšnosti a reálných dopadů. To jsou základní nástroje, jak podporovat opravdu kvalitní výzkum s dopady na společnost, a zároveň nástroje, jak vědce motivovat k předkládání takových projektů. Jinak by již v soutěžích o veřejné prostředky nemohli uspět.

Kolik peněz půjde v nadcházejícím období na podporu startupů?
V letech 2020 až 2027 jsme připraveni investovat přes šest miliard korun do nastavení systémové podpory zakládání a rozvíjení technologických startupů, vybudování infrastruktury pro výzkum a testování v oblasti digitalizace a umělé inteligence a v neposlední řadě do pomoci malým a středním podnikům se zaváděním inovací do výrobní praxe.

Podpůrný program je zaměřen především na vznik inovativních firem, rozvoj digitálních služeb a umělé inteligence. Dále také přímo na zavádění inovací, založených na výsledcích výzkumu a vývoje, do podnikové praxe. Součástí toho je i snaha ČR získat centrum excelence v oblasti umělé inteligence. Samotný program je určen především malým a středním podnikům a příjem žádostí o podporu by mohl být zahájen koncem letošního roku. Hlavní ale je uvědomit si, že stát to sám za firmy neudělá. Stejně tak se firmám bude dařit jen velmi obtížně, pokud jim stát nebude nápomocen. Jinými slovy jde nám o spolupráci.

Zaznamenali jsme i skeptické názory, že startupy jsou jen okrajovým segmentem ekonomiky, který na sebe váže neúměrnou pozornost. Lze nějak vyčíslit jejich význam pro hospodářství?
Startupy a jejich podpora se mohou zdát okrajovými z pohledu počtu vznikajících inovativních firem. Například Agentura CzechInvest jich v posledních čtyřech letech podpořila přibližně 200. Je nicméně třeba si uvědomit, že to jsou právě tyto inovativní české firmy, které mají v budoucnu potenciál stát se pevnými kameny národní ekonomiky. Jsou to jinak řečeno české endogenní firmy s vlastním finálním produktem a růstovým potenciálem, které je třeba jemně podpořit právě v začátcích.

Můžete uvést některé příklady, kdy se podařilo propojit výzkum a aplikaci vědeckých poznatků v komerčním prostředí?
Můžeme hledat dobré vzory například mezi vítězi nejrůznějších soutěží v oblasti výzkumu a inovací. Takovými soutěžemi jsou Česká hlava a její jednotlivá ocenění, Inovace roku nebo například Cena TAČR. Oceněny bývají zpravidla produkty vyvinuté inovativními firmami ve spolupráci s vysokými školami či ústavy Akademie věd.

Jde o různá řešení, z poslední doby například o vylepšený způsob výroby optických čoček, unikátní vícestupňový způsob navrhování staveb nebo systém diagnostiky alergických onemocnění. Pozornost ve výzkumných projektech je poslední dobou věnována také řešením v oblastech definovaných Průmyslem 4.0 – mezi oceněnými produkty jsou tak speciální zařízení či pracoviště využívající virtuální modely a simulace výroby.

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek