Singapur: Zahraniční obchod a investice

23. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Jakartě (Indonésie)

Singapur sám o sobě není velký trh (přes 5,5 mil. obyvatel), je ovšem na vysokém stupni rozvoje a disponuje vysokou kupní silou. Z pohledu zahraničního obchodu je pak předevěím třeba jej vnímat jako zbožový a finanční hub pro pro širší okolní region.  Rozloha země a její omezené surovinové a výrobní možnosti jej nutí k dovozu většiny produktů pro zajištění životaschopnosti tohoto malého ostrova. Singapurská vláda se aktivně snaží napomáhat urychlenému přechodu singapurské ekonomiky na tzv. knowledge-based economy, tedy do oblastí jako jsou biotechnologie, life sciences, informační a komunikační technologie. Skoro polovinu průmyslové výroby tvoří elektrotechnický průmysl, který se neobejde bez subdodavatelů ze zahraničí. Obecně lze říci, že Singapur není soběstačný v žádné oblasti, přesto není jednoduché se zde prosadit, protože singapurská ekonomika je jedna z nejvíce konkurenčních na světě. Působí zde stovky nadnárodních společností z celého světa, čemuž je třeba přizpůsobit případnou strategii vstupu i svá další očekávání.

Význam Singapuru tak spočívá především v jeho roli regionálního obchodního a servisního centra, který umožňuje další přístup na trhy v jihovýchodní Asii. V centru zájmu českých firem by měla být především možnost spolupráce se Singapurem při vstupu na třetí trhy asijského regionu, což v praxi znamená především využití znalostí a kontaktů singapurských firem na těchto trzích a možností jejich finančního krytí. Zhruba polovinu singapurského neropného dovozu tvoří komodity, které jsou reexportovány do dalších států v regionu.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoz a dovoz zboží 

 

 mil. SGD 2014   2015 2016  2017 2018
Vývoz   560 880,7  521 839,0  466 911,6 515 000,8 555 700,0
 Dovoz  457 347,2  407937,5  403 304,6 452 101,6 500 200,0

 Zdroj: Department of Statistics Singapore; www.singstat.gov.sg

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 Nejvýznamnější obchodní partneři v roce 2018

 

    v mld. SGD
 1   Čína 135,0
 2  Malajsie 118,3
 3   země EU 114,7
 4  USA 97,9
 5  Hong Kong 70,6
 6 Taiwan 65,3

 

 

 

 

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Singapuru, https://www.mti.gov.sg

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývoz v běžných cenách

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Singapuru, https://www.mti.gov.sg

 (mil. SGD)

2014

2015

 2016

2017

2018

Celkem

526 057,4

491 816,1 

466 911,6 

515 000,8

555 700,0

Ropné výrobky

106,986.4

72,503.6

63,374.5 

84 566

96 452

Ne- ropné výrobky

162,791.8

165,229.2

160,558.8 

174735,9

187456.7

Domácí export

 

269,778.1

237,732.9

223,933.3

 

259,301.9

182 100,0

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Singapur je stát s jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě praktikující politiku volného obchodu. Celní režim v Singapuru je velmi liberální. Singapurský přístav představuje bezcelní zónu, kde z důvodu reexportů funguje řada bezcelních a konsignačních skladů.

Singapur v uplynulých dvou desetiletích prosazoval multilaterální procesy liberalizace mezinárodního obchodu. Změna mezinárodního obchodního prostředí v souvislosti s vytvářením regionálních dohod o volném obchodě a důsledky finanční krize v Jihovýchodní Asii, které přinesly prvek ekonomické i

politické nestability v regionu, přinutily Singapur reagovat na vzniklou situaci. Řešením byla orientace na bilaterální dohody o volném obchodě se zajímavými partnery, kterými jsou velké státy a dynamicky se rozvíjející ekonomiky. V současné době má Singapur uzavřeny čtyři takové dohody (s Novým Zélandem, Japonskem, Austrálií, USA). Podobnou „bilaterální dohodu" uzavřel Singapur rovněž s Evropským sdružením volného obchodu a má rozjednány další dohody o volném obchodu s několika dalšími státy. V roce 2018 byla finalizována poměrně zdlouhavě se rodící dohoda o volném obchodě (FTA), jejíž text byl již před roky odsouhlasen, ale došlo k prodlevám z důvodů vnitřních legislativních nejasností na straně EU. 

Nové bilaterální dohody jsou komplexní smluvní dokumenty zahrnující oblast liberalizace obchodu a služeb, investice, standardizaci a odrážející poslední trendy v procesu globalizace. Kladou důraz na služby, nové technologie a produkci s vyšší mírou zhodnocení (informační technologie, e-commerce, telekomunikační služby).

Přes nastartovaný proces uzavírání bilaterálních dohod o volném obchodě, Singapur stále zdůrazňuje prioritu multilaterálních liberalizačních jednání v rámci WTO, kdy bilaterální dohody o volném obchodě chápe jako urychlující prvek při prosazování volného obchodu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hlavní zdroje zahraničních investic (FDI)

 

2013

2014

 2015

 2016

2017

Japonsko

4 865.4     6 198.4 6 198.4 7 915.1 8 279.5

USA

17 783.3     17 556.7  18 427.8 18 253.4       34 267.4

Evropa

34 011.6     28 714.7 38 407 49 034.6  59 383.5

 

Zdroj: The Singapore Department of Statistic (mil. SGD)

 

Singapur představuje specifické investiční prostředí. Jedná se o vyspělou ekonomiku s nákladnou pracovní sílou a rovněž další podnikatelské náklady, jako např. pronájem kanceláří, bytů, pozemků, stejně jako jejich koupě, patří mezi nejvyšší na světě. Rentabilní proto mohou být jen investice vytvářející vysoký stupeň přidané hodnoty.

Do Singapuru investují velké světově známé společnosti, příkladem je např. společnost Shell, která se po šestiletých přípravách rozhodla pro masivní investici do vybudování petrochemického komplexu v hodnotě několika miliard USD.  EU jako celek je v Singapuru největším zahraničním investorem. Celkový objem FDI z ČS EU představuje 130 mld. USD. Celkem 3.000 společností z EU má svůj podnik v Singapuru.

Ze sektorového pohledu největší evropské investice v Singapuru směřují do: 1. průmyslové výroby,

2. finančních služeb, 3. pojišťovacích služeb.

V Singapuru je umístěno 59 % evropských investic v zemích ASEAN a 13 % evropských investic v Asii. Absolutní většina společností z ČS EU působících v regionu JV Asie využívá Singapur jako výchozí platformu pro svoje asijské operace. Proto skutečný obchodně-ekonomický význam Singapuru nelze měřit pouze na základě objemu vzájemné obchodní výměny. Významné obchodní společnosti z Evropy umisťují do Singapuru svá regionální centra a obsluhují odtud celou oblast. Důvodem k tomu je kvalitní dopravní infrastruktura, civilizované, stabilní a bezpečné prostředí a kvalita a spolehlivost finančních a logistických služeb.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Singapur obecně podporuje všechny investice do své země, které mohou znamenat jeho další ekonomický růst. Ve skutečnosti jsou však vítány především ty investice, které jsou v souladu s vládním plánem restrukturalizace singapurské ekonomiky. Jedná se především o oblasti s vysokým stupněm přidané hodnoty, vyžadující vysokou kvalitu práce a úroveň znalostí a použití nejmodernějších technologií, jako např.: elektronický a elektro-technický průmysl, informační technologie, letecký průmysl, bioinženýrství a biotechnologie, určité druhy chemické výroby, optika apod. Projekty jsou navíc posuzovány z hlediska jejich konkurenceschopnosti na světových trzích a důležitým faktorem je i ochrana životního prostředí odpovídající mezinárodním normám. Investice v Singapuru se dnes vyznačují vysokou nákladností, neboť zde neexistuje díky vyspělosti singapurské ekonomiky levná pracovní síla a rovněž další podnikatelské náklady, jako např. pronájem kanceláří, bytů, pozemků, stejně jako jejich koupě, patří mezi nejvyšší na světě. Rentabilní mohou být tedy především investice vytvářející vysoký stupeň přidané hodnoty.

Economic Development Board, instituce zodpovědná za příliv investic do země, rozlišuje základní pobídkové programy na podporu investic , které nabízejí podle druhu investice 4 různé druhy pobídek, podle odvětví do kterého investice směřuje. Podrobné a aktuální informace lze obdržet u Singapore Economic Development Board (www.sedb.com) v části „Investors", v kapitole „Assistance Schemes & Programmes".

Singapurská vláda vytváří s cílem přilákat zahraniční investory průmyslové parky i v samotném Singapuru. V zemi tak vzniklo přes 30 průmyslových parků a dva vědecké parky. Jedním z největších projektů v této oblasti je průmyslová zóna Jurong Island (JI), která vznikla spojením 7 ostrovů a zaměřuje se výhradně na petrochemický průmysl. JI spravuje státní firma Jurong Town Corp. (JTC), spadající pod ministerstvo obchodu a průmyslu. Plocha ostrova je dnes zhruba 2100 ha a do budoucna se očekává rozšíření na 2650 ha. Podrobné informace o uvedené průmyslové zóně možno nalézt na www.jurongisland.com.sg.

V lokalitě Buena Vista je budováno nové vědecké středisko "Biopolis". Tento projekt v celkové hodnotě 5 mld. SGD obsahuje výzkumně-vývojovou základnu pro biomedícínské vědy. Další informace viz www.biopolis.com.sg a www.a-star.edu.sg.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: