Školství – statistický přehled

8. 10. 2019 | Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Součástí výchovně vzdělávací soustavy v České republice jsou předškolní zařízení a školská zařízení, základní školy, základní umělecké školy, učiliště, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy, pokud jsou zařazeny do sítě škol, předškolních zařízení a školských zařízení.

V předškolním vzdělávání bylo ve školním roce 2018/19 celkem 366 924 dětí, z toho většina v mateřských školách (99,1  %, 363 776 dětí), zbytek docházel do přípravných tříd základních škol (3 132 dětí) nebo do přípravného stupně základních škol speciálních (186 dětí).

V České republice ve školním roce 2018/19 zajišťovalo základní vzdělávání celkem 4 172 základních škol – o 17 více než v předchozím školním roce či o 57 více než před třemi lety. Zvýše uvedených 4172 škol bylo 92,1%  (3843) běžných škol a zbylých 329 škol pak tvořily školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Ve školním roce 2018/19 navštěvovalo základní školy 940,9 tis. žáků, což je o 14,8 tis. (1,6%) více než v předchozím školním roce.

Ve školním roce 2018/19 bylo v České republice 1 290 tis. středních škol, které měly dohromady 19,2 tis. tříd. Počet středních škol i tříd se za posledních 10 let snížil. Střední školy a třídy navštěvovalo ve školním roce 2018/19 celkem 420,8 tis. studentů. I jejich počet se ovšem za posledních 10 let výrazně snížil. Na střední školy nyní chodí o 143,5 tis. studentů méně, než tomu bylo ve školním roce 2008/09.

Na 62 soukromých a veřejných vysokých školách v České republice studovalo v roce 2018 téměř 300 tis. studentů, přičemž v naprosté většině (90,2 %) se jednalo o studenty veřejných vysokých škol. Největší veřejné vysoké školy s nejvyššími počty studentů jsou Karlova  univerzita (45,2 tis. studentů), Masarykova univerzita v Brně (30,2 tisíc studentů) a Univerzita Palackého v Olomouci (19,7 tisíc studentů). Ze soukromých vysokých škol je nejnavštěvovanější Metropolitní univerzita (3,6 tisíc studentů).

Vzdělanost obyvatel se nejčastěji měří prostřednictvím podílu obyvatel s terciárním, případně vyšším sekundárním vzděláním. V zemích OECD došlo ke značnému mezigeneračnímu posunu v úrovni vzdělanosti. Alespoň středoškolské vzdělání u nás mělo 91,6 % obyvatel, což bylo nejvíce ze všech zemí Unie.

Terciární vzdělání má 25 % obyvatel ve věku 55–64 let a 41 % lidí ve věku 25–34 let. Česká republika zatím nedosáhla v podílu obyvatel s terciárním vzděláním průměru zemí OECD. Podíl lidí s touto úrovní vzdělání však v minulých letech roste srovnatelně se zeměmi OECD – mezi starší generací je 15 % terciárně vzdělaných, zatímco u mladé generace jde již o 30 %.

Ve druhé polovině roku 2016 zjišťoval ČSÚ při evropském šetření o vzdělávání dospělých úroveň znalosti cizích jazyků v české populaci. Ze šetření vyplynulo, že alespoň minimální znalost nějakého cizího jazyka mají necelé čtyři pětiny (79 %) Čechů ve věku 18–69 let.

Tisknout Vaše hodnocení: