Slané pochutiny ze Zlína vyvážejí až na Mauricius nebo do Japonska

31. 5. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Díky spolupráci s agenturou CzechTrade se firmě daří pronikat do nových, často exotických zemí. Důležitá je pro ni především účast na potravinářských veletrzích. Nové trhy jsou pro firmu klíčové i kvůli rostoucí mezinárodní konkurenci.

Foto: VestTypickou šestihrannou papírovou krabičku obsahující slané tyčinky znají zákazníci nejenom v České republice, ale i v mnoha zemích světa. Firmu Vest, která je vyrábí, založili v roce 1996 v Bohuslavicích u Zlína jako rodinný podnik Jana a Stanislav Večerkovi. Oba od roku 1990 pracovali v oblasti maloobchodu a především velkoobchodu s cukrovinkami.

K nim se později přidali další členové rodiny: Kamil Večerka, který byl schopen zaštítit výrobu díky svému pekařskému vzdělání, Daniela Večerková a jejich rodiče. „V devadesátých letech jsme byli plní elánu začít podnikat. Hledali jsme trvanlivý výrobek a nakonec z toho vyšly tyčinky,“ vzpomíná Jana Večerková, spoluzakladatelka, majitelka a jednatelka firmy. „Nejtěžší bylo vůbec začít… Čili zajistit výrobní prostory, finance a úplně vše vyřídit, zajistit povolení a tak dále,“ pokračuje Jana Večerková.

Video dále v článku

Nestačili vyrábět

První velký úspěch přinesly Večerkovy Slané Tyčinky, takzvané Vestky, v momentě, kdy o ně v roce 1997 projevil zájem řetězec Kaufland. „Tyčinky se zavážely přímo ‚z pece‘ do jednotlivých hypermarketů bez skladového mezičlánku, což vedlo k tomu, že byly regály hned vyprodané. V začátcích výroba nestíhala pokrýt poptávku,“ popisuje Jana Večerková. Proto zažívali majitelé firmy krušné chvilky, kdy museli osobně strávit třeba i vánoční svátky ve výrobě.

Zákazníky pro slané pečivo tvoří všichni, kteří místo sladké pochutiny sáhnou po slaném. „Slané pečivo je velice vděčným výrobkem, který se dá prodat opravdu v každém segmentu, jak v hypermarketu, tak i ve stánku u vody, a napříč všemi generacemi, od dětí až po starší,“ zmiňuje Jana Večerková. I díky tomu firma v současnosti zaměstnává přes padesát zaměstnanců.

Od roku 2000 společnost tyčinky, krekry a mixy také vyváží. Nejdříve na Slovensko a od roku 2004 prostřednictvím italské společnosti Grif také do Itálie. „V následujících letech se prodávalo hlavně do nedalekých států jako je Polsko, Maďarsko a Bulharsko. První export mimo EU proběhl v roce 2009 – vývoz byl do Ruska. Následovala Albánie, Taiwan a Izrael. Po těchto zkušenostech se firma začala na export více zaměřovat a od roku 2011 se aktivně účastnila mezinárodních veletrhů, kde postupně získávala další a další klienty ze všech koutů světa,“ vysvětluje exportní manažerka společnosti Jana Hudečková.

Vyvážet začali na Slovensko

Foto: CzechTradeExport má na celkovém obratu společnosti významný, čtyřicetiprocentní podíl. „Na rozvoji exportu stále pracujeme, ale vzhledem k mezinárodní konkurenci je to velice obtížné. Navíc je téměř nemožné vyhovět naprosto rozdílným požadavkům spotřebitelů a legislativě každé země, kam chceme exportovat. V současnosti nejvíce prodáváme do Itálie, Albánie, Británie, Japonska a Jihoafrické republiky,“ pokračuje Jana Hudečková.

Do nových zemí se společnosti daří pronikat i díky spolupráci se státní agenturou CzechTrade, s jejíž podporou se každoročně účastní mezinárodních veletrhů. „Tato služba nám šetří nejenom finance, ale i spoustu času a energie s organizací, výstavbou stánku a dopravou vzorků. Právě účast na veletrzích je nejvýznamnějším zdrojem nových kontaktů a tedy i potenciálních exportních příležitostí. Aktuálním nejčerstvějším exportním úspěchem je vývoz zboží na Mauricius. Kontakt jsme získali na veletrhu CNR v Istanbulu, kam jsme se vydali společně pod záštitou agentury CzechTrade. Díky této zakázce můžeme také čerpat výhody programu Šance pro export,“ oceňuje Jana Hudečková.

Kvůli některým trhům musí firma také přizpůsobovat své receptury. Zatímco například v Evropě může prodávat výrobky posypané mákem bez problémů, na Blízkém Východě to není možné.  Mák je tam tradičně surovinou pro výrobu drog. „Na veletrh do Dubaje jsme proto museli vyrábět všechny vzorky bez máku. Údajně zde za import jednoho zrnka máku hrozí až pětileté vězení,"  zmiňuje Jana Hudečková. 

Podpořit svůj zahraniční marketing můžete vlastní internetovou prezentací v oficiálním Adresáři exportérů agentury CzechTrade nebo účastí na některém z veletrhů v zahraničí. Přehled všech akcí pořádaných CzechTrade je v Kalendáři akcí.


Společnost tak v současnosti prodává svoje výrobky po celém světě – od Asie, přes Blízký Východ, Afriku až po Evropu, kde má klientů nejvíce. „Naším cílem je získat dlouhodobé a solidní partnery všude, kde je to jen trochu možné,“ dodává Jana Hudečková.

Rostoucí konkurence

Především v zahraničním obchodě však na druhou stranu pociťuje zlínská společnost neustále sílící konkurenci. „Bojujeme s velmi levnou konkurencí z východní Evropy a zároveň musíme čelit super novinkám přicházejícím ze západu. Navíc lidé mají stále větší nároky – chtějí výrobky nových netradičních příchutí a tvarů, mají speciální požadavky na nutriční hodnoty i typ obalů. My se samozřejmě snažíme jít s dobou a postupně zavádíme řadu inovací, nových technologií atd. Vše je spojeno s dalšími náklady, které ale jen stěží můžeme promítnout do ceny výrobků. Je to zkrátka boj,“ zmiňuje Jana Hudečková.

Na domácím trhu jsou pro firmu důležité i prodeje prostřednictvím obchodních řetězců, na jejich přístup si však řada tuzemských potravinářů stěžuje. „Postupy řetězců jsou pro výrobce potravin více než smutné a vyjednávání o ceně bývá velmi tvrdé. Pokud nesplníte jejich požadavek na cenu, která je kolikrát i pod úrovní výrobních nákladů, nemáte šanci. Na druhou stranu, kdo není zalistovaný v řetězcích, ten pak mizí z povědomí spotřebitelů. Je opravdu těžké to vybalancovat tak, aby obchod nebyl ztrátový, ale také aby firma neztratila pozici na trhu,“ uzavírá Jana Hudečková.

Dalibor Dostál

Společnost Vest v kostce

Rodinná firma Vest vznikla v roce 1996, kdy zprovoznila svoji první výrobní linku v Bohuslavicích u Zlína. Název firmy byl vytvořen zkratkou z příjmení a názvu prvního výrobku Vest = Večerkovy slané tyčinky. Spotřebitelé si tyčinky rychle oblíbili a tak se hledaly nové prostory pro rozšíření výroby. Do nového výrobního areálu na okraji města Zlína se firma přestěhovala v roce 2000.

Výrobní program se postupně rozšířil o preclíky, krekry různých tvarů a příchutí, ochucené tyčinky a v roce 2011 také o produkty z listového těsta. V roce 2018 firma svůj výrobní závod rozšířila do současné podoby díky dotacím z Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně z Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). V současnosti je největší ryze česká rodinná firma v oboru trvanlivého slaného pečiva.

 

Ve videu se mj. dozvíte proč nevozit výrobky s mákem na Blízký východ!

 
Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek