Slováci neplatí faktury včas, Evropa jim utíká

26. 8. 2019 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Na Slovensku splácí faktury v termínu jen 73 procent podniků. Lépe jsou na tom Bulhaři i Rumuni.

Na začátku roku 2017 se slovenští analytici chytali za hlavu. Průzkum společnosti Solitea ukázal, že faktury platí se zpožděním až 43 procent tamních podniků.

Ani české firmy tehdy nedopadly nejlépe. Do data splatnosti uhradilo faktury jen 65 procent z nich. Zbytek představovali hříšníci, kteří porušováním pravidel komplikují svým obchodním partnerům život a způsobují jim finanční potíže.

Statistiky se sice před třemi lety začaly měnit k lepšímu, nejnovější čísla ale ukázala, že se progres u našich východních sousedů zastavil.

Evropské probuzení

Za poslední dva roky je přitom trend v celé Evropě jednoznačný. Platební morálka podniků se zlepšuje. Aktuálně splácí své závazky včas asi 80 procent evropských firem. Podle ekonomů přispívá k pozitivnímu vývoji i byznys na společném unijním trhu.

Studie European Payment Practices skupiny EOS zveřejněná v létě 2019 potvrdila, že neblahý primát patří v současnosti právě Slovákům. Žádná jiná sledovaná země EU nezaznamenala v roce 2018 nižší procento včasných plateb. Zodpovědnější jsou i podnikatelé v Bulharsku (76 procent), brexitem postižené Británii (75 procent) a Řecku a Rumunsku (shodně 74 procent).

„Dopadnout absolutně nejhůře ze všech sledovaných zemí – pokud jde o včasné úhrady svých závazků – je pro Slovensko špatnou vizitkou. Zejména, když si uvědomíme, že se v tomto ukazateli v rámci celé Evropy vyvíjí situace od roku 2014 pozitivně,“ komentuje pro server sme.sk výsledky jednatel společnosti EOS KSI Slovensko Michal Šoltes.

Slováci přitom nedávno vykročili správným směrem. Platební morálka tamních podniků se mezi léty 2016 až 2017 zlepšovala dokonce rychlejším tempem než u českých subjektů. Před dvěma lety Slováci náskok tuzemských firem výrazně snížili (až na pět procentních bodů), od té doby se ale pomyslné nůžky opět rozevírají.

Opožděné lhůty nicméně neznamenají, že firmy své závazky plnit odmítají. Většina opozdilců totiž zlikviduje své dluhy do třiceti dnů. „Ve více než polovině případů pozdní úhrady je dlužná částka zaplacena do týdne a skoro v 90 procentech pak do měsíce po splatnosti,“ potvrzuje výkonný ředitel firmy Solitea ČR Tomáš Loukota.

Jenže mnoho malých a středních podniků, které jsou na včasných platbách životně závislé, přivede kolotoč opožděných plateb až ke krachu.

Na Slovensku stejně jako v Česku přitom existují významné rozdíly v platební morálce firem v závislosti na oboru činnosti. Vůbec nejhorší přístup k placení svých závazků mají v obou zemích stavební firmy, zatímco společnosti, které podnikají v oblasti sociální péče a vzdělávání platí nejčastěji faktury v předstihu. Všechny studie také potvrzují obecné pravidlo – mezi opozdilci jsou spíše velcí hráči než malé podniky.

Největší evropští hříšníci
Stát Procento firem v EU, které platí faktury po splatnosti (2018)
Slovensko 37 procent
Řecko 36 procent
Bulharsko 36 procent
Rumunsko 34 procent

Zdroj: EOS

Roste na Slovensku optimismus?

Nálada se ve slovenském hospodářství v červenci 2019 mírně zlepšila. Indikátor ekonomického sentimentu narostl oproti červnu o 0,2 procenta na 95,1 bodu.  Důvěra v budoucí vývoj narostla u podnikatelů ve službách a ve stavebnictví, v průmyslu se ale snížila. Přes mírný červencový nárůst jsou ovšem Slováci méně optimističtí než loni (za výsledkem z loňského července zaostal indikátor o 6,4procentního bodu). Slovenská ekonomika mírně brzdí, letos má být růst HDP nižší než čtyři procenta.

Více nul v daňovém přiznání

Počet firem, které státu neodvedly žádnou daň z příjmů, výrazně narostl. Nulu v daňovém přiznání vykázalo loni v SR téměř 89 tisíc podniků, což je o 64 tisíc víc než v předchozím roce (nárůst o 260 procent). „Za enormním nárůstem stojí do značné míry zrušení daňové licence,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. Firmy na Slovensku dříve musely bez ohledu na hospodářský výsledek platit minimální daň z příjmů. Zrušená daňová licence ve výši 480 až 2880 eur postihovala ztrátové subjekty nebo podniky s nepatrným ziskem.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek