Slovensko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

9. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

 

 Mapa oborových příležitostí představuje perspektivní průmyslové sektory na Slovensku pro české exportéry.

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obory Konkrétní příležitosti
Automobilový průmysl HS 8507 - Elektrické akumulátory, včetně separátorů
HS 8708 - Části, součásti motorových vozidel HS 8701 až 8705
Dopravní průmysl a infrastruktura


HS 7213 - Tyče a pruty válcované za tepla, ze železa nebo nelegované oceli
HS 7214 - Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli, po kování, válcování, tažení nebo protlačování za tepla
HS 7215 - Ostatní tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli
HS 7216 - Úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli
HS 7217 - Dráty ze železa nebo nelegované oceli
HS 8530 - Elektrické přístroje a bezpečnostní zařízení pro vybavení letišť
HS 8702 - Motorová vozidla pro dopravu 10 nebo více osob, včetně řidiče
HS 8901 - Lodě pro osobní dopravu, turistické lodě
Železniční a kolejová doprava HS 7302 - Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli
HS 8603 - Železniční nebo tramvajové osobní vozy a nákladní vozy, s vlastním pohonem
HS 8607 - Části železničních nebo tramvajových lokomotiv nebo kolejových vozidel
HS 8608 - Kolejový svrškový upevňovací materiál a zařízení, mechanické přístroje a zařízení signalizační, bezpečnostní
Energetický průmysl HS 8402 - Parní kotle
HS 8403 - Kotle k ústřednímu vytápění
HS 8410 - Vodní turbíny
HS 8415 - Klimatizační zařízení
HS 8481 - Kohouty, ventily a podobná zařízení pro potrubí, kotle, nádrže, vany včetně redukčních ventilů
HS 8504 - Elektrické transformátory, statické měniče a induktory
Obranný průmysl HS 8526 - Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary)
HS 8710 - Bojová obrněná vozidla, motorová
HS 9301 - Vojenské zbraně jiné než revolvery a pistole
Zdravotnický a farmaceutický průmysl HS 3303 - Léky
HS 9018 - Lékařské, chirurgické nástroje a přístroje
HS 9022 - Rentgenové přístroje pro lékařské, chirurgické účely
HS 9402 - Lékařský nábytek


Automobilový průmysl
Automobilový průmysl je hnací silou slovenské ekonomiky. Vytváří 13 % HDP, 35 % exportu a 44 % průmyslové výroby. Tvoří jej čtyři automobilky (Volkswagen, Kia Motors, PSA Peugeot, Jaguar Land Rover) a zhruba 330 dodavatelů pro ně. Automobilový průmysl zaměstnává 130 tis. lidí, přičemž samotné čtyři automobilky téměř 24 tis. lidí. Spekuluje se o příchodu páté automobilky, a to do Košic. Mohl by to být čínský výrobce elektromobilů Zhi-Dou. V roce 2018 bylo vyrobeno rekordní množství aut, téměř 1,1 mil. vozidel. Slovensko je už několik let největším světovým výrobcem automobilů na tisíc obyvatel (198 vozidel v roce 2018).

Klíčovým slovem v automobilovém průmyslu v roce 2019 je změna. Na elektromobilitu naběhnou všechny čtyři automobilky. Do roku 2025 má na Slovensku každoročně přibývat 15 tisíc elektromobilů a následně do roku 2030 až 30 tisíc elektromobilů.

Exportní příležitosti existují pro dodavatele autodílů a příslušenství jak pro klasická auta se spalovacími motory, tak potenciálně pro elektromobily. V oblasti elektromobility nabízí výrazný exportní potenciál energeticky úsporné a zároveň rychlé nabíjecí systémy. Další příležitosti nabízí tzv. oběhová ekonomika. Jedná se o lepší management recyklace odpadů z výroby aut, větší využívání použitých materiálů, recyklaci složitých kompozitních materiálů a lithium-iontových autobaterií, zvýšení kapacity autobaterií.

Dopravní průmysl a infrastruktura
Zastaralý vozový park veřejné hromadné dopravy ve spojení s důrazem na ochranu životního prostředí poskytuje prostor pro elektrické autobusy a trolejbusy. Budování tzv. smart cities nabízí příležitosti pro inteligentní dopravní systémy ve veřejné hromadné dopravě. Projekt osobní vodní dopravy po Dunaji mezi Bratislavou a Šamorínem představuje potenciál pro dodávky lodí pro osobní dopravu i výstavbu přístavišť a parkovacích ploch pro automobily.

Výstavba dálniční a silniční infrastruktury na Slovensku je zajišťována z velké části z eurofondů. Ministerstvo dopravy SR plánuje do roku 2020 začít s výstavbou 90 km dálnic a rychlostních silnic. V roce 2019 se jedná o dva úseky rychlostní silnice R2 mezi Zvolenem a Lučencem, úsek rychlostní silnice R3 na Oravě, severní obchvat Prešova na rychlostní silnici R4 a jižní obchvat Košic a tunel Soroška na rychlostní silnici R2. Dlouhodobou vládní prioritou je dokončení zbývajících úseků dálnice D1 z Bratislavy do Košic v délce 64 km a dokončení dálnice D3 ze Žiliny na státní hranici s Polskem. V havarijním stavu jsou na Slovensku desítky mostů a stovky kilometrů silnic. Vláda vyčlenila na opravy a údržbu silnic 1. třídy v roce 2019 cca 90 mil. euro, což je meziroční nárůst o téměř 40 mil. euro. Hlavními prioritami v roce 2019 jsou obchvaty v Brezně a Šale, dokončení rekonstrukce silnice mezi Turčianskými Teplicemi a Pribovcami a výstavba záchytných parkovišť v blízkosti Bratislavy.

Vláda se zaměřuje na podporu letišť v Piešťanech, Žilině, Popradu a Sliači. Chce je vybavit modernějšími detektory kovů, výbušnin a rentgenovými zařízeními dle požadavků EU. ČR a SR považují za prioritu v budování dopravní infrastruktury propojení české dálnice D1 a slovenské dálnice D1 mezi Zlínským a Trenčínským krajem a rovněž české dálnice D48 a slovenské dálnice D3 mezi Moravskoslezským a Žilinským krajem. Možnosti českého exportu jsou v přípravné fázi, projekčních činnostech i realizačních pracích.

Železniční a kolejová doprava
Celková délka železniční tratí na Slovensku činí 3.623 km. Železniční infrastrukturu je nutné dále modernizovat. Od roku 1988 se na Slovensku nepostavil ani kilometr nové železniční tratě. Základní trať z Bratislavy do Žiliny a Košic se rekonstruuje přibližně 20 let a na 160 kilometrovou rychlost je modernizovaná pouze v délce 130 kilometrů. Modernizace tratě ze Žiliny do Košic je teprve v projektové fázi. Jižní železniční koridor z Bratislavy do Košic je z velké části neelektrifikovaný. Tratě na středním Slovensku jsou zastaralé a neelektrifikované. Správce železniční infrastruktury, státní podnik Železnice Slovenské republiky (ŽSR), chce rychleji modernizovat infrastrukturu. Brání tomu však nedostatek financí.

Železničním megaprojektem je plánovaná výstavba 375 km dlouhé širokorozchodné tratě (rusko-ukrajinský rozchod) z Košic přes jižní Slovensko na hranici s Rakouskem v hodnotě 6 mld. euro. Cílem projektu je ukončit překládku zboží na východním Slovensku. Vlaky by na nové trati měly jezdit maximální rychlostí 140 km za hodinu.

Národní dopravce Železniční společnost Slovensko (ŽSSK) investuje do modernizace vozového parku (lokomotivy, elektrické jednotky, dieselové motorové jednotky, osobní vozy). ŽSSK připravuje realizaci středisek technicko-hygienické údržby v Nových Zámcích, Zvolenu a Humenném v celkovém objemu 100 mil. euro.

Obnova tramvají proběhla v minulých letech v Bratislavě a existuje možnost její obnovy i v Košicích. O výstavbě tramvajové tratě se uvažuje v Žilině.

Energetický průmysl
Spotřeba elektřiny na Slovensku v posledních letech stoupá. V roce 2018 dosáhla 30,95 TWh. Více než 12 % spotřeby (3,8 TWh) bylo pokryto dovozem elektřiny. Podle prognóz ministerstva hospodářství spotřeba elektřiny dále poroste. Na Slovensku roste i výroba elektřiny. Její další růst bude záviset na budování nových zdrojů. Rozhodující bude dokončení dvou rozestavěných bloků v Jaderné elektrárně Mochovce. Odhadem by to mělo být v roce 2019 (3. blok) a 2020 (4. blok). Aktuální příležitosti v jaderné energetice představují vývoj nové technologie v oblasti štěpení, zvýšení bezpečnosti a výkonnosti jaderných elektráren, využití a manipulace s použitými materiály z odstavených jaderných bloků v Jaslovských Bohunicích. Obnovitelné zdroje energie (OZE) se podílely v roce 2018 na energetické mixu Slovenska 27,4 %, což je o třetinu více než před 10 roky. Dominantní postavení má vodní energie, následují biomasa, bioplyn a fotovoltaika. K prioritám energetické politiky SR patří větší využívání OZE při výrobě elektřiny, a to zejména z vodní energie, biomasy, sluneční a geotermální energie. Aktuální příležitostí pro české firmy je generální oprava všech 8 turbín ve vodní elektrárně Gabčíkovo o celkovém výkonu 720 MW.

V elektroenergetice se připravují projekty zvýšení přeshraničních přenosových kapacit. S výjimkou Rakouska je slovenská přenosová soustava propojená se všemi sousedními zeměmi. Nejvíce zatěžovaný je slovensko-maďarský přenosový profil, a to částečně exportem elektřiny ze Slovenska, tranzitem z třetích zemí a tzv. kruhovými toky. Slovenská elektrizační přenosová soustava (SEPS), a.s. plánuje několik projektů přehraničního propojení (např. Rimavská Sobota - Sajóivánka 400 kV, Veľké Kapušany - Kisvárda 400 kV). U vnitrostátních projektů přenosové infrastruktury se jedná například o vedení 2 x 400 kV (Gabčíkovo - Veľký Ďur), stavbu soustavy transformátorů 400/110 kV v uzlové oblasti Bystričany či zvyšování spolehlivosti transformátorů 400/110 kV. Ty mají postupně nahradit transformátory 220/110 kV. S definitivním ukončením provozu 220 kV přenosové soustavy se počítá do roku 2025. Příležitosti nabízí také vystavba sítě pro nabíjení elektromobilů, skladování elektřiny, budování inteligentních sítí a instalace inteligentních měřících systémů pro optimalizaci spotřeby energií. Transformace hornonitranského regionu po skončení těžby uhlí nabízí příležitosti v projektech spojených s využitím geotermální energie.

Příležitosti pro české firmy nabízí projekty energetických úspor veřejných i soukromých budov (zateplení, výměna kotlů, vzduchotechniky a osvětlení), výroba a distribuce tepla a chladu, výroba stlačeného vzduchu, obnova veřejného osvětlení.

V plynárenství realizuje společnost Eustream, a.s. studii proveditelnosti pro plynovod Eastring, který propojí Slovensko s Maďarskem, Rumunskem a Bulharskem. Obousměrný plynovod získal status tzv. projektu společného zájmu a je významně financován Evropskou unií. Další příležitosti v plynárenství nabízí modernizace distribuční sítě státní společnosti SPP - distribuce. Projekt zahrnuje výměnu a obnovu starých kovových plynovodů a pozemní infrastruktury.

Obranný průmysl
Novodobá užší spolupráce mezi ČR a SR v obranném průmyslu začala v roce 2015 otevřením společného podniku CZ-Slovensko v Novákách, který vyrábí díly pro zásobníky a další komponenty pro ruční palné zbraně. Spolupráce probíhá také při výrobě, opravách a servisu nákladních vozů a výrobě munice. V roce 2018 začala spolupráce v leteckém výcviku vojenského i civilního personálu v Košicích. Obě země mají zájem na užší spolupráci svých armád a sjednocení výzbroje pro zvýšení vzájemné součinnosti a bojových schopností. Premiéři ČR a SR se v roce 2018 vyslovili pro spolupráci při zbrojních tendrech a vzájemný nákup vojenské techniky, která se v obou zemích vyrábí.

Ministerstvo obrany SR podle Bílé knihy z roku 2016 postupně modernizuje armádu. Současný stav charakterizuje zastaralost výzbroje, techniky, materiálu i komunikačních a informačních systémů. Většina hlavních druhů výzbroje a techniky je za hranicí životnosti. Slovenská armáda plní standardy NATO na necelou polovinu a v případě komunikačních a informačních systémů je dokonce na čtvrtinové úrovni, což je důsledkem dlouhodobého podfinancování sektoru obrany.

Ministerstvo obrany SR představilo v roce 2017 dlouhodobý plán rozvoje obrany s výhledem do roku 2030. Jeho součástí je rozpis jednotlivých modernizačních projektů v celkové hodnotě 6,8 mld. euro. Schválené výdaje na obranu v roce 2019 dosáhnou 1,73 % HDP. Slovensko se tak přiblíží svému závazku v rámci NATO zvýšit výdaje na obranu na 2 % HDP do roku 2024. V nejbližším období existují pro české firmy příležitosti při modernizaci samohybných houfnic Zuzana 2, dodávce víceúčelových obrněných vozidel typu 4x4 a radarů 3D. 

Zdravotnický a farmaceutický průmysl
Obnova technického vybavení slovenských nemocnic má být v roce 2019 ještě intenzivnější než loni. Ministerstvo zdravotnictví SR utratí za nákupy medicínského vybavení a rekonstrukci nemocnic cca 100 mil. euro. Jedná se o historicky nejvyšší sumu. Pro státní nemocnice se bude nakupovat především nová zobrazovací technika (např. magnetické rezonance, rentgeny, endoskopy), nemocniční lůžka, infuzní technika.

Slovenská vláda chce postavit novou univerzitní nemocnici v Bratislavě a Martině a provést komplexní rekonstrukci fakultní nemocnice v Banské Bystrici. Výstavba nemocnice v Martině bude stát téměř 200 mil. euro a rekonstrukce nemocnice v Banské Bystrici 105 mil. euro.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Kalendář akcí obchodně - ekonomického úseku ZÚ Bratislava v roce 2018

05.01. Jednání ministryně financí ČR Aleny Schillerové s ministrem financí SR Petrem Kažimirem, Bratislava.

05.01. Jednání ministryně financí ČR Aleny Schillerové s guvernérem Národní banky Slovenska Jozefem Makúchem, Bratislava.

23.01. Konference „Předpokládaný vývoj slovenské ekonomiky“, Slovenská obchodní a průmyslová komora, Bratislava.

25.01. Mezinárodní veletrh gastronomie Danubius Gastro, Bratislava

25.01. Mezinárodní veletrh cestovního ruchu ITF Slovakiatour, Bratislava.

06.02. Diskuzní fórum „Bude z eurozóny superstát?“, týdeník Trend, Bratislava.

07.02. Jednání s českou firmou Eko Chemo, ZÚ Bratislava.

12.02. Jednání zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu ČR s ředitelem odboru dvoustranné spolupráce Ministerstva hospodářství SR (p. Kocák), Bratislava.

16.02. Jednání s českou firmou Stavební fórum, ZÚ Bratislava.

27.02. Konference „Konkurenceschopnost evropského potravinářství“, Mezinárodní potravinářský veletrh Salima, Brno.

01.03. Seminář „Doběhne Slovensko EU?“, Zastoupení Evropské komise Bratislava.

06.03. Jednání se zástupci slovenské vládní agentury pro podporu investic a obchodu (SARIO), ZÚ Bratislava.

06.03. Jednání s českou firmou Lázně Luhačovice, ZÚ Bratislava.

09.03. Jednání se slovenskou firmou Cottyn, ZÚ Bratislava.

28.03. PROPED - Prezentace českých firem z obranného a bezpečnostního průmyslu, Bratislava.

05.04. Jednání se zástupci slovenské vládní agentury pro podporu investuic a obchodu (SARIO), ZÚ Bratislava.

05.04. Jednání se zástupcem Slovenské obchodní a průmyslové komory Žilina, ZÚ Bratislava.

24.04. Seminář „Clean Air Dialogue“, Zastoupení Evropské komise Bratislava.

26.04. Shromáždění delegátů Slovenské obchodní a průmyslové komory, Bratislava.

16.05. Mezinárodní veletrh obranné techniky IDEB, Bratislava.

22.05. Mezinárodní strojírenský veletrh, Nitra.

04.06. PROPED - Česko-Slovenské ekonomické a podnikatelské fórum, Žilina.

05.06. Evropské jaderné fórum (ENEF), Bratislava.

07.06. Jednání poslanců Hospodářského a Kontrolní výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Bratislava.

13.06. Prezentace turistických oblastí Posázaví a Polabí, CzechTourism, Bratislava.

25.-29.06. Konference ekonomických diplomatů, Praha.

17.07. Jednání státních tajemníků ministrů hospodářství zemí V4, Bratislava - Generační změny v rodinném podnikání“.

15.08. Jednání ministrů zemědělství V4 + 4 (Bulharsko, Chorvatsko, Rumunsko a Slovinsko), Oponice - „Nový legislativní balíček Společné zemědělské politiky, Strategické priority iniciativy Bioeast“.

17.08. Mezinárodní zemědělská a potravinářská výstava Agrokomplex, Nitra.

12.09. Seminář „Podmínky pro podnikání na Slovensku“, ZÚ Bratislava.

13.09. Diskuzní fórum „Příležitosti nízkouhlíkové energetiky na Slovensku“, týdeník Trend, Bratislava

19.09. Seminář „Makroekonomický vývoj Slovenska“, Institut pro ekonomická a společenská studia (INESS), Bratislava.

25.09. Prezentace firmy Veletrhy Brno k 60. ročníku mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV) Brno, ZÚ Bratislava

01.-02.10. PROPED - Incomingová mise slovenských novinářů na Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno

05.10. Jednání ministrů financí zemí V4 + 3 (Německo, Rakousko, Francie), Štrbské Pleso - „Zdaňování digitální ekonomiky, Prohlubování hospodářské a měnové unie, Víceletý finanční rámec“.

08.10. Jednání se zástupci Slovenské obchodní a průmyslové komory, Žilina.

15.10. Setkání českých a slovenských manažerů, Bratislava.

18.10. Jednání ministrů zemědělství zemí V4, Bratislava - „Hodnocení rizika a nástroje řízení rizik v agropotravinářském sektoru“.

25.10. Konference Security Energy Supply - SES 2018 „Vývoj strategie energetické politiky Slovenska“, Bratislava.

05.11. Jednání se slovenskou firmou Peterka Partners, ZÚ Bratislava

08.-09.11. Konference SlovakiaTech Fórum-Expo 2018, Košice.

13.11. Konference „Technologicky náročná odvětví, Co mění technologie ve firmách - v dopravě i výrobě“, Slovenská kooperační burza, Bratislava.

14.11. Seminář „Současný makroekonomický vývoj v Evropě“, Národní banka Slovenska, Bratislava.

19.11. Jednání ministrů energetiky zemí V4, konference Central European Energy Coference (CEEC 2018), Bratislava.

29.11. Konference „Rizika světového obchodu“, Slovenská obchodní a průmyslová komora, Bratislava.

06.12. Seminář „Vzájemné vztahy mezi Korejskou republikou a Slovenskou republikou“, Zastoupení Evropské komise Bratislava.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: