Slovensko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

14. 9. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovensko patří dlouhodobě k nejvýznamnějším obchodním a ekonomickým partnerům České republiky. Pro ČR je Slovensko aktuálně 2. největší exportní trh, 4. největší obchodní partner a 4. největší dovozní trh.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Vývoj vzájemné obchodní výměny (mld. Kč)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017
Vývoz ČR 280,1 304,1 348,0 331,4 323,8
Dovoz ČR 160,8 169,4 178,4 177,6 183,7
Obrat 440,9 473,5 526,4 509,0 507,5
Bilance ČR +119,3 +134,7 +169,6 +153,8 +140,1

Zdroj: Český statistický úřad

Podle českých statistik vykazuje ČR v obchodu se Slovenskem dlouhodobě kladnou bilanci, tzn. hodnota vývozu převyšuje hodnotu dovozu.
V roce 2017 bylo Slovensko 4. největším obchodním partnerem ČR (po Německu, Polsku a Číně), 2. největším exportním trhem (po Německu) a 4. největším dovozním trhem (po Německu, Číně a Polsku).
Podíl Slovenska na celkovém zahraničním obchodu ČR činil 6,3 %, podíl na celkovém vývozu ČR 7,6 % a na celkovém dovozu ČR 4,8 %.
V roce 2017 došlo meziročně k poklesu obchodní výměny o 0,3 %, k poklesu českého vývozu na Slovensko o 2,3 % a k růstu dovozu ze Slovenska o 3,4 %.


Vývoj vzájemné obchodní výměny
(mld. eur)

Rok 2013 2014 2015 2016 2017
Vývoz SR 8,67 8,24 8,40 8,28 8,60
Dovoz SR 6,53 6,47 7,19 7,16 7,34
Obrat 15,20 14,71 15,59 15,44  15,94
Bilance SR +2,14 +1,77 +1,21

+1,12

+1,26

 Zdroj: Statistický úřad SR

Podle slovenských statistik vykazuje ČR v obchodu se Slovenskem dlouhodobě zápornou obchodní bilanci, tzn. hodnota vývozu SR do ČR převyšuje hodnotu dovozu SR z ČR. V roce 2017 byla ČR pro Slovensko 2. největším obchodním partnerem (po Německu) a 2. největším exportním trhem (po Německu). V roce 2017 došlo meziročně k růstu slovenského vývozu do ČR o 3,9 % a k růstu slovenského dovozu z ČR o 2,5 %.

 

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Podle oficiálních českých statistik patřily k nejvýznamnějším vzájemně obchodovaným položkám v roce 2017 následující:

Vývoz ČR

Název zboží

Hodnota

(mld. Kč)

Celní sazebník

HS 4

části, součásti a příslušenství motorových vozidel 31,60 8708
auta a motorová vozidla pro přepravu osob 17,01 8703
elektrická energie 12,38 2716
mobilní a jiné telefony, hlasová zařízení 9,47 8517
zařízení pro automatizované zpracování dat 6,75 8471
minerální oleje, ropné oleje. lehké oleje 6,48 2710
léky 5,53 3004
elektrické vodiče, kabely 4,10 8544
sedadla, jejich části a součásti 3,93 9401
černé uhlí 3,30 2701
výrobky z plastu 3,04 3926


Dovoz ČR

Název zboží

Hodnota

(mld. Kč)

Celní sazebník

HS 4

minerální oleje, lehké oleje, ropné oleje 17,16 2710
části, součásti a příslušesntví motorových vozidel 16,36 8708
motory pístové vznětové pro motorová vozidla 7,86 8408
soupravy kabelů, elektrické vodiče pro vozidla 6,54 8544
výrobky ze železa (válcované, ploché) 5,42 7210
osobní auta a motorová vozidla 4,67 8708
elektrická energie 4,50 2716
motory pístové pro motorová vozidla 4,35 8407
za tepla válcované výrobky ze železa 3,25 7208
za studena válcované výrobky ze železa 2,87 7209

Zdroj: Český statistický úřad

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

                                                                                                                             mil. CZK

 

Rok/kredit, debet, saldo

2017 2016
kredit debet saldo kredit debet saldo
služby celkem 42 338,7 34 340,3 7 998,4  38 919,7 37 382,7 1 537,0
- doprava

 11 967,3

5 875,0 6 092,3  8 854,2 9 739,7  2 114,5
- cestovní ruch  10 325,2 14 949,3 -4 624,2  10 268,5  14 205,4  -3 936,9
- stavební práce  5 757,2 2 652,0 3 105,2  3 137,8  1 609,4  1 528,4
- ostatní podnikatelské služby  7 913,3 6 656,1 1 257,2  7 331,3  9 208,5  -1 877,2
prvotní důchody, v tom  22 358,5 15 423,8 6 934,7  12 189,8  13 311,6  - 1 121,8
- důchody z investic  20 776,5  12 071,8 8 704,7  10 806,8  9 397,6  1 409,2
druhotné důchody  2 324,2  10 584,7  -8 260,5  2 423,4  9 190,3  -6 766,9

Zdroj: Česká národní banka       

Podle údajů ČNB skončila vzájemná výměna služeb v roce 2017 pro ČR s kladnou bilancí ve výši téměř 8 mld. Kč a meziročně se výrazně zlepšila. Na kladné bilanci se nejvíce podílely důchody z investic (+8,7 mld. Kč), doprava (+6,09 mld. Kč) a stavební práce (+3,1 mld. Kč). Nejvyšší zápornou hodnotu v oblasti výměny služeb vykázala ČR v druhotmých důchodech (-8,26 mld. Kč) a cestovním ruchu (-3,1 mld. Kč).  Podíl vývozu služeb na Slovensko v roce 2017 na celkovém vývozu služeb dosáhl 6,7 % a podíl dovozu služeb ze Slovenska v roce 2017 na celkovém dovozu služeb dosáhl 6,8 %.

Mezi hlavní poskytovatele služeb na Slovensku patří následující české firmy:

RegioJet, a.s. - provozuje 4 vlaková spojení deně oběma směry na trase Praha - Bratislava a 3 vlaková spojení denně oběma směry na trase Praha - Košice. Na základě smlouvy se slovenskou vládou provozuje RegioJet ještě dotované vlakové spojení na trase Bratislava - Dunajská Streda - Komárno. Smlouvu na tuto službu má RegioJet uzavřenou do prosince 2020. RegioJet provozuje rovněž autobusová spojení mezi Prahou a různými slovenskými městy (Bratislava, Žilina, Martin, Prešov, Košice) a zároveň autobusovou dopravu z Bratislavy do některých dalších slovenských měst (Nitra, Banská Bystrica, Košice, Rožňava, Rimavská Sobota). V roce 2018 se RegioJet zapojil do bratislavského integrovaného systému dopravy.  

Leo Express, a.s. - provozuje 2 vlakové spojení denně oběma směry na trase Praha - Košice a autobusové spojení na trase Praha - Bratislava.

ČSA, a.s. - provozuje letecké spojení na trase Praha - Bratislava a na trase Praha - Košice.

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

ČR je 3. největší přímý zahraniční investor na Slovensku po Nizozemsku a Rakousku. Níže uvádíme nejvýznamnější přímé investice a zároveň obchodní aktivity českých firem na Slovensku:

Energetický a průmyslový holding (EPH) - největší český investor na Slovensku. EPH má na Slovensku vlastnické podíly v několika energetických firmách:
- Slovenské elektrárny, a.s. (33 %í) - největší výrobce elektřiny na Slovensku, Ministerstvo hospodářství SR vlastní 34 % akcií a italský ENEL 33 % akcií,
- Středoslovenská energetika (49 %) - dodavatel energií a vlastník distribuční sítě, Ministerstvo hospodářství vlastní 51 %
- SPP Infrastructure, a.s. (49 %) - distribuce plynu, Slovenský plynárenský podnik (SPP) vlastní 51 % akcií
- Eustream, a.s. - provozovatel dálkového plynového potrubí, SPP Infrastructure vlastní 100 % akcií
- Nafta a.s. - skladování a budování podzemních zásobníků zemního plynu
- Pozagas, a.s. - skladování zemního plynu
- Triskata, Arisun (100 %) - fotovoltaické elektrárny

EPH vlastní ma Slovensku také firmu Slovenské energetické strojírny Tlmače, v níž drží podíl 90 %.

Agrofert - vlastní jednu z nejvýznamnějších chemických firem Duslo Šaľa. Investice do modernizace a rozšíření výroby umělých hnojiv dosáhly 310 mil. eur. Agrofert vlastní na Slovensku také  další firmy - Hyza Topoľčany (největší slovenské drůbežárny), ACHP Levice a Agropodnik Trnava (obchod s průmyslovými hnojivami a obilím), Penam Slovakia (pekárny, mlýny).

Plzeňský Prazdroj - vlastní na východním Slovensku pivovar Velký Šariš. V nejbližší době bude investovat celkem 4,4 mil. eur do nové linky na stáčení piva do plechovek, do nové filtrační linky a nové linky na stáčení piva do lahví. 

Hamé - vlastní firmu Doma Prešov, což je výrobce majonéz, tatarských omáček a dresingů. Doma Prešov zaměstnává 45 lidí, roční tržby činí 3,7 mil. eur a výroba 2.000 tun. Podíl Doma Prešov na slovenském trhu majonéz a tatarských omáček dosahuje 30 %. Největší podíl 50 % má firma Unilever (majonézy a tatarské omáčky pod značkou Hellman's). Hamé dosud investovalo do Domy Prešov zhruba 600 tis. eur.

Czechoslovak Group (CSG) - je majoritním vlastníkem několika zbrojařských firem sdružených pod hlavičkou MSM Group Dubnica nad Váhom a také železiniční slévárny ZŤS Metalurg Dubnica nad Váhom. CSG je nejvýznamnějším hráčem slovenského obranného a bezpečnostního průmyslu a zaměstnává na Slovensku více než 1.000 lidí.

Česká zbrojovka - v červenci 2014 otevřela v Novákách v tamním Vojenském opravárenském podniku spolu se slovenskou firmou MSM Martin společný podnik CZ-Slovensko s.r.o. Jde o první česko-slovenský výrobní podnik po roce 1989. V CZ-Slovensko, s.r.o. vlastní Česká zbrojovka 51% podíl a MSM Martin 49% podíl. Závod v Novákách vyrábí komponenty k zásobníkům a útočným puškám. V druhé fázi se předpokládá montáž a servis útočných pušek BREN 2. Roční objem výroby se odhaduje na 3-4 mil. eur. V prosinci 2015 podepsala Česká zbrojovka, a.s. se slovenským ministerstvem vnitra Rámcovou dohodu o dodávce 26.641 pistolí (modely CZ P-07, CZ P-09 a CZ 2075 D RAMI) s příslušenstvím v hodnotě 14,19 mil. eur pro slovenskou policii i jiné ozbrojené složky (armáda, vězeňská stráž a Finanční správa). Česká zbrojovka uspěla v tendru s rakouským výrobcem Glock, který dodá dalších 20.000 pistolí.

TTS Třebíč - majoritně vlastní společnost Národná energetická, a.s., která zastřešuje 10 městských tepláren. Jedná se o teplárny ve městech Trebišov, Kysucké Nové Mesto, Velký Krtíš, Revúca, Medzilaborce, Tlmače, Hnúšťa, Žarnovica, Poltár a Hriňová. Teplárny dodávají teplo do 16.000 bytů a také do dalších budov. Národná energetická představuje největší slovenskou síť tepláren na biomasu a patří mezi 5 největších výrobců tepla na Slovensku. TTS prodává na Slovensku již více než 10 let průmyslové kotle na biomasu (dřevo, sláma).

Charvát Group - strojírenská skupina je majoritním vlastníkem slovenského výrobce hydrauliky SBAJ Bardějov. Firma vyrábí v Bardějově hydraulické prvky, hydraulické válce, paletové vozíky a transportní zařízení a zaměstnává 230 lidí.

BR Group - skupina výrobních společností v oblasti textilního a automobilového průmyslu, strojírenství a stavebnictví investovala v Trebišově do výroby velkoobjemových vaků na skladování a prodej sypkých materiálů ve stavebnictví a zaměstná až 220 lidí.

Škoda JS - podílí se na dostavbě 3. a 4. bloku v jaderné elektrárně Mochovce. Spuštění 3. bloku JE Mochovce se očekává v roce 2019 a spuštění 4. bloku v roce 2020. Celkové náklady na dostavbu mají činit 5,4 mld. eur a celkový výkon 942 MW.

Škoda Transportation - vyhrála tendr Železniční společnosti Slovensko (ŽSSK) na dodávku 25 vlakových elektrických jednotek v hodnotě 160 mil. eur společně s firmou ŽOS Trnava, a.s. Nové elektrické jednotky budou nasazené do regionální dopravy v Žilinském kraji na elektrifikovaných tratích pro rychlost 160 km v hodině. Bezbariérové vlaky typu RegioPanter budou dodány v průběhu 2 let od podpisu smlouvy v březnu 2018. Nové vlaky budou financované z fondů EU prostřednictvím Operačního programu Integrovaná infrastruktura, ze státního rozpočtu a z vlastních zdrojů. Škoda Transportation také dodala Dopravnímu podniku Bratislava 60 tramvají typu ForCityPlus a 80 trolejbusů. Škodovácké trolejbusy jezdí také v Prešově, Bánské Bystrici a Žilině.  

SOR Libchavy - dodal Dopravnímu podniku Bratislava 18 elektrobusů a 100 článkových autobusů typu SOR NB 18, což je městský kloubový nízkopodlažní model. Se značkou SOR jezdí v Bratislavě i nové trolejbusy vybavené elektrickým pohonem od plzeňské Škodovky.

Tatra Trucks - dodala slovenskému ministerstvu vnitra 166 hasičských vozů.

ČEZ ESCO - rozvíjí projekty v oblasti decentrální energetiky. Jedná se například o modernizace  teplárenských systémů, výstavbu čistých zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla, ekologizaci veřejné i soukromé dopravy a renovace systémů osvětlení. Dále jsou to projekty energetických úspor. ČEZ ESCO už na Slovensku realizovala některé zakázky prostřednictvím svých dceřiných společností. Společnost ENESA například uskutečnila v nemocnicích v Dunajské Stredě, Trebišově a ve Svidníku projekty komplexních energetických úspor formou EPC. Společnost AZ Klima zase dodala vzduchotechnické jednotky pro haly továren na výrobu aut Jaguar Land Rover, KIA Motors a PSA.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Smluvní základnu v obchodní a ekonomické oblasti mezi ČR a SR tvoří následující smlouvy:

- Smlouva mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení, Praha 29.10.1992, č. 228/1993 Sb.
- Smlouva mezi ČR a SR o vzájemném zaměstnávání občanů, Praha 29.10.1992, č. 227/1993 Sb.
- Smlouva mezi ČR a SR o zamezení dvojímu zdanění v oboru daně dědické a darovací, Bratislava 23.11.1992, č. 253/1993 Sb.
- Smlouva mezi ČR a SR v spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví, Praha 20.10.1995, č. 200/1996 Sb.
- Smlouva mezi ČR a SR o ulehčení pohraničního odbavování v silniční, železniční a vodní dopravě, Bratislava 24.5.1999, č. 24/2001 Sb.m.s. , 73/2008 Sb.m.s.
- Smlouva mezi ČR a SR o společném postupu při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku, Bratislava 24.11.1999, č. 63/2000 Sb.m.s.
- Smlouva mezi ČR a SR o poskytování a úhradě zdravotní péče, Praha 23.5.2000, č. 48/2001 Sb.m.s.
- Smlouva mezi ČR a SR o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Bratislava 26.3.2002, č. 100/2003 Sb.m.s. 

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Zahraniční rozvojovou spolupráci upravuje zákon č. 392/2015 Z.z. o rozvojové spolupráci. Slovensko nabízí rozvojovou spolupráci partnerským zemím s cílem přispět k udržitelnému rozvoji zejména prostřednictvím:
- rozvoje lidského potenciálu partnerských zemí podporou vzdělávání a zaměstnanosti;
- podpory demokracie a dobré správy věcí veřejných včetně dialogu občanské společnosti a státních institucí.

Při naplňování vize a cílů se SR opírá o:
- svoje transformační zkušenosti z budování institucí samostatného státu, z rozvoje tržní ekonomiky a naplňování principů demokracie;
- úspěšnou integraci do mezinárodních organizací a seskupení;
- nedávnou zkušenost přijímatele pomoci.

V roce 2013 MZVaEZ vypracovalo v pořadí třetí základní koncepční dokument "Střednědobá strategie oficiální rozvojové pomoci Slovenské republiky na léta 2014-18".

Teritoriální priority rozvojové spolupráce SR.
Ve dvou nosných programech SlovakAid - Program rozvojových intervencí a Program odevzdávání transformačních zkušenostíí SR spolupracuje s následujícími partnerskými zeměmi:

Programové krajiny: Afghánistán, Keňa, Moldavsko
Projektové krajiny: Albánie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Kosovo, Ukrajina

Krajiny s mimořádnými humanitárními a rozvojovými potřebami: Jižní Súdán a Sýrie a okolní země regiónu Blízkého a Středního Východu.

Sektorové priority rozvojové spolupráce SR
vzdělávání - odborné vzdělávání se zaměřením na vstup na trh práce a vlastní podnikání, vzdělávání učitelů, vybavení školských zařízeníí;
zdravotnictví - základní zdravotní péče, výživové programy, vzdělávání a osvěta obyvatelstva v oblasti prevence a zdravotní péče, vzdělávání zdravotnického personálu;
dobrá správa věcí veřejných a budování občanské společnosti - řízení veřejných financí, reforma veřejného sektoru, podpora právního státu a účasti občanské společnosti na demokratických procesech, reforma bezpečnostního sektoru, aktivity civilních expertů v mezinárodním krizovém řízení;
zemědělství a lesní hospodářství - zavádění nových technik a postupů, zpracování zemědělských produktů se zaměřením na jejich marketing a prodej, potravinová bezpečnost, ochrana půdy;
voda a sanitace - zásobování pitnou vodou, vodní a odpadové hospodářství;
energetika - se zaměřením na energetickou bezpečnost a alternativní zdroje;
podpora tvorby tržního prostředí a malého a středního podnikání.

Struktura řízení rozvojové spolupráce SR
Na tvorbě a implementaci slovenské rozvojové pomoci se podílí několik subjektů:
- Koordinátorem slovenské rozvojové pomoci je Ministerstvo zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky, Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, Sekce mezinárodních organizací, rozvojové a humanitární pomoci.
- Základním nástrojem ministerstva pro koordinaci slovenské rozvojové pomoci je Koordinační výbor pro rozvojovou spolupráci Slovenské republiky. Koordinační výbor je poradním orgánem ministra zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky. Členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a další partneři podílející se na rozvojové spolupráci SR.
- Implementační organizací hlavní části bilaterální slovenské rozvojové pomoci je Slovenská agentura pro mezinárodní rozvojovou spolupráci. SAMRS byla zřízená ministerstvem zákonem č. 617/2007 Z.z. a její postavení a působnost upravuje zákon č. 392/2015 Z.z. Prostřednictvím specializovaných programů nebo grantů dává SAMRS možnost národním subjektům realizovat projekty v cílových zemích.
- Na vyhodnocení žádostí o poskytnutí dotace na projekty rozvojové pomoci je zřízená zvláštní komise.
- Řídící výbor CETIR (Centrum pro předávání zkušeností z integrace a reforem) řídí a implementuje program MZVaEZ SR určený na předávání slovenských transformačních a integračních zkušeností partnerským zemím prostřednictvím kontaktního místa v rámci rozvojové agentury SAMRS.

Rozvojovou spolupráci SR v letech 2014 - 2018 tvoří 8 nosných programů:
- Program rozvojových intervencí
- Program předávání transformačních zkušeností
- Program podnikatelských partnerstí
- Program humanitární pomoci
- Program vládních stipendií
- Program vysílání rozvojových pracovníků a civilních expertů do rozvojových zemí
- Program rozvojového vzdělávání a veřejné informovanosti v SR
- Program budování kapacít

Nástroje rozvojové spolupráce SR:
- Blokové dotace
- Malé dotační schéma
- Finanční příspěvky ZÚ SR (mikrogranty)
- Dodávky zboží a služeb
- CETIR - Centrum pro předávání zkušeností z integrace a reforem
- Start Up
- Třístranná spolupráce
- Účelové příspěvky do mezinárodních organizací
- Úvěry s grantovým elementem
- Finanční příspěvky
- Nástroj financování stipendií

Multilaterální rozvojová spolupráce
SR se podílí na rozvojových aktivitách mezinárodního spoločenství i prostřednictvím EU a mezinárodních organizací a institucí. Multilaterální rozvojová pomoc je chápana i jako nástroj podpory těch rozvojových zemí a sektorů, ve kterých není pro SR efektivní působit na bilaterálním základě. Pomoc formou multilaterálních příspěvků tvoří každoročně přibližně 75 % celkového objemu slovenské oficiální rozvojové pomoci. Prioritou SR v oblasti multilaterální rozvojové pomoci je zvýšiť účast slovenských subjektů v programech a projektech EU, OSN, OECD, skupiny Světové banky a Evropské investiční banky. Záměrem SR je pokračovat v aktivním zapojení do rozhodovacích procesů v rámci EU, multilaterálních organizací a institucí, do kterých SR přispívá a promítat tak slovenské postoje, hodnoty a zahraničněpolitické a rozvojové priority do konkrétních aktivít v rámci EU, mezinárodních organizací a institucí.

Humanitární pomoc SR
Základním dokumentem pro poskytování humanitární pomoci je Mechanismus poskytování slovenské humanitární pomoci do zahraničí, který byl schválený 12.4.2006 vládou Slovenské republiky. Slovensko poskytuje humanitární pomoc v souladu se základními principy humanitární pomoci EU a také v souladu s iniciativou Princip dobrého humanitárního darcovství (GHD - Good Humanitarian Donorship). Humanitární pomoc je poskytovaná formou finančních příspěvků a materiální pomoci. Na úrovni EU poskytuje humanitární pomoc sekce Evropské komisie pro humanitární pomoc a civilní ochranu (ECHO - European Humanitarian Aid and Civil Protection), která podporuje projekty zaměřené na prevenci a pomoc v ohrožených oblastech. Ve dnech 22.-24.5.2016 se uskutečnil v Istanbulu vůbec první Světový humanitární summit, kterého se zúčastnilo více než 9.000 účastníků ze 173 zemí včetně 55 hlav států a vlád, stovky zástupců soukromého sektoru, občanské společnosti a nevládních organizací. Slovenská republika se účastí prezidenta Andreje Kisky přihlásila k aktivní účasti na hledání optimálního nastavení fungování systému humanitární pomoci a překlenutí prohlubujícího se deficitu zdrojů v této souvislosti.

Slovensko při poskytování humanitární pomoci využívá kromě domácích partnerů i spolupráci s mezinárodními humanitárními organizacemi, jako např. Mezinárodní výbor červeného kříže (ICRC) a organizacemi systému OSN - Dětský fond UNICEF, Úřad vysokého komisaře OSN pro utečence (UNHCR), Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a další. Zároveň Slovensko finančně přispíva na podporu aktivit poskytovatelům potravinové pomoci jakými jsou Světový potravinový program (WFP), technicky podporovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO), Rozvojový program OSN (UNDP) a další.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: