Slovensko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 11. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Slovenská republika vznikla dne 1. 1. 1993 po rozpadu České a Slovenské federativní republiky. Jedná se o menší otevřenou ekonomiku, která je závislá na ekonomickém vývoji v okolních zemích, především v Německu. Slovenská ekonomika je téměř storpocentně závislá na dovozu energetických surovin (ropa, zemní plyn). Slovensko je významnou průmyslovou zemí. Mezi nejvýznamnější průmyslové sektory patří automobilový, elektrotechnický, strojírenský a chemický průmysl. Slovensko je největší světový producent osobních aut na hlavu. Přibližně 85 % slovenského exportu směřuje do zemí EU. Slovensko je od roku 2009 členem eurozóny a jako platidlo používá euro.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Slovenská republika
Dne 5. 3. 2016 se na Slovensku konaly poslední parlamentní volby. Prezident Andrej Kiska pověřil dne 8. 3. 2016 sestavením nové vlády předsedu vítězné strany Smer-SD Roberta Fica. Prezident jmenoval novou koaliční vládu tří stran (Smer-SD, Most-Híd, SNS) dne 23. 3. 2016. Vláda získala důvěru parlamentu (Národní rada Slovenské republiky) dne 26. 4. 2016 hlasy 79 poslanců ze 142 přítomných. Parlament má 150 poslanců. Dne 22. 3. 2018 došlo k obměně několika členů původní vlády včetně premiéra. Poslední změna ve vládě proběhla na postu ministra financí SR dne 7. 5. 2019.

Složení vlády:

  • Peter Pellegrini (Smer-SD) – předseda vlády
  • Gabriela Matečná (nestr. za SNS) – místopředsedkyně vlády a ministryně zemědělství a rozvoje venkova
  • László Sólymos (Most-Híd) – místopředseda vlády a ministr životního prostředí
  • Richard Raši (Smer-SD) – místopředseda vlády pro investice a informatizaci
  • Ladislav Kamenický (Smer-SD) – ministr financí
  • Miroslav Lajčák (nestr. za Smer-SD) – ministr zahraničních věcí a evropských záležitostí
  • Peter Gajdoš (nestr. za SNS) – ministr obrany
  • Denisa Saková (Smer-SD) – ministryně vnitra
  • Peter Žiga (Smer-SD) – ministr hospodářství
  • Árpád Érsek (Most-Híď) – ministr dopravy a výstavby
  • Gábor Gál (Most-Híd) – ministr spravedlnosti
  • Ján Richter (Smer-SD) – ministr práce, sociálních věcí a rodiny
  • Martina Lubyová (nestr. za SNS) – ministryně školství, vědy, výzkumu a sportu
  • Ľubica Laššáková (Smer-SD) – ministryně kultury
  • Andrea Kalavská (Smer-SD) – ministryně zdravotnictví

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

K 31.12.2018 žilo na Slovensku 5 450 421 obyvatel s trvalým pobytem. Celkový přírůstek obyvatelstva v roce 2018 dosáhl 7.301 osob. Přirozený přírůstek obyvatelstva činil 3.955 osob a migrační saldo 3.346 osob.

Obyvatelstvo podle národnostního složení - Slováci (85,8 %), Maďaři (9,7 %), Rómové (1,7 %), Češi (0,8 %), Rusíni (0,4 %), Ukrajinci (0,2 %), jiní a neuvedeno (1,4 %).

Obyvatelstvo podle náboženského vyznání - římští katolíci (62,0 %), protestanti (6,9 %), řečtí katolíci (4,1 %), kalvinisté (2 %), pravoslavní (0,9 %), bez vyznání (13 %).

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Rok

2014 

2015

 2016

2017

2018

reálný růst HDP (%)

2,8

4,2

3,1

3,2

 4,1

HDP/osoba (eur)

 14 041 14 546

14 920

15 602 16 266

HDP (mld. eur) - stálé ceny

76,210

79,264

 81,612

83,816 85,009

míra inflace (%)

-0,1

-0,3

-0,5

1,3

2,5

míra nezaměstnanosti (%)

13,2

11,5

9,7

8,1

 6,6

Zdroj: Statistický úřad SR

Reálný růst HDP (tj. ve stálých cenách) slovenské ekonomiky v roce 2018 dosáhl 4,1 % a meziročně se zvýšil o 0,9 procentního bodu. Hlavními tahouny ekonomického růstu byly investice a spotřeba domácností. Investice se meziročně zvýšily o 6,8 % a tvořily více než polovinu růstu ekonomiky. Investice vznikaly především při výstavbě infrastruktury nebo při výstavbě nové automobilky Jaguar Land Rover v Nitře. Spotřeba domácností se meziročně zvýšila o 3,0 % a za posledních 5 let neustále roste. Čerpá sílu z rekordně vysoké zaměstnanosti, dynamického růstu mezd i maximální spotřebitelské důvěry.

Spotřeba domácností roste z velké části v souvislosti s jejich zadlužováním. Další významnou část růstu spotřeby domácností tvoří peníze, které domů posílají slovenští občané zaměstnaní v zahraničí (více než 2 mld. euro ročně). Rekordně rostoucí zadlužení občanů je způsobeno především nedostupností nájemního bydlení a tudíž nutností si vzít hypotéku na vlastní bydlení. Druhým důvodem zadlužování domácností jsou především dluhy za energie.

Očekávaný vývoj

Slovenská ekonomika by měla nadále růst. Aktuální odhad (březen 2019) ekonomického růstu Národní banky Slovenska (NBS) za rok 2019 činí 3,5 %. Ještě v lednu 2019 NBS přitom počítala s růstem ve výši 4,2 %. Důvodem pro výraznou revizi NBS směrem dolů je významné snížení zahraniční poptávky a přetrvávající slabší výsledky automobilového průmyslu ve velkých ekonomikách eurozóny (hl. Německo). V letech 2020 a 2021 očekává NBS růst slovenské ekonomiky na úrovni 3,4 % a 2,8 % HDP. Roční míra inflace by měla oscilovat kolem hranice 2,5 %. Aktuální odhad (únor 2019) ekonomického růstu za rok 2019 ze strany Ministerstva financí SR činí 4,0 %. V letech 2020, 2021 a 2022 očekává Ministerstvo financí SR ekonomický růst na úrovni 3,7 %, 3,2 % a 2,5 %.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Veřejné finance SR

Rok 2014 2015 2016 2017 2018
Saldo veřejných financí (% HDP) -2,7 -2,6 -2,2 -0,8 -1,1
Saldo veřejných financí (mil. eur) -2 056 -2 027 -1 805 -668 -992

Zdroj: Ministerstvo financí SR

V roce 2018 dosáhl deficit veřejných financí 1,1 % HDP. Meziročně se deficit veřejné správy zvýšil o 0,3 procentního bodu. 


Státní rozpočet SR
(mil. eur)                                                                                                 

Rok

2014

 2015

 2016

2017

2018

Příjmy

12 496,9

 16 233,8

 14 275,9

14 014,1

15 381,0

Výdaje

15 420,2

 18 166,4

 15 256,2

15 234,3

 16 563,3

Saldo

-2 923,4

 -1 932,6

 -980,3

-1 220,1

-1 182,3

Zdroj: Ministerstvo financí SR

Slovenská vláda hospodařila v roce 2018 meziročně lépe. Schodek státního rozpočtu na konci roku 2018 dosáhl 1 182,3 mil. eur a meziročně byl nižší o 37,9 mil. eur. Příjmy státního rozpočtu se meziročně zvýšily o 9,8 % (+1,3669 mld. eur). Daňové příjmy byly meziročně vyšší o 7,3 % (+813,8 mil. eur), přičemž u výběru DPH (+497,2 mil. eur), u výběru daně z příjmů právnických osob (+197,5 mil. eur), u výběru spotřebních daní (+71,5 mil. eur), u výběru srážkové daně (+30,8 mil. eur), u výběru daně z příjmů fyzických osob (3,7 mil. eur). Daňové příjmy se na celkových příjmech státního rozpočtu podílely zhruba 78 %. K výraznému nárůstu o 52,5 % došlo u příjmů z EU (+747,2 mil. eur). Naopak příjmy státního rozpočtu z dividend byly meziročně nižší (-160,2 mil. eur).

Výdaje státního rozpočtu v roce 2018 se meziročně zvýšily o 8,7 %. V souvislosti s vyšším čerpáním prostředků z EU došlo meziročně k nárůstu výdajů na spolufinancování projektů placených z EU o 45,5 % (+649,8 mil. eur). Platba do rozpočtu EU se meziročně zvýšila o 15,3 % (+97,2 mil. eur). V roce 2018 došlo meziročně naopak k výraznému snížení transferů vlády do Sociální pojišťovny o 74,4 % (-308,9 mil. eur), což je důsledek nižší nezaměstnanosti. V roce 2018 došlo meziročně i ke snížení výdajů na obsluhu státního dluhu o 2,7 % (-32 mil. eur).   

Státní rozpočet na rok 2019 byl schválený Národní radou Slovenské republiky dne 5.12.2018 jako schodkový ve výši 2,041 mld. eur. Pro vládní návrh rozpočtu hlasovalo 79 poslanců a proti návrhu 63 poslanců. Celkové příjmy státního rozpočtu v roce 2019 mají dosáhnout 15,498 mld. eur a celkové výdaje 17,539 mld. eur. 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance SR (mil. euro)

Rok (stav k 31.12.) 2014 2015 2016 2017 2018
Běžný účet 870,5 -1 367,4 -1 182,6 -1 776,4 -2 251,3
- obchod se zbožím 2 757,7 1 049,1 1 637,2 642,4 47,0
- obchod se službami 175,8 180,5 455,5 840,6 774,3
- primární výnosy z investic -750,2 -1 366,2 -1 906,3 -1 977,1 -1 834,8
- sekundární výnosy z investic -1 312,8 -1 230,8 -1 369,0 -1 282,3 -1 237,8
Kapitálový účet 729,8 2 790,2 1 630,7 789,9 1 458,7
Prodej/koupě nevýrobních nefinančních aktiv 0 -46,0 -50,3 -18,8 -7,2
Kapitálové transfery 729,8 2 836,2 1 681,0 808,7 1 465,9
Finanční účet -304,8 -447,1 -414,0 -3 845,6 -1 902,8
- přímé investice 418,2 -90,3 491,1 -1 710,2 -204,1
- portfoliové investice -1 793,8 1 856,2 3 962,1 -715,6 3 488,3
- finanční deriváty 356,8 257,8 299,6 76,5 6,4
- ostatní investice 260,3 -2 712,6 -5 123,7 -1 967,0 -6 607,7
- rezervní aktiva 453,7 241,8 -43,1 470,7 1 415,0
Chyby a omyly -1 905,1 -1 869,9 -862,1 -2 859,2 -1 109,5

Zdroj: Národní banka Slovenska

Běžný účet
platební bilance vykázal podle údajů Národní banky Slovenska na konci roku 2018 schodek ve výši 2 251,3 mil. euro. Běžný účet se dostal do výrazného schodku především kvůli odlivu kapitálu ze Slovenska ve formě dividend (3,4 mld. euro). Kladné saldo obchodní bilance nestačilo pokrýt výrazný odliv dividend.

Kapitálový účet platební bilance skončil tradičně v přebytku díky kapitálovým transferům.

Finanční účet platební bilance vykázal schodek ve výši 1 902,8 mil. euro, což je poloviční schodek proti roku 2017. Na schodku se podílela především bilance ostatních investic.       


Další finanční ukazatele SR

Rok (stav k 31.12.) 2014 2015 2016 2017 2018
Devizové rezervy NBS (mld. euro) 2,636 2,874 2,743 3,020 4.568
Hrubá zahraniční zadluženost (mld. euro) 68,5 67,4 74,9 94,2 102,2
Hrubý veřejný dluh/HDP (%) 53,5 52,2 51,8  50,9 49,4
Dluhová služba (mld. euro)  1,28  1,16  1,17

 1,17

1,14

Zdroj: Národní banka Slovenska

Devizové rezervy
Národní banky Slovenska (NBS) dosáhly na konci roku 2018 hodnotu více než 4,5 mld. euro. Mezi nejvýznamnější položky devizových rezerv NBS patřily cenné papíry (2,83 mld. euro) a zlato (1,14 mld. euro).

Hrubá zahraniční zadluženost Slovenska dosáhla na konci roku 2018 více než 102 mld. euro a průběžně roste. Na zahraniční zadluženosti se nejvíce podílí NBS (33,3 mld. euro), následují vláda (27,7 mld. euro), firmy (19,1 mld. euro), ostatní sektory (12,6 mld. euro) a komerční banky (9,6 mld. euro).

Hrubý veřejný dluh Slovenska na konci roku 2018 dosáhl 49,4 % HDP, což je lepší výsledek než se očekávalo. Trend snižování dluhu pokračuje od roku 2013. Nejnižší dluh byl zaznamenán před finanční krizí v roce 2008, a to méně než 30 % HDP. Krátce na to se kvůli krizi zdvojnásobil. Hrubý veřejný dluh v procentech HDP je nyní 12. nejnižší v EU, nižší než průměr zemí EU (80 % HDP) i zemí Eurozóny (85,1 %) a výrazně nižší než povolená maastrichtská hranice 60 % HDP pro země eurozóny. Nicméně výraznou většinu slovenských vládních dluhopisů vlastní zahraniční věřitelé - především banky (72 %) a jiné právnické osoby (27,5 %), ze zemí pak Rakousko a Německo (49 %), Francie a země Benelux (17 %), Spojené království a Irsko (12 %), Itálie (8 %). Podíl domácích subjektů dosahuje pouze 1 %. Mezinárodní organizace OECD doporučuje jako vhodnou hranici dluhu 40 % HDP. To je bezpečná hodnota, aby Slovensko případnou ekonomickou krizi zvládlo bez vážnějších dopadů.  

Dluhová služba si vyžádala v roce 2018 náklady 1,14 mld. euro a meziročně se snížila o 30 mil. euro.

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Slovenské republiky je Národní banka Slovenska (NBS). Od 1. ledna 2009 je NBS součástí Eurosystému. Ve spolupráci s Evropskou centrální bankou (ECB) a ostatními centrálními bankami zemí eurozóny je prvotním cílem NBS udržovat cenovou stabilitu v eurozóně. V rámci Eurosystému je úlohou NBS přispívat k zabezpečení měnové politiky, devizových operací a devizových rezerv, platebního styku, vydávání bankovek a mincí, mezinárodní spolupráci, vzájemné spolupráci a podpoře centrálních bank, finanční stabilitě v eurozóně. Důležitým úkolem NBS je výkon dohledu nad finančním trhem.

Hlavní banky v SR
Československá obchodná banka, a.s - https://www.csob.sk/o-nas  
ČSOB Stavebná sporiteľňa, a.s. - https://www.csob.sk/o-nas/stavebna-sporitelna 
OTP Banka Slovensko, a.s. - https://www.otpbanka.sk/ 
Poštová banka, a.s. - https://www.postovabanka.sk/ 
Prima banka Slovensko a.s. - https://www.primabanka.sk/ 
Privatbanka, a.s. - https://www.privatbanka.sk/ 
Prvá stavebná sporiteľňa, a.s. - https://www.pss.sk/ 
Slovenská sporiteľňa, a.s. - https://www.slsp.sk/sk/ludia 
Slovenská záručná a rozvojová banka, a.s. - https://www.szrb.sk/ 
Tatra banka, a.s. - https://www.tatrabanka.sk/sk/personal/ 
Všeobecná úverová banka, a.s. - https://www.vub.sk/ 
Wustenrot stavebná sporiteľňa, a.s. - https://www.wuestenrot.sk/

Banka je právnická osoba se sídlem na území SR založená jako akciová společnost, která přijímá vklady a poskytuje úvěry a má na výkon těchto činností udělené bankovní povolení. Dle zákona č. 483/2001 Z.z. o bankách rozhoduje o udělení bankovního povolení Národní banka Slovenska (NBS). Základní podmínkou pro udělení bankovního povolení je minimální peněžní vklad do základního jmění banky ve výši 16,6 mil. euro a minimální peněžní vklad do základního jmění banky, která vykonává hypoteční obchody, ve výši 33,2 mil. euro.

Hlavní pojišťovny v SR
AEGON Životná poisťovna, a.s. - https://www.aegon.sk/Home/
Allianz - Slovenská poisťovna, a.s. - https://www.allianzsp.sk/
AXA životní pojišťovna a.s. - https://www.axa.sk/ 
BNP Paribas Cardif Poisťovna a.s. - http://www.bnpparibascardif.sk/
ČSOB Poisťovna - https://www.csob.sk/o-nas/poistovna
ERGO Poisťovna, a.s. - https://www.ergo.sk/
Generali Poisťovna, a.s. - https://www.generali.sk/sk/
NN Životná poisťovna, a.s. - https://www.nn.sk/
MetLife Europe d.a.c. - https://www.metlife.sk/
KOMUNÁLNA poišťovna a.s. - https://www.kpas.sk/
KOOPERATIVA poisťovna a.s. - https://www.koop.sk/
Poštová poisťovna, a.s. - https://www.ppabk.sk/
Union poisťovna, a.s. - https://www.union.sk/  
UNIQA poisťovna, a.s. - https://www.uniqa.sk/
Wustenrot poisťovna, a.s. - https://www.wuestenrot.sk/

Zájmovým sdružením komerčních pojišťoven na Slovensku je Slovenská asociace pojišťoven (SAP). K 1. 3. 2019 měla SAP 15 řádných členů a 6 stálých přidružených členů.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daňový systém získal současnou podobu reformou v roce 2004 za ministra financí Ivana Mikloše. Mezi hlavní body reformy patřily:
- snížení přímých daní a zavedení rovné daně z příjmů;
- zrušení majetkových daní kromě daně z nemovitosti (tj. darovací daň, dědická daň, daň z převodu nemovitostí);
- zrušení tzv. paušálních daní u živnostníků.

Daň z příjmů fyzických osob
Slovenští daňoví rezidenti podléhají dani z příjmů fyzických osob, která se vypočítává z jejich celosvětových příjmů. V úvahu se přitom berou úlevy podle slovenských zákonů a příslušné smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Za slovenského daňového rezidenta se považuje osoba s trvalým pobytem na Slovensku nebo osoba, která se zdržuje na Slovensku alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce. Slovenští daňoví nerezidenti podléhají dani z příjmů fyzických osob, která se vypočítává z jejich příjmů na Slovensku. Daňovým rokem je na Slovensku kalendářní rok. Daňové přiznání za rok 2018 podává každá fyzická osoba, jejíž zdanitelné příjmy v roce 2018 přesáhly 1.915,01 eur. Sazba daně z příjmů fyzických osob činí 19 % ze základu daně do výše 35.268,06 eur (tj. 176,8 násobek platného životního minima = 199,48 eur měsíčně). Převyšující část základu daně je zdaňována sazbou 25 %. Nezdanitelná část základu daně z příjmů fyzických osob na poplatníka je 3.830,02 eur, pokud základ daně za rok 2018 se rovná částce 19.948 eur nebo je nižší. Pokud je základ daně za rok 2018 vyšší než 19.948 euro, nezdanitelná část se vypočte jako rozdíl mezi částkou 8.817,016 eur a jednou čtvrtinou základu daně poplatníka. Daňový bonus na vyživované dítě za rok 2018 činí 258,72 eur, pokud výše zdanitelných příjmů ze závislé činnosti dosahuje alespoň 2.880 eur. Daňový bonus za zaplacené úroky z hypotéky v roce 2018 představuje 50 % ze zaplacených úroků, nejvíce však 400 eur.

Daň z příjmů právnických osob
Za daňového rezidenta se považuje právnická osoba, která má na území Slovenské republiky (SR) sídlo nebo místo vedení. Předmětem daně jsou celosvětové příjmy, přičemž kvůli mezinárodním smlouvám o zamezení dvojímu zdanění je možné postupovat v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou. Daňovým nerezidentům jsou v SR zdaňovány příjmy pouze ze zdrojů na území SR. Sazba daně je 21 %.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění
Zaměstnavatel platí odvody ve výši 34,4 % z objemu hrubých mezd, přičemž odvody na sociální pojištění činí 24,4 % a odvody na zdravotní pojištění 10 %. Maximální výška odvodů na sociální pojištění v roce 2019 je 1.629,42 eur měsíčně. Maximální výška odvodů zdravotního pojištění je od roku 2017 zrušena.
Zaměstnanec platí odvody ve výši 13,4 % z hrubé mzdy, přičemž odvody na sociální pojištění činí 9,4 % a odvody na zdravotní pojištění 4 %. Maximální výška odvodů na sociální pojištění v roce 2019 je 627,73 eur měsíčně. Maximální výška odvodů na zdravotní pojištění je od roku 2017 zrušena.
Živnostník (OSVČ) - odvody na sociální a zdravotní pojištění se platí od 1.7. do 30.6. Povinnost platit odvody od 1.7.2019 do 30.6.2020 vzniká, pokud příjem živnostníka za rok 2018 překročil částku 5.274 eur. Příjmová hranice se mění každý rok, představuje 12-ti násobek poloviny průměrné měsíční mzdy z doby před dvěma roky. V roce 2020 bude příjmová hranice 6.078 eur za rok 2019. Minimální měsíční vyměřovací základ pro odvody na sociální a zdravotní pojištění v roce 2019 je 477 eur a maximální měsíční vyměřovací základ pro odvod na sociální pojištění je 6.678 eur. Maximální vyměřovací základ pro odvod na zdravotní pojištění je od roku 2017 zrušený. Minimální měsíční odvod na sociální pojištění od 1.7.2019 činí 158,11 eur a maximální měsíční odvod na sociální pojištění 2.213,75 eur. Minimální měsíční odvod na zdravotní pojištění činí 66,78 eur. Každoročně do konce července posílá Sociální pojišťovna podnikatelům přehled výše plateb odvodů na nadcházející rok. Odvody do Sociální pojišťovny se platí vždy do 8. dne v měsíci za předcházející měsíc.

Daň z přidané hodnoty (DPH)
Povinnost registrovat se jako plátce DPH na daňovém úřadu má každá zdanitelná osoba, která má sídlo nebo bydliště, místo podnikání nebo provozovnu v SR a za předcházejících 12 měsíců měla obrat vyšší než 49.790 euro. Registraci jako plátce DPH podléhá také firma při dosažení hranice nákupů zboží z EU za 14.000 euro. Zahraniční osobě (zdanitelná osoba, která nemá sídlo nebo provozovnu na území SR) může vzniknout povinnost registrovat se pro účely DPH na Slovensku, pokud dodává zboží formou zásilkového obchodu na Slovensko.

Základní sazba DPH je 20 % a uplatňuje se na většinu zboží a služeb.
Snížená sazba DPH je 10 % a uplatňuje na následující produkty:
- některé základní potraviny (maso, mléko, máslo, chléb)
- některé farmaceutické výrobky
- některé zdravotní pomůcky (např. brýle, kontaktní čočky, invalidní vozíky, hygienické vložky a tampóny, dětské pleny)
- některé knihy
- ubytovací služby (hotely, turistické ubytovny, rekreační kempy, studentské internáty, ubytovny pro zaměstnance) - od 1.1.2019.

Všichni plátci DPH mají povinnost předkládat od roku 2014 tzv. kontrolní hlášení k DPH (tzv. kontrolní výkaz) v elektronické podobě. Jedná se o detailní seznam vystavených faktur a přijatých faktur. Kontrolní hlášení k DPH se podává do 25. dne od skončení zdaňovacího období, a to buď měsíčně nebo čtvrtletně. Za nepodání, resp. opožděné podání kontrolního hlášení k DPH nebo nesprávné uvedení údajů v kontrolním hlášení může daňový úřad uložit pokutu do výše 10.000 eur.   

Spotřební daně
Spotřební daně patří mezi nepřímé daně. Podléhá jim následující zboží při dovozu na Slovensko nebo při uvedení zboží do oběhu:
- minerální oleje (motorová nafta, motorový benzín, mazací oleje, topné oleje, LPG a další)
- alkoholické nápoje (pivo, víno, meziprodukt a líh)
- tabákové výrobky (cigarety, doutníky, tabák a tabákové suroviny)
- elektřina, uhlí a zemní plyn.

Daňová povinnost ze spotřební daně z elektřiny, uhlí a zemního plynu vzniká dodáním konečnému spotřebiteli. Sazba spotřební daně závisí na konkrétní komoditě. Plátci spotřební daně musí být registrovaní na celním úřadě.

Daň z dividend
Dividendy vyplacené ze zisku nepodléhají zdanění. Výjimkou jsou dividendy:
- vyplacené právnickým osobám, rezidentům nesmluvních států (tj. není uzavřena dohoda o zamezení dvojímu zdanění)
- přijaté od rezidentů nesmluvních států
- vyplacené právnickým osobám, pokud daňový poplatník neumí prokázat konečného příjemce dividendy
- přijaté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností a následně vyplácené společníkům nesmluvního státu. 

Ve výše uvedených případech sazba daně činí 35 %.

Daň z motorových vozidel
Platí se daňovému úřadu v místě, kde bylo vozidlo registrováno k 31.12. předcházejícího roku. Dani podléhají vozidla evidovaná na Slovensku a používaná k podnikání. Daň je uvalena na:
- osobní auta (podle zdvihového objemu válců motoru v cm3) v rozmezí 50-218 euro ročně
- užitková vozidla a autobusy (podle počtu náprav a celkové hmotnosti vozidla) v rozmezí 133-2.790 euro ročně

Poloviční sazba daně se uplatňuje u užitkových vozidel jezdících v rámci kombinované dopravy. Elektromobily mají nulovou sazbu daně. Pokud vozidlo disponuje alternativním pohonem (LPG, CNG, vodíkový pohon, hybridní elektromobil), základ daně se snižuje o 50 %.

Daň z nemovitostí
Řídí se zákonem o místních daních a místním poplatku a člení se na:
1) daň z pozemků - platí ji vlastník pozemku, ve vybraných případech pak správce pozemku nebo nájemce, základní sazba daně činí 0,25 % z hodnoty pozemku stanovené zákonem;
2) daň ze staveb - platí ji vlastník stavby, ve vybraných případech pak správce stavby nebo nájemce, základní sazba daně je 0,033 euro za každý i započatý m2 zastavěné plochy;
3) daň z bytů - platí ji vlastník bytu, ve vybraných případech pak správce bytu, základní roční sazba daně je 0,033 euro za každý i započatý m2 podlahové plochy bytu.

Správu daně vykonává obec, na jejímž území se nemovitost nachází.

Sektorové daně

Bankovní odvod
Byl zaveden v roce 2012 pro banky a pobočky zahraničních bank a je určený na krytí nákladů spojených s řešením finančních krizí v bankovním sektoru a na ochranu stability bankovního sektoru. Sazba činí 0,2 % ročně z objemu peněžních vkladů obyvatel a firem. Odvod se platí ve čtvrtletních splátkách. Bankovní odvody jsou na samostaném mimorozpočtovém účtě. V současné době je na účtě zhruba 1 mld. euro. Podle platné legislativy by bankovní odvod měl skončit v roce 2021.

Zvláštní odvod pro regulovaná odvětví
Byl zaveden v roce 2013. Odvod platí podniky s účetním ziskem vyšším než 3 mil. eur ročně. Regulovanými odvětvími jsou energetika, pojišťovnictví a zajišťovnictví, veřejné zdravotní pojištění, elektronické komunikace, farmacie, poštovní služby, železniční doprava, veřejné vodovody a veřejné kanalizace, letecká doprava a poskytovatelé zdravotní pomoci.

Daň z pojištění
Byla zavedena od roku 2019 pro všechny druhy neživotního pojištění. Sazba daně je 8 % z přijatého pojistného. Výjimka platí pro pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla. Nová daň se tedy vztahuje na pojištění majetku (nemovitost, movitý majetek, domácnost), zodpovědnosti, havarijní pojištění, pojištění průmyslu, cestovní pojištění, pojištění podnikatelů.


Od 1.1.2018 musí všechny firmy podávat daňové přiznání pouze elektronicky. Od 1.7.2018 mají tuto povinnost i živnostníci. Dosud museli daňové přiznání podávat elektronicky pouze plátci DPH. Pro komunikaci s daňovým úřadem si musí živnostník zřídit elektronickou schránku tak, že se zaregistruje na webu finanční správy.

Více informací o daňovém systému lze najít na webové stránce Finanční správa Slovenské republiky.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: