Slovensko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

26. 9. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Základní předpokladem pro uplatnění českého zboží na Slovensku je důsledné provedení průzkumu slovenského trhu. Je na rozhodnutí potenciálního zájemce, jaký způsob průzkumu zvolí. Může využít služeb pprofesionálních firem nebo zvolit vlastní průzkum vysláním svých pracovníků na Slovensko. Zásadní podmínkou pro uplatnění zboží je hygienická i technická nezávadnost. V případě potravinářských, ale i jiných výrobků, je nutný doklad o původu zboží a zdravotní nezávadnosti. Podrobné podmínky pro dovoz vybraných druhů zboží na Slovensko poskytuje například Úřad pro normalizaci, metrologii a zkušebnictví SR, Státní veterinární a potravinová správa SR, Slovenská obchodní a průmyslová komora (SOPK) a také Slovenská zemědělská a potravinářská komora (SPPK). Základní právní normou, která stanoví podrobnosti o technických požadavcích na jednotlivé skupiny výrobků, je zákon č. 264/1999 Z.z. o technických požadavcích na výrobky a o posuzování shody.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Slovensko je pro většinu českých firem a podnikatelů první volba jako exportní destinace. Je to dáno jazykovou, geografickou, politickou či kulturní blízkostí. Přes tato pozitiva je nutné, aby české firmy před vlastním rozhodnutím vstoupit na slovenský trh věnovaly velkou pozornost průzkumu trhu a zpracovaly si marketingový plán. Důležité je připravit soubor opatření, která jsou nutná pro úspěšný vstup i následné působení na slovenském trhu. Před vlastním rozhodnutím exportovat na Slovensko je tedy nutné zjistit, zda český výrobek bude mít na zdejším trhu šanci.

Konkurence na slovenském trhu je obrovská a dostupné je zde prakticky všechno zboží, co je u nás v ČR. Slovenský zákazník se rozhoduje podle kvality a ceny. Prodej českých výrobků je obvykle prováděn přímo slovenskému odběrateli - především u zboží investičního charakteru (např. stroje, dopravní prostředky, energetická zařízení, apod.) nebo do velkoskladů (především spotřební zboží, potraviny, atd.).

Slovenská maloobchodní síť je pod silným vlivem velkých nadnárodních řetězců (Tesco, Lidl, Kaufland, Billa, Metro, dm, Datart, ElectroWorld, Ikea, Hornbach, Planeo Elektro, apod.). U potravin se maloobchodní síť velmi koncentruje a vstoupit na slovenský trh bez vstupu do hypermarketů je velmi obtížné. Slovenští dovozci obchodují neradi prostřednictvím zprostředkovatelů a téměř vždy hledají přímé kontakty na výrobce, což pro konečného zákazníka na Slovensku znamená zpravidla nižší cenu.

Slovenští spotřebitelé dávají zpravidla přednost výrobkům dobré jakosti za přijatelnou cenu, které jsou spolehlivé a výkonné, jednodušší na obsluhu a údržbu. Důležitým faktorem je zajištění záručního i pozáručního servisu. České výrobky se mnohdy uplatňují vzhledem ke své cenové konkurenceschopnosti ve srovnání s výrobky ze západní Evropy. Na druhou stranu však české firmy nadále podceňují vlastní propagaci.

Pro distribuční činnost na Slovensku si česká firma nemusí na Slovensku zřizovat organizační složku. Rozhodnutí o zřízení či nezřízení organizační složky závisí nejen na ekonomických faktorech, ale především na tom, v jakém rozsahu, jak dlouho a v jakém oboru činnosti hodlá česká firma na Slovensku prodávat své zboží a jakými distribučními kanály. V případě, že jde pouze o krátkodobou zkoušku, nemusí zde česká firma zřizovat organizační složku. Jestliže však firma plánuje rozšiřovat své aktivity na Slovensku, dříve či později se nevyhne tomu, aby si zde zřídila organizační složku zahraniční osoby, případně založila dceřinou společnost (nejčastěji v právní formě společnosti s ručením omezeným). Distribuci výrobků na Slovensku může česká firma zabezpečit buď vlastními zaměstnanci nebo smluvně prostřednictvím obchodních zástupců. V případě obchodních zástupců nejde o pracovněprávní, ale o obchodněprávní vztah, který se řídí ustanovením §§ 652 až 672a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Slovenská republika (SR) je členem Evropské unie (EU) od 1.5.2004. Území SR se stalo součástí celní unie EU. Její hlavní charakteristikou je uplatňování stejných celních sazeb a společných pravidel vůči třetím zemím a neuplatňování cel a jiných omezení v obchodě mezi členskými zeměmi EU. Obchod EU s třetími zeměmi upravují zvláštní celní předpisy (např. Celní kodex, nařízení Evropské komise a Rady EU).

Dovozní a vývozní omezení
Na Slovensku se vztahují na následující zboží:
- výrobky obranného průmyslu
- dovoz, vývoz, transfer určených výrobků na civilní použití (hlavní části a součásti zbraní, munice, černý prach, bezdýmný prach)
- zboží a technologie dvojího užití
- vybrané nebezpečné látky a přípravky (chemické látky)
- prekurzory drog
- prekurzory výbušnin
- obchod s ocelí
- obchod s textilem a oděvy
- obchod s dřevem
- mučící nástroje

Obchodování s výše uvedenými výrobky podléhá schvalovacímu řízení. Obchod je povolen po udělení licence.

Státní ústav pro kontrolu léčiv požaduje, aby držitelé povolení na distribuci léků do velkoobchodu hlásili dovoz léků, které nejsou ve Slovenské republice registrované, a to podle § 18 odst. 1 písm. h) zákona č. 362/2011 Z.z. o lécích a zdravotnických pomůckách. Neregistrované léky mohou být do SR dovezeny pouze na základě povolení Ministerstva zdravotnictví SR.

Dovoz a vývoz zboží z/do členské země EU
V EU funguje volný pohyb zboží. To znamená, že slovenští podnikatelé mohou volně dovážet a vyvážet zboží v rámci EU. Členské státy mohou přijímat omezení jen ve zvláštních případech (např. při ochraně životního prostředí, zdraví obyvatel). Dovoz a vývoz zboží v EU nepodléhá žádnému clu a neprobíhá ani žádné celní řízení. Firmy a podnikatelé mají povinnost nahlašovat svoje obchodní toky na území EU při překročení stanovených hodnot, a to registrací do systému Intrastat. V případě, že v kalendářním roce dosáhne hodnota kumulovaného vývozu firmy do zemí EU 400.000 euro, tato firma se musí registrovat do systému Intrastat. V případě dovozu se jedná o kumulovanou hodnotu 200.000 euro. Při překročení hraniční hodnoty se hlášení o vývozu zboží a dovozu zboží provádí měsíčně, a to v elektronické podobě na příslušnou pobočku celního úřadu do 15. kalendářního dne následujícího měsíce po sledovaném období. V případě nesplnění této povinnosti Statistický úřad SR vyzve podnikatele k nápravě a může mu uložit pokutu až do výše 3.320 euro.

Dovoz a vývoz zboží z/do zemí mimo EU
Obchodování s nečlenskými zeměmi EU je spojeno s větší administrativou, a to kvůli přechodu hranice EU. V rámci celního řízení se může podnikatel zastupovat sám nebo může využít služby odborníka. Této služby je vhodné využít v případě, že podnikatel obchoduje s třetími zeměmi jen výjimečně a nemá pro něj smysl zaměstnávat vlastního celního deklaranta. Služba bývá obvykle poskytovaná i dopravními společnostmi. Celní řízení začíná podáním celního prohlášení, které musí obsahovat všechny požadované přílohy (např. faktury, kupní smlouva, doklad o přepravě zboží, doklad o pojištění zboží). Celní prohlášení na vývoz se podává elektronicky, přičemž podnikatel musí mít buď elektronický zaručený podpis nebo musí s celním úřadem uzavřít dohodu o elektronické komunikaci. Při dovozu je nutné vyplnit papírový dokument (Jednotná celní deklarace - JCD). Na základě JCD celní úřad vyměří celní dluh, který se skládá z dovozního cla a daně z přidané hodnoty (DPH). Povinnost vystavit JCD se vztahuje na dovozy v hodnotě vyšší než 22 euro. Ústní celní řízení je možné při dovozu do 22 euro a vývozu do 1.000 euro. Potvrzení o vývozu zboží vystaví celní úřad po vyplnění potřebných celních dokumentů. Při vývozu zboží do zemí mimo EU slovenští podnikatelé neuplatňují DPH. Při dovozu však všeobecně platí, že DPH zaplatí v místě dovozu.

Všichni podnikatelé se sídlem v EU, kteří komunikují s celními orgány, musí požádat o zaregistrování a přidělení čísla EORI (Economic Operators Registration and Identification system). Toto číslo se používá při styku s celními orgány v celé EU. Registrace probíhá na základě žádosti zaslané e-mailem nebo poštou. Na Slovensku je registračním úřadem Finanční ředitelství SR se sídlem v Popradě.

DPH při obchodech v rámci EU
1) Prodej zboží jiné společnosti v EU - DPH se neuplatňuje, pokud má obchodní partner platné IČ DPH, které je možné ověřit na stránkách Evropské komise (online služba VIES). Pokud obchodní partner nemá platné IČ DPH, uplatňuje se výše DPH na Slovensku (20 %).
2) Zásilkový prodej zboží spotřebiteli v členské zemi EU - při překročení limitu, který si každá země EU stanovuje sama, je podnikatel povinný se zaregistrovat pro účely DPH ve státě spotřebitele a uplatňovat tam platnou sazbu DPH.

V případě, že podnikatel, který není plátcem DPH, nabyde v SR zboží z jiné členské země EU, je povinen podat žádost o registraci pro DPH před získáním zboží, jehož celková hodnota bez DPH dosáhne v kalendářním roce 13.941,45 euro. Žadateli v takovém případě udělí daňový úřad registrační číslo IČ DPH nejpozději do 7 kalendářních dnů od doručení žádosti. Stejný postup platí i v případě služeb, kdy je podnikatel povinen podat žádost o registraci pro DPH ještě před přijetím služby. Dovoz zboží je předmětem DPH v SR v případě, že místem dovozu je SR. Zákon o DPH upravuje místo dovozu v § 18 zákona 222/2004 Z.z. o dani z přidané hodnoty.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Firma - komplexní služby spojené se založení firmy na Slovensku nabízí různé společnosti. Jedná se o specializované firmy (např. Company Consulting, SROlacno, SROonline, WFG Firemny servis) nebo právní kanceláře (např. Peterka & Partners, Cottyn, Havel & Partners, Kvasňovský & Partners). Společnost s ručením omezeným je nejčastěji využívanou právní formou podnikání na Slovensku. Její založení trvá obvykle 3 týdny. Mezi nezbytné dokumenty pro založení firmy na Slovensku patří:
- zakladatelská listina, resp. zakladatelská smlouva
- podpisové vzory jednatelů
- prohlášení zakladatele, prohlášení správce vkladu, apod.

Nutným úkonem pro založení firmy je zápis do obchodního rejstříku u příslušného okresního soudu (soudní poplatek činí 300 euro, při využití elektronického podpisu pouze 150 euro). Každý podnikatelský subjekt musí elektronicky požádat o registraci daňový úřad do 30 dnů ode dne získání povolení nebo oprávnění k podnikání na Slovensku. Daňový úřad přidělí podnikatelskému subjektu IČO a vydá o tom doklad. Od 1.1.2018 musí všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku povinně komunikovat s Daňovým úřadem elektronicky. Právnická osoba se musí přihlásit v Sociální pojišťovně do registru zaměstnavatelů do 8 dnů ode dne, kdy začala zaměstnávat alespoň 1 zaměstnance a rovněž zaregistrovat ve zdravotní pojišťovně. Podnil musí také přihlásit auto určené k podnikání na okresním dopravním inspektorátu do 15 dnů od zápisu společnosti do obchodního rejstříku a požádat o změnu v evidenci vozidel.

Živnost - pokud chce český občan podnikat na Slovensku jako živnostník, musí nejdříve živnost ohlásit na živnostenském úřadě. To může udělat buď osobně na živnostenském úřadě nebo elektronicky z domova. Živnostník může začít podnikat dnem ohlášení živnosti. Počkat musí na to než mu živnostenský úřad potvrdí oprávnění podnikat na Slovensku zápisem do živnostenského rejstříku a vydá mu osvědčení. Při ohlášení živnosti je třeba živnostenskému úřadu předložit následující doklady:
- výpis z trestního rejstříku
- doklad prokazující odbornou způsobilost (např. doklad o ukončení středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání, osvědčení o ukončení vzdělání)
- oprávnění užívat nemovitost místa činnosti podniku zahraniční osoby
- souhlas se zpracováním osobních údajů.

Na základě údajů uvedených žadatelem zaregistruje živnostenský úřad žadatele do zdravotní pojišťovny, Sociální pojišťovny, u spráce daně a přidělí podnikatelovi IČO. Osvědčení o živnostenském oprávnění vydá živnostenský úřad do 3 pracovních dnů. 

Živnosti se dělí na volné, řemeslné a vázané. Ke splnění volných živností stačí splnit všeobecné podmínky pro provozování živnosti. Na provozování řemeslných a vázaných živností je nutné splnit i zvláštní podmínky pro provozování živnosti (např. vzdělání nebo délka praxe v oboru). Založení živnosti elektronicky je lacinější. Za osobní ohlášení každé volné živnosti se platí poplatek 5 euro, za každou řemeslnou i vázanou živnost 15 euro. Při elektronickém nahlášení živnosti je výše poplatku za každou volnou živnost 0 euro, za každou řemeslnou a vázanou živnost 7,50 euro.

Doplňujeme některé informace ohledně podmínek podnikání českých živnostníků na Slovensku:
- k registraci se předkládá notářem ověřená kopie českého živnostenského oprávnění
- od 1.7.2018 musí živnostníci povinně komunikovat s Finanční správou SR elektronicky
- od 1.7.2019 je na Slovensku povinná elektronická evidence tržeb (tzv. eKasa)
- na jednorázovou činnost na jarmarcích či festivalech není potřebné zřizovat organizační složku.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

České firmy se mohou na Slovensku prezentovat na veletrzích a výstavách. K propagaci jsou dlouhodobě využívány i prostory ZÚ Bratislava. Další možností propagace českých firem na Slovensku je zasílání nabídek, resp. poptávek do bulletinu Slovenské obchodní a průmyslové komory (SOPK) a přímo jednotlivým oborovým asociacím či svazům v SR. Firmy si mohou samozřejmě zaplatit i propagaci v televizi, rádiu, na internetu či inzerci v časopisech.

Přehled veletrhů a výstav na Slovensku je dostupný na http://kalendar.azet.sk/vystavy/. K významným veletrhům a výstavám na Slovensku v roce 2019 patří:

ITF Slovakiatour - 25. ročník mezinárodního veletrhu cestovního ruchu, Bratislava, 24.-27.1.

Danubius Gastro - 26. ročník mezinárodního veletrhu gastronomie, Bratislava, 24.-27.1. 

Aquatherm - 20. ročník mezinárodního odborného veletrhu vytápění, větrání, klimatizační, měřící, sanitární a ekologické techniky, Nitra, 5.-8.2.

Interbeauty - 36. ročník mezinárodního veletrhu kosmetiky, Bratislava, 8.-9.2.

Nábytek a bydlení - 29. ročník mezinárodního veletrhu nábytku, bytových doplňků, desigu a architektury, Nitra, 5.-10.3.

Agrosalon - 7. ročník mezinárodního veletrhu zemědělské techniky, Nitra, 26.-30.3.

Coneco - 40. ročník mezinárodního veletrhu stavebnictví, Bratislava, 27.-30.3.

Racioenergia - 29. ročník mezinárodního veletrhu využití energie, Bratislava, 27.-30.3.

Mezinárodní strojírenský veletrh - 26. ročník mezinárodního veletrhu strojů, nástrojů, zařízení a technologií, Nitra, 21.-24.5.

ELO SYS - 25. ročník mezinárodního veletrhu elektrotechniky, Nitra, 21.-24.5.

Agrokomplex - 46. ročník mezinárodní zemědělské a potravinářské výstavy, Nitra, 22.-25.8.

Expooptik - 26. ročník kontraktačně-prezentační výstavy oční optiky a oftamologie, Trenčín, 6.-7.9.

Interbeauty podzim - 37. ročník mezinárodního veletrhu kosmetiky, Bratislava, 3.-5.10.

MODDOM - 24. ročník mezinárodního veletrhu nábytku, bytových doplňků a interiérového designu, Bratislava, 16.-20.10.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Duševní vlastnictví je majetek nehmotné povahy, který je výsledkem tvořivého myšlení nebo tvořivé duševní činnosti. Je předmětem právní ochrany a jeho používání je proto vázané na souhlas autora nebo tvůrce. Právo duševního vlastnictví obsahuje dvě oblasti:
1) autorské právo a práva související s autorským právem - souvisí především s uměleckou, kulturní oblastí
2) právo průmyslového vlastnictví - souvisí především s hospodářskou, technickou oblastí

Od 1.7.2016 platí na Slovensku autorský zákon č. 185/2015 Z.z. Upravuje vztahy, které vznikají v souvislosti s vytvořením a použitím autorského díla nebo uměleckého výkonu, s výrobou a použitím zvukového záznamu, audiovizuálního záznamu nebo vysílání, s vytvořením nebo zhotovením a použitím počítačového programu nebo databáze tak, aby byla chráněna práva a oprávněné zájmy autora, výkonného umělce, výrobce zvukového a audiovizuálního záznamu, rozhlasového a televizního vysílatele, autora počítačového programu, autora databáze a zhotovitele databáze.
Autorské právo chrání díla (např. literární, hudební, fotografická, architektonická), jiné předměty ochrany, ke kterým se vážou práva související (umělecký výkon, záznam zvukový a audiovizuální, počítačové programy a databáze). Na ochranu autorských práv není nutná žádná registrace (vzniká automaticky). Tato oblast souvisí především s uměleckou, kulturní sférou. Ústřední orgánem je Ministerstvo kultury SR.

Právo průmyslového vlastnictví chrání předměty vytvořené tvořivou duševní činností (např. vynálezy, technická řešení, designy), nebo zboží a služby prostřednictvím označení (např. ochranné známky). Na ochranu je nutná  registrace. Tato oblast souvisí především s obchodní a technickou sférou, výrobou, službami. Ústředním orgánem je Úřad průmyslového vlastnictví SR. Ochranu práv průmyslového vlastnictví zajišťují v SR následující zákony:
- zákon č. 435/2001 Z.z. o patentech, ochranných osvědčeních
- zákon č. 444/2002 Z.z. o designech
- zákon č. 506/2009 Z.z. o ochranných známkách

Duševní vlastnictví podléhá právní ochraně. K porušení práva duševního vlastnictví dochází nejčastěji v případech, kdy někdo použije tento majetek nehmotné povahy bez souhlasu autora, tvůrce, či majitele duševního vlastnictví. Porušení může vést k přestupkovému řízení, občanskoprávnímu soudnímu řízení či trestnímu postihu.

Koordinaci spolupráce v oblasti boje proti falšování a autorskému pirátství zabezpečuje mezirezortní komise. Členy jsou zástupci jednotlivých ministerstev, Generální prokuratury SR a Slovenské obchodní inspekce. Gestorem je Úřad průmyslového vlastnictví SR.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Od roku 2016 platí na Slovensku nový zákon č. 343/2015 Z.z. o veřejných zakázkách (zákon o verejnom obstarávaní). Cílem zákona je zefektivnění procesů zakázek za využití povinné elektronizace procesu. Zákon definuje zadávání zakázek na dodávku zboží, zakázek na uskutečnění stavebních prací, zakázek na poskytnutí služeb, soutěže návrhů, zadávání koncesí na stavební práce, zadávání koncesí na služby a správu ve veřejných zakázkách. Zákon dále například definuje či upravuje:
- elektronické tržiště
- vyhlašovatele vyřejné zakázky a jeho základní povinnosti
- finanční limity
- změny smlouvy, rámcové dohody a koncesní smlouvy během jejich trvání
- dokumentaci během celého procesu veřejné zakázky
- rozdělení zakázek na části
- podmínky účasti ve veřejných zakázkách
- využití subdodavatelů
- kritéria pro vyhodnocení nabídek
- zadávání zakázek v oblasti obrany a bezpečnosti, apod.

Od 1.1.2019 platí velká novela zákona o veřejných zakázkách č. 343/2015 Z. z.. Jejím cílem je zefektivnění a zjednodušení procesu veřejných zakázek. Zavádí změny v členění zakázek a v rámci toho definuje nový druh zakázek, na které se do určitého finančního limitu zákon o veřejných zakázkách nevztahuje (běžně dostupné zboží 70.000 euro bez DPH, stavební práce 180.000 euro bez DPH a hotelové a kulturní služby 260.000 euro bez DPH). Novela upravuje i podmínky používání elektronického tržiště, z něhož vypouští stavební práce, resp. znemožňuje zadávat zakázky na uskutečnění stavebních prací prostřednictvím elektronického tržiště. Ke zrychlení, zjednodušení a zvýšení transparentnosti veřejných nákupů na základě této novely zákona by měl od roku 2019 přispět i modernizovaný systém elektronických veřejných zakázek. Plná elektronizace procesů veřejných zakázek pro podlimitní a nadlimitní zakázky platí od října 2018.

Veřejné zakázky na Slovensku jsou zveřejňovány v elektronické podobě ve Věstníku veřejného obstarávání, který vydává Úřad pro veřejné obstarávání se sídlem v Bratislavě zřízený k 1.1.2000. Jedná se o nezávislý ústřední orgán státní správy. Mezi hlavní kompetence Úřadu patří:
- vykonává státní správu v oblasti veřejných zakázek
- vykonává dohled nad veřejnými zakázkami
- spolupracuje s Evropskou komisí a zabezpečuje plnění informační povinnosti vůči Evropské komisi
- vydává v elektronické podobě Věstník veřejných zakázek
- vede seznam podnikatelů a registr osob se zákazem účasti ve veřejných zakázkách
- certifikuje nástroje a prostředky veřejných zakázek a akredituje právnické a fyzické osoby
- metodicky usměrňuje účastníky procesu veřejných zakázek
- implementuje zákon o veřejných zakázkách č. 343/2015 Z.z.

Ročně se realizuje na Slovensku několik tisíc veřejných zakázek a dohromady v hodnotě asi 5 mld. euro.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V případě obchodního sporu doporučujeme věc nejprve konzultovat s místní právni kanceláří a následně se podle potřeb obrátit na příslušný soud nebo na Rozhodčí soud při Slovenské obchodní a průmyslové komoře (SOPK) v Bratislavě. Na Slovensku i v ČR poskytují právní služby některé firmy (např. Peterka & Partners, Havel & Partners, Cottyn, Kvasňovský & Partners, PRK Partners), a proto lze v tomto směru využít i jejich služeb.

Společnost CRIF - Slovak Credit Bureau se sídlem v Bratislavě se specializuje na vývoj a řízení služeb úvěrových registrů, obchodních informačních systémů a úvěrových řešení. Nabízí mj. služby v oblasti prověřování bonity obchodních partnerů na Slovensku, získání informací o vlastnické struktuře či hledání klíčových manažerů konkrétní slovenské firmy.

Společnost Slovak Banking Credit Bureau je provozovatelem společného registru bankovních informací (SRBI). Podle zákona č. 483/2001 Z.z. o bankách si banky na konci roku 2004 vytvořily SRBI s cílem uzavírat a provádět obchody s klienty a za účelem prověřování bonity, důvěryhodnosti a platební disciplíny jejich klientů - fyzických osob a fyzických osob podnikatelů. SRBI má aktuálně 18 členů a tvoří ho přední slovenské banky.

Společnost Non Banking Credit Bureau je zájmové sdružení právnických osob v oblasti leasingu a splátkového prodeje. V současnosti má 31 členů a je provozovatelem nebankovního registru klientských informací (NRKI). V registru jsou vedené fyzické osoby, fyzické osoby - podnikatelé i právnické osoby, které o úvěr nebo vydání kreditní karty jen žádají.

Výpis o bonitě slovenské fyzické osoby z registru SRBI a výpis o bonitě slovenské fyzické i právnické osoby z registru NRBI stojí 14 euro (lhůta pro výpis je do 5 pracovních dní) nebo 4 euro (lhůta pro výpis je do 30 pracovních dní).

V případě, že česká společnost nebo podnikatel mají na Slovensku problém s veřejnoprávním orgánem v oblasti podnikání, může se obrátit na SOLVIT. Je to služba poskytovaná státní správou jednotlivých zemí EU a dále Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Jedná se o síť center, která navzájem spolupracují. SOLVIT své služby poskytuje zdarma. SOLVIT může pomoci při řešení otázek týkajících se například těchto oblastí: uznávání odborných kvalifikací, obchod a poskytování služeb (podnikání), přeshraniční pohyb kapitálu a služeb, vrácení DPH.

V rámci bezhotovostních plateb v měně euro na Slovensko lze uplatnit systém SEPA (Single Euro Payments Area). V rámci SEPA mohou podniky, spotřebitelé a další hospodářské subjekty zasílat a přijímat platby v eurech v rámci jedné země nebo mezi jednotlivými zeměmi za stejných základních podmínek, práv a povinností a bez ohledu na to, ve které zemi mají vedený bankovní účet. Platby SEPA se realizují podle stejných pravidel a postupů ve všech zemích SEPA (země EU plus Island, Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Monako).

Další úpravou v oblasti platebních podmínek na Slovensku je zákon č. 394/2012 Z.z. o omezení plateb v hotovosti účinný od 1.1.2013, a to jak pro fyzické osoby, tak i pro právnické osoby. Maximální výše platby v hotovosti v obchodním styku může dosáhnout 5.000 euro.

Lze konstatovat, že po přijetí opatření na zabránění daňovým únikům se platební morálka na Slovensku zlepšila. Důkazem toho je podle finanční správy vyšší výběr daní. V každém případě je třeba být v obchodním styku opatrný a bonitu obchodních partnerů na Slovensku si prověřovat.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Obchodní zvyklosti na Slovensku se zásadně neliší od České republiky. Je to způsobeno dlouhodobou spoluprací a soužitím. Ve vzájemném styku přetrvávají osobní, rodinné, obchodní i společenské kontakty. Úředním jazykem na Slovensku je slovenština. Při konferencích nebo seminářích se zahraniční účastí se používá angličtina. 

Obvyklá pracovní doba je od 8:00 do 17:00 hod. Obvyklá prodejní doba je od 8:00 do 18:00 hod. Velká nákupní centra mají otevřeno většinou do 20:00 hod., resp. do 22:00 hod.

Státní svátky na Slovensku v roce 2019:

1.1. - Den vzniku Slovenské republiky
6.1. - Zjevení Páně/Tři králové a vánoční svátek pravoslavných křesťanů
19.4. - Velký pátek
22.4. - Veliokonoční pondělí
1.5. - Svátek práce
8.5. - Den vítězství nad fašismem
5.7. - Svátek svatého Cyrila a svatého Metoděje
29.8. - Výročí Slovenského národního povstání
1.9. - Den Ústavy Slovenské republiky
15.9. - Panna Marie Sedmibolestná
30.10. - Výročí deklarace slovenského národa
1.11. - Svátek Všech svatých
17.11. - Den boje za svobodu a demokracii
24.12. - Štědrý den
25.12. - První svátek vánoční
26.12. - Druhý svátek vánoční

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Mezi Slovenskou republikou (SR) a Českou republikou (ČR) neexistuje vízová povinnost. Občané ČR mohou překročit státní hranice s platným cestovním pasem nebo občanským průkazem. Doporučuje se, aby se jednalo o občanské průkazy se strojově čitelnou zónou tak, jak je vyžadováno při vstupu na území ostatních států EU. Nezletilí musí mít vlastní cestovní doklad nebo musí být zapsáni do cestovního dokladu rodičů.

Slovenská republika je součástí Schengenského prostoru od prosince 2007.

Při cestě autem na Slovensko je nutný platný řidičský průkaz, osvědčení o evidenci vozidla, potvrzení o zaplacení povinného ručení (tzv. zelená karta). Při převozu domácích zvířat je potřebný platný mezinárodní očkovací průkaz (od října 2004 musí mít zvíře i cestovní pas).

Elektronické mýtné na Slovensku bylo pro vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny zavedeno od 1.1.2010. Při spuštění systém pokrýval téměř 2.400 km vymezených úseků - kromě dálnic a rychlostních silnic také velkých rozsah silnic I. třídy. Úseky jsou zpoplatněné nejvyspělejší satelitní GPS-GSM technologií výběru mýta, která funguje na principu GPS navigace, tj. zaznamenává polohu vozidel prostřednictvím navigačního přístroje v automobilu (palubní jednotka) přes GPS satelity. Zvolená technologie výběru mýta poskytuje maximální flexibilitu systému pro zvládnutí budoucího nárůstu objemu nákladní dopravy a rozšiřování silniční sítě Slovenské republiky. Od 1.1.2014 je prostřednictvím satelitní technologie výběru mýta pokrytých téměř 17.770 km vymezených úseků silnic, z toho přibližně 660 km tvoří vymezené úseky dálnic a rychlostních silnic, 3.630 km vymezené úseky silnic I. třídy, dalších 3.640 km vymezené úseky silnic II. třídy a 9.840 km tvoří vymezené úseky silnic III. třídy.

Satelitní mýtný systém využívaný v SR je už dnes technologicky připravený i na interoperabilitu s okolními zeměmi. Je plně v souladu s požadavky budoucí Evropské elektronické mýtné služby založené na principech „jedna smlouva – jedna palubní jednotka – vícero mýtných systémů“. Díky použité technologii dokáže rychle a flexibilně implementovat i budoucí změny a pravidla EU v oblasti celoevropské dopravní politiky. Vlastníkem mýtného systému je Slovenská republika, systém pro stát spravuje Národní dálniční společnost (NDS), provozovatelem mýtného systému je firma SkyToll.

K oblastem se zvýšeným rizikem nebezpečí na Slovensku patří vysokohorské oblasti Vysokých Tater. Z důvodu ne zcela vyhovující dopravní infrastruktury patří na Slovensku k rizikovým místům i některé úseky silnic.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizích občanů na Slovensku upravuje zákon č. 5/2004 Z.z. o službách zaměstnanosti. Mezi hlavní povinnosti zaměstnavatele se sídlem na území Slovenska při zaměstnávání občanů ČR patří:

- Podle § 23b zákona č. 5/2004 je povinnen písemně informovat příslušný úřad práce o nástupu do zaměstnání a o skončení zaměstnání občana ČR, jeho rodinných příslušníků do 7 pracovních dnů ode dne nástupu do zaměstnání a do 7 pracovních dnů ode dne skončení zaměstnání.

- Zaměstnavatel poskytuje písemně úřadu údaje na formuláři, jehož vzor určí ústředí, nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne nástupu do zaměstnání a nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne skončení zaměstnání.

- Příslušným úřadem pro splnění informační povinnosti je úřad, v jehož územním obvodu je místo výkonu práce.
- Úřadem potvrzené formuláře si zaměstnavatel eviduje jako doklad pro kontrolní účely úřadu nebo inspekce práce.
- Nedodržení povinnosti zaměstnavatelem, resp. smluvním partnerem postoupit úřadu údaje na informační kartě o zaměstnání/vyslání na výkon práce občana ČR a jeho ukončení se považuje za nedodržení právních předpisů o zaměstnanosti.

Od června 2016 platí na Slovensku zákon č. 351/2015 Z.z. o přeshraniční spolupráci při vysílání zaměstnanců na výkon prací při poskytování služeb.

Pod vysláním zaměstnance na výkon prací při poskytování služeb se rozumí jeho přeshraniční vyslání pod vedením a na odpovědnost vysílajícího zaměstnavatele na základě smlouvy mezi vysílajícím zaměstnavatelem jako přeshraničním poskytovatelem služby a příjemcem této služby. Cílem zákona, kterým byla do právního řádu SR aplikována směrnice 96/71/ES, je získat kontrolu nad pohybem zaměstnanců vysílaných za účelem poskytování služeb, dodržováním s tím souvisejících podmínek zaměstnávání, a to včetně podmínek odměňování. Ve smyslu zákona je nutné rozlišovat dvě základní situace:

1) slovenský zaměstnavatel vysílá zaměstnance do jiného členského státu EU (zjišťuje podmínky vysílání v přijímacím státě); 

2) slovenský zaměstnavatel přijímá zaměstnance z jiného členského státu EU.   

Slovenský zaměstnavatel musí před vysláním zaměstnance do zahraničí oznámit příslušnému kontrolnímu orgánu dotyčného státu svoje identifikační údaje, identifikační údaje vysílaných zaměstnanců, jejich počet, den začátku a ukončení vyslání, druh práce, místo výkonu jejich práce během vyslání a název poskytované služby, kterou prostřednictvím vysílaného zaměstnance poskytuje.

Pro české zaměstnavatele vysílající na Slovensko na výkon práce své zaměstnance je příslušným orgánem k registraci Národní inspektorát práce (NIP). Český zaměstnavatel je povinen nejpozději v den vyslání svých zaměstnanců na Slovensko oznámit Národnímu inspektorátu práce:
- svoje obchodní jméno a sídlo (pokud jde o právnickou osobu) a svoje obchodní jméno nebo jméno a příjmení a místo trvalého pobytu (pokud jde o fyzickou osobu);
- předpokládaný počet vyslaných zaměstnanců;
- jméno, příjmení, datum narození, místo trvalého pobytu a státní občanství vyslaného zaměstnance;
- den začátku a konce vyslání;
- místo výkonu práce a druh práce vykonávané vyslaným zaměstnancem během vyslání;
- název služby nebo služeb, které bude český zaměstnavatel poskytovat prostřednictvím vyslaného zaměstnance na Slovensku;
- jméno, příjmení a adresu osoby pověřené k doručování písemností, která se bude během vyslání nacházet na území Slovenska.

Český zaměstnavatel je povinen během vyslání v místě výkonu práce:
- uchovávat pracovní smlouvu nebo jiný doklad potvrzující pracovněprávní vztah s vyslaným zaměstnancem;
- vést a uchovávat evidenci pracovní doby vyslaných zaměstnanců;
- uchovávat doklady o vyplacené mzdě vyslaném zaměstnanci za práci vykonanou během vyslání.

Tyto povinnosti podle zákona platí pro každé vyslání, tedy i v případě jednodenní pracovní cesty českého zaměstnance na výkon práce při poskytování služby na Slovensku.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V oblasti využívání zdravotní péče českými občany na Slovensku je nutné rozlišujeme dvě základní situace.

1) Nevýdělečný pobyt na Slovensku
Čeští občané jsou na Slovensku jako turisté nebo studenti. Pojištěnci českého systému veřejného zdravotního pojištění, kteří splňují příslušné zákonné podmínky, mají nárok na vystavení Evropského průkazu zdravotního pojištění (European Health Insurance Card - EHIC). Při pobytu na Slovensku slouží EHIC jako doklad o nároku na lékařsky nezbytnou zdravotní péči. EHIC je třeba v případě náhlého onemocnění nebo úrazu na Slovensku předložit lékaři. Na základě toho má český pojištěnec nárok na lékařsky nezbytnou zdravotní péči za stejných podmínek jako místní pojištěnci. To znamená, že místní systém zdravotního pojištění za něj zaplatí ošetření do té výše, jakou by zaplatil za svého pojištěnce. Je však třeba počítat s tím, že ve většině států EU se za péči a za léky připlácí, takže může být vyžadováno placení v hotovosti. V některých státech EU musí pacient zaplatit při ambulantním ošetření celou částku a s účtem zajít na tamní zdravotní pojišťovnu. Zdravotním pojištěním není vůbec kryt případný převoz zpět do ČR. Pokud se chce český občan vyhnout tomu, aby hradil náklady na spoluúčast nebo převoz zpět do ČR, může před odjezdem uzavřít komerční cestovní zdravotní připojištění. V takovém případě při ošetření předloží doklad o tomto komerčním připojištění.

2) Výdělečný pobyt na Slovensku
Pokud český občan vyjíždí vykonávat výdělečnou činnost na Slovensku, informuje ještě před vycestováním svou českou zdravotní pojišťovnu a od data zahájení výdělečné činnosti se odhlásí z českého systému zdravotního pojištění. Odhlášení může také provést až v momentě zahájení zaměstnání na Slovensku. Pokud zahájí občan ČR výdělečnou činnost na Slovensku, musí to neprodleně (do 8 dnů) oznámit své české zdravotní pojišťovně. Stačí zaslat doklad, který věrohodně prokazuje výkon výdělečné činnosti (pracovní smlouva, výplatní páska, nejlépe však doklad o existenci zdravotního pojištění) spolu s krátkou žádostí o ukončení zdravotního pojištění v ČR. V každém případě je nutno zároveň vrátit český průkaz zdravotního pojištění! Po návratu ze Slovenska se občan ČR opětovně přihlásí u své zdravotní pojišťovny a dodatečně musí předložit doklad o zdravotním pojištění na Slovensku a jeho délce. Pokud takový doklad nepředloží, je povinen doplatit zpětně pojistné.

V roce 2005 na Slovensku byl přijat zákon č. 567/2005 Z.z. o Horské záchranné službě, kterým se doplňuje zákon č. 544/2002 Z.z. o Horské záchranné službě ve znění zákona č. 515/2003 Z.z. Uvedená novela zpoplatňuje některé záchranné akce v horských oblastech Slovenska.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: