English version
Zatímco velké společnosti mají na přípravu smluv se svými obchodními partnery vlastní právní oddělení, nebo využívají služeb předních právních kanceláří, malé a střední firmy nebo živnostníci mají v této oblasti výrazně složitější situaci.
Nemají dost prostředků na to, aby si dlouhodobě platili právní služby, a navíc často podceňují rizika, která s nedokonalou smlouvou souvisejí. Jakých rizik by se měli vyvarovat?
Jednou z častých chyb bývá, že si podnikatelé u smluv nedostatečně ověří, zda osoba, která za druhou stranu dohodu podepisuje, má oprávnění daný subjekt ve smluvních vztazích zastupovat. Firmy by si proto měly vždy zkontrolovat, zda konkrétní fyzická osoba, která smlouvu uzavírá, je v souladu s právními předpisy oprávněna smlouvu uzavřít.
Pozor na povinné formality
Dalším rizikem formální stránky smluv je, pokud smlouva neobsahuje takzvané „podstatné náležitosti“. Tedy takové formální části smluv, bez kterých je smlouva neplatná. U smlouvy o dílo tvoří tyto podstatné náležitosti především ujednání o předmětu díla a ceně za díla, pokud strany výslovně neprojevily vůli uzavřít smlouvu i bez určení ceny.
Podobné formální nedostatky se stávají například tehdy, pokud si živnostníci stahují vzor smlouvy z internetu, kde ne vždy narazí na korektně připravený dokument, nebo pokud si pro potřeby aktuální smlouvy upravuje starší smluvní vztah jiného typu.
Důležitá je i obsahová stránka smlouvy o dílo. „Špatně uzavřená smlouva představuje pro objednatele i zhotovitele nemalé riziko spočívající v nenaplnění představ jedné či druhé strany o tomto závazku. Zákon sice pamatuje na situace, kdy například není dohodnuta cena díla či způsob jeho provedení, tyto okolnosti jsou však upraveny jen velmi obecně, a proto je žádoucí je určit ve smlouvě,“ vysvětluje František Korbel z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.
Riziko tkví podle něj mimo jiné i v tom, že dílo nebude mít potřebné vlastnosti, nebude dodáno včas či nebude jasné, jakým způsobem má být určena jeho cena.
Firma, která ve smlouvě figuruje jako objednatel, by měla dbát na to, aby ve smlouvě byly dostatečně jasně určeny vlastnosti díla. Tedy jeho technické parametry, jakost, použité materiály a podobně. „Současně je v zájmu objednatele co nejpřesněji stanovit dobu plnění, aby nedocházelo k prodlení se zhotovením díla či sporu o to, zda nastalo prodlení, či nikoliv. S tím souvisí i otázka smluvních pokut, které je možné do smlouvy zahrnout,“ dodává František Korbel.
Smluvní pokuty v otázce termínu lze řešit například stanovením penále tvořícím určité procento ze smluvní ceny za každý den prodlení. Nebo může být formulováno tak, že dodavatel ručí za případné pokuty, vícenáklady navazujících dodavatelů a podobně vyplývající z opožděného odevzdání díla. Může jít samozřejmě i o kombinaci obou faktorů.
Právě kvůli smluvním pokutám, případně odpovědnosti za další škody vyplývající ze smlouvy o dílo, se stále více dodavatelů pojišťuje. Někteří objednatelé dokonce v rámci výběrových řízení požadují podobnou pojistku za odpovědnost za případné škody jako jedno z kritérií pro tendr na zakázku.
Chyby dodavatele kryjí pojistky
Pojistky za sankce z prodlení jsou v současnosti aktuální nejenom u zpoždění díla, jako je stavba objektu nebo oprava firemního vozu, ale od letošního roku je aktuální třeba i pro auditory, daňové poradce a účetní. Nově je totiž možno se v rámci profesní odpovědnosti zvláštní doložkou pojistit i pro případ uložení pokuty za prodlení v souvislosti s nově zavedenou zákonnou povinností kontrolních hlášení DPH.
„Nově je možno se v rámci profesní odpovědnosti zvláštní doložkou pojistit i pro případ uložení pokuty za prodlení při splnění zákonné povinnosti, a to až do limitu sto tisíc korun,“ říká Michael Neuwirth, ředitel Odboru pojištění majetku a odpovědnosti ČSOB Pojišťovny.
Případná pojištění na odpovědnost za škody není jedinou oblastí, na níž by si měl zhotovitel dát pozor. Měl by se ujistit, zda jsou ve smlouvě o dílo obsaženy veškeré potřebné informace k jeho vyhotovení, aby mohl dílo zhotovit podle požadavků objednatele, včas a na určitém místě.
„Je-li potřeba, aby objednatel poskytl součinnost v některé fázi zhotovování díla, je vhodné tuto skutečnost poznamenat do smlouvy, případně určit konkrétní termíny, kdy se tak stane,“ konstatuje František Korbel. Pokud zhotovitel požaduje vyplacení části ceny formou zálohové faktury, například na nákup potřebného materiálu, měla by být tato možnost zohledněna již ve smlouvě.
Bez ceny roste nejistota
Pro obě strany je pak podle Františka Korbela důležité, aby ve smlouvě o dílo byla co nejlépe stanovena cena či způsob jejího výpočtu, přičemž je vhodné, aby byla určena alespoň odhadem. V opačném případě jsou pak obě strany vystaveny značné nejistotě, protože v případě, že se strany nedohodnou, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
„Pro ochranu zájmů obou stran je rovněž vhodné do smlouvy zahrnout podmínky odstoupení od smlouvy, aby nedocházelo ke zbytečným sporům způsobeným nejasností,“ zmiňuje František Korbel. Malé firmy se často obávají, že by se při angažování právní či advokátní společnosti nedoplatily, případně že by příprava jednotlivé smlouvy nebyly pro právníky zajímavé.
„Advokátní kanceláře zpravidla připravují i jednotlivé smlouvy, byť to nebývá hlavní náplní jejich činnosti. Cena se odvíjí především od náročnosti,“ uzavírá František Korbel. Vytvoření podobných smluv se podle něj obecně řídí hodinovým tarifem konkrétní kanceláře. V porovnání s možnými škodami, které mohou vzniknout bez kvalitní smlouvy o dílo, nejsou náklady na přípravu dokumentu právníky příliš drahé.
Dalibor Dostál
