SOLVIT pomáhá podnikatelům rychle a efektivně. Málokdo to ale ví

Co je SOLVIT a kdo a kdy může jeho služeb využít? V rozhovoru pro BusinessInfo.cz odpovídá náměstek ministryně průmyslu a obchodu ČR Vladimír Bärtl. „Řešení problémů a sporů přes SOLVIT bývá rychlejší a efektivnější než u soudů. Chceme o něm rozšířit povědomí mezi českými podnikateli, aby jej využívali častěji,“ říká.



Česko je od svého vstupu do Evropské unie zapojeno do systému SOLVIT, který má pomáhat podnikatelům a občanům z členských států. Jak vlastně funguje?
Systém SOLVIT je neformální a bezplatná služba fungující na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR (MPO), která pomáhá českým, ale i obecně evropským občanům a podnikatelům, pokud došlo k porušení evropského práva na vnitřním trhu EU. Může jít například o situace, kdy má český občan problém s úřady v jiném členském státě. Velmi často se jedná o problémy související se sociálním zabezpečením či uznáváním odborných kvalifikací.

Základem je tedy spolupráce členských zemí EU?
Ano, spolupráce členských zemí a také Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Případy jsou řešeny mezi „domácím centrem“, tedy centrem v zemi klienta, v našem případě MPO, a tzv. „řídícím centrem“, což je SOLVIT centrum ve státě, ve kterém problém vznikl.

Jaký je o danou službu mezi českými občany zájem?
Zájem je v Česku poměrně velký. Moji kolegové na MPO například v roce 2017 úspěšně vyřešili 264 případů. Na SOLVIT se ale více obracejí fyzické osoby. Na MPO bychom proto rádi rozšířili povědomí o zmíněných službách i mezi podnikateli, zejména mezi těmi malými a středními, kteří by mohli z bezplatných služeb SOLVIT nejvíce těžit. I za tímto účelem pořádáme ve spolupráci s partnery v roce 2019 sérii regionálních seminářů: Vnitřní trh EU z pohledu malých a středních podniků. První seminář bude v Praze 15. ledna a následně vyrazíme do Brna, Ostravy a Českých Budějovic. Všechny čtenáře bych tímto rád na semináře pozval. Více informací najdou na webových stránkách MPO.

SOLVIT má řešit problémy vznikající nesprávnou aplikací pravidel na vnitřním trhu EU orgány členských států. Můžete zmínit příklady problémů, které přes něj podnikatelé řeší?
V případě podnikatelů se nejčastěji jedná o daňové otázky či problémy spojené se vzájemným uznáváním zboží. Typicky je to případ podnikatele, který by chtěl rozšířit svůj obchodní dosah a prodávat svůj výrobek i v jiných členských státech.

I přesto, že na vnitřním trhu existuje zásada vzájemného uznávání zboží, tak například orgány některého členského státu nechtějí povolit prodej tohoto výrobku na svém území a požadují dodatečné otestování výrobku. Takový požadavek odporuje pravidlům volnému pohybu zboží.

Existují i případy, které použití SOLVIT vylučují?
Aby mohl být případ řešen prostřednictvím sítě SOLVIT, je třeba, aby splňoval tři základní požadavky. Zaprvé musí existovat nějaký přeshraniční prvek. Tedy není možné řešit situace, které se týkají pouze jednoho státu, ale případ musí mít přesah do alespoň dvou členských zemí (případně Islandu, Lichtenštejnska či Norska). Dále to musí být situace, kdy má občan nebo podnikatel problém s orgánem veřejné správy, například s daňovým úřadem nebo úřadem práce. SOLVIT tedy nemůže řešit spory vzniklé mezi dvěma podnikateli. A v poslední řadě, pokud již bylo zahájeno soudní řízení, SOLVIT nemá pravomoc do tohoto soudního sporu zasahovat.

Je SOLVIT skutečně alternativou k soudnímu řízení, které je mnohdy zdlouhavé či drahé, či stížnostem k Evropské komisi? Proč může být řešení přes SOLVIT výhodnější?
Ano, SOLVIT je bezpochyby alternativou k soudnímu řízení. V některých členských státech se může stát, že banální spor může trvat i několik let. Navíc se soudním sporem vedeným v jiném členském státě jsou spojeny finanční náklady i další obtíže jako je například neznalost právních předpisů, jazyková bariéra a s tím související další náklady.

Služba SOLVIT je oproti tomu bezplatná a založená především na spolupráci mezi jednotlivými SOLVIT centry z členských států. Jsou stanoveny přiměřené lhůty a spory jsou navíc převážně řešeny online. Řešení je tak často rychlejší a efektivnější. Na rozdíl od stížnosti k Evropské komisi je případ řešen neformálněji a kontakt probíhá jen mezi klientem a pracovníkem domácího centra. Je tedy kladen důraz na osobní a lidský přístup. Je ale třeba doplnit, že SOLVIT jako alternativní řešení sporů nemá donucovací pravomoci jako soudy a nezastavují se ani procesní lhůty.

Pokud chtějí podnikatelé SOLVIT využít, na koho se mají v ČR obrátit?
Podnikatelé mohou svůj problém či žádost zaslat prostřednictvím online formuláře do naší databáze nebo nás mohou kontaktovat emailem na solvit@mpo.cz, na telefonním čísle 224 221 701 nebo nám napsat na pražskou adresu. MPO sídlí v ulici Politických vězňů.

Pokud se podnikatel na české SOLVIT centrum obrátí, co přesně ho čeká?
Naše centrum nejprve zhodnotí, jestli může v tomto případě jednat. Poté klienta kontaktujeme (nejpozději do 1 týdne od přijetí dotazu) a požádáme o dodatečné informace, pokud nebyly všechny uvedeny. Abychom situaci mohli správně vyhodnotit a navrhnout nejlepší řešení, potřebujeme znát všechny důležité detaily případu, případně si vyžádáme nějaké podpůrné dokumenty, které doloží klientovu situaci.

Jak dlouho trvá přezkoumání domácím centrem a postoupení stížnosti vedoucímu SOLVIT centru?
Důvodem proč SOLVIT nabízí mnohem rychlejší řešení situací, jsou právě stanovené lhůty pro každou fázi procesu. Přezkoumání a příprava případu domácím centrem trvá zpravidla třicet dní. Příprava případu zahrnuje popis situace a právní zhodnocení. Poté je takto připravený případ předán vedoucímu centru.

Existují také nějaké termíny, dokdy musí stížnost posoudit a navrhnout řešení vedoucí SOLVIT centrum?
Vedoucí centrum má na návrh řešení stanovenou lhůtu deseti týdnů. Zpravidla je ale řešení nalezeno mnohem dříve. Jestliže případ nebude do deseti týdnů vyřešen, ale přesto existuje šance, že se tak v brzké době stane, lze v případu po souhlasu klienta pokračovat.

Pokud je řešení navrženo, jak se postupuje dále?
Poté co řídící centrum navrhne řešení, domácí centrum spolu s klientem mohou toto řešení přijmout nebo, pokud nejsou s výsledkem spokojeni, mohou naopak odmítnout a požádat o jiný způsob řešení.

Podnikatelé poskytují SOLVIT centrům své osobní údaje. Jakým způsobem jsou chráněny? Nemělo na tuto oblast vliv zavedení GDPR?
Při zadání případu do naší databáze dávají klienti souhlas se zpracováváním osobních údajů a s případným předáním případu jinému orgánu (například služba Vaše Evropa – poradenství, pokud by problém nebyl vyhodnocen jako případ pro SOLVIT) a taktéž souhlas s předáním údajů jiným SOLVIT centrům.

Je možné samozřejmě souhlas neudělit, nicméně to by mohlo zabránit v řádném vyřešení. Přístup k osobním údajům mají jen určené osoby a systém je vícenásobně zabezpečen a po stanovené době jsou všechny osobní údaje smazány. Právě přijetí obecného nařízení o ochraně osobních údajů ještě zesílilo bezpečnost těchto údajů o klientech.

Máte nějaké další praktické rady pro předkladatele stížností z řad podnikatelské veřejnosti?
Pokud chce občan či podnikatel vyřešit svůj případ co nejdříve, je určitě dobré ho zadat přímo do naší databáze prostřednictvím online formuláře a poskytnout nám všechny podstatné informace a podpůrné dokumenty.

Můžete blíže popsat institut tzv. Přidružených organizací SOLVIT (POS). Které organizace se jimi mohou stát a jaké mají následně výhody?
Přidruženou organizací SOLVIT může být jak veřejnoprávní orgán, tak i soukromoprávní orgán, který zabezpečuje určité veřejnoprávní povinnosti. Mohou to být například jednotná kontaktní místa, úřady ombudsmanů, obchodní komory, podnikatelské svazy nebo i spotřebitelské organizace. Pro získání statusu je třeba, aby subjekt jednal v zájmu občanů nebo podnikatelů a aby se jednalo o nevýdělečnou organizaci.

Výhodou je zejména to, že mají přímý přístup do databáze případů a taktéž mohou případy sami zadávat a lépe ho tak připravit i s podpůrnými dokumenty. Po zadání taktéž mohou sledovat vývoj případu a lépe komunikovat s pracovníky SOLVIT center. V České republice zatím žádný orgán status Přidružené organizace SOLVIT nemá, byť je MPO této spolupráci otevřeno.

Nabízíte ještě nějaké další služby pro podnikatele pohybující se na vnitřním trhu EU?
Podnikatelé dovážející či vyvážející zboží v rámci vnitřního trhu EU se mohou obrátit na kontaktní místo pro výrobky (ProCoP), které poskytuje informace nezbytné pro uvádění výrobků na trh. ProCoP primárně poskytuje informace o technických pravidlech pro určitý druh výrobku a případném požadavku na předchozí schválení. Hlavní okruhy dotazů se pak týkají dovozu či vývozu technických zařízení, hnojiv, kosmetiky, potravin a potravinových přípravků, kosmetiky a výrobků určeným dětem. Informace jsou poskytovány do patnácti pracovních dnů od přijetí žádosti. Dotazy na ProCoP lze posílat elektronicky na adresu procop@mpo.cz, případně telefonicky na lince 224 221 701.

Bezplatnou pomoc nabízejí i takzvaná Jednotná kontaktní místa…
Jednotná kontaktní místa (JKM) jsou zacílena na pomoc podnikatelům v oblasti poskytování služeb. JKM jsou součástí celoevropské sítě, díky čemuž mohou pomoci i v případě podnikání v jiném členském státě EU. Úlohou jednotného kontaktního místa je především usnadnění vstupu do podnikání v rámci vnitřního trhu a k tomu slouží dvě hlavní funkce. Poskytování informací, které klient potřebuje k tomu, aby mohl podnikat a zprostředkování kontaktu s příslušným úřadem, který se povolováním konkrétních činností zabývá.

JKM můžete navštívit osobně na 15 obecných živnostenských úřadech v krajských městech, či se dotázat online prostřednictvím formuláře.


Jakub Procházka

• Oblasti podnikání: Služby

Doporučujeme