Somálsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

6. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Addis Abebě (Etiopie)

V říjnu a listopadu 2016 se uskutečnily první parlamentní volby od roku 1984 a dne 27. 12.016 byl ustaven 10. somálský parlament skládející se ze Senátu (54 křesel) a Sněmovny lidu (275 křesel).

Prezidentské volby proběhly 8. 2. 2017, zúčastnilo se jich 21 kandidátů.  9. prezidentem byl zvolen bývalý předseda vlády Mohamed Abdullahi Ahmed Farmaajo. Plány na přímou volbu nemohly být realizovány z důvodu bezpečnostní nestability/v podstatě pokračující občanské války. Volbu provedlo 328 členů dvoukomorového somálského parlamentu. Souběžně probíhal proces federalizace Somálska a jeho stabilizace – tedy posilování jeho institucí a bezpečnostní architektury.

Na konci roku 2018 se Somálsko nacházelo v relativně lepší společensko-politické a bezpečnostní situaci než o rok dříve. I přes řadu politických šarvátek na státní a federální úrovni, kontroverzní volby v South West State a těžkosti v přejímání zodpovědnosti za vlastní bezpečnost existuje prostor pro mírný optimismus.

Federální vláda v Mogadišu se stala jedním z partnerů regionálního dialogu a ekonomické spolupráce. Somálsko se spoléhalo a bude spoléhat na politickou podporu etiopského premiéra Abiyho a eritrejského prezidenta Afwerkiho, zatímco masivní finanční pomoc ochotně přijímá ze zemí Zálivu. Se smířením mezi Etiopii a Eritreou skončil i proxy konflikt mezi těmito zeměmi v Somálsku.

V prosinci 2018 proběhly regionální prezidentské volby v South West State. Vyhrál v nich kandidát nakloněný federální vládě, bývalý ministr energetiky, Abdiazid Hassan Mohamed „Lafta Gareen“. Křeslo získal již v prvním kole volby s pohodlnými 101 ze 147 hlasy. Samotný volební den probíhal k překvapení všech poměrně poklidně, kvůli bezpečnosti bylo nasazeno masivní množství vojáků AMISOM i národní armády. Poklidný průběh volebního dne tak ostře kontrastoval s kontroverzní a místy násilnou volební kampaní. Krátce před volbami došlo k zatčení bývalého velitele hnutí al-Šabáb Mukhtara Robowa a vláda mu zakázala kandidovat. Tato situace vedla k řadě krvavých demonstrací s obětmi na životech.

Na začátku roku 2019 proběhlo druhé kolo regionálních volem ve státu Puntland. Said Abdullahi Deni, bývalý federální ministr plánování, získal 35 z 66 hlasů puntlandských zákonodárců. Jeho prioritou je ve spolupráci se Spojenými státy boj proti al-Šabábu, korupci a nezaměstnanosti. Na regionální volby se připravuje i stát Jubaland. Očekává se, že volby v květnu 2019 zažehnou mnoho plamenů mezi federální a regionální vládou. Otevřené nepřátelství mezi stávajícím jubalandským prezidentem Madobem a federálním prezidentem Farmajem může vyprovokovat střety na klanové úrovni.

I přes dílčí zlepšení somálská federální armáda stále není připravena převzít zodpovědnost za bezpečnost v zemi. Federální vláda se bude muset zaměřit na reformu bezpečnostního sektoru a zahájit přípravy na všeobecné volby v roce 2020. Rozmíšky znepřátelených klanů se dlouhodobě zrcadlí v rozhádaném a nepříliš funkčním parlamentu, který se v roce 2018 zaměřoval spíše na politické vydírání vlády než na substantivní legislativní otázky.

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

Somálská demokratická republika
Jamhuuriyadda Dimuqraadiga Soomaaliya (somálsky)
Al–Džumhúríja ad–Dímúkratíja as–Somálíja (arabsky)

Složení vlády:

Předseda vlády - Hassan Ali Khayre

Místopředseda vlády - Mahdi Ahmed Khadar

Ministr zahraničních věcí - Ahmed Ise Awad

 

Ministr vnitra a federálních záležitostí - Abdi Mohamed Sabriye

Ministr financí - Abdirahman Duale Beyle

Ministr obrany - Hasan Ali Mohamed

 

Ministr školství - Abdirahman Dahir Osman

Ministr záležitostí ústavy - Abdirahman Hoosh Jibril

Ministryně humanitárního a krizového řízení - Hamza Said Hamza

Ministr plánování a hospodářské podpory - Jamal Mohamed Hassan

Ministryně přístavů a námořní dopravy - Maryan Aweys

Ministr letecké dopravy a letectví - Mohamed Abdullahi Salad

Ministr pošt a telekomunikací - Abdi Anshur Hassan

Ministr hospodářského zvířectva a pastvin - Sheikh Nur Mohamed Hassan

Ministryně obchodu a průmyslu – Mohamed Abdi Hayr

Ministr veřejných prací a obnovy - Abbas Abdullahi Sheikh Siraji

Ministr náboženských záležitostí - Iimaam Abdullahi Ali

Ministryně pro ženy a lidská práva - Deeqa Yasin Hajji Yusuf

Ministr národní bezpečnosti - Mohamed Abukar Islow Dualle

Ministr zemědělství - Said Hussein Iid

Ministr zdravotnictví a sociální péče - Fowsiya Abiikar Nur

Ministr rybolovu a mořských zdrojů - Abdirahman Mohamed Abdi Hashi

Ministryně mládeže a sportu - Khadijo Mohamed Diriye

Ministr informatiky - Dahir Ali Mohamed

Ministryně spravedlnosti - Hassan Hussein Hajji

Ministr práce - Salah Ahmed Jama

Ministr energetiky a vody - Abdulaziz Abdullahi Mohamed

 

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 11,26 mil. - odhad dle CIA k červenci 2018); jiný dostupný údaj poskytuje World population review: 15,57 mil. k únoru 2019
  • Průměrný roční přírůstek: 2,08 % (odhad CIA za rok 2018)
  • Demografické složení: 50,2 % ženy, 49,8 % muži
  • Národnostní složení: Somálci 85 % (Daarood, Hawiye, Dir, Isaaq, Murile, Garre, Shiikhaal, Madhibaan, Yibro iyo Ciise Jabuuti); Bantu a další (včetně 30 000 Arabů) 15 %
  • Náboženské složení: islám (99,8 %), křesťanství (0,1 %)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

Dostupné údaje Světové banky, EIU, CIA k 5. 6. 2019 jsou za rok 2017

 

Nominální HDP/obyv. (USD, běžný kurz, dle SB):

2013

2014

2015

2016

2017

521

537

549

576

454

Vývoj objemu HDP (mil. USD, běžný kurz, dle SB):

2013

2014

2015

2016

2017

5 350

5 650

5 930

6 200

6 500


Míra inflace:
2017:  1, 5 %
Míra nezaměstnanosti: 2017

SB odhaduje pro rok 2017 60 %

Rozsah chudoby, 2017: % populace žijící za méně než 1,9 USD/den

51, 5 %

 

Očekávaný vývoj v teritoriu:

V Somálsku došlo po vypuknutí občanského konfliktu v r. 1991 ke zhroucení veškerých státních institucí. Až v r. 2009 tehdejší přechodná vláda obnovila např. činnost Centrální banky Somálska, která aktuálně slouží jako fiskální a finanční prostředník pro Federální vládu Somálska, zřízenou v r. 2012.

Vláda somálského regionu Somaliland se snaží a bude snažit o mezinárodní uznání coby nezávislý stát, ale dle mezinárodních analytiků není předpoklad, že by k tomu mohlo v dohledné době dojít.

Somálská ekonomika je ve své podstatě ekonomikou stínovou, která je založena na chovu dobytka, peněžních poukazech a telekomunikacích. Nomádi a pastýři tvoří hlavní skupinu obyvatelstva země. Rozvoji somálského hospodářství brání neúnosná bezpečnostní situace, nedostatečná infrastruktura i omezené finanční zdroje. Závislost na jediné komoditě exportu zvyšuje zranitelnost země vůči vnějším podmínkám. Možnosti federální vlády získat prostředky na realizaci rozvojových programů za účelem hospodářské obnovy země jsou omezené na příjmy z přístavu, letiště a hotelů v Mogadishu, příjmy od telekomunikačních a elektrotechnických společností a příjmy z peněžních převodů.

Veškerá ekonomická data jsou založena na odhadech. V přepočtu na obyvatele je Somálsko celosvětově pátou nejchudší zemí (po Malawi, Burundi, Středoafrické republice a Nigeru). V případě Somálska je ovšem příjem na obyvatele o cca 20 - 40 % vyšší, než HDP na obyvatele, kdy rozdíl tvoří poukazy somálské diaspory ze zahraničí. Tyto poukazy, jejichž výše se odhaduje na 1,2 - 2 mld. USD, jsou pro somálskou ekonomiku naprosto zásadní: jejich prostřednictvím je financována jak přímá spotřeba, včetně výdajů na vzdělání a zdravotnictví, tak investice, směřující aktuálně zejména do výstavby obydlí. Dalším důležitým zdrojem je rozvojová a humanitární pomoc donorů, která v r. 2015 představovala cca 1,25 mld. USD.

V budoucnu by mohl vzrůst i význam pěstování obilnin a rybolov. Je rovněž pravděpodobné, že země disponuje dosud neobjevenými ložisky ropa a plynu.

 

Dle EIU (červen 2019) bude pomalu pkračovat ekonomické zotavování země, a to zejména formou expanze telekomunikací, stavebnictví a sektoru služeb. Tento růst by měl v roce 2020 dosáhnout úrovně cca 3, 5 %. EIU předpokládá, že zejména díky investicím a peněžním dotacím Somálských podnikatelů žijících v zahraničí se ekonomické aktivity po desetiletích stagnace pozvolna přesunou i do dalších hospodářských sektorů. Ekonomické zotavování země bude nicméně zdržováno špatnou bezpečnostní situací v zemi, nesourodým legislativním rámcem, potížemi firem při získávání úvěrů a ubohým stavem státní infrastruktury.

 

Monetární politika Centrální somálské banky se bude soustředit na znovuzískání monetární kontroly, protože většina transakcí je realizována v USD.

Očekává se zvýšení efektivity fiskální politiky - vláda zavádí základní struktury ní vežřejných financí. Pro rok 2019 předpoklad získání státních příjmů ve výši ca 340 milionů USD.

 

Zahraniční obchod země zaznamenal v posledních letech významný růst. Hlavní položky dovozu představují cukr, rýže, pšeničná mouka, jedlý palmový olej a gumová obuv. Ve vývozu  převažují "nespecifikované", ovce a kozy, hovězí dobytek, oleje, pryskyřice.. Hlavními partnery ve vývozu jsou SAE, Jemen, Saudská Arábie a Oman; zdrojem dovozů 2016 jsou Indie, SAE, Omán, Čína, Turecko.

 

Silný ekonomický potenciál Somalilandu bude nadále (2018/20189) nevyužit v důsledku neshody ve věci suverenity tohoto regionu. Hlavním střednědobým hospodářským růstovým katalyzátorem by zde měl být rozvoj přístavu Berbera dubajskou splečností DP World a také plán SAE na vástavbu vojenské základny v přístavu. Nicméně v s ohledem na nesouhlas centrální vlády v Mogadišu a finanční problematičnost investování v "nesuverénní zemí" se při realizaci těchto investic předpokládají problémy a průtahy. Ve srovnání se zbytkem Somálska i oblasti Afrického rohu je však hospodářství Somalilandu lépe diversifikováno a má slibně se rozvíjející sektor služeb. Somaliland zápasí s periodicky se objevujícím nedostatkem paliv - který také odráží problematičnost oficiálního statutu.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Příjmy a výdaje: ze státních rozpočtů Somálska (mil. USD, dle SB):

 

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy

145,3

199,0

 

246,3

260,5

297,1

domácí příjmy 84,3

113,9

139,2 180,7 172,5

příjmy z daní

73,8

85,7

107,8 154,9 127,9

nedaňové příjmy

10,5

28,1

31,5 25,8 44,7

dary donorů

61,0

85,2

107,1 79,9 124,6

Výdaje

 

151,1

199,0

246,3

262,7

297,1

Opakované výdaje

150,9

184,5

223,2

253,5

 

mzdy zaměstnanců

77,2

79,1

94,9

123,1

145

nákup zboží a služeb

57,6

75,8

77,7

67,9

76,4

granty

10,1

15,2

16,1

19,9

32,9

nepředvídané výdaje

3,8

2,7

2,4

2,1

4,4

nedoplatky

2,2

11,7

32,0

40,5

 

Kapitálové výdaje

0,2

14,5

23,1

9,2

26,0

Bilance

 

- 5,8

0.0

0.0

-2,1

0,0

 

14. 10. 2018 podepsalo Somálsko a EU dohodu o podpoře somálského rozpočtu ve výši 100 milonů EUR v průběhu 2, 5 let

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Obchodní bilance a zahraniční dluh: miliony USD, poslední dostupné údaje k červnu 2019 jsou za rok 2017

  2012 2013 2014 2015 2016 207
vývozy zbož FOB 464,8 641,9 607,8 684 649,7 450,4
dovozy zboží FOB 1621,6 1827,3 2 030,6 2 149,4 2 391,2 2849,0
celkový zahraniční dluh 3 054,7 3 055,5 2 953,2 2 891,7 2 649,2 2958,0
  • Devizové rezervy: 30,45 milionů USD (poslední dostupný údaj je od CIA z roku 2014, v současnosti nejsou ve statistikách uváděny)
  • Veřejný dluh vůči HDP: n/a
  • Zahraniční zadluženost v %HDP (dle SB)
2013 2014 2015 2016 2017
2062,02 56,83 52,98 46,26

40,3

  • Celková zahraniční zadluženost  v mil USD (dle EIU)
2013 2014 2015 2016 2017
3 070 2 961 2 894 2 865

2 958

 

Při jednáních na okraji 32. Sunmmitu AU v Addis Abebě dne 16. 2. 2019 požádal somálský ministr financí mezinárodní komunitu o prominutí zahraničního dluhu, který měl k uvedenému datu činit 4, 7 mld USD.

  • Dluhová služba:

V roce 1986 činila 65,7 %

Od roku 2014 do současnosti: 0 %

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální banka, The Somali Central bank:

Po svém kolapsu na počátku občanské války r. 1991se  pokouší o obnovení svých aktivit. Aktuálně funguje jako fiskální a finanční činitel vlády a s pomocí Světové banky zavádí nutná technická řešení. Současnou prioritou SCB je udržet monetární kontrolu, jelikož většina hotovostních transakcí je prováděna v USD (= aktuálně de facto somálská měna), nebo v padělcích Somálského šilinku. Byla vypracována road map pro měnovou reformu, která zahrnuje frontální útok na padělky šilinků a a tisk nových bankovek. Již byla vydány nové bankovky v hodnotě 1000 šilinků, ale obchodníci v některých regionech je odmítají akceptovat.

V hlavním městě funguje několik soukromých bank, jejich působnost však nepřesahuje jeho rámec. V celém Somálsku úspěšně působí bankovní servis a systém zasílání peněz zvaný Dahabshiil.

 

Další "centrální banky" jsou v Somalilandu a Puntlandu. Nutnost definovat jejich územní zodpovědnosti a vztah vůči SCB začíná být velmi urgentní.

 

 

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Daň z obratu: 10 %

Daň z příjmu právnických osob (corporate tax): 35 %

 

Daňový systém je na "Doing Business" hodnocen 190. místem ze 190 (pro srovnání ČR je na 53. místě).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: