Soutěžní pravidla platí pro všechny



Pravidla ochrany hospodářské soutěže jsou v České republice platná již více než čtvrt století. V médiích se dosti často objevují informace o tom, komu byla za jejich porušení uložena sankce ‒ v tuzemsku nejčastěji v řádech desítek milionů korun, v rámci Evropské unie pak ve stovkách milionů a v extrémních případech i v miliardách eur. 

Zdálo by se tedy, že existenci zákona o ochraně hospodářské soutěže, případně i unijní legislativy, z níž česká úprava čerpá, si musí uvědomovat téměř každý podnikatel. Opak je však pravdou.

Nízké povědomí

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jenž je dohledem na dodržování soutěžních pravidel pověřen, se ve své praxi opakovaně setkává s podnikateli, kteří s údivem zjišťují, že existuje soutěžní regulace a že se týká také jejich firmy. 

„Při nedávném vyšetřování kartelové dohody nám zástupce společnosti s hrdostí sdělil, že dohody se přece mají plnit. Vůbec si neuvědomoval, že uzavřel a plní dohodu, která je zákonem zakázaná a za kterou mu může být uložena vysoká pokuta,“ líčí bezmála kuriózní, avšak reálnou situaci předseda ÚOHS Petr Rafaj.

Nízké povědomí o pravidlech hospodářské soutěže se však rozhodně netýká celé soukromé sféry. Velcí soutěžitelé si jich jsou naopak velice dobře vědomi a vynakládají značné prostředky na soutěžní compliance programy. 

„Nejde přitom pouze o to, že si nechávají zpracovávat vnitřní pravidla pro své manažery a zaměstnance, aby se nevědomky při běžných obchodních jednáních nedostali do konfliktu se soutěžním právem. Najímají si také elitní právníky, kteří zaměstnance velice podrobně školí v tom, jak se mají chovat v případě, kdy k nim náš úřad přijede na inspekci,“ říká k připravenosti velkých korporací na návštěvu z ÚOHS jeho předseda Petr Rafaj.

O to horší je to s povědomím o pravidlech hospodářské soutěže u malých a středních podniků, které nemohou investovat prostředky do nákladného právního poradenství nebo si prostě myslí, že se jich soutěžní právo netýká. Právě od jednoho menšího podnikatele pak pochází ona výše citovaná věta o dohodách, které je nutno plnit.

Lepší informovanost

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si tuto neuspokojivou situaci uvědomuje, a proto hodlá v nejbližší době spustit projekt, jehož cílem bude zvýšit informovanost malých a středních podniků o pravidlech hospodářské soutěže. 

„Oslovili jsme v této záležitosti Asociaci malých a středních podniků i Hospodářskou komoru České republiky a rádi bychom společně s nimi uskutečnili sérii přednášek či workshopů pro MSP,“ vysvětluje Petr Rafaj záměr soutěžního úřadu. Kromě přednášek chystá ÚOHS i speciální webové stránky, na nichž bude postupně zveřejňovat texty, které zájemcům ve srozumitelné formě přiblíží pravidla hospodářské soutěže.

„Máme v úmyslu nejen vysvětlit, co je a jak funguje hospodářská soutěž i co přináší ekonomice, ale především se soustředit na to, co musejí podnikatelé dodržovat, aby se nedostali do konfliktu se zákonem. Objasníme jim, na čem se nesmějí domlouvat se svými konkurenty, jaké druhy dohod s nimi nesmějí uzavírat. A samozřejmě jim také ukážeme, co jim hrozí, pokud soutěžní pravidla nebudou dodržovat,“ dodává předseda ÚOHS.

V mezích zákona 

Pravidla hospodářské soutěže platí pro všechny, od nadnárodního energetického gigantu až po pekaře prodávajícího rohlíky ve vaší ulici. Problémem je, že pekař si to nejspíše v současné době neuvědomuje. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže má nyní ambici toto změnit. 

„Nedělám si iluze, že by po dokončení našeho projektu byl každý zelinář odborníkem na hospodářskou soutěž. Nicméně doufám, že prostřednictvím naší aktivity a snahy zainteresovaných profesních sdružení si bude alespoň uvědomovat, že něco jako hospodářská soutěž existuje. A že bude také vědět, kde hledat další informace, pokud si nebude jistý, zda se pohybuje v mezích zákona,“ přibližuje Petr Rafaj vizi antimonopolního úřadu.

Převzato z časopisu Profit.