Španělsko

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoMadrid
Počet obyvatel47,6 mil. (2022)
Jazykšpanělština, katalánština, baskičtina, galícijština
Náboženstvíkatolické
Státní zřízeníparlamentní konstituční monarchie
Hlava státukrál Filip VI.
Hlava vládyPedro Sánchez Pérez-Castejón
Název měnyeuro (EUR)
Cestování
Časový posunnení oproti SEČ
Kontakty ZÚ
VelvyslanecJUDr. Ivan Jančárek
Ekonomický úsekMgr. Daniela Čapková
Konzulární úsekMgr. Petra Nováčková
CzechTradeIng. Marek Zmrzlík
CzechinvestIng. Marek Zmrzlík
Ekonomika 2022
Nominální HDP (mld. USD) 1 400,50
Hospodářský růst (%) 5,48
Inflace (%) 8,32
Nezaměstnanost (%) 12,92

Španělsko je evropským státem ležícím na Pyrenejském poloostrově, sousedí s Francií, Andorrou, Portugalskem a teritoriem Gibraltaru.

Španělská autonomní města Ceuta a Melilla mají pozemní hranici s Marokem. Součástí Španělského království jsou také Kanárské a Baleárské ostrovy.

Španělsko je konstituční monarchií, hlavou státu je král Filip VI. Parlament se skládá ze dvou komor, v obou z nich má největší zastoupení Španělská dělnická socialistická strana PSOE. Ta vládne v koalici s levicovou Unidas Podemos, předsedou vlády je od roku 2018 Pedro Sánchez. Dne 23. července 2023 se uskuteční předčasné parlamentní volby.

Pro Španělsko je typická silná decentralizace – vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů, které vykonávají svou pravomoc v jednotlivých autonomních oblastech.

Ve španělské ekonomice má významný podíl cestovní ruch a sektor služeb, proto pandemie covidu-19 znamenala velkou ránu pro ekonomiku země, která zaznamenala propad roce 2020 o 11 % HDP. V roce 2022 došlo k obnově hospodářského růstu o 5,5 % HDP a v roce 2023 se očekává nárůst o 1,4 % HDP.

Španělsko se v nadcházejících letech chce zaměřit především na rozvoj průmyslu, obory s vysokou přidanou hodnotou, digitalizaci a zelenou energetiku. Trh EU představuje pro Španělsko klíčového partnera.

Česko-španělské obchodní vztahy se v posledních letech těší vzájemnému rozvoji, mezi klíčové oblasti obchodní výměny patří automobilový, strojírenský a potravinářský průmysl. Obchodní výměna v roce 2022 dosáhla rekordního objemu.

Mezi perspektivní obory podnikání patří především ICT, energetický průmysl, zdravotnický a farmaceutický průmysl a věda, výzkum a inovace.

Pro obchodní vztahy je zásadní osobní přístup ke klientům, prezenční jednání a ideálně znalost španělštiny.

Mapa globálních oborových příležitostí – Španělsko (MZV) (127.24 KB)Souhrnná teritoriální informace (STI) Španělsko (400.56 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Španělské království – Reino de España

Španělsko je parlamentní konstituční monarchií. Pro zemi je typická silná decentralizace – vedle národního parlamentu existuje 19 autonomních parlamentů se širokými pravomocemi, jejichž rozsah není jednotný.

Autonomní oblasti mají vlastní vládu. Parlament (Cortes Generales) je dvoukomorový.

Kongres poslanců (=dolní komora) je základním zákonodárným orgánem. Má 350 členů, předsedkyní je Meritxell Batet (PSOE).

Senát (=horní komora) ve vztahu ke Kongresu poslanců plní roli komory druhého čtení a má 265 členů, předsedou je Ander Gil García (PSOE).

23. července 2023 se uskuteční parlamentní volby.

V parlamentních volbách se volí 350 poslanců a 208 senátorů (z celkových 265), přičemž klíčový je úspěch v Poslanecké sněmovně.

Křesla v Poslanecké sněmovně jsou rozložena následovně: PSOE (Socialistická dělnická strana) 120, PP (Lidová strana) 88, VOX (krajní pravice) 52, Unidas Podemos (krajně levicová strana) 35, ERC (levicoví katalánští nacionalisté) 13, Ciudadanos (středopravicová strana) 10, Junts per Catalunya (pravicoví katalánští nacionalisté) 8, PNV (středopravicoví baskitští nacionalisté) 7, EH Bildu (levicoví baskitští nacionalisté) 5, Más País 3. V Poslanecké sněmovně dále fungují Candidatura de Unidad Popular (CUP) se 2 poslaneckými křesly, Coalición Canaria (2 poslanci), Navarra Suma (2), Bloque Nacionalista Galego (BNG – 1), Partido Regionalista de Cantabria (PRC – 1) a Teruel Existe (1).

Poslední volby přinesly další fragmentaci španělské politické scény, když se do Parlamentu dostaly hned 3 nové politické strany (Más País, CUP a Teruel Existe).

Současnou koaliční vládu tvoří Socialistická strana PSOE spolu s levicovou stranou Unidas Podemos, které se společně snaží o naplnění volebních slibů zejména v sociální oblasti. Pravicová opozice tvořená Lidovou stranou (PP) a VOX neopomíjí vládní politiku denně zpochybňovat a podrobují ji neustálé kritice.

Španělská politická scéna se stále více fragmentuje, přicházejí nové politické formace a posilují extremisté na obou stranách politického spektra.

Složení vlády:

  • Pedro Sánchez Pérez-Castejón – předseda vlády
  • Nadia Calviňo – 1. místopředsedkyně, ministryně hospodářství a digitální transformaci
  • Yolanda Díaz – 2. místopředsedkyně, ministryně práce a sociálních věcí
  • Teresa Ribera – 3. místopředsedkyně, ministryně pro ekologickou transformaci
  • María Jesús Montero – ministryně financí a mluvčí vlády
  • José Manuel Albares Bueno – ministr zahraničních věcí, EU a spolupráce
  • Fernando Grande-Marlaska – ministr vnitra
  • Margarita Robles – ministryně obrany
  • Pilar Llop Cuenca – ministryně spravedlnosti
  • Isabel Rodríguez García – ministryně pro územní politiku a veřejnou správu
  • Pilar Alergía Continente – ministryně školství
  • Joan Subirats – ministr pro záležitosti univerzit
  • José Manuel Miňones– ministr zdravotnictví
  • Diana Morant Ripoll – ministryně vědy a inovací
  • Ione Belarra Urteaga – ministryně pro sociální práva a Agendu 2030
  • Héctor Gómez Hernández– ministr průmyslu, obchodu a cestovního ruchu
  • Alberto Garzón – ministr spotřeby
  • José Luis Escrivá – ministr sociálního zabezpečení, inkluze a migrace
  • Raquel Sánchez Jiménez – ministryně dopravy,mobility a agendy měst
  • Irene Montero – ministryně pro rovnost
  • Miquel Iceta i LLorens – ministr kultury a sportu
  • Luis Planas – ministr zemědělství, rybolovu a potravinářství
  • Félix Bolaňos García – ministr pro vztahy s parlamentem a demokratickou paměť



1.2. Zahraniční politika země

V průběhu funkčního období koalice PSOE (Socialistická dělnická strana Španělska) a UP v letech 2019 – 2023 zastávali klíčové rezorty zahraničí, hospodářství, obrany a vnitra bez výjimky socialističtí ministři.

Španělsko je silně prounijně orientované, na ekonomické, energetické, bezpečnostní či zdravotní výzvy (Covid-19) prosazuje společnou odpověď EU.

K ruské agresi zaujalo nekompromisní postoj a podílí se na vojenské, humanitární i materiální pomoci Ukrajině.

Dlouhodobě usiluje o otevřenou strategickou autonomii EU, postavenou na větší jednotě, soběstačnosti a akceschopnosti Evropy prostřednictvím diverzifikace dodavatelů, prohloubením vztahů s třetími zeměmi a posílením evropského průmyslu.

Zahraničně politické směřování je i v geografickém smyslu kontinuální, s akcentem na regiony Latinské Ameriky (vč. dohod o volném obchodu, Mercosur aj.), Středomoří (Unie pro Středomoří, Jižní sousedství) a Sahel (EUTM, podpora ECOWAS).

Transatlantická dimenze a vztahy s USA byly posíleny v souvislosti s madridským summitem NATO v r. 2022.

V roce 2022 provedlo pro-marocký obrat u Západní Sahary, což sice vedlo ke zlepšení relace s Marokem, zmenšení migračního tlaku a poklesu incidentů u enkláv Ceuta a Melilla, ale zároveň i ke zhoršení zj. obchodních vztahů s Alžírskem.

Na bilaterální rovině klade Španělsko důraz na ekonomickou, kulturní, rozvojovou a humanitární diplomacii (podnikatelská fóra, široká síť Institutů Cervantes, nový zákon o rozvojové spolupráci s posílením humanitárního rozpočtu aj.).

Je silným zastáncem multilateralismu a principů mezinárodního práva, vč. spolupráce s mezinárodními a regionálními organizacemi a podporuje klimatickou agendu. Trvá důraz na tzv. feministickou zahraniční politiku a lidská práva.

1.3. Obyvatelstvo

Počet obyvatel: 47,615 mil. (2022)

Hustota na km2: 93 obyvatel/km2

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 23,3 mil.

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: – 0,06 %

Průměrný věk: muži 42,5 let; ženy 45 let

Naděje dožití: muži 79,5; ženy 85 (2022)

Věková struktura:

  • 0-14 let: 6,6 mil. (14 %)
  • 15-64 let: 31,2 mil. (66 %) nad 64 let:
  • 9,5 mil. (20 %)

Národnostní složení:

  • 73 % Španělé
  • 16 % Katalánci
  • 6 % Galicijci
  • 5 % Baskové

Nejčastěji zastoupená státní občanství cizinců:

  • Maroko (14,3 %),
  • Rumunsko (12,3 %),
  • Velká Británie (5,8 %), I
  • Itálie (5,2 %),
  • Čína (3,7 %),
  • Kolumbie (5,6%),
  • Venezuela (3,9 %),
  • Německo (2,6 %)

Náboženské složení:

  • 68,8 % katolíci
  • 25,5 % ateisté
  • 2,4 % jiná náboženství
  • 11,3 % agnostici

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

Španělsko je zemí se šestnáctou největší ekonomikou na světě a čtvrtou v rámci Evropské unie. V zemi žije 47,6milionu obyvatel a HDP (PPP) na obyvatele dosahuje zhruba 46 tisíc USD. Jde o zemi hospodářsky velmi rozvinutou, téměř 99 % obchodních společností tvoří malé a střední podniky.

Největší podíl na HDP má sektor služeb (75 %), průmysl (16 %), stavebnictví (6 %) a zemědělství a rybolov (3 %). Španělsko má výborné obchodní vztahy se zeměmi Latinské Ameriky a Severní Afriky.

Ekonomika země měla do roku 2020 konsolidovaný růst HDP, a to okolo 2 %. Pandemie covidu-19 však zemi zasáhla plnou silou a ekonomiku postihla nejhorší recese v Evropě, propad HDP byl 11 % a očekává se, že bude jednou z posledních ekonomik v západní Evropě, která se nejdříve během roku 2023 vrátí ke své předpandemické velikosti. Reálný HDP vzrostl v roce 2022 o 5,5 %, a to především díky výraznému oživení soukromé spotřeby. Španělsko je druhou nejnavštěvovanější zemí na světě (2019 – 82 milionů turistů), nicméně 13% podíl cestovního ruchu na HDP je důvodem zranitelnosti španělského hospodářství v krizových momentech, jako bylo např. období pandemie.

Vláda usiluje o navýšení podílu průmyslu, cílí na digitalizaci ekonomiky, naplnění klimatických cílů, a to zejména v oblasti energetické transformace. Dlouhodobým problémem země je vysoká nezaměstnanost, která se však postupně snižuje a nyní se pohybuje okolo 13 % (2023), přičemž nezaměstnanost generace mladší 25 let dosahuje až 30 %. Inflace bude v letošním roce okolo 4 %.


Ukazatel 20202021202220232024
Růst HDP (%) -11,335,55,51,7
HDP/obyv. (USD/PPP) 37 985,6640 591,2645 655,9648 160,0050 050,00
Inflace (%) -0,343,008,324,302,50
Nezaměstnanost (%) 15,5014,7812,9213,1012,70
Export zboží (mld. USD) 298,71374,17437,70436,20453,60
Import zboží (mld. USD) 313,95404,69511,60509,50535,80
Průmyslová produkce (% změna) -9,617,262,880,202,20
Populace (mil.) 47,3647,4947,5647,5247,47
Konkurenceschopnost 36/6339/6436/63N/AN/A
Exportní riziko OECD N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2022
Saldo státního rozpočtu (% HDP) -4,60
Veřejný dluh (% HDP) 113,90
Bilance běžného účtu (mld. USD) 7,00
Daně 2023
PO 20 – 30 %
FO 19 – 47 %
DPH 4 – 21 %

Současná ekonomická situace ES je relativně pozitivní, byť existují určitá rizika. Ekonomika zatím vzdoruje recesi a ukazuje se odolnější, než se původně očekávalo. Španělsko po růstu HDP o 5,5 % v roce 2022 očekává růst 1,4 % HDP v roce 2023. rostlo i v prvních trimestru 2023 o 0,5 %. Při poklesu spotřeby a investic byl zdrojem růstu externí sektor. Pozitivní je pokles cen energií a pokles inflace obecně, který opravňuje předpoklad návratu inflace k dvouprocentnímu cíli v roce 2025. Pro nacházející období se očekává pokles inflace a růst reálných příjmů s odpovídajícím pozitivním vlivem na vývoj HDP. Přispívá i stoupající zaměstnanost, kterou ovšem ovlivňuje i snížení reálných mezd.


V závěru roku 2022 byl schválen státní rozpočet na rok 2023. Ten se vyznačuje především nárůstem výdajů do sociální oblasti. Schodek státního rozpočtu dosahuje úrovně -4,6 % HDP.

Vláda zavedla nové daňové povinnosti, nové daně pro vysoko příjmové skupiny, energetické podniky, banky a hovoří se i o dalších nových daňových změnách.

Za jedno z hlavních nebezpečí pro ES ekonomiku lze považovat vysokou úroveň veřejného dluhu a vysoký strukturální deficit. Vláda sice malými krůčky až do roku 2019 snižovala zadlužení o několik procentních bodů nicméně pandemie covidu-19, válka na Ukrajině a s tím spojené vysoké ceny energie vše změnilo a očekává se, že v roce 2023 dluh dosáhne úrovně 113,9 % HDP.

Španělsko je jednou z nejvíce zadlužených zemí ve vztahu k HDP. Dle Bruselu Španělsko nebude schopné dluh v blízké době snížit.


Na rozdíl od minulé globální finanční krize (2008), která zastihla zemi ve velké strukturální nerovnováze a dopadla zde proto zvláště těžce, patří nyní Španělsko k těm méně zasaženým. Důvodem je slabší dopad války na Ukrajině a související energetické krize a inflace, svou roli ale hraje i lepší strukturální stav ekonomiky.

2.3. Bankovní systém

Španělsko je od počátku silným příznivcem evropské bankovní unie a jejích pilířů. Považuje za prioritu, aby se sjednocením trhu snížily ceny, byla zajištěna stabilita a ochrana vnitřního trhu – plánuje proto strukturální reformy sektoru.

Hlavní španělské banky jsou Santander, BBVA, Bankia, Banco Sabadell a CaixaBank. Bankovní domy se tradičně soustředí mj. na své zájmy na zahraničních trzích v Latinské Americe.

Krize španělské ekonomiky (2008–2014) byla v mnohém navázána na krizi bankovního sektoru. Problémem byl konkrétně velký podíl tzv. toxických aktiv, resp. úvěrové angažovanosti bank ve stavebním sektoru a na trhu nemovitostí. Banky pociťovaly následky v době stavebního boomu, především tzv. cajas (spořitelních ústavů), nejčastěji regionální, spořitelny (záložny). K ozdravení pomohlo opatření centrální banky (Banco de Espaňa) o povinném zvýšení kapitálové přiměřenosti bank na 9 %, v případě cajas na 10 %, což vyžadovalo cca 50 mld. EUR. Banky po krizi opětovně vykazovaly zisk, zajistily potřebnou stabilitu a zlepšil se jejich rating.

V roce 2020 krize zasáhla i bankovní sektor. 1 ze 4 eur, které finanční instituce půjčily společnostem bylo v odvětvích velmi zasažených pandemií. Nyní se bankovnictví nachází na křižovatce, jsou v sázce prestiž a pověst při poskytování půjček společnostem na udržení průmyslové struktury země a udržení ziskovosti. Kromě posílení služeb internetbankingu probíhalo v 2021-2022 také snižování nákladů na provoz a redukce počtu fyzických poboček bank, digitalizace procesů apod.

V současné krizi počítá Španělsko s vysokou mírou finanční podpory z fondů na obnovu Next Generation EU, které mají přispět k větší digitalizaci a modernizaci.

Akreditivy se řídí stejnými mezinárodními pravidly jako v ČR.

2.4. Daňový systém

Stále aktualizované informace ke konkrétní problematice naleznete na stránkách Finančního úřadu Španělska – AgenciaTributaria.

Daňový systém je ve Španělsku rámcově přehledný, nicméně doporučujeme se v daňových záležitostech vždy obracet na odborníky. Je běžnou praxí, že daňové záležitosti i např. OSVČ ve Španělsku vždy řeší daňoví poradci.

Španělský daňový systém lze rozčlenit do tří základních úrovní zdanění, a to daní stanovených centrální vládou, daní vyměřovaných vládami autonomních oblastí a daní určovaných místními úřady.

Daňový systém rozeznává daně (impuestos), dávky a poplatky (tasas) a speciální poplatky (contribuciones especiales). Z celého Španělska pouze autonomní oblasti Baskicko a Navarra mají vlastní daňový režim.

Devizová kontrola:

Neexistují devizové kontroly, ale vláda vyžaduje předchozí oznámení o určitých pohybech kapitálu podle předpisů proti praní peněz a financování terorismu, a to pro statistické účely a omezení daňových podvodů.

Daně vybírané centrální administrativou:

  • Daň z příjmu fyzických osob
  • Daň z příjmu nerezidentů
  • Daň z příjmu právnických osob
  • Dědická a darovací daň

Daně nepřímé:

  • Daň z přidané hodnoty

Zvláštní daně:

  • Daň z pojistného
  • Daň z převodu majetku a kolkovné
  • Spotřební daň
  • Dovozní clo

Daňový systém autonomií:

Autonomie mají právo zavést vlastní systém zdanění, který ovšem musí vycházet ze státního daňového systému. Dále se musí řídit zásadou teritoriality, nesmí zavádět celní daně a musí zajistit neexistenci ekonomických a sociální privilegií a respektovat zásadu solidarity vůči zbytku autonomií.

Jedná se o např.: Daně z hazardních her, Environmentální daň, Daň z lovu aj.

V roce 2021 došlo k navýšení některých daní (např.: DPH sladkých nápojů, daně z příjmu pro osoby s nejvyššími příjmy či zelená a digitální daň).

V roce 2022 byla dočasně zavedena milionářská daň (tzv. solidární daň) a došlo ke zvýšení sazby daně energetickým podnikům a bankám.

Dostupné informace také na webu Deloitte.

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s ČR

Obchodní vztahy mezi ČR a Španělskem se v posledních letech vyznačují neustálým rozvojem a pro českou stranu jsou stabilně ve znamení pozitivního obchodního salda. Zároveň také dochází k plynulému růstu investic. Základem vývozních vztahů mezi ČR a Španělskem je automobilový průmysl, nicméně postupně nabývají na intenzitě další sektory. Obchodní výměna v 2022 dosáhla před pandemické úrovně a lze očekávat, že tato pozitivní tendence bude v nadcházejících letech pokračovat.


20182019202020212022
Export z ČR (mld. CZK)

138,14146,80110,10123,19147,38
Import do ČR (mld. CZK)68,8070,9070,2081,5888,79
Saldo s ČR (mld. CZK)69,3375,9039,8641,6058,56

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek importu z ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob29 472,4820,00
784Díly a příslušenství vozidel motorových14 349,1010,00
598Výrobky chemické různé j. n.10 375,837,00
778Přístroje elektrické j. n. (baterie, žárovky ap.)7 971,025,00
752Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky periferní6 107,394,00

Zdroj: ČSÚ

TOP 5 položek exportu do ČR

SITC 3Název zbožíHodnota (mil. CZK)Podíl z celku (%)
781Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob11 772,5213,25
784Díly a příslušenství vozidel motorových8 458,009,52
012Maso ostatní (ne hovězí) a vnitřnosti poživatelné4 793,155,40
054Zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená ap., kořeny, hlízy aj.3 965,494,46
057Ovoce a ořechy (ne olejnaté) čerstvé, sušené3 788,464,27

Zdroj: ČSÚ

Vývoz z ES zboží v roce 2022 dosáhl historického maxima a poprvé přesáhl 389 mld. eur, což je meziroční nárůst o 23 % ve srovnání s rokem 2021.

Španělská exportní aktivita navíc vykazuje větší dynamiku než ostatní evropské země.

Obchodní vztahy s EU


20182019202020212022
Export z EU (mil. EUR) 330 635,80332 958,50285 215,40355 442,00236 239,50
Import do EU (mil. EUR) 174 671,00178 369,10165 140,20199 565,60252 337,00
Saldo s EU (mil. EUR) 6 151,303 565,70-3 327,60-5 442,00-16 097,50

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU


20182019202020212022
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) 140 159,80124 913,40105 041,50161 318,43232 771,28
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) 118 787,80119 967,80104 380,80121 555,80145 315,29
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) – 28 287,30– 26 437,50– 16 278,20– 39 762,63– 87 455,99

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice


Španělsko je 13. zemí světa s největšími zahraničních investicemi. ICEX-INVEST IN SPAIN poskytuje informace a podporu investorům.

V roce 2022 se nejvíce investovalo do autonomní oblasti Madrid, Baskicka, Katalánska, Valencie a Andalusie. Zahraniční investice ve Španělsku vyžadují povolení pouze ve vztahu k činnostem souvisejícím s národní bezpečností, obranou, veřejnou bezpečností a veřejným zdravím.

Zahraniční investice v r. 2022 činily přes 34 mld. eur, o 14 % více než v roce 2021. Největšími investory byly USA s 9,5 mld. eur (27,7 %), Velká Británie (17,8 %), Německo (14 %), Francie (10 %) a Austrálie (4 %).

V r. 2022 bylo 55,1 % investováno do služeb, 42,2 % do průmyslu, 2,5 % do stavebnictví a 0,2 % do primárního sektoru.

V roce 2022 navíc výrobní sektor překonal úroveň 10 mld. eur, což je rekord a oblast telekomunikací více než 2,7 mld. eur, což jsou nejlepší data za posledních 10 let. Obnovitelné energie jako celek získaly více než 2,8 mld. Sektor programování a výpočetní techniky dosáhl investic ve výši 1,4 mld. eur a do výzkumu a vývoje byl investováno 800 milionů eur, což je více než dvojnásobek oproti minulému roku.

ICEX-INVEST IN SPAIN každoročně vydává tzv. Business Climate Barometer ve Španělsku, byrokratická zátěž nebo provozní náklady (elektřina a energie) je třeba zlepšit.

Úsilí o přilákání investic je zaměřeno na odvětví s vysokou přidanou hodnotou jako např. obnovitelné energie, ICT, výzkum a vývoj, zemědělsko-potravinářský průmysl, automobilový průmysl a mobilita, letecký průmysl nebo doprava a logistika. V rámci těchto sektorů pro české firmy jsou zajímavé IoT, chytrá města, ekologické produkty, agritech, zelená logistika a e-logistika.

3.3. FTA a smlouvy

Smlouvy s EU

Roku 1977 ministr zahraničí Marcelino Oreja oficiálně představil v Bruselu žádost Španělska o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a Španělsko bylo oficiálně integrováno do EHS 1. ledna 1986.

Trh EU je pro Španělsko stále klíčovým partnerem, kam proudí většina vývozu a odkud země dováží velký podíl zboží i služeb.

Pro bližší informace o historii vztahů Španělska s EU.

Smlouvy s ČR

Po rozdělení Československa přešly smlouvy uzavřené před rozdělením v platnost i pro nové bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Španělskem. Španělsko a Česká republika mají v současnosti Reciproční dohodu o podpoře a ochraně podepsanou 12. prosince 1990, která vstoupila v platnost 28. listopadu 1991.

Smlouva o zamezení dvojímu zdanění podepsanou v květnu 1980, která je v platnosti od června, 1981 (č. 23/1982).

Existuje rovněž Dohoda o právní pomoci, uznávání a výkonu trestů ve věcech občanských, která usnadňuje dodržování soudních rozhodnutí a vzájemné uznávání pravosti dokumentů vydaných správami obou zemí.

Zajímavé je např. Ujednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvem školství, kultury a sportu Španělska o zřízení a činnosti česko-španělských tříd na gymnáziích v ČR (č. 35/2001 Sb.).

Bližší informace naleznete na stránce Ministerstva zahraničních věcí.

3.4. Rozvojová spolupráce

V únoru 2023 byl schválen nový Zákon o spolupráci pro udržitelný rozvoj a globální solidaritu, který nahrazuje doposud platný zákon z roku 1998. Zákon stanovuje závazek vyčlenit do roku 2030 minimálně 0,7 % HDD (hrubý domácí důchod) na mezinárodní rozvojovou spolupráci (ZRS). Bude také základním rámcem pro vypracování dalších doplňujících zákonných opaření, a to o reformě Španělské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (AECID), zákonu o dotacích, finanční spolupráci a úpravě statusu pracovníků v sektoru rozvojové spolupráce.

Kromě lepšího systémového ukotvení bylo cílem zákona začlenit rozvojovou pomoc do rámce zahraniční politiky ES jako „politiky státu“. Má zapojit všechny relevantní aktéry a usnadnit koordinaci projektů, jejich transparentnost i efektivitu. Zákon přesněji definuje roli hlavních orgánů (Nejvyšší rada) či úrovně koordinace ZRS – národní, decentralizovanou (autonomní společenství a místními orgány) a nadnárodní (OSN, EU a další mez. organizace či fondy).

Vláda si na začátku svého mandátu předsevzala vyčlenit 0,5 % HDD, avšak prozatím se reálná částka pohybuje na 0,34 %.

Zákon dále ukládá, že 10 % bude vymezeno na humanitární pomoc (ochrana a záchrana životů při katastrofách, v důsledku změny klimatu nebo konfliktů).

Nyní je na ni vyčleňováno jen okolo 2 % zdrojů na ZRS. Zákon také rozhodl o založení nového Španělského fondu pro udržitelný rozvoj (FEDES), který bude mít na starosti finanční spolupráci (půjčky, investice a transfery na rozvoj třetích zemí) a bude fungovat pod záštitou AECID.

Byly uzákoněny 4-leté plány priorit (nutnost souladu s prioritami mezinárodními) a zřízení Úřadu pro hodnocení španělské spolupráce (OECE). Stálým závazkem budou lidská práva (priorita ochrany dětí, skupin LGTBIQ, původního obyvatelstva a žen).

Feministický přístup je dalším specifikem a bude začleňován do rozvojových programů.

ČR neposkytuje Španělsku rozvojovou pomoc.

Více informací na: www.cooperacionespanola.es

3.5. Perspektivní obory (MOP)


▶ ICT, elektronika, kyberbezpečnost

V zemi je vyspělá poptávka po produktech a službách v oblasti informačních a komunikačních technologií. Toto odvětví bylo vyhodnoceno jako prioritní a napříč všemi sektory bylo konstatováno, že je třeba se v nadcházejícím období soustředit na zlepšení digitálních služeb, budování technologické a digitální suverenity a posílení a rozšíření internetové dostupnosti a k tomu potřebné infrastruktury. Jednou z hlavních priorit bude rozvoj moderních řešení k zajištění funkčnosti firem a státní a veřejné správy. Vláda v letech 2021–2023 investuje do digitalizace 16,25 mld. eur z evropských fondů.

Příležitosti:

  • Inteligentní sítě pro efektivnější využívání energie
  • Technologie související s konceptem smart cities (inteligentní města)
  • Internet věcí
  • Kybernetická bezpečnost, Big Data, umělá inteligence
  • Digitalizace
  • Videoherní průmysl
  • Elektroautomobily

▶ Energetika

Španělsku se doposud nedaří dostatečně nahradit jadernou energii obnovitelnými zdroji.

Definitivní uzavření jaderných elektráren bylo po několika přehodnoceních stanoveno na léta 2025–2035.

Španělsko do budoucna plánuje silně zapojit zelený vodík, rádo by se stalo světovým gigantem ve výrobě a distribuci zeleného vodíku.

Příležitosti:

  • Inovativní obnovitelné zdroje energie, elektrická infrastruktura a podporu inteligentních sítí
  • Smart Grids a skladování elektrické energie
  • Sanace a dekontaminace, skladování jaderného odpadu, modernizace jad. elektráren

▶ Zdravotnictví a farmacie

Strategický projekt vlády se zaměřuje na vývoj inovativních postupů pro zlepšení prevence, diagnostiky, léčby a rehabilitace pacientů. Cílem je provést transformaci zdravotnického sektoru tak, aby došlo k propojení vědy a zdravotnictví s inovacemi a digitalizací. V období 2021-2023 tento projekt počítá s investicemi do zdravotnictví ve výši 1, 469 mld. EUR. Ústřední osou tohoto plánu bude precizní medicína, která bude podporovat výzkum spolu s pokročilými terapiemi a umělou inteligencí pro zdravotní použití.

Příležitosti:

  • Inovativní zdravotnické technologie: vybavení nemocnic a speciálních oddělení
  • Technologie a zařízení, od přístrojů po zdravotnický materiál, systémy pro vzdálené monitorování nebo léčebné aplikace a další
  • Inovativních zdravotnické pomůcky pro seniory (ortopedické pomůcky, naslouchátka, mechanoterapeutické, dýchací a kontrolní přístroje, apod.).

▶ Obranný a bezpečnostní sektor

Španělsko je aktivním zastáncem mezinárodní obrany a průmyslové spolupráce, a to především v high-tech sektorech.

Příležitosti:

  • letectví
  • systémy řízení a velení
  • komunikační a elektronické systémy
  • software

Sektor zaznamenává v posledních letech konstantní růst. Probíhá modernizace výzbroje, materiálu, infrastruktur, systémů a informačních a telekomunikačních technologií. Rozpočet Ministerstva obrany v roce 2023 byl navýšen o 12,5 miliard eur ve srovnání s rokem 2022, což je nárůst o 26,3 %. Podle ročního nákupního plánu ministerstva obrany dojde k navýšení investic, zejména pak do modernizace, kde bude alokováno o 72 % více než v roce 2022 (téměř 5 mld. eur poputuje na speciální modernizační projekty), včetně investic do výzkumu, vývoje a inovací.

▶ Cestovní ruch, lázeňství, volný čas

V návaznosti na pandemii došlo ve Španělsku k celospolečenskému uvědomění, že ekonomika země je zásadním způsobem závislá na sektoru služeb, který tvoří 70 % španělského HDP. Cestovní ruch tvoří 13 % HDP. Tato závislost v posledních letech vedla k novým strategiím a úvahám, kterak snížit závislost země na sektoru služeb a posunout se směrem ke službám vyšší přidanou hodnotou.

Částka 3,4 miliardy eur bude v nadcházejícím období směřovat v rámci „Strategie udržitelného cestovního ruchu pro Španělsko do roku 2030“ na pomoc sektoru. Ta by měla zemi umožnit udržet si vedoucí pozici v oblasti turistiky a nahradit kvantitu kvalitou. V rámci Plánu udržitelného cestovního ruchu byl vyhrazena částka 615 milionu eur turistickým destinacím za účelem posílení jejich konkurenceschopnosti, udržitelnosti, ochrany životního prostředí a dostupnosti.

▶ Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání

Oblast výzkumu, vývoje a inovací a polytechnického vzdělávání v roce 2023 počítá ve Španělsku s historicky nejvyšším rozpočtem. Ze státního rozpočtu byly alokovány nemalé prostředky na výzkum, vývoj a inovace v odvětvích jako je zdravotnictví, letectví a kosmonautika. Strategické projekty v těchto odvětvích byly zařazeny do španělského Plánu obnovy pro rok 2023 a byla na ně vyčleněna významná část rozpočtu (180 mil. eur na letecký průmysl, 100 mil eur na výrobu a vývoj čipů). V roce 2023 obdrželo Ministerstvo vědy a inovací navýšené finanční prostředky, a to téměř 4 miliardy eur, což je o 4 % více než v roce 2022. Přímé investice se do oblasti vědy, výzkumu a inovací se od roku 2020 téměř zdvojnásobily, konkrétně došlo k nárůstu o 98 %.

Příležitosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací:

  • digitální svět, průmysl, vesmír a obrana
  • zdravotnictví ·
  • kultura
  • kreativita a inkluzivní společnost, ·
  • bezpečnost
  • klima, energie a mobilita
  • potraviny, přírodní zdroje a životní prostředí.


Podrobnosti a další informace k jednotlivým položkám a sektorům naleznete v Mapě oborových příležitostí.

4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod


Kultura obchodního jednání ve Španělsku má jihoevropské charakteristiky.

Důležitý je osobní přístup, mezilidské vztahy a ideálně znalost jazyka (španělština, u mladší generace lze anglicky).

Pro navázání kvalitních obchodních partnerství je třeba počítat s nutností pravidelných osobních jednání s partnerskou společností.

4.2. Oslovení


Španělské obchodní vztahy jsou založeny na osobním přístupu.

Ze začátku se doporučuje telefonický kontakt. Ani ve fázi počátečního dopisování by neměla být zanedbávána telefonická komunikace.

Za účelem navázání spolupráce a podepsání kontraktu je dobré věnovat čas opakovanému osobnímu setkání, nejprve v kanceláři, poté u oběda v restauraci.

Ačkoliv rutinní záležitosti se vyřizují formou e-mailu, obchodní vztahy vnikají z osobních setkání.

Oslovení začíná zkratkou pro pán/paní (Seňor/Seňora), následuje první nebo obě příjmení. Španělé mají dvě příjmení – jedno po otci, druhé po matce (např. Carlos Fuentes García). Většinou se ale v oslovení používá to první za křestním jménem (Sr. Fuentes).

Prvotní oslovení je vždy ve formě vykání. V navazujících jednáních a korespondenci se již často používá jen křestní jméno a na české poměry se také dříve přechází k tykání. K tomu dochází spontánně, nikoliv jako u nás nabídkou tykání.

Společnost si nepotrpí na tituly, ale na společenské postavení v rámci firemní hierarchie.

Zejména bývají respektovány vysoce postavené osoby.

Španělé mají také větší respekt ke starším lidem.

4.3. Obchodní schůzka


První kontakt by se měl rozhodně realizovat telefonicky. Detaily se pak řeší prostřednictvím e-mailové komunikace. Je však dobré před schůzkou telefonický kontakt nezanedbávat.

Kvůli jasně dané hierarchii ve španělských firmách je třeba počítat s tím, že se jednání zúčastní více zástupců firmy, jak obchodní partner, tak jeho nadřízený.

Španělé si velmi potrpí na upravený vzhled. Na obchodní jednání se tedy doporučuje vzít klasický oblek s kravatou, který bude odpovídat módním trendům. Samozřejmostí jsou i čisté vyleštěné boty. Dbát by se mělo i na střih vlasů, u dam na vhodné líčení. Španělé si rovněž libují v módním a elegantním oblečení.

Vizitky se předávají na začátku prvního jednání.

K prvnímu jednání většinou dochází v kanceláři firmy, nicméně další se již mohou odehrávat v restauraci u oběda či v kavárně. Obchody se pak uzavírají při obchodních večeřích či obědech v restauraci.

Co se útraty za oběd/večeři týče, záleží na povaze schůzky. Většinou se dohodne předem, kdo útratu zaplatí.

Pokud chcete předat na schůzce dary, volte spíše menší. Pokud chcete partnera obdarovat, doporučujeme lahev kvalitního alkoholu. Pokud Vás partner obdaruje, dárek rozbalte a vyjádřete potěšení.

V jednacím týmu by měl být zástupce obchodního oddělení, ideálně ředitel, a rovněž alespoň jeden technický pracovník, jenž bude schopen představit nabízený produkt z technického hlediska.

Na věku ani genderovém složení týmu ve Španělsku nezáleží.



4.4. Komunikace

Španělé jsou velmi komunikativní a otevření lidé. Na obchodních schůzkách se však většinou chovají profesionálně a přílišné emoce nedávají najevo. Navazování obchodní spolupráce mnohdy trvá delší dobu oproti našim zvyklostem.

Pokud se však firmě podaří dohodnout kooperaci s místní firmou, získá tím spolehlivého a loajálního obchodního partnera a může počítat s dlouholetou spoluprací.

V rámci obchodních vztahů Španělé upřednostňují jasné a stručné jednání. Zástupce firmy by měl být na jednání vždy dobře připraven. Po seznámení se přechází k jádru věci. Na úvod se očekává krátká prezentace firmy a jejích úspěchů. Také je vhodné zmínit ekonomická pozitiva ČR. Je dobré argumentovat jasně bez zbytečných detailů a vracení se k předešlým tématům. Na konci určitě nezapomeňte na shrnutí obsahu.

Během jednání je nutné počítat s přestávkami na kávu, během nichž dochází k neformálním rozhovorům. Nejvhodnějším tématem k neformální konverzaci je pravděpodobně rodina. Hovořit lze rovněž o koníčcích, gastronomii či sportu. Při komunikaci je žádoucí vyhnout se tématům, které se týkají politiky, separatistických tendencí některých regionů, víry a jiných kontroverzních námětů.

Co se týče problematiky času, pracovní doba je ve Španělsku volnější a jiná oproti zvyklostem v ČR. Španělé mají v časovém rozmezí 14:00 do 16:30 obědovou pauzu. Nedoporučuje se tedy v tuto dobu volat. Nicméně během oběda lze s partnerem vyřešit spoustu věcí. Někdy bývá obědová pauza i delší a může se překlopit v obchodní večeři. Ve firmách se běžně pracuje až do večerních hodin, pracovníci bývají k dispozici až do 19. hodin. Naopak v 8 hodin ráno jen výjimečně ve firmě někoho zastihnete. Obchodní jednání je vhodné plánovat nejdříve od 9:00 ráno. Ačkoliv Češi mají vůči dochvilnosti Španělů předsudky, na obchodní jednání dorazí většinou včas. Toleruje se cca desetiminutové zpoždění z obou stran.

Rovněž je dobré sledovat státní a regionální svátky, při nichž se standardně nepracuje.

Přestože angličtina stále více proniká do obchodních vztahů, zejména větších firem, i nadále je upřednostňována španělština. Na jednání se doporučuje mít s sebou tlumočníka, kterého může doporučit i Velvyslanectví ČR v Madridu.

Co se týče obchodních materiálů, rozhodně se vyplatí mít je zhotovené i ve španělštině. Obecně platí, že čím menší firma, tím klesá jazyková vybavenost. Rovněž mimo centra jako Madrid, Barcelona, Bilbao se musí počítat s horšími jazykovými znalostmi. Při úvodní e-mailové konverzaci si lze vystačit s angličtinou. Většina vyššího managementu anglicky umí, nicméně při jednáních se Španělé cítí výrazně komfortněji ve svém rodném jazyce.

Při obchodních jednání v kanceláři není běžné podávat alkohol, nicméně při obchodním obědě či večeři se zejména víno stává neodmyslitelnou součástí. Samozřejmě však je nutné zachovávat přiměřenou míru.

Ve Španělsku nebývá zvykem zvát obchodní partnery domů. Stejně tak se to neočekává ani od českého obchodního zástupce. Většina jednání probíhá v kancelářích, nebo v méně formálním prostředí, v restauracích či kavárnách.

4.5. Doporučení

Kromě standardních pouček úspěšného obchodního jednání v případě Španělska doporučujeme:

Na španělském trhu s téměř 47 miliony obyvatel opět dochází k růstu střední a nižší třídy, což zvyšuje poptávku po nových kvalitních značkách za rozumnou cenu. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyspělý trh s velkou konkurencí, uspět mohou zejména firmy, jež nabízí inovativní, moderní, designová a zároveň finančně dostupná řešení.

Před vstupem na trh je vždy nutné jeho zmapování.

Důležité je představit španělskému partnerovi firemní reference. Nejsnadněji se proniká na španělský trh prostřednictvím místního distributora, který má k dispozici síť obchodních partnerů a naprostou znalost prostředí. Rovněž by firma měla dbát na volbu svého obchodního zástupce. Při navazování kontaktu se vyplatí investovat do obchodního vztahu a využívat přestávek během jednání k osobnímu rozhovoru. Osobní vztah se promítá i do obchodních vztahů.

V rámci obchodních vztahů se španělskými partnery je třeba mít na paměti diverzitu španělských regionů. Největší rozdíl mezi velkými městy a provinciemi, stejně jako v jiných státech, spočívá v rozdílné jazykové vybavenosti.

Tradičně obchodníci z regionů jsou méně jazykově vybavení. Nicméně v jednání jsou otevřenější a více upřednostňují osobní přístup oproti obchodním partnerům z velkých měst.

Samozřejmě rozdíly existují i mezi jednotlivými autonomními oblastmi, přičemž otevřenější přístup se prosazuje spíše na jihu než na severu.

Zvláštní kapitolou jsou oblasti Baskicka a Katalánska, kde obchodníci dobře hovoří anglicky a přístup k obchodní spolupráci je nejbližší tomu našemu.

4.6. Státní svátky


Státní svátky jsou ve Španělsku celonárodní a regionální. Je běžné, že svátky, které připadnou na víkend se posouvají do pracovního týdne.

Celostátní svátky:

  • 1. 1. Nový rok
  • 6. 1. Tři králové – náboženský svátek, kdy se ve Španělsku dávají dětem vánoční dárky
  • 6.–9. 4. 2023 Velikonoce
  • 1. 5. Svátek práce
  • 15. 8. Nanebevzetí Panny Marie
  • 12. 10. Státní svátek Španělského království – „Día de la Hispanidad“
  • 1. 11. Slavnost Všech svatých
  • 6. 12. Den ústavy
  • 8. 12. Neposkvrněné početí Panny Marie
  • 25. 12. Vánoce

Pracovní doba:

  • 9–14 hodin a 16–19 hodin

Otevírací doba:

  • 9:30–10:00 hodin až 20:00–22:00 hodin

Pozor, mohou být polední pauzy 14:00–16:30 hodin.

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Z obchodního hlediska je Španělsko jednou z nejvíce mezinárodně orientovaných zemí světa. Jeho ekonomiku tvoří z 75 % sektor služeb, nejvýznamnější oblasti obchodních příležitostí tvoří IT, obnovitelné energie, biotechnologie, letecký průmysl, životní prostředí a automatizace.

Vstupem na španělský trh se také otevírá brána k obchodním vztahům s Latinskou Amerikou. Nestrategické zahraniční investice nejsou podmíněny žádným druhem autorizace nebo předchozí notifikace.

Povinností investora je pouze oznámit danou investici do jednoho měsíce po jejím provedení Generálnímu ředitelství pro mezinárodní obchod a investice Ministerstva obchodu (Dirección General de Comercio Internacional e Inversiones de la Secretaría de Estado de Comercio), a to čistě za administrativním, statistickým nebo ekonomickým účelem.

Vyšší standard požadavků je pak kladen například na účast ve španělských společnostech nebo zakládání poboček. V rámci přeshraničního obchodního styku je potřeba uveřejňovat platby nad €10.000, uvnitř Španělska jde o částku €100.000. Specifické druhy plateb podléhají legislativě proti financování terorismu a praní špinavých peněz.

Pro praktické informace ohledně vstupu na španělský trh uvádíme odkaz na dokument Průvodce podnikáním ve Španělsku (2022) vydávaný každoročně Ministerstvem průmyslu a obchodu Španělska ve spolupráci se zahraničními firmami v zemi již podnikajícími.

Zde naleznete vše potřebné o vytvoření firmy, státních podporách pro investice, právních podmínkách apod. – dostupné v anglické a španělské verzi.

Nejběžnější platební podmínkou akceptovanou dodavateli je odklad platby do 90 dní od data dodávky.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Vstup na španělský trh může firma uskutečnit prostřednictvím nalezení obchodního partnera, nebo přímo založením místního subjektu.

Co se týče obchodních zástupců, jde o zavedenou a uznávanou profesi s tradicí, zástupci bývají sektorově zaměření.

Výměnou za jejich služby pobírají pravidelné platby a procenta z prodeje.

Asociace obchodních zástupců regionální:

Asociace národní:

Další možností obchodního partnerství představuje navázání kontaktu s distributorem.

Španělští distributoři mají většinou regionální působnost (2–3 autonomní oblasti). Je zde potřeba zvážit dostatečný prostor pro marži/provizi.

VZNIK SUBJEKTU NA MÍSTNÍM TRHU

Reprezentativní kancelář

Není samostatnou právnickou osobou • Nemůže vykonávat přímou obchodní činnost a její obchodní činnosti jsou v podstatě přísně omezeny na koordinaci, asistenci, propagaci a poskytování informací mateřské společnosti • Název stejný jako mateřská společnost, s dovětkem „Oficina de Representación“ • Musí mít ve Španělsku oficiálního zástupce s platnou plnou mocí • Není požadován vklad minimálního kapitálu

Pobočka

Má jistou správní samostatnost • Má své vlastní materiální zařízení a organizaci, které jsou odlišné od hlavní organizace, a má také stálou zastupující osobu s dostatečnými pravomocemi pro jednání jménem pobočky • Vztahují se na ni formální, registrační a účetní povinnosti stejně jako v případě subjektů sídlících ve Španělsku • Povinnosti pobočky: – Dodání účetní závěrky mateřské společnosti – Dokládání certifikátu o změnách týkajících se mateřské společnosti

Dceřiná společnost

Má samostatné právní postavení a nese odpovědnost za své závazky. • Mateřská společnost nenese odpovědnost za ztráty • Neexistují žádná omezení co do počtu zaměstnanců, činností (v rámci legislativy a stanov) • Korporace SA / společnost s ručením omezeným SL • Povinnost: – Účetní uzávěrky: povinnost každý rok připravit, schválit a uložit své účetní uzávěrky – Záznamy společnosti: povinnost vést záznamy (záznamy jednání, knihy akcionářů) – Zákonný důvod likvidace : čistého jmění nižší než akciový kapitál důvod k likvidaci – Auditoři: povinnost auditovat své účetní uzávěrky

KORPORACE (SA) min. vklad: 60.000 eur • splacení: min 25% • akcie: lze vydávat • změna stanov: písemná zpráva • správní rada: min. 3 osoby

SPOL. S RUČENÍM OMEZENÝM (SL) • min. vklad: 3.000 eur • splacení: plná výše • akcie: nelze • změna stanov: neinformuje se • správní rada: min 3, max 12 os.

5.3. Marketing a komunikace


Jakožto velký trh je Španělsko zvyklé na reklamní kampaně, které zejména při vstupu na trh mohou být zásadním instrumentem pro prosazení povědomí o daném výrobku či službě.

Tradičně dle statistik investují do reklamy nejvíce obory telekomunikací a systémů, osobních automobilů, kosmetických, hygienických a farmaceutických výrobků, potravinářských výrobků, distribučních firem, nápojů, finančních institucí a využití volného času v zábavném průmyslu a předmětů osobní spotřeby.

Reklamní kampaň lze vést na několika frontách: konvenčně (televizní, vývěsní apod.), díky rozhlasu či tisku, v kinech nebo v menším formátu i distribucí letáků.

Koronavirová krize však také potvrdila nezbytnost online marketingu. K úspěchu je nyní takřka nezbytné disponovat apelujícími webovými stránkami jakož i sociálními sítěmi, jako jsou Facebook, Instagram, Youtube, aj.

Důležitým faktorem ovlivňujícím prodeje jsou reklamní kampaně spojené se zákaznickými soutěžemi, slosováními hodnotícími věrnost značce apod.

Kromě trvalé inovace produktů se svádí boj mezi značkami srovnatelné kategorie o design obalu, způsob a prostředí nabídky klientům, kde sehrává důležitou roli péče o image značky a její akceptaci a podpory na nosných segmentech trhu.

Ve Španělsku v oblasti reklamy jsou citlivým tématem náboženské otázky a vztah s Katalánskem, taktéž reklamy se sexuálním podtextem a dvojsmysly v této oblasti nejsou vhodné.

Reklamní agentury jsou sdruženy ve Federaci reklamních a komunikačních společností (FEDE).

Rozsáhlý seznam reklamních agentur lze najít na webové stránce: www.lafede.es

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví


Ochrana duševního vlastnictví je právně ošetřena obdobně jako v ostatních zemích EU.

Základní legislativní normou je Zákon 23/2006 ze dne 7. července, kterým byl novelizován a doplněn Královský legislativní dekret (Real Decreto Legislativo) 1/1996 ze dne 12.4. Tento zákon transponuje Směrnici 2001/29/CE Evropského parlamentu a Rady, kterou se harmonizuje ochrana duševního vlastnictví v souladu s plněním Dohody s WIPO (World Intelectual Property Organization).

Další odkazy je možno najít na webu Ministerstva kultury a sportu, které se agendou ochrany duševního vlastnictví zabývá..

Ochrana duševního vlastnictví je též zakotvena v Občanském zákoníku (Código civil) články 428 a 429 a ve Španělské ústavě z roku 1978, článek 20.1.

5.5. Trh veřejných zakázek

Legislativně byl režim veřejných zakázek regulován zákonem z r. 1995 ve znění pozdějších novel.

Významné kompetence jsou při tendrových řízeních udělovány lokálním orgánům, které na úrovních jednotlivých regionů rozhodujícím způsobem ovlivňují výběr kontrahenta.

Dle poznatků OEÚ ZÚ Madrid mají nabídky našich firem (bez ohledu na komoditu) jen velmi malou naději na úspěch, nejsou-li s dlouhodobým předstihem monitorovány a prezentovány přes silného místního zástupce.

Odkazy na veřejné zakázky je možno najít na Concursos públicos, pro vstup do aktuální databáze je však třeba se zaregistrovat.

Další přehledy je možno najít na www.ted.europa.eu (v českém jazyce), www.boe.es a též na stránkách Ministerstva ekonomiky a podnikání– red.es.

Pro doplnění poznamenáváme, že deregulací v infrastruktuře postupně procházejí telekomunikace, řízení a provoz přístavů, letecká doprava, od čehož si vláda kromě decentralizace a převodu kompetencí slibuje hlavně úsporu rozpočtových výdajů.

Pro aktuální přehled vyhlášených státních zakázek je vhodné konzultovat následující webový portál vlády, kde lze nalézt také požadované profily dodavatelů Plataforma de contratación del sector público.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Zákazník musí zaplatit fakturu do 30 dnů ode dne dodání výrobku či služby. Faktura musí být zaslána do 15 dnů od dodání či provedení služby. Lze dojednat delší dobu splatnosti, ale ne delší než 60 dnů. Pokud se španělský partner ocitl ve vyrovnání, je třeba ihned získat informaci o konkurzním správci a příslušném soudu a předat podklady. Vše lze vyhledat ve veřejném konkurzním registru, kde jsou informace od vyhlášení konkurzu dlužníka přes jmenování konkurzního správce a příslušného soudu až po popis fází konkurzního jednání. Věřitel o úpadku informuje na základě údajů v dokumentaci dlužníka, konkurzní správce zasláním výzvy k podání přihlášek pohledávek.

Pohledávky se přihlašují u konkurzního správce, který musí být vývozcem; nebo jeho zástupcem, požádán o zařazení firmy do seznamu věřitelů, musí mu být poskytnut přehled o pohledávkách dlužníka – položka, výše, vzniku, splatnost a pořadí uspokojení pohledávky. Lhůta na přihlášení pohledávek věřitelem správci je měsíc od zveřejnění usnesení o vyhlášení konkurzu v Úředním věstníku (BOE), ta bývá v praxi prodloužena, pokud se jedná o zahraniční věřitele se sídlem mimo zemi. V případě neposkytnutí údajů by mohl subjekt ztratit své právo, nejprve jsou uspokojovány pohledávky státu, bank, poté nároky soukromých subjektů.

Mimosoudní cesta by měla být využívána jako primární k smírnému řešení sporu, je možné využít Arbitrážního soudu 3. země.

Řízení je poměrně rychlé a účinné, výroky rozhodčích soudů v ČR a Španělsku jsou navzájem vykonatelné v druhém státě.

Občané Španělska nejsou v případech těchto sporů zvýhodňováni.

Více: Zákon č. 60/2003Sb. z 23.12.2020 o arbitrážích.


5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Do Španělska není třeba víza. Při pobytech nad 90 dnů je povinná registrace na cizinecké policii, která vydá potvrzení o registraci. Povolení k pobytu se již nevydávájí.

Potvrzení o registraci obsahuje identifikační číslo cizince, tzv. NIE ,užívané v administrativním i v obchodním styku (pro koupi nemovitosti, vozidel, otevření účtu v bance, aj.)

Vstup do Španělska je pro české občany možný na platný cestovní doklad, tj. cestovní pas nebo občanský průkaz ČR.

Ve Španělsku je možné řídit motorová vozidla s platným českým řidičským průkazem a povinná je tzv. zelená karta. Při cestování motorovým vozidlem důrazně doporučujeme dodržovat ve Španělsku dopravní předpisy. Pokuty jsou poměrně vysoké a policie je vyžaduje zaplatit na místě, pokud řidič nežije ve Španělsku (nemá potvrzení o registraci). Nově je např. : používání mobilního telefonu při řízení pouze hands-free; vypínání mobilního telefonu a rádia při čerpání pohonných hmot; zákaz radarových detektorů; upraveno používání reflexní vesty apod. Maximální rychlost na dálnicích je 120 km/h.

V EU jsou zrušeny celní kontroly. Dovoz některého zboží do Španělska nicméně od určitého limitu přestává být považován za dovoz zboží pro vlastní potřebu a stává se dovozem zboží, které je třeba celně deklarovat.

Španělsko je relativně bezpečnou zemí. Je zde ovšem třeba počítat s určitou mírou obecné kriminality. Typickým úkazem je silniční/dálniční kriminalita, kdy si pachatelé vytipují vůz oběti nejčastěji na čerpací stanici či odpočívadle, poškodí mu pneumatiku a poté ho sledují. Jakmile řidič zjistí závadu a zastaví, pachatelé zastaví za ním a jeden nabízí „pomoc“, zatímco druhý nepozorovaně vykrade vůz oběti. Doporučujeme nemít důležité doklady, cenné věci a peníze na jednom místě pasy, letenky a větší hotovost, pokud je to možné, ponechat v hotelovém trezoru, nepřespávat na opuštěných místech.

Po zemi lze využít velmi kvalitní sítě veřejné dopravy, po městech je možné se běžně pohybovat pěšky, nicméně v nočních hodinách a opuštěných lokalitách to nedoporučujeme.

Kohoutková voda ve Španělsku (kromě ostrovů) je většinou pitná, avšak její kvalita se velmi liší.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané mohou dlouhodobě pobývat ve Španělsku zcela volně v rámci volného pohybu osob v EU. Není třeba si vyřizovat pracovní povolení ani pracovní vízum.

Podnikatelé si musí vyřídit povolení živnosti (doporučujeme konzultovat příslušnou radnici) a přihlásit se na úřadě sociálního zabezpečení k placení sociálního pojištění (zdravotní péče se platí z daní) a na finančním úřadě k placení daní.

Pracovní podmínky

  • Zaměstnávání místních sil zahraničními firmami podléhá stejné legislativě jako při zaměstnávání u španělských podniků.
  • Maximální délka pracovní doby: 40 hodin týdně, s tím, že kolektivní smlouva nebo individuální pracovní smlouvy pracovní dobu definují přesně.
  • Přesčasové práce jsou až na výjimky otázkou dobrovolnosti, jsou-li placené, nesmí však přesáhnout 80 hodin/rok.
  • Minimální doba odpočinku: minimálně 1 a půl dne týdně
  • Minimální délka dovolené za kalendářní rok: 30 kalendářních dnů – na každý měsíc (30 dní) pracovního poměru vzniká nárok na 2,5 dne dovolené.

Minimální mzda

  • V roce 2023 byla minimální mzda 1080 euro za měsíc.
  • V roce 2022 došlo k navýšení na 1000 euro měsíčně. Stanovení mzdy a proplácení přesčasů vychází z kolektivních vyjednávání a je uzpůsobeno dle druhu pracovního zařazení.
  • Kromě měsíční mzdy má zaměstnanec nárok na 13. a 14. plat v daném roce.
  • Nejnákladnější položkou bývá odstupné při rozvázání pracovní smlouvy ze strany organizace nebo při předčasném odchodu do důchodu.

Podmínky pro vysílání pracovníků do Španělska

V případě vyslaných pracovníků registrovaných v ČR (nebo kdekoliv jinde, bez ohledu na členství v EU), jejichž pobyt ve Španělsku nepřekročí 183 kalendářních dní, se mzdové a pracovně právní podmínky řídí normativou země, ve které jsou pracovně registrováni.

Při pobytu delším, než 183 kalendářních dnů, se již za vyslané pracovníky nepovažují a musí splňovat veškeré podmínky pro trvalý pracovní pobyt.

Zdanění činnosti vyslaných pracovníků se řídí smlouvou mezi ČSSR a Španělskem o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňového úniku (č. 23/1982Sb). Ve smyslu článku 7 a 15 této smlouvy jsou české společnosti i jejich pracovníci povinni odvádět daně v ČR a jsou zproštěni daňové povinnosti ve Španělsku. Notifikace se v ES neprovádí. Pouze je zapotřebí mít na vyslání pracovníků uzavřený kontrakt s firmou, pro kterou budou tito pracovníci svou činnost provádět. Smluvnímu partnerovi v ES je nutno předat kopie potvrzení o registraci vysílající české společnosti u Finančního úřadu v ČR vystavené s platností 1 rok.

Dále se partnerovi předávají kopie dokladů, které po nahlášení vysílání pracovníků vystaví příslušný úřad v ČR. Doporučuje se překlad do španělštiny. Sankce za neplnění smluvních podmínek si stanovují společnosti samy. Stát je nereguluje. V místě výkonu činností musí mít vysílaní pracovníci k dispozici běžné cestovní doklady – pro ES stačí cestovní pas nebo občanský průkaz. Dále musí mít předepsané certifikáty u těch profesí, u kterých jsou v souladu s EU normativou vyžadovány. U profesních certifikátů vystavených v ČS EU není jejich uznání španělskými úřady ani překlad předepsán, nicméně se doporučuje překlad mít (a pokud bude ověřen španělským konzulátem, tím líp), aby se zamezilo event. konfliktům s inspektory práce.

Pro uchovávání dokladů o výkonu činností je stanovena povinnost uchovávat relevantní doklady 4 roky po ukončení vyslání, doporučovaná praxe je 5 let. Dle povahy prací mohou být vyžadovány profesní doklady o způsobilosti pracovníků k jejich vykonávání – vše ve smyslu normativy EU.

5.9. Veletrhy a akce


Nejvýznamnější španělské veletrhy (informace k 5. 5. 2023)

  • Mobile World Congress (Barcelona): 26.-29. 2. 2024
  • Jedna ze světově nejvýznamnějších přehlídek technologií a firem telekomunikačního průmyslu.
  • Smart City Expo WorldCongress (Barcelona): 7.-9. 11. 2023
  • Každoroční mezinárodní expozice subjektů zabývající se nakládání s vodou a odpady, automatizacemi a ochranou zdraví.
  • Bienal Internacional de Máquina-Herramienta (Bilbao): 3.-7. 6. 2024
  • Příležitost k setkání profesionálů z oblasti strojírenského průmyslu, počínaje automatizací a leteckými technologiemi přes výrobu kapitálových statků a domácích spotřebičů ke zdrojům energie.
  • FEINDEF |Feria Internacional de la Defensa (Madrid): 17.–19. 5. 2023
  • Fórum profesionálů z oblasti obranných a bezpečnostních technologií. Poskytuje možnost získání poznatků o inovacích, obchodních partnerech a mezinárodní spolupráci, a má také za cíl sloužit jako odrazový můstek pro vstup na evropský obranný trh a pole výzkumu. Akce se pravidelně účastní desítky mezinárodních delegací.
  • Alimentaria (Barcelona): 12.-15. 3. 2024
  • Veletrh sektoru potravinářství a gastronomie světového významu. Nabízí široké spektrum vystavovatelů z oblasti potravinářského průmyslu, kuchyňského vybavení a stravovacích zařízení.
  • Fruit Attraction (Madrid): 3.-5. 10. 2023
  • Událost světového rozměru na trhu ovocnářství, zelinářství a zahradnictví. Cílem je podpora mezinárodního exportu a výměna zkušeností a inovací. Současně je také možné připojit se k digitální platformě Fruit Attraction LIVEConnect, na které probíhá komunikace zájemců o daný sektor.
  • FITUR | Feria Internacionalde Turismo (Madrid): 24.-28. 1. 2024
  • Jeden z nejvýznamnějších světových veletrhů v oblasti cestovního ruchu. Akce se po krizových letech vrací na své před-covidové cifry, v roce 2022 se zúčastnilo 111 193 návštěvníků ze 127 zemí.
  • ARCOmadrid |Feria de artecontemporáneo (Madrid): 21.–25. 2. 2024
  • Jeden z nejvýznamnějších veletrhů moderního umění v Evropě. Kompletní informace o veletrzích a kongresech je uvedena na stránce Asociace španělských veletrhů – Asociación de Ferias Españolas

Výběr veletržních správ:

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Adresy zastupitelských úřadů (včetně Czechtrade), Pokud je PROPEA, tak doplnit kontakt.

Velvyslanectví ČR v Madridu

  • Avda. Pío XII, 22 – 24 28016
  • tel.: +34 91 353 18 80
  • e-mail: madrid@embassy.mzv.cz
  • web: www.mzv.cz/madrid
  • Obchodní oddělení – commerce_madrid@mzv.cz
  • Konzulární oddělení – consulate_madrid@mzv.cz
  • Služba v mimopracovní době: tel. +34 699 982 307
  • Pracovní doba je od 8:00–16:30 (po-pá), úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost jsou: 10–12 hod. (po, út a čt), st 10–14 hod.
  • Spojení MHD: metro trasa 9 – stanice „Pío XII“ nebo bus linky 16, 29 a 150.

Honorární konzulát Barcelona

  • Carrer de Mallorca 272, 9-1, 08037
  • tel.: +34 93 241 3236
  • e-mail: Barcelona@honorary.mzv.cz
  • Honorární konzul: Jaime Martín Puchol
  • Působnost : Katalánsko (provincie Barcelona, Gerona, Lérida a Tarragona) a Huesca a Zaragoza

Honorární konzulát Benidorm

  • C/ Ibiza, 15, 03503
  • Tel.: +34 965853824
  • e-mail: benidorm@honorary.mzv.cz
  • Honorární konzul: Luis Ubach Mora
  • Působnost: Autonomní oblast Valencie

Honorární konzulát Bilbao

  • Plaza Venezuela n. 1, Principal, Derecha, 48001
  • tel.: +34 944 340 235
  • e-mail: bilbao@honorary.mzv.cz
  • Honorární konzul: Mikel Garteiz-Goxeaskoa Elguezabal
  • Působnost: Autonomní oblasti Baskicko a Navarra

Honorární konzulát Gijón

  • C/ Álvarez Garaya, 8 – 4-o B, 33206 Gijón, Asturias
  • tel.: +34 985 604 312
  • e-mail: honorary@honorarygijon.cz
  • Honorární konzul: Luis Castaño Colina
  • Působnos : Autonomní oblasti Asturias a Galicia

Honorární konzulát Marbella

  • Avda. Ricardo Soriano 22, Oficina 3-6, 29 601
  • tel: +34 952 764 181
  • e-mail: consulado@puertavides.com, marbella@honorary.mzv.cz
  • Honorární konzul: Francisco Puerta Vides
  • Působnost: region Andalusie

Honorární konzulát Palma de Mallorca

  • C/ Mateu Enric Lladó, 1, 1A, 07002
  • tel.: +34 971 105 500
  • e-mail: mallorca@honorary.mzv.cz
  • Honorární konzul: Dalibor Čiak
  • Působnost : Baleárské ostrovy

Honorární konzulát Tenerife

  • C/ Roques del Salmor 1 38670 Costa Adeje, Tenerife, Kanárské ostrovy
  • tel.: +34 606 670 225
  • e- mail:tenerife@honoraryconsulate.es
  • Honorární konzulka: Marcela Tosal
  • Působnost: Kanárské ostrovy

Honorární konzulát na Gibraltaru

  • Bland Group International, Cloister Building, Irish Town, Gibraltar, GX11 1AA
  • tel.: +350 5401 6747
  • e-mail: gibraltar@honorary.mzv.cz
  • Honorární konzul: Stanislav Čech
  • Působnost: Gibraltar, zámořské území UK

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)


Tísňové telefonní číslo 112 – tím lze kontaktovat policii, zdravotníky (SAMUR), hasiče a další pohotovostní služby. Je funkční 24 hodin denně.

  • Civilní garda (Guardia Civil): 062
  • Národní policie (Policía Nacional): 091
  • Městská policie (Policía Municipal): 092
  • Červený kříž: + 34 91 532 55 55
  • Mezinárodní telefonní předvolba pro Španělsko je + 34

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Ministerstva:

Předseda vlády a rada ministrů – www.lamoncloa.gob.es

Ministerstvo předsednictva vlády, vztahů s Parlamentem a dem. paměti – www.mpr.gob.es

Ministerstvo ekonomiky a digitální transformace – www.mineco.gob.es

Ministerstvo zahraničních věcí, EU a rozvojové spolupráce – www.exteriores.gob.es

Ministerstvo doprav, mobility a městské agendy – www.mitma.gob.es

Ministerstvo obrany – www.defensa.gob.es

Ministerstvo vnitra – www.interior.gob.es

Ministerstvo spravedlnosti – www.mjusticia.gob.es

Ministerstvo průmyslu, obchodu a cestovního ruchu – www.mincotur.gob.es

Ministerstvo financí a veřejné správy – www.hacienda.gob.es

Ministerstvo inkluze, migrace a sociálních věcí – www.inclusion.gob.es

Ministerstvo školství a odborného vzdělávání – www.educacionyfp.gob.es

Ministerstvo kultury a sportu – www.culturaydeporte.gob.es

Ministerstvo zdravotnictví – www.mscbs.gob.es

Ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy – www.mapa.gob.es

Ministerstvo teritoriální politiky – www.mptfp.gob.es

Ministerstvo vědy a inovací – www.ciencia.gob.es

Ministerstvo pro spotřebu – www.consumo.gob.es

Ministerstvo sociálních věcí a agendy 2030 – www.mdsocialesa2030.gob.es

Ministerstvo pro rovné příležitosti – www.igualdad.gob.es

Ministerstvo pro univerzity – www.universidades.gob.es

Ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografii – www.miteco.gob.es

Instituce, organizace, agentury:

Statistický úřad – www.ine.es

Španělský institut zahraničního obchodu – www.icex.es

Španělská obchodní komora – www.camara.es

Španělská konfederace podnikatelů – www.ceoe.es

Španělská agentura pro normy a certifikaci – www.aenor.es

Španělská agentura mezinárodní kooperace pro rozvoj – www.aecid.es

Hospodářská a sociální rada – www.ces.es

Malé a střední podniky – www.ipyme.org

Španělská společnost pro podporu investic a rozvoje – www.cofides.es

Oficiální úvěrová agentura – www.ico.es

Bankovnictví:

Banco de Espaňa – www.bde.es

Banco Bilbao Vizcaya Argentaria – www.bbva.es

Banco Santander – www.gruposantander.com

Bankia – www.bankia.es


Podnikání a obchod:

Informace o obchodu se Španělskem – www.spainbusiness.com

Centrální obchodní rejstřík – www.rmc.es

Finanční úřad – www.sede.agenciatributaria.gob.es

Ekonomické přehledy OECD – www.oecd.org

Kontakty na firmy (nutné přihlášení) – www.subcont.com

Statistiky zahraničního obchodu Španělska – www.aduanas.camaras.org

Státní sekretariát obchodu – www.comercio.gob.es

Aktualizované celní sazby EU – www.taric.es

Informace pro investory ve Španělsku – www.investinspain.org

Průmysl a doprava: Informace o stavebním sektoru (výstavba a infrastruktura) – www.seopan.es

Konfederace podnikatelů pro průmysl plastů- www.anaip.es

Železářské výrobky – www.unesid.org

Průmysl textilu a konfekce – www.cityc.es

Španělská federace chemického průmyslu – www.feique.org

Španělská federace podniků konfekce – www.fedecon.es

Multisektorová asociace vývozních podniků – www.amec.es

Informace o cestování: Institut cestovního ruchu – www.tourspain.es

Španělský oficiální turistický portál – www.spain.info

Letecká společnost IBERIA – www.iberia.es


Ekonomický tisk:

Deník Cinco Días – www.cincodias.com

Deník Expansión – www.expansion.es

Deník El Comercio – www.elcomercio.es

Deník El Economista – www.eleconomista.es


Hlavní deníky:

El País – www.elpais.com

El Mundo – www.elmundo.es

ABC – www.abc.es

Deník El Diario – www.eldiario.es

• Teritorium: Evropa | Španělsko | Zahraničí

Doporučujeme