Spojené arabské emiráty: Zahraniční obchod a investice

6. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Abú Dhabí (Spojené arabské emiráty)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2014

2015

2016

2017 

2018 

*vývoz  FOB v mld. USD

343,0

300,5

295,0

308,5

329,0 

**dovoz FOB v mld. USD

234,6

223,9

226,6

 229,3

240,2 

saldo v mld. USD

108,4

76,6

68,4

 79,2

88,8 

Zdroj: Economic Intelligence Unit Country Report 04/2018

* vývoz zahrnuje i reexporty (včetně reexportů z volných zón), jejichž podíl na celkovém vývozu činí cca 50%. Jedná se převážně o zlato, diamanty a výrobky z nich.
** dovoz zahrnuje i dovoz do volných zón obchodu, který činí cca 30% celkových dovozů.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

celkový export do

mld. USD

% podíl na exportu

celkový import z

mld. USD

% podíl na importu

Indie

21,5

10,3 %

EU 28

40,4

15,1 %

Írán

19,9

10 %

Čína

24,5

8,4 %

Japonsko

18,5

9,5 %

USA

19,1

6,8 %

Čína

11,2

5,6 %

Indie

18,5

6,6 %

EU 28

10,2

5,0 %

Japonsko

9,0

3,2 %

Omán

10,2

5,0 %

Turecko

7,9

2,8 %

Švýcarsko

9,3

4,4 %

Saúdská Arábie

5,3

1,9 %

Jižní Korea

8,7

 4,1 %

Jižní Korea

4,9

1,7 %

Singapur

8,2

3,9 %

Švýcarsko

3,7

1,3 %

Saúdská Arábie

6,3

3,7 %

Hong Kong

3,3

1,2 %

Zdroj: European Commission – DG for Trade 16.4.2019 - údaje za rok 2018

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu

Emirátské oficiální statistiky zahraničního obchodu neobsahují export ropy a export z cca 30 zón volného obchodu, které leží mimo celní prostor emirátů. Podle odhadů EIU tvoří vývoz SAE z cca 20 % ropa, 35 % ostatní zboží a služby a zbytek je re-export. V komoditním složení vývozu je na prvním místě ropa, zemní plyn, minerální paliva a oleje, dále perly, drahé kovy a kameny (dubajská free zóna DMCC - Dubai Multi Commodities Center - je místem, kde fyzicky probíhá 40% světového obchodu se zlatem a 25% světového obchodu s diamanty a kde sídlí cca 10 000 firem s těmito výrobky obchodujícími), výrobky z plastů, hliník a výrobky z hliníku. Obdobné komoditní složení vývozu uvádí i Trade Map.

Komoditní struktura dovozu 

Komoditní struktura dovozu v roce 2018

mld. USD

podíl

HS 14 - přírodní perly, drahokamy a drahé kovy, šperky a bižuterie

54,3

28,5 %

HS 16 - stroje a zařízení, elektrické přístroje

39,7

20,9 %

HS 17 - dopravní prostředky 

29,9

15,7 %

HS 15 - základní kovy a výrobky z nich

11,9

6,3 %

HS 06 - produkty chemického průmyslu

10,8

5,9 %

HS 02 - zelenina a zeleninové výrobky

6,7

3,5 %

HS 11 - textil a textilní výrobky

6,0

3,2 %

HS 04 - potravinové výrobky, nápoje, tabák

5,1

2,7 %

HS 07 - plastické hmoty, guma a výrobky z nich

4,8

2,5 %

HS 05 - minerální produkty

4,0

2,1 %

Zdroj: Federal Competitivness and Statistics Authority UAE

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu začaly vznikat na začátku 80. let v emirátu Dubaj, který potřeboval přilákat zahraniční firmy pro plánovanou diverzifikaci své ekonomiky a odstranění jednostranné závislosti na příjmech z těžby ropy. Největší Jebel Ali Free Zone byla založena již v květnu 1980. Na jejich internetové adrese www.jafza.ae lze nalézt veškeré podrobnosti, informace a podmínky pro založení společnosti. JAFZ patří mezi pět největších svého druhu na světě a operuje v ní více než 3000 firem z celého světa.

V SAE funguje 31 zón (kromě Dubaje jsou dvě zóny v emirátu Sharjah, dvě v Ras Al Khaimah, dále ve Fujairah, Ajman, Umm Al Quiwain) a další nové zóny se připravují. Zahraniční firmy zde mohou umístit nejen svá distribuční centra pro celý region, ale i průmyslovou výrobu zboží určeného jak pro místní trh, tak pro re-export. 

V Abu Dhabi začaly fungovat první dvě volné zóny v roce 2009. Media Zone, která je zaměřena na televizní a filmovou produkci. Druhou zónou je Masdar Free Zone, kde mají své sídlo a firmy zabývající se obnovitelnými zdroji energie, ekologickým zpracováním odpadů, snížením emisí skleníkových plynů apod. Tato volná zóna je umístěna v budovaném „městě budoucnosti“ Masdar City (společně s Masdar Institute nebo s mezinárodní agenturou IRENA).

Kromě volných zón existují v Abu Dhabi tzv. SEZ – Specialized Economic Zones, např. ICAD 1-4 v průmyslové oblasti Mussafah, Oil&Gas SEZ, Al Ain Industrial Zone a d. Velká zóna se připravuje v Khalifa Port poblíž vyústění plynovodu Dolphin a současných elektráren Taweellah A/B. SEZ mohou být v určitém směru vhodnější formou pro investice, protože zahraniční firmy nejsou tolik omezovány v obchodní činnosti ani směrem dovnitř emirátu. Mateřská firma je oprávněna zde vlastnit až 100% podílového kapitálu.

V září 2012 byla slavnostně otevřena volná průmyslová a obchodní zóna KIZAD (Khalifa Industrial Zone Abu Dhabi), kterou největší a ekonomicky nejsilnější emirát buduje v rámci své vize „Abu Dhabi Economic Vision 2030“. Po dokončení bude mít tato zóna rozlohu 418 km2, čímž se stane největší volnou průmyslovou a obchodní zónou světa.

Mezi nejvýznamnější free zóny v SAE patří:

Dubai Free Zones
Jebel Ali Free Zone (JAFZA) – http://jafza.ae/
Dubai Airport Free Zone (DAFZ)- http://www.dafz.ae/en
Dubai Internet City (DIC)- http://www.dubaiinternetcity.com/
Dubai Silicon Oasis (DSO)- https://www.dsoa.ae/en/
Dubai Healthcare City (DHCC) – http://www.dhcc.ae/
Dubai International Financial Center (DIFC)- http://www.difc.ae/
Dubai Biotechnology and Research Park (DuBioTec)- http://www.dubiotech.ae/
Dubai Multicomodities Center (DMCC) - http://www.dmcc.ae/

Abu Dhabi Free Zones
Abu Dhabi Airport Free Zone - http://www.businesscity.ae/english/
Masdar Free Zone - http://www.masdarcityfreezone.com/en/
Khalifa Industrial Zone - http://kizad.com/en
Abu Dhabi Media Zone - http://www.twofour54.com/en/

ostatní emiráty
Hamriyah Free Zone (Sharjah) - http://www.hfza.ae/
Sharjah Airport International Free Zone (SAIF) - http://www.saif-zone.com/en/Pages/default.aspx
Ras Al Khaima Free Trade Zone - http://rakftz.com/
Fujairah Free Zone - http://www.fujairahfreezone.com/
Ajman Free Zone - http://www.afz.gov.ae/
Um Al Quain Free Zone - http://uaqftz.com/

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2013

2014

2015

 2016

2017 

Investice v mil. USD

9 491

10 823

8 795

8 986 

9 384 

 Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2018 (zveřejněno v 07/2018) - ve zprávě jsou údaje o PZI za rok 2017, údaje za rok 2018 nejsou k dispozici.

 

Od roku 2009 oblast Západní Asie zaznamenává meziroční pokles přímých zahraničních investic (PZI), což je způsobeno zhoršenou bezpečnostní situaci regionu (regionální konflikty, nejistota dalšího vývoje) a od roku 2015 též snížením atraktivity investic do ropného sektoru. Centrum regionálních investic se postupně přesouvá z KSA do SAE, kde by mělo v příštích letech dojít k dalšímu růstu PZI v souvislosti s řadou nových investičních příležitostí spojených s pořádáním světové výstavy  EXPO 2020 a budováním neropného průmyslu, jehož podíl na HDP má do roku 2025 narůst o 10%. 

Teritoriální struktura

Podle výroční zprávy centrální banky SAE za rok 2017 (výroční zpráva za rok 2018 přehled PZI neuvádí) jsou hlavními zahraničními investory následující země UK (12,8%), USA (6,5%), Indie (5,9%), Francie (5,1%), Saúdská Arábie (4,5%) a Kuvajt (3,7%).  Tyto země jsou i největšími investory dlouhodobě (v posledních 10 letech) a jejich podíl na celkových investicích stabilně roste. 

Odvětvová struktura 

Podle statistik centrální banky SAE bylo v roce 2017 nejvíce přímých zahraničních investic umístěno do následujících odvětví:  26,2 % velkoobchod a maloobchod, 25,8 % nemovitosti a jejich pronájem, 19,1% finančí služby, 9,5 % průmysl, 4,6% nerostné zdroje.  Z dlouhodobého hlediska je cca 75% přímých zahraničních investic umísťováno do sektoru služeb (obchod, realitní služby, finanční a bankovní služby), zbytek tvoří průmysl, stavebnictví a výroba elektřiny. 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Omezení pro investice

SAE stále nemají rovné podmínky pro domácí a zahraniční investory. Největší diskriminací zahraničních investorů je podmínka, aby fyzická osoba s emirátským občanstvím vlastnila minimálně 51% základního jmění v emirátských společnostechna tzv. Mainlandu. Od roku 2018 sice místní vláda zavedla nový zákon, který umožňuje zahraničním investorům vlastnit až 100% společnosti s působností na Manlandu avšak obchodní činnost je limitována pouze na vybrané ne strategické sektory. Další možností jsou zóny volného obchodu, kde zahraniční investor může vlastnit 100% základního jmění společnosti, nicméně má značně omezené možnosti v podnikání na Mainlandu.

 

Zahraniční firmy se nemohou zůčastnit tendrů na federální veřejné zakázky přímo. Účast je povolena pouze prostřednictvím místního zástupce - občana SAE (blíže k problematice zástupců v kap. 6.1.), místní společnosti vlastněné z 51% emirátskými občany nebo prostřednictvím servisního agenta (v případě, že je nabízejícím místní pobočka zahraniční firmy). Obdobné podmínky pro účast v tendrech na veřené zakázky jsou vyžadovány i státními orgány a státními společnostmi jednotlivých emirátů. 

Firmy registrované ve volných zónách se veřejných zakázek ve většině případů účastnit nemohou. Tyto firmy nemohou dále působit jako distributoři zboží na vnitřním celním území emirátů, nebo na tomto území poskytovat většinu služeb. 

Pobídky pro investory

Volná repatriace zisku a kapitálu, není majetková, spotřební daň, daň z příjmu fyzických ani právnických osob (kromě ropných společností a zahraničních bank), DPH (bylo zavedeno od ledna 2018 ve výši 5%), existuje volná konvertibilita místní měny.

Mimo volné zóny, kde je založení a vedení firmy pro zahraniční investory snažší, vláda v poslední době zakládá tzv. Specialized Economic Zones (SEZ), které jsou zaměřené na určitý sektor (výzkum, vývoj, výroba) a mají ještě  výhodnější podmínky (např. nižší poplatky za vedení a prodlužování licence). Příkladem takové zóny je Masdar Special Economic Zone zaměřená na výzkum, vývoj a výrobu technologií pro obnovitelné zdroje energie. 

Formy majetkové účasti, které mohou zahraniční investoři využít při svém vstupu na trh, jsou zmíněny v kapitole 6.3 - podmínky pro založení reprezentace, pobočky a společného podniku. 

S cílem přilákat zahraniční investice vláda SAE neustále zvyšuje úroveň svého podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost země v globální ekonomice. V posedních letech SAE výrazně postoupily v hodnocení.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: