Spojené státy americké: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

21. 8. 2018

© Zastupitelský úřad ČR ve Washingtonu (USA)

Obsah neuveden

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Název státu

  • United States of America
  • zkráceně: United States
  • označení: USA nebo U.S.

Složení vlády:

Vládu Spojených Států (výkonnou moc) tvoří prezident, viceprezident a 15 ministerstev. K 4. květnu 2018 bylo složení americké vlády:

  • zahraničních věcí (ustavené v r. 1789)
  • obrany (v dnešní podobě od r. 1947)
  • financí (1789)
  • vnitra (1849)
  • spravedlnosti (1870)
  • zemědělství (1862)
  • obchodu (1903)
  • práce (1913)
  • bydlení a územního rozvoje (1965)
  • dopravy (1966)
  • energetiky (1977)
  • školství (1979)
  • zdravotnictví (1979)
  • pro záležitosti vysloužilců (1988)
  • vnitřní bezpečnosti (2003).

Členy kabinetu ("Cabinet") prezidenta Donalda Trumpa jsou viceprezident Mike Pence a 15 níže uvedených ministrů („Secretaries“). Ministři jsou nominováni prezidentem, funkcí se však mohou ujmout až po schválení Senátem Kongresu USA (prostou většinou přítomných senátorů).

  • ministr zahraničních věcí (Secretary of State) – Mike Pompeo (od 26.4.2018)
  • ministr financí (Secretary of the Treasury) – Steven T. Mnuchin (od 13.2.2017)
  • ministr obrany (Secretary of Defense) – James Mattis  (od 20.1.2017)
  • ministr spravedlnosti (Attorney General) - Jeff Sessions (od 9.2.2017)
  • ministr vnitra (Secretary of Interior) - Ryan Zinke (od 1.3.2017)
  • ministr zemědělství (Secretary of Agriculture) - Sonny Perdue (od 25.4.2017)
  • ministr obchodu (Secretary of Commerce) - Wilbur L. Ross, Jr (od 28.2.2017)
  • ministr práce (Secretary of Labor) – Alexander Acosta (od 28.4.2017)
  • ministr zdravotnictví (Secretary of Health and Human Services) – Alex Azar (od 29.1.2018)
  • ministr bydlení a územního rozvoje (Secretary of Housing and Urban Development) – Benjamin S. Carson, Sr. (od 2.3.2017)
  • ministryně dopravy (Secretary of Transportation) - Elaine L. Chao (od 31.1.2017)
  • ministr energetiky (Secretary of Energy) – James Richard Perry (od 2.3.2017)
  • ministryně školství (Secretary of Education) – Elisabeth Prince DeVos (od 7.2.2017)
  • ministr pro záležitosti vysloužilců (Secretary of Veteran Affairs) – Robert Wilkie (od 28.3.2018) Acting
  • ministryně vnitřní bezpečnosti (Secretary of Homeland Security) – Kirstjen Nielsen (od  6.12.2017)

Dále jsou členy kabinetu prezidenta Trumpa: ředitel Kanceláře prezidenta (White House Chief of Staff) John F. Kelly, ředitel Agentury na ochranu životního prostředí (Administrator of the Environmental Protection Agency) Scott Pruitt, ředitel Úřadu pro řízení a rozpočet (Director of the Office of Management and Budget) Mick Mulvyney, obchodní zmocněnec USA (U.S. Trade Representative) - Robert Lighthizer, velvyslankyně USA při OSN (Representative of the United States to the United Nations) Nikki R. Haley, ředitel Národního zpravodajství (Director of National Intelligence) – Daniel Coats, ředitelka Úřadu pro malé podniky (Administration of the Small Business Administration) - Linda E. McMahon.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Americký statistický úřad provádí velké sčítání vždy jednou za deset let, to poslední proběhlo v roce 2010. Údaje u nichž se datum publikace liší vychází z dílčích šetření a publikací.

Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Populace: 320,7 tis obyv. (odhad US statistického úřadu pro duben 2015)
  • Hustota: 34,2 obyv./km2
  • Podíl ekonomicky činného obyvatelstva – práceschopných vč. nezaměstnaných: 159 mil. (odhad 2013)

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

  • Roční přírůstek obyvatelstva: 3,3% populace (4/2010-7/2012)
  • Zastoupení žen: 50,8 % (2013)
  • Zastoupení mužů: 49,2 % (2013)

Věková struktura (2013):

  • pod 18 let: 29,6 %
  • 18–64 let: 56,3 %
  • nad 65 let: 14,1 %

Medián věku: 37,8 roku (2015)

  • muži: 6,5
  • ženy: 39,2

Etnické skupiny (2010):

  • bílí 77,8 %
  • Hispánci 17,1 %
  • Afro-Američané13,2 %
  • Asiaté 5,3 %
  • Indiáni 1,2 %
  • ostrované 0,2 %
  • dvě a více ras 2,4 %

Nejrychleji rostoucí skupinou jsou Hispánci a Asiaté. Především u španělsky mluvících osob očekávají demografové výrazný nárůst v takovém rozsahu, že podíl bílých Američané se může snížit pod 50 % (do r. 2050).

Náboženské složení (2010)

  • křesťané 76,0 %
  • katolíci 23,9 %
  • baptisté 15,8 %
  • metodisté 5,0 %
  • luteráni 3,8 %
  • židé 1,2 %
  • muslimové 0,6 %
  • buddhisté 0,5 %

Mateřský jazyk (2011):

  • angličtina 79,1 %
  • španělština 13 %
  • čínština 1 %
  • tagalog 0,5 %
  • korejština 0,5 %

Úředním jazykem ve Spojených státech je angličtina.

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

    

2013

2014

2015

2016

2017

Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let

HDP/obyv. (tis. $), nominální

53

54,6

56,1

57,6

n.a.

Vývoj objemu HDP (%)

1,5

2,4

2,4

1,6

2,6

Míra inflace-CPI* (%)

1,5

1,6

0,1

2,1

2,6

Nezaměstnanost (%)

7,4

6,2

5,3

4,9

4,05

*) CPI - consumer price index - index spotřebitelských cen

Zdroje: Pro HDP/obyvatele: stránky Světové Banky, pro ostatní ukazatele: údaje americké administrativy - www.bea.gov a www.bls.gov 

Americká ekonomika je po nástupu prezidenta Trumpa do úřadu v dobré kondici. Hospodářský růst USA zaznamenal ve IV. čtvrtletí roku 2017 růst o  2,9 % a v I. čtvrtletí 2018 o 2,3 %. Ve dvou předchozích čtvrtletích zaznamenal hospodářský růst USA 3,1 % a 3,2 %. Podle expertů tím Spojené státy poprvé po deseti letech dosáhly na svůj plný ekonomický potenciál. Dobrou náladu mají díky tomu i obyčejní Američané. Jeden za základních ukazatelů jejich spokojenosti, index zákaznické důvěry, vyšplhal ve Spojených státech na sedmnáctileté maximum. Nezaměstnanost se pohybuje na 4,1 %, což je její nejnižší hodnota od února 2001.

 

Na konci roku 2017 byla v USA přijata daňová reforma, Tax Cuts and Jobs Act, nejrozsáhlejší změna amerických daňových zákonů za posledních 30 let. Hlavním cílem daňové reformy je snížení korporátní daně z 35 % na 21 %, což by mělo vést k dalšímu zvýšení výkonu americké ekonomiky. Co naopak americkou ekonomiku sužuje, je vysoký státní dluh a trvale záporná bilance zahraničního obchodu. Státní dluh USA se v současné době pohybuje ve výši 120 bilionů USD, což představuje asi 106 % HDP. V obchodu se službami zaznamenaly USA v roce 2017 přebytek ve výši 244 mld. USD, deficit USA v obchodu se zbožím však dosáhl hodnoty 810 mld. Celkový obchodní deficit USA měl tedy v roce 2017 hodnotu 566 mld. USD.

 

Po odstoupení z multilaterální obchodní dohody TPP probíhá rovněž jednání o renegociaci Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA), jehož v pořadí již 7. kolo proběhlo 26.2–6.3. 2018 v Mexiku. Další jednání probíhají v dubnu a v květnu 2018 ve Washingtonu. V žádné zásadní oblasti přitom doposud nebylo přijato definitivní rozhodnutí. Co bude následovat po uplynutí této lhůty, není nyní zcela jasné. Vzhledem k tomu, že v červenci proběhnou v Mexiku prezidentské volby a na podzim v USA volby do Kongresu, existuje více možných variant dalšího vývoje jednání. Jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a USA (Transatlantic Trade and Investment Partnership - TTIP) se prozatím nachází ve slepé uličce.

 

8. března 2018 podepsal Prezident D. Trump prohlášení, kterým jsou uvaleny celní tarify ve výši 25 % na dovoz ocele a 10 % na dovoz hliníku do Spojených států. Dne 30. dubna 2018 podepsal prezident Trump dvě prohlášení, která upravují výjimky na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA podle článku 232 s platností do 1. května 2018. V prohlášení k oceli
získala Jižní Korea trvalou výjimku vzhledem k tomu, že přijala kvóty na vývoz ocele do USA.
Austrálie, Argentina a Brazílie získaly výjimku s neomezenou dobou platnosti a Kanada, Mexiko a členské státy EU získaly novou dočasnou výjimku s platností do 31. května 2018 (tisková zpráva Bílého domu vydaná při této příležitosti hovoří o finálním prodloužení udělené výjimky). Pakliže nebude dosaženo uspokojivé dohody, budou cla na dovoz ocele a hliníku z uvedených zemí uplatněna od 1. června 2018.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Federální rozpočet USA (v mld. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy

2 450

2 775,1

3 021,5

3 249,9

3 266,8

3,370

Výdaje

3 536,9

3 454,6

3 506,1

3 688,4

3 854,1

4,174

Saldo

-1 087

-679,5

-484,6

-438,5

- 587,3

- 804

Zdroj: U.S. Department of Treasury and Office of Management and Budget; Congressional Budget Office

Federální rozpočet a fiskální politika USA

V průběhu uplynulých zhruba 50 let se příjmy federálního rozpočtu USA pohybovaly v rozmezí 15 – 20% HDP Spojených států amerických. Nejvyšší úrovně, 21%, dosáhly ve fiskálním roce 1999-2000, pouze těsně nad hodnotou 15% HDP se pak pohybovaly v letech následujících po nedávné hospodářské krizi. V roce 2014 se příjmy rozpočtu již vrátily na obvyklou úroveň kolem 18% HDP. Řešení finanční krize z let 2008-9 si vyžádalo značné deficity státního rozpočtu. V rozpočtu pro rok 2017/18 jsou příjmy státního rozpočtu ve výši 19,4 %. 

Pokud jde o výdajovou stránku federálního rozpočtu, mandatorní výdaje tradičně tvoří 60 – 65% rozpočtových výdajů. Vzhledem ke stárnutí populace a k dlouhodobě se zvyšujícím výdajům na zdravotní péči bude do budoucna podíl mandatorních výdajů spíše stoupat. K nejdůležitějším mandatorním výdajovým položkám přitom patří starobní důchody, náklady na zdravotní péči, sociální dávky a dávky v nezaměstnanosti. Žebříčku nemandatorních výdajů každoročně vévodí výdaje na obranu (více než polovina všech nemandatorních výdajů), následovány výdaji na vzdělání a rekvalifikace, dopravní infrastrukturu, sociální bydlení, rozvoj zdravotnictví a na mezinárodní vztahy včetně rozvojové pomoci.

Rozpočtový rok 2015-2016 a výhled na další období

Rozpočtový rok 2016-2017 federálního rozpočtu USA (rozpočtový rok probíhá v USA od 1.10. do 30.9. následujícího roku) skončil dle odhadů deficitem ve výši 587 mld. USD, tj. přibližně 3 % HDP. Příjmy přitom dle odhadů tvořily 3.267 mld. USD, výdaje pak 3.854 mld. USD. Vzhledem ke stárnutí americké populace se počítá s navyšováním rozpočtových výdajů zejména u sociálního pojištění a u programů zdravotního pojištění.  Prezident Donald Trump plánuje navýšit příjmy do státního rozpočtu mj. podporou domácí těžby a ropy a zemního plynu.

 

Rozpočtové příjmy a výdaje v detailním členění (mld. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Příjmy

Celkem

2 450

2 775,1

3 021,5

3 249,9

3266,8

 3370

Daně z příjmů fyzických osob

1 132

1 316,4

1 394,5

1 540,8

1546,1

 1 600

Daně z příjmů právnických osob

242

273,5

320,7

343,8

299,6

 297

Sociální pojištění

845

947,8

1 023,4

1 065,3

1115,1

 1 200

Ostatní příjmy

230

237,4

282,8

298,8

306,1

 270

Výdaje

Celkem (včetně "ostatních")

3 536,9

3 454,6

3 506,1

3 688,4

3854,1

4 174

Výdaje na obranu celkem

670,5

625,8

596,4

583,4

583,7

 590

Ostatní nemandatorní výdaje

615,6

576,4

582,2

585,3

600,3

 610

Sociální pojištění (důchody)

767,7

807,8

844,9

881,9

910,3

 939

Zdravotní pojištění Medicare

551,2

585,2

599,8

634,1

691,6

 591

Zdravotní pojištění Medicaid

250,5

265,4

301,5

349,8

368,3

 375

Sociální a nezaměstn. dávky

353,6

339,5

310,9

300,2

303,9

 614

Ostatní důchody a dávky (pro invalidy)

143,5

152,5

157,5

161,5

163,9

 263

Saldo

-1087

- 679,5

- 484,6

- 438,5

-587,3

 804


 Zdroj: US Congressional Budget Office

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

Běžný účet, mld. USD
  2013 2014 2015 2016 2017
Vývoz zboží 1 592  1 633  1 513  1459 1551
Dovoz zboží 2 295  2 374  2 273  2209 2362
Saldo obchodu se zbožím  -703 -741 -760 -749 -811
Vývoz služeb 688  711  751 752 781
Dovoz služeb 464  477  489 503 538
Saldo obchodu se službami +224  +233 +262
+249 +243
Příjmy z jiných aktivit* 922 

963

915  930 1076
Výdaje na jiné aktivity* 819  844  860  910 974
Celkové saldo běžného účtu -376  -388  -486  -481 -466

* - pod jinými aktivitami se rozumí investiční příjmy, kompenzace zaměstnanců a sekundární příjmy (penze, pokuty, osobní transfery peněz, platby za pojistné aj.)

Americký běžný účet je historicky záporný, největší část deficitu obchodu se zbožím připadá na obchod s Čínou. Stejně tak tradiční je přebytek v obchodu se službami, který charakterizuje silné postavení které v této oblasti Amerika (vývoz holywoodských filmů a jiné kultury, služby internetových firem, pojišťovnictví a bankovnictví,...).  

Finanční účet, mld. USD
  2013 2014 2015 2016 2017
Nabytí finančních aktiv, z toho (finanční výdaje (+)) 649 587 818 784 194 205 347 891 1 212 361
  • přímá investiční aktiva (investiční majetek, portfoliové investice,...)
874 094 921 53 471 549 352 219 1013 934
  • jiná investiční aktiva (měny, půjčky,...)
-221 408 -99 162 -271 052 -6 418 200,117
Nabytí finančních závazků, z toho (příjmy (+)) 1 055 789 1 091 350 502 112 741 393 1,587,915
  • přímé investiční závazky
800 118 941 135 720 138 716 782 1185 725
  • jiné investiční závazky
255 670 150 214 -218 027 24 612 402,191
Finanční deriváty jiné než rezervy 2 222 -54 270 -25 248 15 817 26 363

Celkové saldo finančního účtu
(čisté půjčky ze zahraničí (+), čisté půjčky do zahraničí (-))

-403 979 -326 836 -333 155 -377 685 -349 191

Finanční účet Spojených států odráží to, že dolar je stále nejrozšířenější měnou používanou pro finanční transakce soukromých i státních investorů. Značná volatilita jednotlivých položek odráží proměnlivou situaci ve světové ekonomice, kdy zahraniční i američtí investoři rozhodují o investicích mimo USA nebo do dolarových aktiv podle mezinárodní makroekonomické situace, která se v čase mění. S očekávaným růstem úrokové sazby ze strany FED se dá očekávat růst finančních závazků USA proti světu, protože dolarové obligace jako téměř bezriziková investice budou díky zvýšeným výnosům lákat více zahraničních investorů.

Kapitálový účet, mld. USD
  2013 2014 2015 2016 2017
Příjmy z kapitálových a jiných transferů 0 0 0 0 24,868

Výdaje na kapitálové a jiné transfery

412 45 42 59 21

Saldo kapitálového účtu

-412 -45 -42 -59 24,847

Zdroj: U.S. Department of Commerce, Bureau of Economic Analysis, http://1.usa.gov/1P7zRvK 

Devizové rezervy, mil. USD
květen 2014

143 069

květen 2015 119 759
květen 2016 119 551
květen 2017 116 909
březen 2018 125 238

 

Zdroj: MF USA, http://1.usa.gov/1RDGlNe

 

Největší část rezerv tvoří speciální instrumenty a pozice u Mezinárodního měnového fondu (SDRs, Special Drawing Rights), následované rezervami v eurech a japonském jenu.

Veřejné (vládní) zadlužení se v USA označuje jako „public“ či „national debt“ a provází Spojené státy americké v podstatě od doby jejich vzniku. K jeho prohlubování dochází primárně díky opakovaným deficitům veřejných rozpočtů. V USA je již od roku 1917 zákonem stanoven limit na výši federálního dluhu, jeho výši však Kongres pravidelně navyšuje. K věřitelům amerického státního dluhu patří přibližně z poloviny Federální rezervní systém (Fed) a mezivládní holdingy. Ze zahraničních věřitelů drží největší podíly Čínská lidová republika následovaná Japonskem.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní soustavu Spojených států tvoří centrální banka (Federal Reserve System - Fed) a rozvinutá síť komerčních bank a spořitelen.

Fed, který ve Spojených státech plní funkci centrální banky, byl založen 23. prosince 1913 a jeho hlavním úkolem je řízení měnové politiky. Strukturu Fed tvoří sedm částí: (1) rada guvernérů ve Washingtonu D.C., (2) 12 Federálních rezervních bank a jejich 25 poboček po celé zemi, (3) Federální výbor pro volný obchod, (4) Federální rada poradců, (5) Klientská poradní rada, (6) Poradní výbor spořitelen a (7) komerční finanční instituce (banky, spořitelny, atd.). Fed má právo a povinnost určovat rezervy komerčních bank pro jištění osobních a obchodních kont. Fed také určuje diskontní sazbu či výši a trvání úvěru podloženého cennými papíry. Rada guvernérů Fed kontroluje všechny rezervní banky a jejich aktivity. Další důležitou roli hraje Fed při oddělení bankovního a komerčního sektoru ekonomiky, kontroluje koupě akcií bankami a reguluje  tok informací o bankovních aktivitách vůči klientům. Fed má dvojí charakter - je to de facto „banka bank“, kdy každá banka musí být povinně vlastníkem akcií příslušné regionální pobočky Fedu a současně jako většina centrálních bank na světě Fed sehrává důležitou roli v hospodářské politice státu: realizace monetární politiky zaměřené na plnění jednotlivých hospodářství cílů (růst ekonomiky, inflace, plná zaměstnanost apod.), dále pak provádění bankovního dohledu a poskytování finančních služeb americké vládě.

Podle oficiálních statistik byla v USA k 31.12. 2017 federálně pojištěna (Federal Deposit Insurance Corporation/FDIC) deposita celkem v 5.670 komerčních bankách a spořitelnách. Celková aktiva u těchto finančních ústavů představovala 17.416 mld. USD. Od roku 2008 v USA zaniklo zejména v důsledku finanční krize a následných restrukturalizací již více než tisíc finančních ústavů. Vklady jsou v USA podle zákona pojištěny do výše 250 tis. USD na jeden vklad u jedné banky. Banky s ohroženou likviditou jsou buď převedeny do nucené správy FDIC a ta se snaží z jejich prodeje uspokojit věřitele nebo je banka spojena se silnějším partnerem. Největším pádem komerční banky během hospodářské krize 2008/2009 byl případ Washington Mutual (WaMu), která byla prodána JPMorgan Chase za 1,9 mld. dolarů v říjnu 2008. Aktiva WaMu v době pádu činila 307 mld. USD. Za zmínku zcela jistě stojí i fakt, že od počátku existence FDIC (1. 1. 1934), žádný střadatel s pojištěným vkladem v USA nepřišel o „jediný“ cent.

Na počátku ekonomické krize let 2008/2009 v USA stál právě finanční sektor, resp. jeho část poskytující hypotéční půjčky v oblasti nemovitostí, a to když se v létě roku 2007 v USA zhroutil tzv. trh s rizikovými hypotečními úvěry. Do vážných problémů se jeho následkem dostaly téměř všechny finanční instituce v USA (a v zámoří), právě v návaznosti na obří spekulativní investice do oblasti rizikových hypoték, resp. investičních instrumentů, které jimi byly jištěny. V červenci 2008 zavládla panika kolem finanční stability dvou státem jištěných obřích hypotéčních společností Freddie Mac a Fannie Mae, které zajišťovaly hypotéční úvěry v celkové hodnotě převyšující 5 bilionů dolarů v době, kdy celková výše hypotéčních úvěrů v USA činila přibližně 12 bilionů dolarů. Federální vláda USA byla nakonec nucena převzít nad Fannie Mae a Freddie Mac kontrolu. Další kritickou zprávou bylo převzetí známé investiční banky Merrill Lynch, která patřila mezi finanční ústavy nejvíce postižené hypotéční krizí od jejího samotného počátku, tradiční americkou komerční bankou Bank of America. Největší objetí krize byl však pád 158 let staré newyorské investiční banky Lehman Brothers, která byla čtvrtou největší investiční bankou USA. Pád této investiční banky představoval krach zatím největší americké společnosti v historii vůbec.

V zájmu prevence opakování finanční krize byl v r. 2010 přijat Kongresem tzv. Dodd-Frankův zákon (plným názvem Dodd–Frank Wall Street Reform and Consumer Protection Act), který se zaměřil na tři hlavní navzájem se prolínající problémové oblasti: regulace, deriváty a TBTF (Too Big To fail - tj. banky příliš velké na to, aby padly). Pokud jde o vyšší regulaci, při centrální bance vzniklo Bureau of Consumer Financial Protection, s cílem dohlížet na trh hypoték a kreditních karet a byl také vytvořen dozorový orgán Financial Stability Oversight Council, který identifikuje finanční ústavy, jejichž případný pád by představoval riziko pro celý finanční systém USA. Zákon obsahuje také tzv. Volckerovo pravidlo, podle nějž musí banky oddělit od „matky“ své divize obchodující s vlastním jměním a zbavit se podílů v hedge fondech a kapitálových společnostech. Pokud jde o TBTF, obsahuje zákon pravomoc vlády USA obsadit velké finanční ústavy s rizikem pádu, nastolit krizový management a věřitele vyplatit z fondů vytvořených z nově zavedených daní pro finanční sektor.

Od roku 2009 pak organizuje Fed ve spolupráci s administrativou v největších amerických bankách každoročně zátěžové testy, tzv. „stress tests“, které by měly ukázat na kolik je bankovní sektor v USA schopen vypořádat se s nejrůznějšími scénáři zhoršování se ekonomické situace, které by mohly vést k dalšímu nesplácení úvěrů. Výsledky dopadají pro americké banky víceméně dobře, některé banky jsou nuceny navýšit kapitál či přijmout další opatření, nicméně testy vyvracejí nejhorší předpovědi. V současné době je tak možné bankovní systém USA v podstatě označit za stabilizovaný. Většina bank v USA, díky v minulosti dlouhodobě udržované nízké základní úrokové sazbě poskytované Fed/em (donedávna nulové, od začátku roku 2016 ve výši 0,5 %, avšak v průběhu roku 2018 již 1,75 %) a razantnímu snižování vlastních provozních nákladů, opět vykazuje solidní provozní zisky a jejich akcie se stávají znovu atraktivními i pro drobné investory.

Určitá rizika do budoucna však mohou plynout především z trhu komerčních realit, kde se zvyšuje podíl developerů, kteří mají problémy se splácením úvěrů a stále velkého množství nesplácených hypoték ze strany domácností. Řešení těchto problémů by se mělo podařit rozložit do několika let. Ekonomičtí experti již však v nejbližší době neočekávají další velké krize typu zhroucení finančních ústavů typu WaMu či Lehman Brothers.

10 největších bank v USA podle výše aktiv k 1. 1. 2018

 

Název banky

Sídlo

Aktiva (mld. USD)

1.

JP Morgan Chase

New York, NY

2 533

2.

Bank of America     

Charlotte, NC

2 281

3.

Wells Fargo

San Francisco, CA

1 951

4.

Citigroup

New York, NY

1 842

5.

Goldman Sachs Group

New York, NY

916

6.

Morgan Stanley

New York, NY

851

7.

U.S. Bancorp

Minneapolis, MN

462

8.

PNC Financial Services

Pittsburgh, PA  

381

9.

TD Group Holdings

Wilmington, DE  

380

10.

Bank of New York Mellon Corp.

New York, NY

371

Zdroj: National Information Center - Federal Reserve System

Tak jako jsou USA finančním světovým centrem, platí to i v oblasti pojišťovnictví. USA jsou nejen největším pojišťovacím střediskem, ale také hlavním generátorem nových pojišťovacích produktů a zajišťovacích schémat. Důležitost a velikost tohoto trhu lze dokumentovat na skutečnosti, že pojišťovny vytvářejí 6-8% amerického HDP či že počet zaměstnanců v sektoru finančnictví a pojišťovnictví přesahuje hodnotu šesti milionů. Regulátoři registrují celkem přes 1000 pojišťoven s platnou licencí. Z nich je přes 100 zahraničních, nejvíce kanadských, nizozemských, francouzských, britských a švýcarských.

Vážnost, jakou Američané věnují např. oblasti životního pojištění, dokumentuje fakt, že počet životních pojistek překračuje počet obyvatel USA (cca 380 mil.). Jen životní pojišťovny mají uzavřeny pojistky v celkové hodnotě 20.33 trilionu USD. Pojišťovací legislativu si určují jednotlivé státy prostřednictvím svých administrativ, většinou pod názvem Department of Insurance v čele s Insurance Commissioner. Ten je i arbitrem při případných sporech a stížnostech klientů  na pojišťovny. Aby byla zajištěna alespoň částečná kooperace a příbuznost pravidel mezi jednotlivými státy, působí na federální úrovni nevládní Národní asociace pojišťovacích ministrů (NAIC) sdružující regulátory jednotlivých U.S. států. Asociace vydává doporučení, kterými se státy mohou, ale nemusejí při přijímání vlastní legislativy řídit. V praxi se většina států doporučeními asociace řídí.

Za nejdůležitější – vzhledem k existenci finančního centra na Wall Streetu – je považován pojišťovací odbor administrativy státu New York. 93 % životních pojišťoven je sdruženo v zájmové organizaci Americká rada životních pojistitelů se sídlem ve Washingtonu D.C. Velká část amerických pojišťoven má sídlo na Bermudských ostrovech. Bermudy, které jsou pod britskou správou, nabízejí pojišťovacím společnostem výhodné daňové podmínky. Ještě více jsou Bermudy oblíbeny mezi zajišťovnami (pojišťovny pojišťoven), ze čtyřiceti největších zajišťoven na světě jich na Bermudách sídlí třináct. Americké pojišťovny si často tuto informaci nechávají „pro sebe“ a i když je regulační rámec ostrova pozitivně hodnocen a převážně v souladu s mezinárodními účetními standardy, často o tom neví ani jejich klienti.

Neexistence jednotného federálního regulačního rámce je předmětem časté kritiky ze strany politiků a odborníků. Podle jejich názoru USA postrádají organizaci schopnou pracovat s poznatky z globálních trhů a adekvátně reagovat v případě náhlé potřeby. Roztříštěný pojišťovací dohled mezi jednotlivými státy USA podle nich nemůže tuto roli splnit. Pojišťovací společnosti se jednotnému federálnímu dohledu spíše brání. Argumentují tím, že pojištění je slibem vyplatit pojištěnému v případě škody finanční náhradu a jako takové je tedy vázáno na místo události a regulační rámec státu. kde k ní došlo.

Největší pojišťovnou je k počátku roku 2018 Metlife s výší majetku 925,19 miliard dolarů, dále Prudential Financial s 812,59 mld. USD, Berkshire Hathaway Group s 665,59 mld. USD (vlastní ji finančník a jeden z nejbohatších lidí planety W. Buffett) a AIG - American International Group s 499,76 mld. USD. Nejvíce pojistek na automobily (ve výši 41.8 mld. USD) a domy má uzavřena pojišťovna State Farm  (18,5% z celkového podílu na trhu). Mezi největší pojišťovny též v posledních letech patří firma GEICO, která je vlastněna Berkshire Hathaway.

České firmy obchodující a podnikající v USA si musí uvědomit důležitost, jaká je zde věnována pojištění (téměř) veškerých aspektů podnikání. Pojištění je důležitou součástí prakticky každé obchodní transakce a rozmanitost jednotlivých pojistných produktů a kombinací je obrovská. Zahraničním firmám se v první instanci vyplatí oslovit pojišťovacího brokera, v ideálním případě se zkušeností s obchodníky z Evropy. Doporučujeme zvážit angažování právního či pojišťovacího experta i v případě, že americký partner již příslušná ustanovení do smlouvy „automaticky“ zařadil, ve většině případů jsou diskutovatelná (avšak z pohledu české firmy ne bez pomoci místního experta, stojícího na naší straně). Síla a zdraví pojišťoven je předmětem hodnocení mnoha ratingových společností, nejznámější je hodnocení firmou A.M. Best.

Užitečné weby: www.naic.org; www.acli.org; www.dfs.ny.gov. Vyhledávání pojišťoven ve státě New York.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

 

Podobně jako v ČR jsou daně v USA rozděleny na přímé a nepřímé. Většina nepřímých daní má složku federální a státní, to znamená, že část daní je odváděna příslušnému státu a část odvodu plyne do federální pokladny. Federální vláda také určuje některé položky daně z příjmu. Většina daní je v kompetenci státních orgánů. Míra zdanění je v různých oblastech USA odlišná.

1) Přímé daně

Daň ze zisku firem (corporate income tax - CIT)

Tato daň je vybírána na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Je třeba vyplnit a odevzdat tři formuláře pro jednotlivé úřady. Některé státy Unie (Nevada, Ohio, South Dakota, Texas, Washington a Wyoming) nemají daň ze zisku firem, avšak s výjimkou států Jižní Dakota a Wyoming její absenci kompenzují jiným daňovým zatížením firem, většinou daní z hrubého obratu (gross receipts tax). V roce 2018 došlo k posunům v sazbách jednotlivých států. Nejnižší sazbu nyní uplatňuje North Carolina (3%), nejvyšší sazba je v roce 2018 v Iowě (12%); dalších 6 států (Aljaška, Illinois, Minnesota, New Jersey a Pennsylvánie, stejně jako District of Columbia) má sazby na úrovni 9% nebo vyšší. V řadě ostatních států Unie má daň ze zisku firem několik daňových pásem.

Federální daň ze zisku firem v USA byla až do roku 2018 tvořena 8 sazebními pásmy od 15 do 35 procent. Přijetím Zákona o snížení daní a o pracovních místech z 20. prosince 2017 (The Tax Cuts and Jobs Act of 2017) se eliminovala daňová pásma a byla zavedena jednotná sazba 21% z daně z příjmu firem.

Sociální pojištění (social security tax) a zdravotní pojištění (medicare tax)

Platí je zaměstnavatel i zaměstnanec ze svého hrubého příjmu. Zaměstnavatel odvádí na sociální pojištění (Social Security) 6,2% a na zdravotní pojištění (Medicare) 1,45% z objemu mezd svých zaměstnanců. Zaměstnanec odvádí to samé ze své mzdy. Dohromady tedy zaměstnavatel odvede za své zaměstnance 15,3% z objemu mezd. Zaměstnancům s platem nad 200.000 USD ročně má zaměstnavatel povinnost strhnout dodatečných 0,9 % na Medicare.

Obamacare

Od 1. 1. 2014 je v USA v platnosti tzv. Patient Protection and Affordable Care Act (neformálně přezdívaný „Obamacare“), jehož hlavním cílem je poskytnutí přístupu více než 48 milionům nepojištěných Američanů k levné, ale zároveň kvalitní zdravotní péči, zdravotnímu pojištění a taktéž snížení růstu výdajů na zdravotní péči v USA. Tento institut všem osobám žijícím v USA ukládá povinnost disponovat zdravotním pojištěním a v rámci této povinnosti zároveň stanovuje nejmenší přijatelný rozsah pojistného plnění. Plátci federální daně z příjmu podléhají nezávisle na svém občanství daňové pokutě, pokud pojistnou povinnost nedodrží či pokud tuto povinnost nedodrží jejich nezaopatření rodinní příslušníci. Z pojistné povinnosti jsou vyňaty osoby, jejichž pojistné by překročilo osm procent příjmu jejich domácnosti, a dále mj. příslušníci indiánských kmenů či osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. Pojistná povinnost se považuje za splněnou ze strany osob s nejnižšími příjmy, jež jsou zařazeny do programu chudinské zdravotní péče (Medicaid). Nová administrativa prezidenta Donalda Trumpa vyvíjí od svého nástupu počátkem roku 2017 úsilí směrem k reformě zdravotního systému a zrušení "Obamacare".

Daň z příjmu fyzických osob (individual personal income tax)

Tato daň je vybírána také na všech správních úrovních (federální, státní, místní). Některé státy tuto daň nevybírají vůbec (Alaska, Florida, Nevada, South Dakota, Texas, Washington a Wyoming). Jiné státy (New Hampshire, Tennessee) vybírají daň z příjmu pouze z dividend a příjmů z úroků, přičemž Tennessee postupně tuto sazbu snižuje a do roku 2022 se přidá ke státům, které daň z příjmu fyzických osob neuplatňují. Některé státy mají pouze jednu sazbu daně z příjmu (Colorado 4,63%, Illinois 4,95%, Indiana 3,23%, Massachusetts 5,1%, Michigan 4,25%, New Hampshire 5%, North Carolina 5,5%, Pennsylvania 3,07% a Utah 5%). Většina států v USA má progresivní daň z příjmu. Nejnižší sazba nejvyššího tarifu státní daně z příjmu se vybírá ve státě Severní Dakota (2,9%), nejvyšší v Kalifornii (13,3%).

Cizinec neplatí daň z příjmu v USA, pokud  zde v kalendářním roce stráví méně než 183 dní a mzdu mu platí nepřetržitě jeho zahraniční zaměstnavatel. Další kritéria mohou být založena na tzv. kumulativním testu, který se vypočítává z počtu dnů strávených v USA za poslední tři roky.

Federální daň z příjmu osob v USA má 7 daňových pásem. Zákon o snížení daní a o pracovních místech z 20. prosince 2017 (The Tax Cuts and Jobs Act of 2017), jinak známý jako daňová reforma, snížil výši daňových pásem a sazby. Daňová sazba se dále liší podle toho, zda je osoba v manželském svazku či nikoliv. Přehled daňových sazeb pro rok 2018 včetně výše zdanitelného příjmu ukazuje následující tabulka:

Sazba daně

 

Výše zdanitelného příjmu (svobodní)

Výše zdanitelného příjmu (manželský pár)

Výše zdanitelného příjmu (manželský pár danící separátně)

10%

0 – 9.525 USD

0 - 19.050 USD

0 - 13.600 USD

12%

9.526 - 38.700 USD

19.051 – 77.400 USD

13.601 - 51.800 USD

22%

38.701 – 82.500 USD

77.400 - 165.000 USD

51.801 - 82.500 USD

24%

82.501 - 157.500 USD

165.001 - 315.000 USD

82.501 - 157.500 USD

32%

57.501- 200.000 USD

315.001 - 400.000 USD

157.500  - 200.000 USD

35%

200.001 - 500.000 USD

400.001 - 600.000 USD

200.001 - 500.000 USD

37%

nad 500.000 USD

nad 600.000 USD

nad 500.000 USD

Zdroj: taxfoundation.org

2) Nepřímé daně

Prodejní daň (Sales Tax)

Sales Tax je daň ze spotřeby a tvoří určité procento ceny zboží a služeb (obvykle 5-7%). Ceny zboží a služeb jsou v USA uváděny bez daně, ta je připočtena až při samotném placení. Sales tax lze připodobnit k DPH, rozdílem však je, že sales tax platí pouze spotřebitelé - prodejci ji neplatí, pokud nakoupené zboží nevyužívají. Sales Tax platí i obchodníci, kteří dále prodávají nakoupené zboží. Daň zaplacenou při nákupu zboží pak dostávají zpět od finančního úřadu.  

Sales tax je vybírána na státní úrovni, někdy také na úrovni county (okres) či města/obce. Výše sales tax je rozdílná v jednotlivých státech USA. Některé státy USA jako Aljaška, Delaware, Montana, New Hampshire a Oregon sales tax na úrovni státu nevybírají. V ostatních státech se kombinovaná výše daně v roce 2018 pohybuje od 1,0% (Mississipi) do 8,5% (Alabama).

Letecké a letištní daně (airport tax)

V rámci této kategorie existuje několik druhů daně. Nejvýznamnější je vzhledem k objemu domácí letecké dopravy daň z každé prodané letenky. Ta je kombinací podílu na ceně letenky a pevné částky a v současnosti činí 7,5% + 3 dolary. Vedle toho je letecká doprava také zatížena daní z letecké nákladní dopravy a daní z prodeje leteckého paliva.

Telekomunikační daň (telecommunications tax)

Prodej telefonních předplacených telefonních karet je zdaněn 3 % z jejich předplacené hodnoty. Obsahuje-li karta místo dolarové hodnoty počet impulsů nebo počet minut, daň 3 % se vztahuje na hodnotu této služby, kterou stanoví U.S. Department of Treasury podle zvláštních předpisů.

Spotřební daň (excise tax)

Stejně jako v jiných zemích, i v USA je vybírána zvláštní spotřební daň na výrobky považované za „luxusní“ či za nadměrně zatěžující životní prostředí (pohonné hmoty, alkohol, cigarety atd.).

Spotřební daň

Předmět daně

Výše

federální daň sdruženého fondu úniku z podzemních palivových nádrží (LUST)

0,1 centu na galon (c/gal)

speciální paliva

propan – 18,4 c/gal
tekutý zemní plyn – 24,3 c/gal
methanol – 9,25 c/gal

tabák a cigarety

úroveň daně se liší stát od státu, variuje od 17 c na krabičku v Montaně po 435 c na krabičku v New Yorku, v průměru 153 c na krabičku

vakcíny

75 c na dózu

motorová paliva

úroveň daně se liší stát od státu,v průměru se u obou druhů paliva pohybují kolem 27% - k ní je potřeba připočíst federální daň, která činí pro benzín 18,4 c/gal, letecký benzín 19,4 c/gal a naftu a kerosin 24,4 c/gal

daň z prodeje piva

úroveň daně se liší stát od státu, variuje od 2 c/gal ve Wyomingu po 129 c/gal v Tennessee

daň z prodeje vína

úroveň daně se liší stát od státu, variuje od 20 c/gal v Kalifornii po 250 c/gal na Aljašce

daň z prodeje alkoholu

úroveň daně se liší stát od státu, variuje od 14,27 USD/gal ve státě Washington až po 1,5 USD/gal ve státech Maryland a v District of Columbia. V sedmnácti státech má stát monopol na prodej a distribuci alkoholu, pět států nemá daň z prodeje vůbec (Arkansas, Delaware, Montana, New Hampshire a Oregon)

Zdroj: epa.gov, taxadmin.org, state.gov, irs.gov, ttb.gov, taxfoundation.org, eia.gov/petroleum/marketing/monthly/.../fueltaxes.xls, irs.gov/pub/irs-pdf/f720.pdf,irs.gov/pub/irs-pdf/i720.pdf, taxadmin.org/assets/docs/Research/Rates/beer.pdf, taxadmin.org/assets/docs/Research/Rates/wine.pdf, taxadmin.org/assets/docs/Research/Rates/liquor.pdf

 

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: