Srbsko: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

13. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Bělehradě (Srbsko)

Srbská republika vznikla jako následnický stát někdejšího soustátí Srbska a Černé Hory po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v červnu 2006. Politickým systémem Srbské republiky je parlamentní demokracie. Srbský parlament je jednokomorový.

Vlajka:

vlajka Srbska

Státní znak:

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Oficiální název státu:

  • v češtině - Srbská republika
  • v srbštině - Republika Srbija, Република Србија
  • v angličtině - Republic of Serbia
  • zkratka - RS 

Složení vlády:

Dne 29. června 2017 byla srbským parlamentem schválena nová vláda.

V současné době má srbská vláda 18 resortů a 22 členů, z nichž čtyři mají funkci místopředsedy a tři zastávají ministerskou funkci bez portfeje:

  • Předseda vlády – Ana Brnabić (nestraník)
  • První místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí - Ivica Dačić (SPS)
  • Místopředseda vlády a ministr vnitra - Nebojša Stefanović (SNS)
  • Místopředseda vlády a ministr obchodu, cestovního ruchu a telekomunikací - Rasim Ljajić (SDPS)
  • Místopředsedkyně vlády a ministryně výstavby, dopravy a infrastruktury – Zorana Mihajlović (SNS)
  • Ministr financí – Sinisa Mali (SNS)
  • Ministr hospodářství – Goran Knežević (SNS)
  • Ministr zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství – Branislav Nedimović (SNS)
  • Ministr životního prostředí - Goran Trivan (SPS)
  • Ministr hornictví a energetiky - Aleksandar Antić (SPS)
  • Ministryně spravedlnosti – Nela Kuburović (SNS)
  • Ministr pro veřejnou správu a místní samosprávu – Branko Ružić (SPS)
  • Ministr obrany – Aleksandar Vulin (Hnutí socialistů)
  • Ministryně pro evropskou integraci- Jadranka Joksimović (SNS)
  • Ministr školství, vědy a technologického rozvoje – Mladen Šarčević (nestraník)
  • Ministr zdravotnictví - Zlatibor Lončar (SNS)
  • Ministr práce, zaměstnanosti a pro veterány a sociální otázky – Zoran Djordjević (nestraník)
  • Ministr mládeže a sportu - Vanja Udovičić (SNS)
  • Ministr kultury a informací – Vladan Vukosavljević (nestraník)
  • Ministryně bez portfeje, odpovědná za demografii a populační politiku - Slavica Djukić-Dejanović (SPS)
  • Ministr bez portfeje, odpovědný za regionální rozvoj a koordinaci činnosti veřejných podniků – Milan Krkobabić (PUPS)
  • Ministr bez portfeje, odpovědný za inovace a technologický rozvoj – Nenad Popović (Srbská lidová strana)

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

Podle posledního oficiálního sčítání lidu v RS z roku 2011 činí celkový počet obyvatel 7 186 862. Do tohoto sčítání ale nebylo zahrnuto Kosovo. Průměrná hustota osídlení v RS činila cca 91,9 obyvatel na km².

Průměrný roční přírůstek obyvatel byl v posledním období záporný a dosahoval hodnoty -4,7 promile, v samotném roce sčítání (2011) to však bylo 25,2 promile. Průměrný dožitý věk obyvatel Srbska dosáhl 75,3 roku - 77,1 roku u žen a 71,3 roku u mužů.

Demografická křivka

věk

podíl v populaci

0-14 let

 14.8% (mužů 549,469/žen 515,988)

15-24 let

 11.6% (mužů 432,471/žen 407,367)

25-54 let

 41.6% (mužů 1,512,888/žen 1,488,099)

55-64 let

 14.7% (mužů 511,516/žen 551,117)

65 let a více

 17.2% (mužů 508,751/žen 732,098)

 

Národnostní složení

národnost

podíl (%)

Srbové

83,3

Maďaři

3,5

Bosňáci a Muslimové

2,0

Romové

2,0

Náboženské složení

náboženství

podíl (%)                               

 pravoslavní

84,5

 katolíci

4,9

 muslimové

3,1

 ateisté

1,1

 protestanti

0,9

 ostatní

5,5

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

Základní makroekonomické údaje 2014–2018

 

2014

2015

2016

 2017 2018

HDP (mil. EUR)

35 467

35 716

36 723

 39 183 42 780

Reálný růst HDP (%)

-1,6

1,8

3,3

 2,0 4,3

HDP/obyvatele (EUR)

4 973

5 034

5 203

 5 581 6 110

Inflace – index spotřebitelských cen (%)

1,7

1,5

1,6

 3,0 2,0

Míra nezaměstnanosti (%)

19,2

17,7

15,3

 13,5 12,7

Vývoz (mil. EUR)

14 451

15 728

17 385

 19 312 21 238

   - vývoz (%)

3,7

8,8

10,5

11,1 10,0

Dovoz (mil. EUR)

18 096

18 643

19 597

 22 343 25 392

- dovoz (%)

1,8

3,0

5,1

14,0 13,6

Bilance BÚ (mil. EUR)

-1 985

-1 234

-1 075

-2 051 -2 223

- bilance k HDP (%)

-5,6

-3,5

-2,9

-5,2 -5,2

Veřejný dluh (% HDP)

66,2

70,0

67,8

 57,9 53,6

Saldo státního rozpočtu (% HDP)

-6,2

-3,5

-1,2

 1,1 0,6

Průměrný směnný kurs RSD/EUR

117,31

120,73

123,12

 121,34 118,27

Průměrná mzda (EUR)

379,8

367,9

374,5

 383,9 419,7

Zdroj: Statistický úřad Srbska

 

Srbská ekonomika pokračuje nadále na poměrně pozitivní růstové trajektorii. Předběžné výsledky signalizují nárůst HDP na konci roku 2018 na úrovni 4,3 %, což patří mezi nejlepší hospodářské výsledky v Evropě. Rovněž prognóza na rok 2019 je značně optimistická (cca 3,5-4,0 %). Výsledky ale samozřejmě může výrazně ovlivnit očekávané zpomalení růstu evropské i světové ekonomiky.

Dalšímu rozvoji by měl přispět schválený program ekonomických reforem pro období 2019 – 2021, který představila v závěru roku 2018 současná vláda. Nový strategický dokument, který reflektuje i úsilí o budoucí členství v Evropské unii a doporučení Mezinárodního měnového fondu (MMF), se zaměřuje především na zachování finanční stability, podporu vyššího ekonomického růstu, snižování veřejného dluhu, tvorbu pracovních míst a zlepšování životní úrovně. Strukturální a institucionální reformy budou dále cílené srbskou vládou na reformy státem vlastněných společností, na zkvalitnění podmínek na trhu s energií, dopravou, na zlepšení podnikatelského prostředí, atd.

Ekonomové kladně hodnotí snížení rozpočtového deficitu, který oproti období předchozích šesti let klesl za rok 2018 z 11 % na úroveň 5-6 %. (Pozn. Očekává se finální výsledek za rok 2018 na úrovni 5,2 %.) Současný trend rozpočtové odpovědnosti a ekonomické výkonnosti reflektuje rovněž přijatý zákon o státním rozpočtu na rok 2019. Plánované příjmy činí 1246,2 mld. RSD, zatímco výdaje se očekávají ve výši 1.269 mld. RSD.

Významným faktorem posilujícího národního hospodářství je především oživení zahraničního obchodu. Za 2018 došlo celkovým objemem 46,6 mld. EUR k navýšení cca o 10,9 %.  Nárůst vývozních aktivit přitom dosáhl 10,0 % a u dovozu o 13,6 %. V tomto ohledu je zajímavé, že v Srbsku jsou pouze 3 % společností, které mají majoritní zahraniční vlastnictví. Tyto společnosti ale generují 20 % přidané hodnoty a vývoz dokonce ovlivňují z 50 %. Jedná se především o společnosti působící v bankovním sektoru, automobilovém průmyslu a v oblasti těžby nerostných surovin.

Posilování ekonomické výkonnosti dokládají i další makroekonomické faktory. Například velmi výrazně poklesla inflace, a to na úroveň 2,0 % a srbská měna dokonce nyní patří dle vyjádření Národní banky Srbska (NBS) mezi nejstabilnější světové měny. Tato měnová politika by měla zůstat zachována i pro rok 2019.

Další statistické údaje:

Veřejný dluh Srbska k 31. 12. 2018 činil 23,01 mld. EUR či 53,6 % HDP, což je snížení o 3,7 procentního bodu oproti závěru r. 2017. Nejnižší podíl veřejného dluhu byl zaznamenán v r. 2008, kdy dosáhl výše 28,3 % HDP, resp. 8,78 mld. EUR. Nejvyšší podíl byl v r. 2000, kdy dosáhl výše 201,2 % HDP.

Aktuální rating uváděný společnostmi Standard and Poor´s a Fitch Ratings je na úrovni „BB“. Agentura Fitch ale již avizovala, že jsou předpoklady na zlepšení ratingu v nejbližší budoucnosti.

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet Srbska v období 2014–2018 (mil. RSD)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Příjmy

1 620 752,1

1 694 831,1

1 842 651,8

1 973 402,7

2 105 266,9

Výdaje

1 878 878,5

1 843 965,5

1 896 659,3

1 921 100,1

2 073 041,8

Deficit/přebytek

-258 126,4

-149 134,3

-54 007,5

+52 302,6

+32 225,1

Zdroj: Národní banka Srbska

V průběhu posledních pěti let, tzn. 2014 - 2018, je zřetelný velmi silný nárůst konsolidovaných veřejných příjmů, což přispělo k tomu, že v letech 2017 a 2018 již Srbsko vykazuje kladnou fiskální bilanci.

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

Platební bilance za období 2014-2018 (v mil. EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

BĚŽNÝ ÚČET

-1 985

-1 234

-1 075

-2 051

-2 223

Obchodní bilance

-4 111

-3 645

-3 119

-3 997

-5 245

Bilance služeb

465

729

907

966

1 092

Bilance prvotních důchodů

-1 343

-1 658

-2 022

-2 533

-2 207

Bilance druhotných důchodů

3 003

3 340

3 159

3 514

4 137

KAPITÁLOVÝ ÚČET

7

-18

-10

5

-7

FINANČNÍ ÚČET

-1 705

-920

-535

-1 648

-1 683

PZI

-1 236

-1 804

-1 899

-2 418

-3 188

Portfoliové investice

-369

289

917

827

913

Finanční deriváty

-6

2

9

-21

21

Ostatní investice

1 703

426

740

-265

-552

Rezervní aktiva

-1 797

166

-302

228

1 123

CHYBY A OPOMENUTÍ

273

332

549

398

546

Zdroj: Národní banka Srbska

Stav devizových rezerv Srbska ke konci daného období (mil. EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

Národní banka

9 907

10 378

10 205

9 962

11 262

Komerční banky

1 735

1 435

1 557

1 111

1 633

Celkem

11 642

11 813

11 761

11 072

12 895

Zdroj: Národní banka Srbska

Zahraniční dluh Srbska dle věřitele v období 2014–2018 (mil. EUR)

 

2014

2015

2016

2017

2018

CELKOVÝ DLUH

25 679

26 234

26 494

25 736

26 900,9

STŘEDNĚDOBÝ A DLOUHODOBÝ DLUH

25 556

25 903

25 789

24 821

25 400,8

KRÁTKODOBÝ DLUH

99

303

690

889

1 500,1

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém Republiky Srbsko je postaven na standardním modelu. Působí zde jedna státní centrální banka (Národní banka Srbska - NBS) a řada komerčních bank. Komerční banky provádějí svojí činnost samostatně a pod dozorem státního bankovního dozoru.

Největší banky v Srbsku podle celkových aktiv k 31. 12. 2018 (mil. RSD)

Název banky

Celková aktiva

Banca Intesa a.d. Beograd

574 218

Komercijalna banka a.d. Beograd

389 695

Unicredit Bank Srbija a.d. Beograd

417 137

Raiffeisen banka a.d. Beograd

284 249

Société Générale banka Srbija a.d. Beograd

300 960

Agroindustrijsko komercijalna banka AIK banka a.d. Beograd

192 579

Eurobank a.d. Beograd (dříve Eurobank EFG)

163 028

Erste Bank a.d. Novi Sad

192 538

Banka Poštanska štedionica a.d. Beograd

162 545

Vojvođanska banka a.d. Novi Sad

125 353

Sberbank Srbija a.d. Beograd (dříve Volksbank)

113 284

Addiko Bank a.d. Beograd (dříve Hypo Alpe-Adria)

94 473

ProCredit Bank a.d. Beograd

108 864

Crédit Agricole banka Srbija a.d. Novi Sad

94 403

OTP banka

78 401

Zdroj: Národní banka Srbska

Na srbském trhu dále působí tři banky, jejichž aktiva jsou ve výši 30-55 mld. RSD (Piraeus Bank, NLB banka a Halkbank), šest bank, které disponují aktivy v rozmezí 10-30 mld. RSD (Direktna banka, Expo bank, Telenor banka, Opportunity banka, Srpska banka, JUBMES banka, VTB banka), a čtyři banky s objemem aktiv menším než 10 mld. RSD (MTS banka, MIRABANK, Bank of China a Jugobanka Jugbanka).

 

V roce 2017 dokončila česká banka Expobank CZ a.s. akvizici srbské banky Marfin Bank a.d. Beograd, čímž se stala jejím jediným akcionářem a první českou bankou, která vstoupila na srbský trh.  Dalším investičním vstupem je akvizice skupiny PPF do Telenor Bank v roce 2019.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Níže je obsažen stručný popis nejvýznamnějších daní v Srbsku.

Daň z příjmů právnických osob

  • Daň z příjmů právnických osob činí 15 %.

Daň z příjmů fyzických osob

  • Daňová sazba na výplaty činí 10%. Ostatní osobní příjmy se zdaňují 20% sazbou. Nerezidentním fyzickým osobám se zdaňují pouze příjmy na území RS. Daňový plátce má právo na daňový kredit v částce, kterou již zaplatil v zahraničí. Roční daňová sazba na příjmy cizích občanů činí 10 %, pokud jejich příjmy překročují 6 průměrných platů v Srbsku, jinak 15%. Daň z dividend a úroků činí 15%.

Daň z přidané hodnoty

  • DPH se platí na každé úrovni prodeje zboží a služeb a vývozu zboží. Daňovým základem je cena prodaných výrobků a služeb, ve které není započtený DPH. Standardní DPH činí 20 % a účtuje se ve většině případů. Snížená sazba DPH činí 10 % a účtuje se na základní potraviny, denní tisk, komunální služby atd. DPH se neplatí v případě vývozu zboží a v oblasti mezinárodní letecké dopravy.

Daň z nemovitosti

  • Daň z nemovitosti pro daňové plátce, kteří mají obchodní účet, činí 0,40 % a pro ostatní plátce daň kolísá v závislosti na daňovém základu. Daňová sazba ve výši 2,5 % se účtuje v případě převodu vlastnických práv na nemovitostech.

Poplatky za převod některých práv

  • Sazba poplatků (daně) za převod tzv. absolutních práv (směsice různých práv, včetně převodu práv duševního vlastnictví) je proporcionální a pro transfer akcií, dluhopisů a garancí právnických osob činí 0,3 % a pro transfer ostatních absolutních práv činí 2,5 %.

Daňové prázdniny

Obchodní společnosti mohou být osvobozené od placení daní z příjmů právnických osob, pokud přijmou minimálně 100 nových zaměstnanců.

 

Relevantní instituce v tomto sektoru - odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: