Srí Lanka: Zahraniční obchod a investice

29. 8. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

V mil. USD

 

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz

11 130,1

10 504,9

10 120,1

11 400

11 890

Dovoz 

19 416,8

18 934,6

18 640,4

21 140

22 200

Bilance 

-8 286,7

-8 429.7

-8 520,3

-9 740

-10 310

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším jednotlivým vývozním trhem je EU. Z jednotlivých zemí EU pak V. Británie, Německo a Itálie. Největší vývozním partnerem mimo EU jsou USA a Indie. Největšími dovozními partnery jsou Čína, Indie a dále pak SAE, Singapur a Japonsko. V rámci EU jsou největšími dovozními partnery Francie, Velká Británie a Německo.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními položkami jsou textil a oděvy, čaj, koření, gumové výrobky, drahé kameny, kokosové produkty, ryby

Hlavními dovozními položkami jsou ropa, textil, stroje a dopravní prostředky, stavební materiály, minerální produkty, potraviny.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóna volného obchodu funguje v přístavu Kolombo za obvyklých podmínek. Dále v zemi fungují pod správou Board of Investment (BOI) tzv. exportní zpracovatelské zóny (EPZ):

  1. a) Katunayake (190 ha, vzdálenost od Kolomba 29 km)
  2. b) Biyagama (180 ha, 24 km)
  3. c) Koggala (80 ha, 132 km)
  4. d) Malwatta (25 ha, 38 km)
  5. e) Mirigama (264 ha, 57 km)
  6. f) Wathupitiwela (125 ha, 57 km)
  7. g) Mawathagama (20 ha, 115 km)
  8. h) Polgahavela (20 ha, 75 km)
  9. i) Horana (167 ha, 50 km)

Dále na Srí Lance existují průmyslové zóny určené pro dílčí odvětví:

  1. a) oděvy a textilní průmysl: MAS Fabric Park, Thulhiriya
  2. b) IT: Orion City IT Park, Colombo 9

Vláda má v úmyslu zřizovat další zóny formou PPM (public-private partnership), přinášející příležitosti pro zahraniční investory.  Vláda pracuje na vybudování dvou dalších exportních zpracovatelských zón (kromě EPZ Hambantota) v Millaniya a Bingiriya. Na jejich vybudování bude v roce 2019 vyčleněno 2,5 mld. rupií.

 

Podrobné informace jsou uvedeny na http://www.investsrilanka.com/

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Vláda se zaměřuje především na získání FDI ze zahraničí na budování infrastruktury, finančního průmyslu, energetiku, cestovní ruch, rybářství a IT sektor. V roce 2018 Srí Lanka zaznamenala 1.8 mld. USD přímých zahraničních investic. Mezi odvětví s nejvyšším růstem FDI patřila výroba zaměřená na vývoz, služby zahrnující cestovní ruch a IT a infrastruktura. Pokud jde o zahraniční investory, neotřesitelnou pozici zaujímá Čína.

Ministerstvo rozvojových strategií a mezinárodního obchodu sev současnosti  zaměřuje na klíčové investice z odvětví výroby a služeb s cílem přilákat v příštích několika letech přímé zahraniční investice za vice než  10 miliard USD.  

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Srí Lanka se v indexu ekonomické svobody propadla z loňského 93. místa na 112. místo a byla ohodnocena jako „převážně nepřátelská“.

 

Investiční klima na Srí Lance je jedno z nejliberálnějších v Asii. Od dubna r. 2002 je povoleno zakládat podniky plně ve vlastnictví zahraničního investora i v oblastech, kde toto nebylo v minulosti možné, jako je výstavba budov a silnic, hromadná doprava, telekomunikace, bankovnictví, pojišťovny, výroba a distribuce energie. Mezi tzv. regulovaná odvětví patří letecká doprava, pobřežní doprava, výroba zbraní, alkoholu, tisk peněz, dobývání drahých kamenů a loterie.

 

Naprostou prioritou v minulých letech byla odvětví, která se mohla podílet na obnově válečného konfliktu, tj. investice do infrastruktury, odsolování půdy, čistění vody, zpracování odpadních vod, stavebnictví, obnova turistické infrastruktury a služeb.

 

Vláda má připravený nový plán nazvaný „Balagathu Lanka“ zacílený na pokrok země a individuální prosperitu prostřednictvím rozšiřování exportního trhu a přivábení masivního počtu zahraničních investorů. Plán soustředí pozornost na dva primární ekonomické koridory - Severovýchodní a Jihozápadní - i na sekundární koridor Centrální vysočiny a v jejich rámci na růst průmyslu a turistiky. Vláda hodlá přivábit v následujících 10 letech investory a investice ve výši 50 mld. USD. Očekává, že nejvíce investorů přijde z asijských zemí a nemalá část také ze zemí Blízkého východu.

 

Obecně platí, že vláda podporuje hlavně investice do těchto odvětví:

  • Diverzifikace průmyslu a služeb se zaměřením na pokročilé technologie a na odvětví s nejvyšší přidanou hodnotou;
  • Velké investice do infrastruktury (železnice, letiště, přístavy, energetika, úpravny vod;
  • Rafinerie;
  • Výroba průmyslových strojů, zařízení a produktů (ocel, cement, textil, nábytek)
  • Obnovitelné zdroje energie
  • Cestovní ruchu a související služby;
  • Informační technologie a související služby;
  • Výzkum a vývoj.

Vláda chystá řadu podnětů, které mají přilákat do země zahraniční investory. Jde např. o udělování pětiletého rezidenčního víza pro investory s minimální výší investic 300 000,- USD a právo na pronájem půdy pro ty, kdo chtějí investovat alespoň 1,5 mil. USD.

 

Klíčovou institucí je Board of Investment, na který je nutno se obrátit se žádostí, jejíž vyřízení trvá v závislosti na druhu investice do 30 dnů. V případě tzv. automatického schvalovacího postupu je v podstatě žádost schválena ihned. Dalším krokem je pak registrace firmy podle zásad zmíněných v kapitole 8.3. Vláda poskytuje investorům pobídky v závislosti na velikosti a druhu investice. Přesné informace je možno získat na webových stránkách www.boi.lk.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: