Srí Lanka: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled

4. 6. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Dillí (Indie)

1.1. Oficiální název státu, složení vlády

Česky: Srílanská demokratická socialistická republika

Anglicky: Democratic Socialist Republic of Sri Lanka

  1. ledna 2015 proběhly na Srí Lance prezidentské volby, v nichž zvítězil a novým prezidentem se stal Maithripala Sirisena. 9. ledna 2015 byl jmenován novým předsedou vlády lídr United National Party Ranil Wickremesinghe. Dne 22. března 2015 oznámil prezident jmenování nové rozšířené vlády. Dne 22. května 2017 došlo vůbec k první personální obměně kabinetu od nástupu vlády v roce 2015. K dalším změnám došlo v srpnu 2017. K posledním změnám došlo v prosinci 2018 po dva měsíce trvající politické krizi

Členové vlády (cabinet ministers)

  • Ranil Wickremesinghe – premiér, ministr pro národní politiku a hospodářské záležitosti, rehabilitaci a vězeňské reformy, rozvoj severu, odborné vzdělávání, rozvoj dovedností a záležitosti mládeže
  • John Amaratunga – ministr pro rozvoj cestovního ruchu a křesťanské náboženské záležitosti
  • Gamini Jayawickrema Perera -  ministr Buddha Sasana a Severozápadní provincie
  • Mangala Samaraweera – ministr financí a médií
  • Lakshman Kiriella -  ministr pro rozvoj veřejných podniků, dědictví a rozvoje Kandy
  • Rauff Hakeem -  ministr plánování měst, zásobování vodou a vysokoškolského vzdělávání
  • Tilak Marapana - ministr zahraničních věcí
  • Rajitha Senaratne -  ministr zdravotnictví, výživy a domorodé medicíny
  • Ravi Karunanayake – ministr energetiky a rozvoje obchodu
  • Vajira Abeywardhane – ministr vnitra, provinčních rad a místní správy
  • Rishad Bathiudeen -  ministr průmyslu, obchodu a znovuosídlení
  • Patali Champika Ranawaka – ministr pro megapole a rozvoj západu
  • Naveen Dissanayake -  ministr plantážního průmyslu
  • P. Harrison - ministr zemědělství, hospodářských záležitosti venkova a rozvoje živočišné výroby
  • Kabir Hashim - ministr dálnic, rozvoje komunikací a rozvoje ropných zdrojů
  • Ranjith Maddumabandara - ministr veřejné správy a řízení katastrof
  • Gayantha Karunathilake - ministr půdy a parlamentních reforem
  • Sajith Premadasa - ministr bydlení, stavebnictví a kulturních záležitostí
  • Arjuna Ranatunga - ministr dopravy a civilního letectví
  • Palani Digambaran - ministr nových vesnic, infrastruktury a rozvoje společenství
  • Chandrani Bandara -  ministr pro záležitosti žen a dětí a rozvoj suchých zón
  • Thalatha Athukorale - ministr spravedlnosti a vězeňských reforem
  • Akila Viraj Kariyawasam - ministr školství
  • Abdul Haleem Mohamed Hashim - ministr poštovních služeb a muslimských náboženských záležitostí
  • Sagala Ratnayake - ministr přístavů, námořních záležitostí a rozvoje jihu
  • Harin Fernando - ministr telekomunikačních zařízení, zařízení pro digitální infrastrukturu, zahraniční zaměstnání a sport
  • Mano Ganeshan -  ministr národní integrace, oficiálních jazyků, sociálního pokroku a hinduistických záležitostí
  • Daya Gamage - ministr práce, odborových záležitostí a sociálního posílení
  • Malik Samarawickrema - ministr rozvojových strategií, mezinárodního obchodu, vědy, technologie a výzkumu

Ministerstvo obrany a  ministerstvo pro národní integraci a rekonstrukci spadá pod prezidenta Sirisenu.

zpět na začátek

1.2. Demografické tendence: Počet obyvatel, průměrný roční přírůstek, demografické složení (vč. národnosti, náboženských skupin)

  • Počet obyvatel: 22 576 592 (odhad k červenci 2018)
  • Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 0,73 % (odhad 2018)
  • Průměrná délka života: 77,1 let

 Demografické složení

věková skupina

počet obyv. (muži)

počet obyv. (ženy)

souhrnně % z celku

0-14

2 734 114

2 627 695

23,75 %

15-24

1 677 547

1 618 922

14,60 %

25-54

4 596 388

4 762 913

41,46 %

55-64

1 067 258

1 239 204

10,22 %

Nad 65

951 213

1 301 338

9,98 %

 

Národnostní složení

  • Sinhálci 74,9 %
  • srílanští Tamilové 11,2 %
  • indičtí Tamilové 4,2 %
  • Muslimové (Moorové, arabského původu) 9,2 %
  • ostatní 0,5 %

 Náboženské složení

  • buddhismus (70,2 %)
  • hinduismus (12,6 %)
  • islám (9,7 %)
  • křesťanství (6,1 %)
  • ostatní (1,35)

zpět na začátek

1.3. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (nominální HDP/obyv., vývoj objemu HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti). Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru.

 

 

 

   2014

   2015

2016

2017

2018

HDP v mld. USD

 

79,31

80,56

 

81,78

87,35

88,22

Meziroční růst HDP v %

4,9

4,8

5,0

3,1

3,0

HDP na obyvatele v USD

 

3 640

3 750

3 780

3 800

4 068

Míra inflace v %

 

3,3

0,9

4,3

8,4

4,3

Míra nezaměstnanosti v %

4,4

4,8

4,5

4,2

4,4

 

Zdroj: https://knoema.com/atlas/Sri-Lanka

 

Očekávaný vývoj v teritoriu s akcentem na ekonomickou sféru

Srí Lanka čelí náročné makroekonomické situaci a nestabilní politické prostředí zůstává i nadále klíčovým zdrojem rizika. Výkonnost zahraničního sektoru zůstala slabá s rozšířeným deficitem běžného účtu a nízkými devizovými rezervami. Růst se v roce 2018 zpomalil, částečně kvůli politickému napětí, které ovlivnilo důvěru mezinárodních investorů. Přední ratingové agentury revidovaly svá hodnocení.  Očekává se však, že v budoucnu se bude ekonomický růst ve střednědobém horizontu postupně přibližovat k úrovni 4 %, a inflace by se měla stabilizovat kolem 5 %. Prioritní reformy na podporu hospodářského růstu, vytváření většího množství kvalitnějších pracovních míst a snižování chudoby zahrnují: a) fiskální konsolidaci s cílem vytvořit prostor pro investice do zdravotnictví, vzdělávání, sociální ochrany a veřejné infrastruktury; b) zlepšení konkurenceschopnosti a podpory obchodu a přímých zahraničních investic; c) začlenění reforem správy věcí veřejných, zejména s ohledem na reformy řízení veřejných financí a státních podniků; d) snížení zranitelnosti vyplývající z rizik refinancování a rizik přírodních katastrof.

 

Srí Lanka se zároveň potýká s vysokou zadlužeností, složitým globálním prostředím a vnitřní politickou nestabilitou. Rostoucí výskyt a dopad přírodních katastrof by mohl mít nepříznivý dopad na růst, vládní rozpočet, vnější sektor a snížení chudoby. Zahraniční rizika zahrnují neuspokojivý růst klíčových zemí vytvářejících zahraniční příjmy země – export, cestovní ruch, remitence, přímé zahraniční investice a další finanční toky. Rychlejší než očekávané zvýšení cen komodit by mohl zvýšit tlak na platební bilanci. Očekává se, že daňové příjmy se zvýší na 13,2 % HDP díky zvýšenému výběru spotřební daně z motorových vozidel způsobenému prudkým nárůstem dovozu motorových vozidel v první polovině roku 2018 a zvýšením daně z příjmů. 

 

Velmi nepříznivý dopad na ekonomiku měly teroristické útoky na kostely a hotely, ke kterým došlo 21.4.2019 a které oslabily cestovní ruch a důvěru zahraničních investorů. Vláda letos očekává 30% snížení počtu turistů a odvětví cestovního ruchu.

 

zpět na začátek

1.4. Veřejné finance, státní rozpočet - příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Vývoj státního rozpočtu ukazuje tabulka (údaje v mld. LKR)

 

 

 

2014

2015

2016

2017

(mld. USD)

2018

(mld. USD)

Příjmy

 

1493

1 152

1 180

12,64

12,38

 

Výdaje

 

1912

1852

2 004

16,66

22,67

 

Bilance

 

-419

-690

-824

-4,02

-10.29

 

 

zpět na začátek

1.5. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let), veřejný dluh vůči HDP, zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

 

2014

2015

2016

2017

2018

Bilance běžného účtu (% HDP)

-2,6

-2,5

 

-2,3

-5,2

-5,3

Bilance finančního účtu (miliardy USD)

-1,936

 -1,886

-1 803

-2 094

-4,5

Bilance kapitálového účtu (mil. USD)

70,8

58,3

46,3

25,5

10,9

Devizové rezervy (miliardy USD)

8,209

7,300

7,060

9,980

6,900

Zahraniční zadluženost (miliardy USD)

43.0

44.3

47,65

47,8

 

 

 

Pokračující fiskální konsolidace, byť pomalá, by měla snížit celkový fiskální deficit a veřejný dluh směrem dolů. Předpokládá se, že schodek běžného účtu v letech 2019 až 2021 zůstane na úrovni přibližně 2,4 % HDP, neboť příjmy z cestovního ruchu pomáhají vyvažovat účinek nízkých remitencí a vysokých plateb z externích úroků.

 

zpět na začátek

1.6. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém na Srí Lance spravuje Centrální Banka na základě klíčových zákonů Banking Act, Monetary Law Act a Exchange Control Act.

Bankovní zákon a Zákon o finančních společnostech povolují činnost třem typům finančních institucí, a to komerčním bankám, registrovaným finančním společnostem a specializovaným bankám, kterým může veřejnost svěřovat své finance.

Aktuální seznam finančních institucí Srí Lanky lze nalézt na webových stránkách Srílanské centrální banky, http://www.cbsl.gov.lk/.

Komerční bankovní systém je tvořen celkem 25 bankami, z toho je 12 domácích a 13 zahraničních. 

Hlavní srílanské banky:

1) Státní: Bank of Ceylon, People`s Bank, SME Bank

2) Soukromé banky: Commercial Bank of Ceylon, DFCC Bank, Hatton National Bank Ltd., NDB Bank, Nations Trust Bank, Pan Asia Bank, Sampath Bank Ltd.,, Ceylan Bank Ltd., Union Bank of Colombo

3) Zahraniční banky: Citibank N.A., Deutsche Bank AG, Habib Bank, Hongkong and Shanghai Banking Corporation, Indian Bank, Indian Overseas Bank, Mashreq Bank, Muslim Commercial Bank, Public Bank Berhad, Standard Chartered Bank, State Bank of India, Union Bank (Pakistan) Ltd.

zpět na začátek

1.7. Daňový systém

Od začátku 21. století prochází daňový systém zásadními změnami, které podporují trend deregulace, liberalizace a privatizace. Maximální daň podnikům byla v r. 2006 snížena z 35 %. V r. 2009 byla zavedena daň na obnovu národa (NBT). V r. 2011 došlo ke zrušení daně z úvěrů, DPH ze zálohy, zrušení daně ze společenské zodpovědnosti a daně z obratu.

Rozpočet pro rok 2016 přinesl schválení jedné standardní sazby DPH ve výši 15 % místo předcházejících čtyř daňových pásem a dále zrušil stávající srážkové daně pro banky a finanční instituce odečitatelné z úroků z vkladů ve výši 2.5%.

Dne 1.4.2018 vstoupil v platnost nový zákon o vnitřních příjmech.  Zákon staví na mezinárodně osvědčených postupech, racionalizuje stávající strukturu daně z příjmů a pomůže rozšířit základ daně z příjmu odstraněním výjimek. S ohledem na velké zadlužení země by úspěšná implementace zákona měla podpořit fiskální konsolidaci. Schválení zákona umožní zrušit komplikovaný daňový systém a zavést "spravedlivou, ale transparentní" daňovou politiku pro Srí Lanku s plány na zvýšení vládních příjmů z přímých daní. Vláda hodlá snížit do roku 2020 rozdíl mezi přímou a nepřímou daní. Do roku 2020 má být snížena nepřímá daň z 82 % na 60 % a současně zvýšena přímá daň z 18 % na 40 %.

V listopadu 2018 vláda oznámila rozsáhlé daňové úlevy a snížila ceny pohonných hmot.  Ministerstvo financí oznámilo rozsáhlé změny daní v několika sektorech zaměřených na "podporu výroby a zjednodušení daňového systému". Nová opatření mají za cíl poskytnout spotřebitelům úlevu a povzbudit peněžní převody a úspory. Daň z příjmu fyzických osob podnikajících v zemědělství byla snížena z 24 % na 14 %. Koncesionářská daň z příjmů u osob poskytujících profesionální služby byla rovněž snížena z 24 % na 14 %.  Daně nebudou vybírány z úroků z jakýchkoli úspor a pevných vkladů vedených v jakékoli finanční instituci. Nepříznivý dopad způsobený vysokými nepřímými daněmi bude zmírněn zjednodušením DPH a daně ze staveb. Prahová hodnota DPH se zvýší z 12 milionů rupií ročně na 24 milionů rupií.  Roční prahová hodnota pro DPH v maloobchodním a velkoobchodním sektoru se rovněž zvýší z 50 milionů rupií na 100 milionů rupií. Sazba DPH platná pro dovoz řeziva bude snížena na 5 %. DPH na dovoz tkanin bude zrušena s cílem podpořit malé a střední výrobce oděvů. S přihlédnutím k vysoké dani uložené na telekomunikační služby bude snížen telekomunikační poplatek z 25 % na 15 %.

Podrobnosti k daním lze nalézt na http://www.ird.gov.lk/en/sitepages/default.aspx   

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: