Stát v roce 2018 hospodařil s přebytkem 2,9 miliardy korun

3. 1. 2019 | Zdroj: Ministerstvo financí (MF)

V roce 2018 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 1 403,9 mld. Kč a celkové výdaje 1 401,0 miliard korun. Saldo hospodaření státního rozpočtu tak dosáhlo přebytku ve výši 2,9 miliard korun, což je druhý nejlepší výsledek od roku 1996.

Proti saldu z roku 2017 je to výsledek o 9,1 miliardy korun lepší a proti schválenému deficitu na rok 2018 dokonce o 52,9 miliard korun lepší. I přes to, že schválený rozpočet výdajů byl překročen o 36,5 mld. Kč, převážil efekt překročení rozpočtu příjmů o 89,4 miliard korun. Na tom se podílely všechny hlavní složky příjmů.

Nejvíce překročily rozpočet příjmy z rozpočtu EU a FM (o 49,2 miliard korun), ale vzhledem k tomu že svůj rozpočet výrazně převýšily i výdaje, které byly ze státního rozpočtu předfinancovány a určeny na společné programy EU/FM a ČR (o 44,1 miliard korun), pak lze hlavní vliv lepšího než plánovaného výsledku spatřovat v překročení rozpočtu daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení o cca 20 mld. Kč a také v překročení rozpočtu ostatních příjmů (mimo EU/FM) také o cca 20 miliard korun.

Na straně výdajů se pozitivně také projevilo efektivní řízení finančních toků souvisejících s obsluhou státního dluhu, které vedlo k úspoře oproti původně plánovaným výdajům ve výši 4,5 miliard korun.

Vyšší příjmy obcím

Hospodaření státního rozpočtu by za podmínek roku 2017 vykázalo výrazně lepší výsledek, avšak v roce 2018 se projevily některé faktory, které hospodaření roku 2018 z meziročního hlediska zhoršilo. Jednalo se zejména o změnu rozpočtového určené daní, které přineslo obcím vyšší příjmy, avšak na inkaso státního rozpočtu mělo negativní vliv 9 miliard korun.

Negativně se projevily i další legislativní změny v oblasti daní, které příjmy státního rozpočtu snižovaly – např. zvyšování daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 a na první dítě od roku 2018, protikuřácký zákon, zavedení vrácení daně za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu, přesun novin a časopisů do druhé snížené sazby DPH, atd.

Negativně se z meziročního hlediska také projevil fakt, že v roce 2017 byla příjmová strana rozpočtu podpořena 5,8 miliardy korun z takzvaného privatizačního účtu. Tyto prostředky byly určeny na krytí deficitu systému důchodového pojištění. Vzhledem k dosaženému přebytku tohoto systému k tomuto převodu v roce 2018 nemohlo dojít.

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 2,2 miliardy korun. Ve stejném období roku 2017 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 1,3 miliardy korun. Po očištění výše uvedených negativních faktorů, které ovlivňují meziroční srovnatelnost, by hospodaření státního rozpočtu očištěné o toky EU a FM prostředků bylo výrazně lepší.

Svižný ekonomický růst

Podle ekonomů jsou za pozitivními výsledky spíše hospodářské než politické příčiny. „Důvodem lepšího než předpokládaného hospodaření je zejména svižný ekonomický růst a související růst mezd. S růstem mezd stoupají též příjmy státní kasy, ať už kvůli vyšší dani z příjmu nebo zejména vyšším odvodům. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení loni narostly o výrazně více, než s čím rozpočet počítal, a to zhruba o dvacet miliard. To je ovšem zároveň jeden z důkazů toho, že lepší než předpokládané rozpočtové plnění bylo loni spíše výsledkem ekonomické prosperity než opatření zaváděných na podporu daňového výběru. Ne že by se tato opatření – jako je EET a zejména kontrolní hlášení – neprojevila, avšak jejich příznivý efekt byl slabší než pozitivní přínos ekonomické prosperity," konstatuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.  

Podle něj je třeba navíc uvést, že celkové hospodaření veřejných rozpočtů – po zahrnutí výsledků hospodaření krajských či obecních rozpočtů nebo rozpočtů veřejných institucí – skončí letos, podobně jako loni, také v plusu. Tento přebytek by měl činit 1,4 procenta hrubého domácího produktu. „Česká republika tak i letos bude patřit k zemím EU s vůbec nejzdravějšími veřejnými financemi. Veřejný dluh v poměru k hrubému domácímu produktu tak letos klesne, a to na úroveň zhruba 31 procent. Stále se však nachází poměrně výrazně nad předkrizovou úrovní let 1993 až 2008, kdy se soustavně držel pod hodnotou 25 procent. Navíc v letošním roce už bude hospodaření nejspíše opět deficitní, a to se schodkem zhruba dvaceti miliard korun," dodává Lukáš Kovanda. 

To se odráží i na ratingu země.  „Platí, že dlouhodobý cizoměnový dluh je v případě ČR hodnocen společně s dluhem estonským nejlépe ze zemí bývalého východního bloku. Třetí nejpříznivější hodnocení z daných zemí má s odstupem Slovensko. Veřejné finance ČR jsou v příznivějším stavu než veřejné finance většiny zemí EU, které přitom vykazují lepší ratingové hodnocení," zmiňuje Lukáš Kovanda. 

Vyšší investice

To, že se pokladnu daří lépe plnit, bylo podle ekonomů jasné už v průběhu roku. „Proto mohla vláda popustit uzdu i na výdajové straně. Výdaje tak oproti předchozímu roku vzrostly o 9,5 %, a o 1,8 % překonaly rozpočtové plány. Rostly zejména výdaje na sociální dávky včetně důchodů. Rozběhly se i veřejné investice. Hlavně výdaje na investiční projekty se spolufinancováním z fondů EU se oproti loňsku téměř zdvojnásobily," upozorňuje Jakub Matějů, ekonom investičního bankovnictví Komerční banky.

„V meziročním srovnání tento nárůst opět nejvíce ovlivnily vyšší platby samosprávním celkům zejména v důsledku financování škol, zvyšování mezd státních zaměstnanců a vyšší výdaje na důchody, ale také platby podnikatelským subjektům. Výdaje na investice vzrostly o závratných 46,4 procent ve srovnání s loňským rokem.  Tomu napomohla nutnost dočerpat zbývající prostředky z fondů EU alokovaných pro toto období a velmi nízká srovnávací základna z minulého roku," připojuje František Táborský, analytik Raiffeisen bank.

Na rok 2019 podle Jakuba Matějů vláda přichystala plošný růst mezd ve veřejném sektoru, ten by měl v průměru přesáhnout 11 procent. "Dále porostou i investiční výdaje. Na straně příjmů navazují rozpočtové plány na solidní výběr daní a pojistného v loňském roce. Je otázkou, nakolik jsou tato čísla udržitelná, když ekonomika začala již ve druhé polovině loňského roku zpomalovat. Optimistický vládní scénář vývoje příjmů se tak nemusí naplnit. Se slabším růstem ekonomiky budou souviset i vyšší výdaje na sociální dávky. Proto soudíme, že schodek bude v příštím roce oproti plánům ministerstva hlubší a dosáhne 50 miliard korun," zmiňuje Jakub Matějů.

Zpráva Ministerstva financí ČR doplněná komentáři ekonomů

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek