Stav českého strojírenství: Vysokou úroveň sráží nízký zájem

3. 10. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

České strojírenství patří k významným a tradičním odvětvím zpracovatelského průmyslu. Dominantní pozici v rámci zpracovatelského průmyslu zaujímá automobilový průmysl, který zároveň působí jako multiplikační faktor pro rozvoj dalších navazujících odvětví. Obor obráběcích a tvářecích strojů je základním kamenem celého strojírenství a vyznačuje se vysokou technickou a technologickou úrovní.

Obor obráběcích a tvářecích strojů je základním kamenem celého strojírenství a vyznačuje se vysokou technickou a technologickou úrovní. Základními požadavky kladenými na obráběcí stroje jsou přesnost, produktivita, spolehlivost a bezpečnost provozu. Přestože se ve strojírenství začínají postupně uplatňovat nové technologie, například aditivní výroba, obrábění a tváření budou ještě dlouho základními technologickými procesy. U rozměrově nejpřesnějších součástí je navíc obrábění nenahraditelné.

Obor obráběcích a tvářecích strojů si stále udržuje své lichotivé postavení ve světě i v rámci Evropy. V roce 2018 dosáhl český průmysl obráběcích a tvářecích strojů velmi dobrých výsledků ve všech sledovaných parametrech. Produkce vzrostla oproti roku 2017 o 21,6 procenta a export o 18,6 procenta.

Hlavní příčinou růstu byla vrcholící konjunktura na domácím trhu i na většině trhů zahraničních. Díky tomu se ČR posunula na 13. pozici ve světovém žebříčku producentů obráběcích a tvářecích strojů a udržela si 13. místo v exportu.

V rámci evropského sdružení CECIMO, jehož členem je Svaz strojírenské technologie už od roku 1996 jako jediná profesní asociace ze zemí bývalého východního bloku, jsme mezi patnácti zeměmi na 7. místě v produkci a na 8. místě v exportu.

Německo jako ukazatel síly

Hlavními exportními teritorii jsou pro nás Německo (31 % celkového objemu), Čína (cca 11,4 %) a Slovensko (6,6 %). Další v pořadí jsou Rusko, Polsko, Itálie a USA. Export do Německa meziročně narostl o 18 %, do Číny dokonce o 50 %. Export do Ruské federace mírně narostl a dosáhl objemu cca 1,1 mld. korun.

Oproti dosud nejlepšímu roku 2014 je to však stále pouze cca 30 %. Po výrazném poklesu exportu do Číny v roce 2016 a mírném nárůstu v roce 2017 došlo v roce 2018 k výraznému nárůstu. V roce 2018 posílil také export do Polska a dosáhl obdobné výše jako export do Ruska.

Pro většinu českých výrobců je samozřejmě velmi důležitý domácí trh, na kterém lze nejlépe uplatnit naše konkurenční výhody. V průměru mají naši výrobci na českém trhu asi dvaadvacetiprocentní podíl. V exportu jsme na srovnatelné úrovni například s Rakouskem nebo Francií. Na největším evropském trhu v Německu jsme 4. největším importérem po Švýcarsku, Japonsku a Itálii.

Veletržní trasa Brno – Hannover

Z hlediska exportních komodit jsou na prvním místě brusky, následovány obráběcími centry a frézovacími stroji. Hlavním oborem nakupujícím strojírenské technologie je automobilový průmysl, respektive jeho subdodavatelé, výrobci nástrojů a forem pro spotřební, obranný, letecký a energetický průmysl.

České firmy se zúčastňují prakticky všech významných světových strojírenských výstav a veletrhů.
V roce 2018 se jednalo například o výstavu CIMT v Pekingu, Metalloobrabotku v Moskvě a veletrh IMTS v Chicagu. Pro všechny domácí výrobce je významnou událostí Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, který v sudých letech probíhá pod označením IMT, a jedná se tedy o mezinárodní výstavu obráběcích strojů.

V roce 2019 bude hlavní mezinárodní akcí EMO v Hannoveru, což je největší a patrně nejvýznamnější světová přehlídka v našem oboru. Z ČR se jí zúčastní několik firem a svůj stánek tam bude mít také SST.

Svaz strojírenské technologie

Zájmové sdružení (dříve Svaz výrobců a dodavatelů strojírenské techniky – zájmové sdružení) bylo založeno 22. června 1990. Zakladatelem bylo 21 organizací z České a Slovenské republiky zabývajících se výrobou, výzkumem a prodejem obráběcích a tvářecích strojů. Mezi zakladatele patřili i nositelé proslulých značek jako TOS, MAS, ZPS, Šmeral a další. Svaz byl založen zejména na podporu a ochranu společných zájmů svých členů, s cílem koordinovat jejich součinnost ve všech oblastech, kdy je společný postup účelný při realizaci podnikatelských záměrů.

V současnosti Svaz strojírenské technologie (SST) sdružuje většinu společností a organizací působících v oboru v České republice. V rámci ČR pokrývají podniky sdružené ve Svazu více než 70 % produkce obráběcích a tvářecích strojů. Zanedbatelná není ani ostatní produkce podniků SST, jako jsou dřevoobráběcí stroje, tlakové licí stroje, hydraulická zařízení, kuličkové šrouby a matice, motory, nářadí a měřidla.

Plusy, mínusy, trendy

K nejsilnějším stránkám našeho strojírenství patří vysoká technická úroveň, tradice a profesionalita. Vysoká úroveň českých obráběcích a tvářecích strojů je mimo jiné dána inovační aktivitou většiny výrobců, jakými jsou například společnosti TOS VARNSDORF, KOVOSVIT MAS Machine Tools, TAJMAC – ZPS, TOSHULIN, TOS Kuřim, ŽĎAS, FERMAT a další.

Základem jsou silné vlastní konstrukční a vývojové kapacity podporované spoluprací s vysokými školami, například s Výzkumným centrem pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT) při Strojní fakultě Českého vysokého učení technického v Praze, nebo samostatnými výzkumnými pracovišti, jakým je například Výzkumný ústav textilních strojů v Liberci, a s výrobci a dodavateli elektronických a mechatronických komponent, nástrojů a robotů.

Ke slabým stránkám, respektive ohrožujícím faktorům, patří nízký zájem o strojírenské profese především z řad mladé generace, nedostatečná kapitálová síla našich firem, stagnující produktivita a nižší přidaná hodnota z výroby obráběcích a tvářecích strojů.

Za hlavní trendy ve strojírenství lze považovat pokračující rozšiřování robotizace, automatizace, digitalizace a konektivity, známé jako Průmysl 4.0. Roste význam nových technologií, z nichž na prvním místě jsou aditivní výrobní technologie, které představují novou kvalitu ve výrobě speciálních součástí a tvarově složitých struktur. Velký vliv na další směřování oboru obráběcích a tvářecích strojů budou mít strukturální změny v automobilovém průmyslu, zejména rozvoj elektromobility, dále pak uplatnění umělé inteligence a rozvoj energetiky.

Převzato z časopisu Komora. Autoři článku: Oldřich Paclík, Jan Rýdl

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek