English version
České stavebnictví by se letos mělo po letech krize nadechnout k výraznějšímu růstu. Věří v to ekonomové na základě výsledků oboru v loňském roce, i díky očekáváním zástupců firem z oboru.
„Firmy v průmyslu a stavebnictví zůstávají pro nejbližší měsíce pozitivně naladěné, naproti tomu očekávání obchodníků a firem ve službách se pro následující období zhoršilo,” říká analytik ČSOB Petr Dufek.
„Tento obrázek jasně koresponduje s pozitivním vývojem zakázek v průmyslu i ve stavebnictví a současně se slabými výsledky většiny odvětví služeb,” dodává Petr Dufek.
Stavební firmy věří v lepší výsledky, navzdory tomu, že poslední měsíc loňského roku pro ně nedopadl právě nejlépe. Stavební výroba se meziročně snížila o 6,6 procenta, a to přesto, že loňský prosinec měl o jeden pracovní den více oproti roku 2013.
„Navzdory prosincovému mínusu byl rok 2014 pro stavebnictví nepochybně po dlouhé době úspěšným rokem. Rokem, kdy po téměř šesti letech slušně rostly nové zakázky a začalo se i více stavět – především v oblasti infrastruktury – a nakonec došlo i k oživení nové bytové výstavby,” dodává Petr Dufek.
Více zakázek pro stavbaře
Samotní stavbaři jsou optimističtí. „České stavebnictví konečně zastavilo strmý sestup a poprvé od roku 2008 nevykázalo propad. Naopak meziročně vzrostlo o 2,3 procenta,“ konstatuje Václav Matyáš, prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
„Je to sice nepodstatný nárůst, zejména proto, že je vztažen k dosud nejhoršímu roku v objemu stavební produkce, a také proto, že stavbaři nezažili zimu ani na začátku roku ani na jeho konci. Je to ale doklad toho, že oživení je nastartováno,“ dodává Václav Matyáš.
Stavbaři podle něj mají co dohánět. „Propad oproti roku 2008, kdy krize započala, zůstává na úrovni 22,1 procenta,“ porovnává Václav Matyáš.
Většina ekonomů stavbařům příznivější časy předpovídá. „Optimizmus přináší pohled na vývoj nových zakázek. Za celý rok jich přibyla desetina a v samotném posledním čtvrtletí dokonce stavaři přijali o 15 procent více zakázek než v předešlém roce,“ říká Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank.
Hlavním zadavatelem stavebních prací je v současnosti stát, což by oboru mělo přinést potřebnou stabilitu. „Letos by se stavebnictví mohlo opět zlepšit. Pomoci by měly rekordně nízké úrokové sazby, investice firem i domácností a již zmiňovaný stát,“ Filip Fyrbach.
I když ekonomové kvůli loňské velmi mírné zimě nevylučovali meziroční pokles stavebnictví v prvních měsících letošního roku, počasí oboru opět přálo. Stavební produkce v lednu 2015 meziročně reálně rostla o 5,8 procenta, po očištění o 8,5 procenta.
Produkce pozemního stavitelství se zvýšila o 5,5 procenta, inženýrské stavebnictví o 7,3 procenta. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 byla lednová produkce nižší o 29,6 procenta. Stavební úřady vydaly v lednu meziročně o 2,9 procenta stavebních povolení více, bylo zahájeno o 30 procent bytů méně, dokončeno bylo o 13,8 procenta bytů více.
Potešily rovněž únorové výsledky stavebnictví. „Již více než rok rostoucí zakázky ze strany veřejného i soukromého sektoru se tak materializují v pozitivních číslech přicházejících z tohoto odvětví,“ konstatuje Petr Dufek z investičního výzkumu ČSOB. Stavební produkce se v únoru zvýšila meziročně o šest procent.
„Jde o velmi potěšující výsledek s ohledem na velmi silná čísla z loňského roku, kdy do výkonu tohoto odvětví promluvily velmi příznivé klimatické podmínky,“ dodává Petr Dufek.
Zvyšuje se produkce pozemního i inženýrského stavitelství. Pozitivní čísla přicházejí i z bytové výstavby, kde prim hrají soukromé firmy. Jen v únoru se začalo stavět o více než 27 procent bytů více oproti loňskému roku. Podle Petra Dufka se tak částečně maže lednový propad spojený rozjezdem výstavby menšího počtu nových bytových domů.
Růst ano, ale pomalý
Růst stavebního sektoru však nebude nijak dramatický. „V roce 2015 bude české stavebnictví dle predikcí ředitelů stavebních firem dále mírně posilovat, skokové změny se ale neočekávají. Naprostá většina stavebních společností, až 88 procent, neočekává, že by se sektor mohl vrátit na předkrizovou úroveň z roku 2008 během dalších pěti let,“ vysvětluje ředitele analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.
Stavaři přitom relativně dlouhé čekání na vyrovnání s předkrizovým obdobím nepovažují za dramatický problém pro sektor. „Především vzhledem k tomu, že výkony v roce 2008 odpovídaly přehřátému trhu na vrcholu konjunktury. Stavu, kdy problémem nebylo sehnat zakázku, ale naopak zajistit dostatek kapacit, které by byly schopné ji vůbec zrealizovat,“ dodává Jiří Vacek.
Českému stavebnictví předchozí pětiletá krize podle něj přinesla řadu problémů, nicméně rovněž dala možnost sektoru zvýšit svoji efektivitu a produktivitu, kterou si nyní firmy chtějí udržet.
Za jednu z výhod tuzemského průmyslu, a nejen toho stavebního, považují analytici relativně nízký růst průměrných mezd. „Ta se dnes pohybuje kolem 25 tisíc, přičemž medián je výrazně nižší. To českým firmám umožňuje udržovat velmi konkurenceschopné náklady v rámci středoevropského regionu a nám dává dlouhodobou konkurenční výhodu,“ upozorňuje Milan Kratina, předseda představenstva průmyslové skupiny Accolade.
Právě nízká úroveň mezd se však lidem pracujícím ve stavebnictví příliš nelíbí. Například čtyři z pěti projektantů a architektů po absolvování některé z českých či zahraničních technických škol nedosáhnou po nástupu do zaměstnání ani průměrné hrubé měsíční mzdy.
Podle analýzy, kterou zpracovala společnost CEEC Research, najde 40 procent stavařských vysokoškoláků po nástupu na výplatní pásce dokonce částku nižší než 20 tisíc korun hrubého, včetně bonusů a benefitů. Výplata dalších 45 procent zaměstnanců se pohybuje mezi 20 až 25 tisíci korunami.
Nízké mzdy odrazují odborníky
O něco lepší je situace v oblasti projektování inženýrských staveb. V tomto oboru dostane pětina nastupujících 25 až 30 tisíc korun. Navíc ani současný růst oboru nepřináší žádný tlak na zvyšování mezd.
„Odráží to dlouhodobě tristní situaci oboru, který je systematicky podfinancovaný. Jeho ekonomickým motorem je švarcsystém, laciná práce stážistů a protekcionizmus při získávání zakázek. Přitom je to obor, který ve skutečnosti nese rozhodující díl odpovědnosti za kulturu společnosti i za udržitelný rozvoj. Jeho stav je však neudržitelný,“ říká Michal Šourek, jednatel společnosti MS architekti.
„Smutné je, že nejen nadaní mladí, ale i zkušení technici odcházejí z finančních důvodů mimo obor. Společenská prestiž projektanta není velká, finančně málo zajímavá, perspektiva zlepšení nijak zářná. Tudíž jde o absolutně zmařenou investici státu do technické inteligence,“ shrnuje Pavel Havlíček, generální ředitel společnosti Sudop Group.
Teprve až pětiletá praxe zaručí nadpoloviční většině absolventů, zhruba 57 procentům, příjem přesahující průměrnou hrubou mzdu. Ani vysokoškolákům se zkušenostmi nemohou firmy nabídnout o moc víc. Jen každý desátý, přesně 12 procent, dostane plat mezi 35 až 40 tisíci korunami. Tři lidé ze sta se dostanou nad tuto hranici.
Další nepříjemnou zprávou pro stavbaře je, že někteří ekonomové považují optimistické zprávy o růstu oboru za předčasné. „Za celý loňský rok poklesl počet stavebních povolení o 6,5 procenta a orientační hodnota povolených staveb o 3,1 procenta,“ upozorňuje Vladimír Pikora ze společnosti NextFinance. Přes některé pochybnosti však také on předpovídá stavebnictví na letošní rok růst ve výši 3,2 procenta.
Dalibor Dostál
