Střední Amerika láká na pobídky strojaře i textilky

Ani země Střední Ameriky – Guatemala, Belize, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika a Panama – nezaostávají za Mexikem, co se týče rozvoje ekonomiky a obchodních příležitostí. Jejich tempo růstu se pohybuje v rozmezí od dvou do šesti procent HDP ročně s pozitivním trendem do budoucna. Nejrychleji rostoucí zemí je Panama a nejpomaleji rostoucí Belize a Salvador.

Díky své strategické poloze se země Střední Ameriky stávají stále důležitějším dopravním a logistickým uzlem. Panamský průplav je jednou z nejvýznamnějších dopravních tepen globální ekonomiky a v současné době probíhá zahájení výstavby ještě o něco mohutnějšího mezioceánského kanálu v Nikaragui. Vlády těchto zemí proto masivně investují do rozšiřování a modernizace infrastruktury, aby byla schopná pojmout rostoucí jak osobní, tak nákladní dopravu, ať už leteckou, silniční či železniční.

Hospodářství středoamerických států těží ze strategické polohy u námořních cest a bezcelního přístupu na trh USA . Na investory čekají ve Střední Americe volné zóny, daňové úlevy i nově vznikající celní unie.



Panamský průplav je jednou z nejvýznamnějších dopravních tepen globální ekonomiky a v současné době probíhá zahájení výstavby ještě o něco mohutnějšího mezioceánského kanálu v Nikaragui.

Roste celní unie

Pokročila regionální integrace těchto zemí. Společenství SICA je spojuje na politické úrovni a SIECA na té hospodářské. Země Střední Ameriky jsou díky tomu propojeny systémem volného obchodu a v současné době pracují na postupném zavádění celní unie. Nyní mezi Guatemalou a Hondurasem, později se připojí Salvador a případně ostatní země.

Díky dohodě DR-CAFTA mají středoamerické země (s výjimkou Panamy a Belize) bezcelní přístup také na trh Spojených států amerických, čehož využívají především při lákání přímých zahraničních investic. Zboží vyrobené v zemích DRCAFTA je totiž díky výrazně nižším výrobním nákladům a bezcelnímu dovozu na americkém trhu cenově vysoce konkurenceschopné.

Řada zemí proto nabízí velmi výhodné investiční pobídky pro zahraniční společnosti, především pro výrobu textilu, autodílů nebo pro strojírenství. S Evropskou unií podepsaly středoamerické země v roce 2012 Asociační dohodu, jejíž obchodní pilíř je v platnosti již několik let. V roce 2015 vyvezly členské státy EU do Střední Ameriky zboží v hodnotě 5,7 miliardy eur a dovezly produkty za 5,2 miliardy eur.

Česko nabízí nábytek nebo vrtulové motory

Ačkoli se země Střední Ameriky nemohou svou velikostí a objemem vzájemné obchodní výměny rovnat Mexiku, jejich podíl na českých vývozech zdaleka není zanedbatelný. Za loňský rok vyvezly české firmy do zemí Střední Ameriky zboží celkem za 83 milionů dolarů. To je v kontextu Latinské Ameriky srovnatelné s vývozy do Argentiny nebo Chile. A je to výrazně více než vývozy do Kolumbie (63 milionů dolarů), do Peru (42 milionů dolarů) nebo na Kubu (36 milionů dolarů).

Hlavní vývozní položky byly tantal a výrobky z něj, izolace, nábytek a vyčiněné hovězí kůže, ocelové plechy, plastové trubky a hadice, elektrické kondenzátory, papír, proudové a turbovrtulové motory a elektrické jističe.

Zastupitelský úřad ČR v Mexiku se snaží prezentovat české firmy i v těchto takzvaných přiakreditovaných zemích, a to především s pomocí českých honorárních konzulů. Ti jsou v Belize, Guatemale, Hondurasu, Salvadoru a v Nikaragui. Letos v dubnu uspořádal ZÚ Mexiko úspěšnou prezentační akci českých firem v nikaragujské Managui. V prvním čtvrtletí příštího roku se plánuje velká prezentace českých podniků v Guatemale.

Zlepšil se přístup k úvěrům

Podle nového vydání publikace Doing Business 2016 od Světové banky učinilo Mexiko a řada zemí Střední Ameriky znatelný pokrok v oblasti usnadnění obchodu a podnikání. Snaží se tím podpořit růst a modernizaci svých ekonomik především formou podpory takzvaných MiPyMES (to jsou mikro, malé a střední podniky). Mexiko, Kostarika a Salvador si oproti loňskému roku polepšily. Honduras, Guatemala, Panama, Nikaragua a Belize si v meziročním srovnání naopak více či méně pohoršily.

Mexiko: Oproti předchozímu roku si polepšilo o čtyři místa na 38. příčku. Pomohlo zlepšení přístupu k dodávkám energie, úvěrům, a především k lepšímu výběru daní.

Kostarika: Udělala za poslední rok obrovský skok kupředu z 83. místa na 58. příčku. Zlepšení nastalo v přístupu k elektrické energii, k financování a ve zjednodušení platby daní (elektronicky). Nejlépe hodnocenou oblastí je přístup k úvěrovému financování, nejhůře je hodnocena ochrana drobných investorů.

Panama: Propadla se za poslední rok z 52. příčky na 69. místo. Nejlépe hodnocenou oblastí je přístup k úvěrovému financování, nejhůře je hodnocena oblast placení daní.

Guatemala: Ačkoli si za poslední rok pohoršila o osm příček na 81. místo, byla zaznamenána řada pokroků v oblasti daňové zátěže (snížení korporátní daně z příjmu) a přeshraničního obchodu (elektronická dokumentace). Ve schvalovací fázi je řada dalších reforem, které by měly napomoci rozvoji obchodu a podnikání (nový obchodní zákoník, obchodní a občanský procesní řád).

Salvador: Oproti předešlému hodnocení si v letošním roce výrazně polepšil o 23 příček na 86. místo ze 189 hodnocených zemí. Pozitivně se promítly především reformy v oblasti přístupu k financování (nový zákon o movitém majetku). Naopak v oblasti přeshraničního obchodu se negativně odrazilo zavedení nových kontrol na hraničním přechodu Anguiatú s Guatemalou.

Honduras: V meziročním srovnání Honduras poklesl o šest příček na 110. místo. Byly nicméně učiněny pokroky především v oblasti ochrany drobných investorů. V oblasti daní se naopak zvýšily náklady firem zavedením alternativní minimální daně z příjmu.

Belize: Je druhou nejhůře hodnocenou zemí regionu (120. místo), která si také v meziročním srovnání pohoršila, a to o dvě příčky. Nejlépe hodnocenou oblastí je daňová zátěž (Belize je řazeno mezi daňové ráje), naopak přístup k financování je hodnocen nejhůře.

Nikaragua: Ve srovnání s ostatními zeměmi Střední Ameriky se Nikaragua umístila nejhůře – na 125. místě (oproti minulému roku si pohoršila o šest míst). Nejlépe hodnocenou oblastí je přeshraniční obchod, naopak nejobtížnější je získávání stavebních povolení. Nebyly zaznamenány žádné reformy usnadňující podnikání.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor: Petra Krejčová, diplomatka pro Střední Ameriku, Eva Tadlíková, tajemnice pro ekonomické a obchodní záležitosti velvyslanectví ČR v Mexiku. Foto kredit: Chris Jenner / Shutterstock.com.

• Témata: Zahraniční obchod
• Oblasti podnikání: Služby

Doporučujeme