Sucho obnažilo spory malých a velkých farmářů o budoucnost zemědělství v krajině

22. 11. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Tuzemští zemědělci upozorňují, že vláda kvůli extrémnímu suchu zatím přijala jen kosmetické změny.

V miliardách korun sčítají letos škody zemědělci i lesníci. Obě odvětví postihlo extrémní sucho, jeho dopady však výrazně zhoršily i důsledky nevhodného hospodaření z předchozích desetiletí. Ministerstvo zemědělství vyčíslilo ztráty na polích až na dvanáct miliard korun, o podobné částce mluví i majitelé lesů.

V těžkých časech se navíc začínají stále více rozevírat nůžky mezi malými a středními hospodáři na jedné straně a velkými zemědělskými podniky na straně druhé. Zatímco rodinné farmy a menší vlastníci lesů volají po radikální změně hospodaření a návratu k tradičním formám péče o krajinu, velké firmy se snaží i pět minut po dvanácté pokračovat v intenzivním hospodaření, které je jednou z příčin současné krize.

Kritika malých zemědělců

„Kroky, které u nás byly dosud přijaty, lze označit pouze jako kosmetické úpravy podmínek zemědělského hospodaření,“ říká Josef Stehlík, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

„Zásadním řešením je rychlá změna podmínek výplaty přímých plateb, legislativní a finanční podpora obnovy zaniklých mokřadů, tůní a malých rybníků na zemědělské i lesní půdě, ale také například využití stávajících melioračních soustav pro zpomalení odtoku vody z krajiny či aplikace zpracovaných biologických odpadů na zemědělskou půdu pomocí kompostování či restrikce skutečné eroze,“ dodává.

„Kroky, které u nás byly dosud přijaty, lze označit pouze jako kosmetické úpravy podmínek
zemědělského hospodaření.“ Josef Stehlík, Asociace soukromého zemědělství

Mezi nezbytná opatření, jak pomoci zemědělcům, podle něj patří zrychlení výplaty dotací na plochu nebo snížení limitů minimálního množství hospodářských zvířat na pastvinách. Asociace také navrhuje zahájení diskuse k zavedení standardního dobrovolného pojištění zemědělců proti dopadům sucha u komerčních pojišťoven s podporou či spoluúčastí státu.

Boj o pestřejší krajinu

Právě negativní dopady velkých zemědělských podniků na krajinu podle něj vede ke snahám změnit Společnou zemědělskou politiku Evropské unie po roce 2020 k větším důrazu na podporu malých a středních zemědělců a šetrnější péče o pole.

Nejdůležitější změnou je podle malých farmářů podpora státu na rozčleňování krajiny do menších ploch a s tím související nastavení dotací. Právě velká pole, která jsou v Česku pozůstatkem socialistického zemědělství, totiž umožňují nasazování těžké techniky i intenzivnější aplikaci chemických postřiků. To vede k výraznému omezení schopnosti půdy vsakovat vodu.

Vědci spočítali, že zdravá půdy by v české krajině dokázala zadržet 8,4 miliardy metrů krychlových vody. Kvůli špatnému hospodaření však v současnosti zadrží o 3,3 miliardy vody méně, zhruba jen 5,04 miliardy. Přitom jedna z plánovaných přehrad, o jejichž výstavbě se kvůli suchu začíná diskutovat, dokáže zadržet jen 15 milionů metrů krychlových vody.

„Prioritou zůstává řešení příčin, nikoli sanování důsledků,“ zdůrazňuje tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek. Asociace proto zahájila program Pestrá krajina, jehož cílem je zakládat v krajině remízky, aleje či drobné vodní nádrže.

Čtvrté sucho v řadě

Asociace chce tento komplexní program péče o půdu, vodu a krajinu realizovat prostřednictvím jednoduchých pravidel a díky dobrovolnému zapojení farmářů bez pobírání dotací. Hlavní myšlenkou je poukázat na fakt, že řešení problémů v krajině může spočívat především v návratu sedláků na vesnici. Podle asociace mohou právě díky místním znalostem hospodařit odpovědně a s dlouhodobou vizí.

Drobní farmáři upozorňují, že právě velké zemědělské podniky, hospodařící většinou na pronajaté půdě, se ke krajině nechovají odpovědně. Kvůli tomu, aby vydělaly na nájem půdy, musejí zvyšovat výnosy polí až za hranici udržitelnosti.

O tom, že takový způsob hospodaření narušuje krajinu stále více, svědčí i to, že Česko zažívá čtvrtý suchý rok v řadě. O nedostatku srážek se v zemi mluví již od roku 2015. Například za loňský rok přijal stát žádosti od 3232 zemědělců, kteří nárokovali kompenzace ve výši 1,16 miliardy korun.

Lesy ničí výsadba smrků

Podobná situace jako na polích je také v tuzemském lesnictví. Přestože odborníci i řada menších lesníků upozorňovali již tři desítky let na riziko pěstování smrkových monokultur, řada velkých hospodářů tyto nevhodné dřeviny vysazovala i v nížinách a středních polohách, kde by jinak rostly listnáče nebo smíšené lesy. Právě ignorování základních pravidel, o kterých se v současnosti učí i děti na prvních stupních základních škol, způsobilo letos tak velký rozsah kůrovcové kalamity.

Ve velkém rozsahu usychají nejen dospělé porosty, ale i sazenice. „I když škody na sadebním materiálu v lesních školkách ještě nelze přesně vyčíslit, určitě přesáhnou výši škod suchého roku 2015. Školkaři očekávají ztráty na sazenicích okolo 200 milionů korun. Další škody vznikly v důsledku extrémního sucha na výsadbách sazenic v lesích. Zde činí náš kvalifikovaný odhad škod 300 milionů korun,“ říká Petr Martinec, odborník na problematiku pěstování sazenic lesních dřevin.

„Porosty budou druhově pestré, smíšené a měly by lépe odolávat výkyvům počasí i různým škůdcům.“
Pavel Čacký, Masarykův les

Cestu k nápravě ukazují osvícení hospodáři, včetně odborných univerzit. Například školní lesní podnik Masarykův les Křtiny obhospodařující lesy ve vlastnictví Mendelovy univerzity v Brně připravuje porosty na klimatické změny. V obnově lesa uplatňuje dlouhodobě ve velké míře listnáče a jedli. Na jaře letošního roku bylo v univerzitních lesích vysázeno 270 tisíc kusů sazenic. Podíl listnatých stromů a jedle při výsadbě malých stromků z lesních školek dosahuje 75 procent.

„Zároveň je cíleně podporována přirozená obnova, to jest obnova ze semen opadaných z mateřských porostů. Porosty tak budou druhově pestré, smíšené a měly by lépe odolávat výkyvům počasí i různým škůdcům,“ uvedl zástupce ředitele Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Pavel Čacký.

Lesníci staré porosty obnovují převážně pod ochranou mateřských stromů. „Tím dosáhneme vhodnějších mikroklimatických podmínek pro růst mladých stromků než v případě holosečí, kde se negativně projevuje vliv sucha a vysokých teplot. Snažíme se vytvářet věkově a tím i prostorově rozrůzněné lesy,“ dodal Pavel Čacký.

Stop nepůvodním druhům

Na obnovu lesů přispívá také ministerstvo zemědělství. „Chceme lesníkům poskytnout zdroje na výsadbu lesních porostů odolnějších vůči změně klimatu, na zalesnění holin po kalamitách a další činnosti zlepšující stav našich lesů. V příštím roce bychom mohli na obnovu lesů a na myslivecké činnosti poskytnout až o 600 milionů korun více než letos, celkem to bude až jedna miliarda korun,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

Podle odborníků by přitom ministerstvo mělo zcela zastavit podporu výsadby nepůvodních druhů dřevin. Vědci totiž varují, že jejich výsadba může být pro české lesy za několik let mnohem horší problém než v současnosti kůrovec.

Dopad sucha na některé plodiny
Pšenice ozimá -8,5 %
Ječmen jarní -8,6 %
Ječmen ozimní -9,2 %
Pšenice jarní +5,3 % 
Oves +1,9%
Řepka +12,3%

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR.


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál. Foto: Hynkek Glos.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek