Surinam

MZV: Souhrnná teritoriální informace

Základní údaje
Hlavní městoParamaribo
Počet obyvatel595795
JazykHolandština, Sranan Tongo, Angličtina
NáboženstvíProtestanti 25,6 %, Katolíci 21,6 %, Hinduisté 22,3 %, Islám 13,9 %
Státní zřízeníRepublika
Hlava státuChan Santokhi
Hlava vládyChan Santokhi
Název měnySurinamský dolar (SRD)
Cestování
Časový posun-4 hod (-5 hod v létě)
Kontakty ZÚ
VelvyslanecSandra Lang Linkensederová
Ekonomický úsekOndřej Kašina
Konzulární úsekTomáš Loníček
CzechTradeJak Michálek
CzechinvestJan Michálek
Ekonomika 2021
Nominální HDP (mld. USD) 10
Hospodářský růst (%) -1,5
Inflace (%) 58,6
Nezaměstnanost (%) N/A

V roce 2021 zaznamenal Surinam pokles HDP o 1,5 %

Základem hospodářství zůstává těžba zlata, platiny a drahých kamenů, jejichž vývoz představuje cca 60% veškerého vývozu země. Těžbu zlata ovládají firmy USA a Kanady, největším dovozcem SR zlata jsou nicméně Spojené arabské emiráty, následované Švýcarskem a USA. Diamanty vesměs směřují do Belgie. Výrazně poklesl význam bauxitu ve složení exportu oproti dřívějšku, nikoli však z důvodu nedostatku zdrojů, nýbrž poklesu rentability při současných nízkých světových cenách. Nadále přetrvávají hluboké strukturální surinamské ekonomiky, které ji činí dlouhodobě vratkou a závisející na vývozu komodit. Odhaduje se, že až 60% těžby zlata jde na vrub šedé ekonomiky, pololegálních či většinou nelegálních malých firem, které navíc devastují životní prostředí vypouštěním rtuti do řek apod. Největšími viníky jsou údajně Brazilci, kteří do Surinamu za tímto účelem nelegálně migrují, s odstupem za nimi i těžaři z Francouzské Guyany, jejichž vlastní země je přece jen schopna přísnějšího dohledu a jakéhosi dodržování zákonů na ochranu životního prostředí a v sousedním Surinamu mají volnější pole pro nekalou činnost. Pokles vývozu bauxitu, ale i zlata v posledních letech vede vládu ke snahám o diversifikaci exportu, hlavními komoditami jsou rýže, banány, zelenina, ryby a krevety. Perspektivně by země měla snížit závislost na vývozu surovin, a to jak z důvodu volatility světových cen, tak i naprosto dominujícího exportu zboží s nízkou přidanou hodnotou, při téměř úplné absenci vlastního zpracovatelského průmyslu. V zemi, která je z 95 % území pokryta pralesem, představuje dřevo a dřevěné výrobky méně než 1% exportu, přičemž se třikrát více této komodity dováží.

Finanční rizika

Navzdory některým zlepšeným makroekonomickým údajům zůstává hospodaření v oblasti veřejných financí deficitní. Celkově z otevřených zdrojů dosud nelze přesně odhadnout dopad pandemie COVID-19 na finanční sektor. Lze pouze důvodně předpovídat zvýšení jeho nestability. Politická rizika Jednou z největších aktuálních výzev surinamské vlády vyžadující urgentní řešení je tíživá situace státních financí. Surinamský státní dluh dosahuje v současnosti v přepočtu astronomických 3,28 mld. USD přesahující 159 % HDP (z čehož 537 mil. USD dluží Surinam Číně) a země není již dlouhodobě schopna splácet ani úroky ze svého dluhu. Surinam se snaží najít východisko intenzivním jednáním s Mezinárodním měnovým fondem, Islámskou rozvojovou bankou, Meziamerickou rozvojovou bankou a Světovou bankou. Situace by se měla výrazněji změnit teprve v horizontu 4 až 5 let, kdy se platební schopnost Surinamu zřejmě zlepší díky očekávaným příjmům z těžby ropy. V reakci na volbu prezidenta a jmenování nové vlády revidovala agentura Fitch Ratings bonitu Surinamu pro úvěry v cizí měně a zvýšila hodnocení z „RD“ (Restricted default) na „CC“ (Very high levels of credit risk). Ke stejnému kroku vzápětí přikročila také ratingová agentura Standard & Poor’s.

Vládní politika

Po vítězství v květnových parlamentních volbách v roce 2020 se funkce prezidenta ujal Chandrikapersad Santokhi, předseda dosud opoziční VHP (Vooruitstrevende Hervormings Partij/Progressive Reform Party), která ve volbách získala 40 % hlasů a 20 mandátů z celkového počtu 51 v nově ustaveném Národním shromáždění. Vítězná VHP bezprostředně po volbách utvořila vládní koalici celkem čtyř politických stran: VHP, ABOP (Algemene Bevrijdings en Ontwikkelings Partij/General Liberation and Development Party), NPS (Nationale Partij Suriname/National Party of Suriname) a PL (Pertjajah Luhur/Glorious Empire). Vedle situace okolo státních financí, kterou zdědila po předchozí vládě, se nová surinamská vláda aktuálně potýká zejména se ztrátou důvěry u veřejnosti v souvislosti s ochlazením vztahů mezi koaličními vládními partnery, četnými obviněními z nepotismu a ekonomickou krizí způsobenou pandemií, přičemž inflace v roce 2021 dosáhla téměř 59 %. Pozitivně lze naopak hodnotit nespornou snahu vlády o dosažení ekonomické stability, její angažovanost na poli mezinárodní spolupráce a konsolidaci vztahů s Nizozemskem. Právní a operační rizika V této oblasti nebylo zaznamenáno žádné zlepšení. Významná část půdy nadále zůstává v Surinamu ve stavu nejasného vlastnictví a bez řádné registrace, což může vyvolat závažné problémy i za situace ekonomického růstu. Neexistuje právo na nezávislý přístup do katastrů půdy ani možnost prověření vlastníků. Soudy nejsou dostatečně nezávislé na vládních orgánech. Korupce v politickém a vládním prostředí je endemická. (Tato STI byla zpracována v omezeném rozsahu vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o přiakreditovanou zemi.)

Mapa globálních oborových příležitostí – Surinam (MZV) (238B)Souhrnná teritoriální informace (STI) Surinam (318.13 KB)



1. Základní informace o teritoriu

Podkapitoly:

1.1. Systém vládnutí a politické tendence v zemi

Oficiální název státu: Republika Surinam (angl.: Republic of Suriname, hol.: Republiek Suriname)

Surinam je demokratická republika založená na ústavě z roku 1987. Prezident je volen na pětileté funkční období dvoutřetinovou většinou Národního shromáždění.

Prezident je zároveň předsedou vlády, jejíž členy jmenuje. Viceprezident je volen na pětileté funkční období současně s prezidentem prostou většinou v Národním shromáždění a je zároveň místopředsedou vlády.

Jednokomorové Národní shromáždění má 51 členů volených na pět let.

Poslední parlamentní volby se konaly v květnu 2020. Ve volbách zvítězila opoziční strana VHP (Vooruitstrevende Hervormings Partij/Progressive Reform Party), která stojí v čele vládnoucí koalice.

Nově ustavené Národní shromáždění na svém prvním zasedání dne 13. 7. 2020 zvolilo nového surinamského prezidenta, jímž se stal Chandrikapersad Santokhi, předseda VHP. Současně byl do funkce nového viceprezidenta zvolen Ronnie Brunswijk, předseda koaliční ABOP. Složení vlády Surinamské republiky (ke dni 27. 5. 2021):

Prezident a zároveň předseda vlády – Chandrikapersad Santokhi (VHP) Viceprezident a zároveň místopředseda vlády – Ronnie Brunswijk (ABOP) Ministr zahraničních věcí, mezinárodního obchodu a spolupráce – Albert Ramdin (VHP) Ministr vnitra – Bronto Somohardjo (PL) Ministryně obrany – Krishna Mathoera (VHP) Ministr spravedlnosti a policie – Kenneth Amoksi (ABOP) Ministryně hospodářství, podnikání a technologických inovací – Saskia Walden (VHP) Ministr financí a plánování – Armand Achaibersing (VHP) Ministr dopravy, komunikací a cestovního ruchu – Albert Jubithana (ABOP) Ministr zemědělství, chovu a rybolovu – Prahlad Sewdien (VHP) Ministryně pozemkové politiky a lesnictví – Dinotha Vorswijk (ABOP) Ministr přírodních zdrojů – David Abiamofo (ABOP) Ministr veřejných prací – Riad Nurmohamed (VHP) Ministryně práce, zaměstnanosti a mládeže – Rishma Kuldipsingh (VHP) Ministryně pro místní rozvoj a sport – Diana Pokie (ABOP) Ministr pro sociální záležitosti a bydlení – Hanief Ramsaran (PL) Ministr zdravotnictví – Amar Ramadhin (VHP) Ministryně školství, vědy a kultury – Marie Levens (NPS) Ministr územního plánování a životního prostředí – Sylvano Tjong-Ahin (NPS)

1.2. Zahraniční politika země

Až do nástupu nové vlády v červenci 2020 postrádala zahraniční politika Surinamu jakoukoli dynamiku, a to především díky zdiskreditované osobě bývalého prezidenta D. Bouterse a z toho vyplývající mezinárodní izolaci země.

Nová vláda prakticky okamžitě deklarovala zájem na posílení diplomatických vazeb se svými stávajícími zahraničními partnery a zároveň zájem na hledání nových partnerů napříč všemi kontinenty.

Surinam udržuje tradičně nadstandardní vztahy v Evropě s Nizozemskem (s ohledem na koloniální minulost), Francií a Norskem, v Africe s Marokem, Ghanou a Tureckem. V Americe pak s Guyanou, Brazílií, USA, Kanadou, Chile a Mexikem a v Asii s Čínou, Indií, Indonésií, Japonskem, Jižní Koreou a Thajskem. Velmi úzká je spolupráce Surinamu se sousední Guyanou, a to prakticky ve všech oblastech.

Pokud jde o stávající územní spor mezi Surinamem a Guyanou, v roce 2022 pokračuje v činnosti společná Rada pro spolupráci obou zemí v této otázce s cílem spor urovnat smírčí cestou. Vztahy se sousední Francouzskou Guyanou narušuje situace na hraniční řece Marowijne, na níž se negativně odráží nelegální těžba a tok je silně znečištěn zejména rtutí.

Francouzské bezpečnostní složky v minulosti často zabavovaly a ničily vybavení nelegálních surinamských těžařů. Obě země se zavázaly nalézt společné řešení prostřednictvím technických konzultací. V roce 2021 byly v této souvislosti uzavřeny dvě nové dohody mezi Surinamem a Francií. První z nich s cílem vyjasnit demarkaci společné hranice na řekách Marowijne a Lawa v souladu s úmluvou z roku 1915, a druhá s cílem podpořit ekonomický rozvoj hraniční oblasti a ustanovit společnou kontrolu nad oběma řekami. V srpnu 2021 Surinam, Guyana a Francouzská Guyana uzavřely vzájemnou dohodu s cílem posílení regionální spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany.

1.3. Obyvatelstvo

Demografické složení: 14 let: 27,7 % 15–59 let: 62,0 % přes 60 let: 10,3 % Národnostní složení: 37 % Hinduové – potomci Indů 31 % Kreolové 15 % Javánci 10 % Maroonové – potomci Afričanů 2 % Amerindiáni 2 % Číňané 2 % ostatní 1 % bílí

Náboženské složení: křesťané: 48 % (protestanti 25 %, katolíci 23 %) hinduisté: 27 % muslimové: 20 % domorodé víry: 5 %

2. Ekonomika

Podkapitoly:

2.1. Základní údaje

V roce 2021 zaznamenal Surinam pokles HDP o 1,5 %. Do značné míry se jednalo o dozvuky pandemie. V roce 2022 se očekává růst HDP o 3,2 %. Tento růst může být vyšší kvůli mezinárodní politické a ekonomické situaci a následnému růstu cen komodit.

Základem hospodářství zůstává těžba zlata, platiny a drahých kamenů, jejichž vývoz představuje cca 60% veškerého vývozu země. Těžbu zlata ovládají firmy USA a Kanady, největším dovozcem SR zlata jsou nicméně Spojené arabské emiráty, následované Švýcarskem a USA. Diamanty vesměs směřují do Belgie. Výrazně poklesl význam bauxitu ve složení exportu oproti dřívějšku, nikoli však z důvodu nedostatku zdrojů, nýbrž poklesu rentability při současných nízkých světových cenách. Nadále přetrvávají hluboké strukturální surinamské ekonomiky, které ji činí dlouhodobě vratkou a závisející na vývozu komodit.


Tabulka z MOP + navíc platební bilance, zadluženost/HDP.

Ukazatel 20192020202120222023
Růst HDP (%) 0,3-14-1,53,26
HDP/obyv. (USD/PPP) 17 260,0016 730,0016 890,0017 750,0019 160,0
Inflace (%) 4,334,758,629,88,7
Nezaměstnanost (%) 89,812,0
N/AN/A
Export zboží (mld. USD) 2,22,12,3N/AN/A
Import zboží (mld. USD) 1,71,21,4N/AN/A
Saldo obchodní bilance (mld. USD) 0,51,10,90,90,9
Průmyslová produkce (% změna) N/AN/AN/AN/AN/A
Populace (mil.) 0,60,60,60,60,6
Konkurenceschopnost N/AN/AN/AN/AN/A
Exportní riziko OECD 06.VII06.VII06.VIIN/AN/A

Zdroj: EIU, OECD, IMD

2.2. Veřejné finance a státní rozpočet

Veřejné finance 2021
Saldo státního rozpočtu (% HDP) 2,4
Veřejný dluh (% HDP) 125
Bilance běžného účtu (mld. USD) 0,3
Daně 2022
PO 36
FO 38
DPH 10

V případě Surinamu, podobně jako v případě všech zemí, které vyvážejí komodity, nastala v první polovině roku 2021 významná změna v odhadech zislů z exportu a následně v odhadech ekonomického růstu. Původní paradigma, podle kterého byly země závislé na vývozu komodit a málo průmyslové považovány za rizikové, bylo dramaticky rozbito válkou na Ukrajině a následnou energetickou a surovinovou krizí v Evropě a v globálním měřítku. Nyní jsou země vyvážející komodity v určité střednědobé výhodě. To naznačuje i odhad HDP Surinamu okolo 3,2 % na rok 2022. Růst může být i vyšší.

Výše uvedená hluboká změna světové ekonomiky bude Surinam střednědobě favorizovat. Jeho veřejný dluh ve výši 125 % je sice vysoký, ale lze očekávat, že v roce 2022 poklesne.


2.3. Bankovní systém

V čele bankovního systému je centrální banka Central Bank of Suriname, která vykonává funkci emisní banky a má regulatorní a kontrolně devizové pravomoci.

Největšími surinamskými bankami jsou: RBTT BANK (SURINAME) N.V. DE SURINAAMSCHE BANK N.V. HAKRINBANK N.V. SURINAAMSE POSTSPAARBANK STICHTING SURINAAMSE VOLKSCREDITELBANK LANDBOUWBANK N.V. FINABANK N.V. SURICHANGE BANK N.V. Pojišťovací společnosti: ASSURIA LEVENSVERZEKERING N.V. CLICO LIFE AND GENERAL INSURANCE COMPANY (SA) Ltd. CLICO LIFE INSURANCE COMPANY SURINAME N.V. FATUM LEVENSVERZEKERING N.V. ASSURIA SCHADEVERZEKERING N.V. ASSURIA MEDISCHE VERZEKERING N.V. aj. Záložny a úvěrové unie: COOPERATIEVE CENTRALE VAN KREDIETCOOPERATIES C.A. COOPERATIEVE VERENIGING SPAAR-EN KREDIETCOOPERATIE C-47 G.A. KREDIETCOOPERATIE KERSTEN G.A. aj.

Na trhu dále operují spořitelní fondy a investiční a finanční společnosti.

2.4. Daňový systém

V Surinamu je uplatňována daňová soustava, která se skládá z těchto základních daní: korporátní daň z příjmu: sazba 36 % daň z nemovitostí: různé sazby podle lokality a bonity půdy daň z příjmu fyzických osob (podle výše příjmu): sazby 0 %, 8 %, 18 %, 28 %, 38 % příspěvek na sociální zabezpečení placený zaměstnancem: 4 %

Dále existuje daň z obratu ve výši 10 % (DHP)

3. Obchod a investice

Podkapitoly:

3.1. Obchodní vztahy

Obchodní vztahy s EU

Sutrinam dováží z EU zejména: Strojírenské výrobky, dopravní prostředky, paliva a maziva, potraviny.

Vyváží: Zlato, ropu, dřevo a rýži.


20172018201920202021
Export z EU (mil. EUR) 271,8291,1340,6300,3319,8
Import do EU (mil. EUR) 222,2171,6198,9105,4133
Saldo s EU (mil. EUR) -49,7-119,5-141,7-194,9-186,8

Zdroj: Evropská komise

Obchodní vztahy s ČR

Surinam je na 169. místě jako příjemce vývozu ČR a na 132. místě jako vývozce do ČR. Obchodní význam je zcela okrajový.


20172018201920202021
Export z ČR (mld. CZK) 0000,10,2
Import do ČR (mld. CZK) 00000,3
Saldo s ČR (mld. CZK) 000-0,1-0,1

Zdroj: ČSÚ

Obchodní vztahy se zeměmi mimo EU

Hlavní příjemci exportu Surinamu: Spojené arabské y, Belgie, USA, Čína

Hlavní exportéři do Surinamu: USA, trinidada a Tobago, Holandsko, Čína


20172018201920202021
Export ze zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A
Import do zemí mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A
Saldo se zeměmi mimo EU (mil. EUR) N/AN/AN/AN/AN/A

Zdroj: EIU, Eurostat

3.2. Přímé zahraniční investice

V prosinci 2021 schválil IMF 36měsíční půjčku pro Surinam ve výši 473 milionů USD, což představuje 14 % ročního HDP Surinamu.

Přímé zahraniční investice do Surinamu: údaje jsou dosud nekompletní. Podle Trading Economics v roce 2021 významně poklesly.

Devizové rezervy v roce 2021 značně vzrostly a dosáhly 907 milionu USD.

3.3. FTA a smlouvy

Vzájemné obchodní a ekonomické vztahy mezi ČR a Surinamem nejsou smluvně upraveny.

Surinam je členem WTO od r. 1999, od r. 1978 byl členem GATT.

3.4. Rozvojová spolupráce

Surinam má dlouhodobě zájem o rozvojovou spolupráci. EU zemi alokuje Národní indikativní program (NIP) pro léta 2014 – 2020 ve výši 13,8 mil. EUR, který spravuje Delegace EU v Georgetownu. 94 % prostředků NIP je určeno na programy spojené s udržitelným zemědělstvím a 6 % na technickou spolupráci.

V předchozím šestiletém období (2007-2013) se spolupráce zaměřovala na silniční infrastrukturu. Se Surinamem nadále vede EU pravidelně politický dialog, jehož zásadními tématy jsou LP a dobré vládnutí.

3.5. Perspektivní obory (MOP)

▶ Perspektivní obor 1

Strojírenský průmysl: Zejména stroje na zpracování dřeva.

▶ Perspektivní obor 2

Důlní, těžební a ropný průmysl: Průzkum a těžba nekovových surovin.

▶ Perspektivní obor 3

Energetický průmysl: Např. dodávky v rámci projektů výroby elektrické energie z vodních zdrojů, perspektivní průzkum a těžba nových ložisek ropy a plynu, výstavba větrných elektráren.


4. Kultura obchodního jednání

Podkapitoly:

4.1. Úvod

Surinam sice díky historickému koloniálnímu dědictví ze strany Holandska nepatří z hlediska českých podniků k zemím nejvíce kulturně vzdáleným. Nicméně exportní příležitosti jsou nepatrné a rizka dle věrohodných zdrojů velká.

Podle hodnocení svobody obchodu (2021 Index of Economic Freedeom) je až na 169. místě na světě.

Pokud se týká bezpečnosti a svobody obchodu a investivcí je v rámci LAC Surinam na 29. místě, dokonce až za Haiti.

4.2. Oslovení

Zvyklosti důležité pro obchodní kontakty odpovídají Latinské Americe.

Oslovení potenciálních zákazníků na dálku mailem je málo efektivní.

Vhodnou cestou je vyhledání místního zástupce nebo spolehlivého prostředníka.

Osobní kontakt je nejvíce efektivní.

4.3. Obchodní schůzka

Dochvilnost není striktně vyžadována, nicméně se doporučuje dostavit se na obchodní schůzky se zpožděním ne větším než 15 minut.

Obchodní jednání probíhá obecně v angličtině a je třeba mít dobře připravené nabídkové podklady, doprovázené příslušnou technickou odbornou dokumentací, katalogy, prospekty, CD apod. Surinamský partner očekává obvykle pozvání na pracovní oběd či večeři po uzavření úspěšného obchodního jednání. Obvyklé jsou také drobné dárky a pozornosti pro jeho rodinu a reklamní předměty pro jeho personál.

Surinamský partner očekává kvalitně zpracované nabídky, obvykle počítá s delším dojednáváním ceny a neváhá vynaložit úsilí a čas na dosažení jakékoliv slevy. Úředním jazykem je holandština, dále je široce rozšířená angličtina, surinamština (Sranang Tongo – kreolština), hindi a javánština.

Někteří obyvatelé používají též domorodé jazyky maroon, aucan, saramacán aj., nepředpokládá se však, že by se v nich vedlo obchodní jednání. Pro příravu jednání platí standardní postupy vzhledem k vlivu evropského kultury (Holandsko). Dárky jsou vhodné až po bližší znalosti patrnera. Je nutno mít dostatek trpělivosti. Je nutno počítat s vícero jednáními. Nikdy „netlačit“ na rychlý závěr hned zpočátku.

Je zapotřebí respektovat kombinace dědictví kulturních vzorců kolomniální Evropy a domorodých etnik. Již zmíněná kombinace holanské kultury a domordých prvků vede k velké obratnosti. Nutná je velká opatrnost.

Pokud jde o náboženské/etnické odlišnosti, v poslední době je nutno více zvažovat islámské vlivy.

Časové náklady jsou vyšší než v Evropě, je nutná trpělivost.

Pokud jde o konzumaci alkoholu při obchodních jednáních, je nutno se řídit důsledně podle náboženství dotyčného.

Vhodné oblečení vyplývá z klimatických a rovněž závisí na úrovni znalosti partnera.

Úloha muže při rozhodování je dosud podstatná. Nicméně navzdory cca 14 % muslimské populace nesou ženy obvykle při jednání diskriminovány.

4.4. Komunikace

Při jednání je výhodou kvalitní tlumočník znalý holandštiny. Úředním jazykem je holandština, dále je široce rozšířená angličtina, surinamština (Sranang Tongo – kreolština), hindi a javánština.

Někteří obyvatelé používají též domorodé jazyky maroon, aucan, saramacán aj., nepředpokládá se však, že by se v nich vedlo obchodní jednání. Pokud jde o komunikační tabu, je nutno zachovávat opatrnost v rámci mezikulturních a etnických rozdílů. Rovněž je doporučitelná znalost problematické nedávné historie Surinamu v zájmu vyhnutí se fax pas ohledně mocenských vztahů.

Nejefektivnější je osobní komunikace.

4.5. Doporučení

Pro otevření firmy na Surinamu potřebuje zahraniční investor speciální průmyslovou licenci, o jejímž udělení rozhoduje vláda případ od případu. Neexistují žádné speciální požadavky na procentní místní podíl nebo na rovnost podílů. Neexistují také žádné požadavky na nahrazení dovozu ani exportní cíle. Investoři nemají za povinnost žádat použití zaměstnaneckých agentur ani souhlas s transferem technologií nebo použití místních zdrojů financování. Soukromé společnosti se musí zaregistrovat u Chamber of Commerce, aby mohly otevřít společnost v zemi. Po registraci mohou nakupovat a disponovat svým majetkem bez omezení.

Zvyklosti důležité pro obchodní kontakty odpovídají Latinské Americe. Dochvilnost není striktně vyžadována, nicméně se doporučuje dostavit se na obchodní schůzky se zpožděním ne větším než 15 minut. Obchodní jednání probíhá obecně v angličtině a je třeba mít dobře připravené nabídkové podklady, doprovázené příslušnou technickou odbornou dokumentací, katalogy, prospekty, CD apod. Surinamský partner očekává obvykle pozvání na pracovní oběd či večeři po uzavření úspěšného obchodního jednání. Obvyklé jsou také drobné dárky a pozornosti pro jeho rodinu a reklamní předměty pro jeho personál. Surinamský partner očekává kvalitně zpracované nabídky, obvykle počítá s delším dojednáváním ceny a neváhá vynaložit úsilí a čas na dosažení jakékoliv slevy. Úředním jazykem je holandština, dále je široce rozšířená angličtina, surinamština (Sranang Tongo – kreolština), hindi a javánština. Někteří obyvatelé používají též domorodé jazyky maroon, aucan, saramacán aj., nepředpokládá se však, že by se v nich vedlo obchodní jednání.

4.6. Státní svátky

Státní svátky: 1. ledna Nový rok 15. března Holika březen–duben Velký pátek březen–duben Velikonoční pondělí 1. květen Svátek práce 1. červenec Zrušení otroctví 25. listopad Den nezávislosti 25. prosinec I. svátek vánoční 26. prosinec II. svátek vánoční a Tweede Kerstdaq Pracovní a prodejní doba: Obvyklá pracovní doba: 8:30–12:00, 14:00–18:00 hodin Obvyklá prodejní doba: 8:00–20:00 hodin

5. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

Podkapitoly:

5.1. Vstup na trh

Surinam se stal řádným členem CARICOMu v r. 1995. V platnosti je společný externí celní tarif (CET) v rozsahu 5 – 25 %. Dovozní cla z nečlenských zemí Caricomu se pohybují v rozpětí 0 – 40 %, průměrná cla jsou 30 – 40 %. Bezcelní dovoz různých druhů produktů je možný v rámci národního pobídkového rozvojového programu (National Development Incentives Program).

Vláda poskytuje plné nebo částečné vynětí z dovozních cel pro nové obchodní firmy. Surinamský licenční systém je zastaralý a těžkopádný a je ve skutečnosti obchodní překážkou. V zemi nejsou žádné volné obchodní zóny. Registrace jednotlivých obchodníků, společností a firem je povinná a provádí se v Trade Register Department obchodní a průmyslové komory (Chamber of Commerce and Industry of Surinam). U této obchodní komory se předkládají žádosti o dovozní a vývozní licence. Dovozní náležitosti: Pro dovoz zboží do Surinamu se vyžadují následující dokumenty: platná licence dovozce nebo dovozní společnosti formulář E-82 (požadovaný pro udělení licence na cizí měnu) – žádost se předkládá na institutu pro dovoz, vývoz a kontrolu zahraniční směny (Institute for Import, Export and Foreign Exchange Control). O dovozní licenci jednotlivce nebo firmy se žádá na Ministerstvu obchodu a průmyslu, Company Licences Department a žádost musí být doložena: námořním konosamentem (Bill of Lading) vystaveným přepravní společností leteckým nákladním listem (Airway Bill) – pro leteckou přepravu tzv. Dokladem pro proclení zboží (Single Document) Formulář E-82 a Single Document jsou volně ve veřejné prodejní síti Podle druhu dováženého zboží musí být žádost doložena dalšími doklady: certifikátem o původu zboží (Certificate of Origin) zdravotním certifikátem (Health Certificate) – na dovoz zvířat a rostlin, pro dovoz zvířat se dále vyžaduje separátní licence od ředitele veterinární inspekce fytosanitární certifikát (Fytosanitary Certificate) – pro rostliny určené na osev, musí být vystaveno autorizovanou organizací země původu. Vývozní náležitosti: Pro vývoz se vyžaduje exportní licence, udělovaná Ministerstvem obchodu a průmyslu na dobu 3 let.

Pro získání této exportní licence je zapotřebí: předložit žádost s dvěma kopiemi pasové fotografie výpis z matriky narození prohlášení o národnosti kolek potvrzení o zaplacení licenčních poplatků potvrzení o zaplacení kolku a správních výdajů výpis z obchodního rejstříku u Obchodní a průmyslové komory Vydání exportní licence trvá od jednoho do šesti měsíců. Pro otevření firmy na Surinamu potřebuje zahraniční investor speciální průmyslovou licenci, o jejímž udělení rozhoduje vláda případ od případu. Neexistují žádné speciální požadavky na procentní místní podíl nebo na rovnost podílů. Neexistují také žádné požadavky na nahrazení dovozu ani exportní cíle. Investoři nemají za povinnost žádat použití zaměstnaneckých agentur ani souhlas s transferem technologií nebo použití místních zdrojů financování. Soukromé společnosti se musí zaregistrovat u Chamber of Commerce, aby mohly otevřít společnost v zemi. Po registraci mohou nakupovat a disponovat svým majetkem bez omezení.

5.2. Formy a podmínky působení na trhu

Největším hospodářským střediskem a přístavem je hlavní město Paramaribo. Možnosti výběru distribučních kanálů nejsou nijak omezené, možné jsou všechny formy od obchodních zástupců po přímý prodej konečnému uživateli. Český vývoz je realizován zejména na základě jednorázových objednávek místních partnerů.

Vývozní náležitosti: Pro vývoz se vyžaduje exportní licence, udělovaná Ministerstvem obchodu a průmyslu na dobu 3 let. Pro získání této exportní licence je zapotřebí: předložit žádost s dvěma kopiemi pasové fotografie výpis z matriky narození prohlášení o národnosti kolek potvrzení o zaplacení licenčních poplatků potvrzení o zaplacení kolku a správních výdajů výpis z obchodního rejstříku u Obchodní a průmyslové komory Vydání exportní licence trvá od jednoho do šesti měsíců. Vývozní licence: Pro vývoz potřebuje vývozce vývozní licenci, schválenou Institutem pro dovoz, vývoz a kontrolu zahraniční směny doloženou relevantními exportními dokumenty (faktura, konosament aj.). Tato procedura zabere několik dní.

Možné problémy: Pokud vývozce nesplnil povinnost převodu výnosů z exportu centrální bance nebo nedodržel exportní ceny určitých produktů regulované ministerstvem obchodu a průmyslu, může mu být licence odmítnuta. Neexistují žádné formy ochrany domácího průmyslu a trhu, které by mohly zabraňovat volnému pronikání produkce zahraničních firem na trh. Určitou formou ochrany domácího trhu jsou cla, aplikovaná na strategická odvětví nebo jejich části. Dovoz do země je liberalizován.

5.3. Marketing a komunikace

K propagaci v Surinamu je možno využít všechny formy, které poskytují hromadné sdělovací prostředky. Inzerce a propagační akce jsou nejvíce prezentovány v místních novinách a na místních rozhlasových a televizních stanicích.

Pro zadání jakékoliv propagační akce, inzerce, reklamy v HSP aj. se doporučuje využít služeb místního obchodního zástupce, který zná prostředí a mentalitu v zemi a je schopen ve spolupráci s některou z místních reklamních a propagačních agentur zvolit nejvhodnější formy působení na trh, dobu a délku trvání reklamního spotu apod.

V Surinamu není obvyklý direct marketing. Zvyšuje se počet franšízových firem, zejména v oboru rychlého občerstvení a službách pro turistiku. Propagace může být vedena v holandštině, což je úřední jazyk, ale také v angličtině, která je široce rozšířená.

5.4. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V praxi na Surinamu neexistuje ochrana práv duševního vlastnictví. Surinam je oficiálně členem následujících dohod a ujednání o ochraně duševního vlastnictví: Pařížské konvence o ochraně průmyslového vlastnictví (1883) Bernské konvence o ochraně literárních a uměleckých děl (1886) Haagské konvence o mezinárodním ukládání průmyslových vzorů (1925) Dohody z Nice o mezinárodní klasifikaci zboží a služeb pro účely registrace značek (1957) Strasbourské dohody o mezinárodní patentové klasifikaci (1971) Surinam je dále členem WIPO (World Intellectual Property Organization) od r. 1975, a členem WTO. Surinam dosud neratifikoval TRIPS Agreement (Trade Related Intellectual Property Rights).

Současný právní rámec, který je datován z let 1912–1913, poskytuje pouze velmi omezenou ochranu autorských práv, obchodních známek a patentů. Související práva, která se týkají autorské oblasti, geografického určení původu zboží, průmyslového designu, užitkových vzorů, apod. nejsou chráněna vůbec.

5.5. Trh veřejných zakázek

Veřejné vládní zakázky jsou obecně vyhlašovány veřejnými licitacemi s možností účasti národních i zahraničních firem, ve smyslu Kontraktačního zákona a Zákona o boji proti korupci.

Surinamská vláda prosazuje rovné podmínky pro všechny účastníky licitačního řízení a především transparentnost všech nabídek.

Veřejné licitace s mezinárodní účasti jsou vyhlašovány zejména v oborech výstavby silniční infrastruktury, vodního hospodářství, komunálních služeb aj.

5.6. Platební podmínky, platební morálka a řešení obchodních sporů

Obecně je snahou řešit obchodní a investiční aj. spory mimo soudní systém. Řešení těchto sporů zabere dobu i několika let, přičemž výsledek je značně nejistý a obvykle zvýhodňující surinamskou stranu. Doporučuje se v každém případě využít služeb místních profesionálních advokátních společností. Zvláštní význam tak má smírčí řízení.

Na získávání zahraniční měny neexistují žádné limity. Doporučuje se zajistit investici, resp. pohledávku vyšší formou garance, a to bankovní zárukou nebo bankovním avalem a využívat formy zajištění dodávky uplatněním vlastnického práva do úplného zaplacení pohledávky, event. využít zástavní právo. Určitým rizikem pro české podnikatele může být nedostatek referencí pro navázání nových obchodních kontaktů, malá znalost teritoria a omezenost jeho rozlohy a počtu obyvatelstva.

Nejpoužívanější platební podmínkou je v Surinamu neodvolatelný a potvrzený akreditiv. Pro nové obchodní kontakty se doporučuje požadovat platba předem. Obvyklá je také forma zahraničních plateb bankovním převodem, ovšem doporučuje se její použití již u známých partnerů, kteří osvědčili svou bonitu v předchozích obchodních případech. Při úvěrových dodávkách je nutno vyžadovat bankovní garance nebo aval i přesto, že platební morálka surinamských partnerů se nevymyká zvyklostem okolních latinskoamerických zemí. Je však na místě bedlivě dbát na zajištění devizové návratnosti realizovaných dodávek. Nejsou poznatky a informace, že by některý český subjekt zaznamenal finanční ztrátu z titulu neproplacení dodávek surinamskými partnery.

5.7. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.

Pro občany České republiky platí při cestování do Surinamu vízová povinnost.

Od roku 2019 je v provozu online aplikace pro žadatele o surinamská víza a turistické karty na adrese: suriname.vfsevisa.com/suriname/online E-Tourist Card je zjednodušenou formou vstupního povolení pro občany vybraných zemí (včetně České republiky) cestující za účelem turistiky, přičemž doba pobytu nesmí překročit 90 dnů. Pro udělení E-Tourist Card je třeba disponovat cestovním pasem s platností minimálně 6 měsíců a uhradit poplatek ve výši 54 USD. Vízová povinnost pro občany České republiky nadále platí při cestování do Surinamu za jiným účelem než je turistika.

Pro informace ohledně požadavků a dalších podmínek řízení při podání žádosti o vízum či povolení k pobytu je třeba kontaktovat Generální konzulát Surinamu v Amsterdamu.

Při příjezdu do Surinamu ze zemí s výskytem žluté zimnice (např. Brazílie, Guyana, Francouzská Guayana, Venezuela) je třeba předložit pohraničním orgánům mezinárodní očkovací průkaz s potvrzením o očkování proti žluté zimnici.

Použití kreditních karet, kromě velkých hotelů v Paramaribu, je velmi omezené. Podobná je situace i v případě bankovních automatů.

Cestovatelům se doporučuje, aby se na cestu do Surinamu vybavili dostatečným množstvím hotovosti. Směnárny ve většině případů přijímají pouze USD a EUR.

K řízení motorového vozidla je třeba mít vystaven platný mezinárodní řidičský průkaz. V Surinamu se jezdí vlevo, ale vozidla s volantem na levé straně jsou povolena.

Při cestách do vnitrozemí je nutno počítat s pohybem dobytka a zemědělské techniky i na hlavních silnicích. Doporučuje se nepoužívat motocykly či skútry. Surinam pravidelně postihují silné deště, které způsobují rozsáhlé záplavy. Proto je doporučeno ověřit si před cestou aktuální klimatickou situaci.

Z hlediska bezpečnosti může být problematickou zónou hlavní město Paramaribo a přilehlé okolí. Je možno se setkat s krádežemi, ozbrojenými přepadeními a násilnými trestnými činy.

V nákupních střediscích a místech s větší koncentrací osob je nebezpečí kapesních krádeží. Doporučuje se nenosit na veřejnosti šperky či ukazovat větší množství peněz v hotovosti. Je rovněž vhodné omezit pohyb po setmění. Vnitrozemí je relativně bezpečné, přesto však i zde dochází k případům krádeží a přepadení. Značně problematická je oblast východozápadní dálnice v úseku Paramaribo – Albina.

5.8. Zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní podmínky jsou upraveny zákoníkem práce, který stanoví práva a povinnosti pracovníků ve vztahu k zaměstnavateli.

Při uzavírání pracovního poměru se doporučuje využít služeb advokátních kanceláří specializovaných na pracovní právo.

Pro informace ohledně požadavků a dalších podmínek řízení při podání žádosti o vízum či povolení k pobytu za účelem zaměstnání je třeba kontaktovat Generální konzulát Surinamu v Amsterdamu.

5.9. Veletrhy a akce

Největším veletržní akcí je veletrh Suriname International Mining, Energy & Petroleum Conference & Exhibition – SURIMEP, zaměřený na důlní průmysl, energetiku a zpracování ropy.

Dále: https://www.facebook.com/pages/category/Business-Service/Business-Fairs-and-Events-Suriname-1659300394323382/

https://www.foreign-trade.com/showname.htm?cnty=sr

6. Kontakty

Podkapitoly:

6.1. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu

Velvyslanectví ČR v Brasília: https://www.mzv.cz/brasilia/cz/index.html

adresa: Embaixada da República Tcheca SES 805, Lote 21A, Asa Sul CEP 70200-901, Brasília – DF Brasil, telefon: +55 61 3242 7785 +55 61 3242 7905 email: brasilia@embassy.mzv.cz – politická a kulturní sekce consulate_brasilia@mzv.cz – konzulární sekce commerce_brasilia@mzv.cz – obchodní sekce

Honorární konzulát ČR v Paramaribo Honorární konzul pan Steven Tjang-A-Sjin Bonistraat 91, Paramaribo, Suriname Tel: +597 459 704 E-mail: paramaribo@honorary.mzv.cz, steven@tjang-a-sjin.com

Teritoriální odbor na MZV ČR: Odbor amerických států, Ministerstvo zahraničních věcí, Loretánské náměstí 5, 118 00, Praha 1

Teritoriální odbor MPO ČR: Odbor zahraničně ekonomických politik II, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Politických vězňů 20, 112 49, Praha 1

V Surinamu se nenachází žádné zastoupení českých institucí.

6.2. Praktická telefonní čísla (záchranka, policie, požárníci, infolinky, apod.)

Společná linka (policie, hasiči, záchranná služba): 115

6.3. Důležité internetové odkazy a kontakty

Vláda: http://www.gov.sr/

Ministerstva: http://www.gov.sr/kabinetten-en-ministeries/

Centrální banka: https://www.cbvs.sr/

Statistický úřad: https://statistics-suriname.org/nl/

Obchodní komora: https://surinamechamber.com/

• Teritorium: Amerika | Surinam | Zahraničí

Doporučujeme