Švédsko: Mapa oborových příležitostí – perspektivní položky českého exportu

Energetický průmysl

Cílem Švédska je stát se jednou z prvních „fossil free“ zemí na světě (konkrétně do roku 2045), a proto bude nadále utlumovat produkci energie z fosilních zdrojů a podporovat obnovitelné zdroje. Podíl OZE na spotřebě energií v dopravě a průmyslu je dosud malý, ale i na jeho zvýšení vláda intenzivně pracuje. Nastolený trend OZE je především patrný u výroby elektrické energie, v níž v roce 2017 již 66 % celkové produkce a 55 % celkové spotřeby pokrývají OZE, čímž se Švédsko řadí bezkonkurenčně na špici zemí EU a v OECD hned za Island. Expanze vodní energie by měla být především zajištěna navýšením výkonu existujících elektráren. Vláda počítá, že v období 2020–2030 uvolní licence až na 18 TWh produkce. Investice by dále měly směřovat do výstavby větrných elektráren (v současnosti se intenzivně jedná zejména o výstavbě tzv. mořských větrných parků v Baltském moři v oblasti ostrovů Gotland a Öland) a výroby energie z biomasy. Nicméně právě tento rostoucí trend výstavby větrných elektráren a jejich nestálost dodávek do distribuční sítě představuje obrovskou aktuální potřebu na modernizaci a zvýšení kapacity přenosné sítě. A právě dodávky komponentů a služeb jak pro obnovitelné zdroje, tak pro přenosovou soustavu představují velkou příležitost. Zároveň Švédsko v roce 2020 rozhodne o dalším rozvoji jaderné energie, čímž se otevře cesta pro investice a příležitosti i v toto odvětví energetiky.

Stavební průmysl

Švédský stavební průmysl se nadále nachází v mimořádném růstovém období. Hlavními faktory pro tento růst jsou rostoucí soukromé a veřejné investice, dostatečný disponibilní příjem domácností, rostoucí populace a urbanizace. Největší podíl na tomto růstu (cca 46 %) tvoří výstavby rezidenčního bydlení, což je především způsobeno poklesem úrokových měr u hypoték, a tedy zvýšením poptávky jednotlivých domácností. Výstavba komerčních objektů tvoří cca 17 % z této hodnoty. Z důvodu zlepšení výstavby rezidenčního bydlení a tedy zvýšení nabídky bytových jednotek pro své občany, se švédská vláda pro rok 2020 rozhodla navýšit rozpočet u položky podpory výstavby nájemních bytových jednotek o téměř 5,5 mld. SEK. Rovněž se čeká významný nárůst seniorské populace nad 65 let, ze 1,9 mil obyvatel v roce 2013 na 3 mil v roce 2060. Z tohoto důvodu vzniká potřeba investic a výstavby zdravotnických zařízení. Výstavba průmyslových staveb je především realizována soukromými investicemi. Švédská vláda také schválila alokaci 522 mld. SEK do výstavby infrastrukturních projektů pro období 2014–2025. Švédské stavební firmy nejsou schopny uspokojit domácí poptávku a jsou nuceny tento dříve uzavřený sektor otevírat zahraniční konkurenci.

Strojírenský průmysl

Švédsko je tradiční strojírenskou zemí a export strojírenských výrobků a technologií přestavuje 45 % švédského exportu. Jedná se především o důlní stroje a technologie, osobní a nákladní automobily, sta­vební stroje, zemědělské a lesnické stroje a zařízení pro offshore a lodní průmysl. Podle švédského stati­stického úřadu by měly průmyslové investice ve Švédsku dosáhnout v roce 2020 hodnoty 55 mld. SEK. Díky relativně vysoké ceně pracovní síly ve Švédsku, pokračujícímu trendu odklonu místních výrobců od asijských dodavatelů, představují subdodávky pro švédský strojírenský průmysl velkou příležitost, a to především v oblasti metalurgických výrobků, svařovaných konstrukcí, přesně obráběných dílů a montáží.

Železniční a kolejová doprava

S rostoucí potřebou zajistit mobilitu zvyšujícího se počtu obyvatel velkých měst a příměstských oblastí a přepravu nákladů po celé oblasti Švédska byl parlamentem přijat národní plán rozvoje dopravní infrastruktury v letech 2014–2025 s plánovaným objemem investic 522 mld. SEK. Prostředky jsou určeny jak na údržbu a modernizaci stávající, tak na výstavbu nové infrastruktury, včetně investic do údržby, moder­nizace a nákupu železničních dopravních prostředků jako jsou příměstské vlakové jednotky, lokomotivy, vagony, tramvaje apod. Konkrétním příkladem je nyní již budované vysokorychlostní železniční propojení městských aglomerací Stockholm-Jönkoping, tzv. East Link projekt. Vláda v roce 2017 sice ustoupila od plánu výstavby vysokorychlostní železnice mezi Stockholmem, Göteborgem a Malmö, avšak uvolnila přes 280 mld. SEK na modernizaci tohoto koridoru. V roce 2018 radnice města Stockholmu rozhodla o rozšíření některých linek metra. Dodavatelské příležitosti se tak otevírají pro české firmy v oblastech výstavby železničních tratí, signalizačních a automatizačních zařízení, elektrifikace, tak pro firmy působící v segmentu výroby kolejových vozidel.

Obranný průmysl

Výdaje na obranu prudce rostou a v roce 2020 dosáhnou 65 mld. SEK, čímž Švédsko dosáhne hranice 1,34 % HDP. Švédsko není nuceno dodržet závazek Aliance výdajů na obranu ve výši 2 % HDP, avšak přijalo vlastní harmonogram se cíli co nejvíce přiblížit. Rozpočet na rok 2020 a především parlamentem schválený výhled financování ozbrojených sil na léta 2021–2022 počítá s navýšením rozpočtu o 11,7 mld. SEK v roce 2020. 12,9 mld. SEK v roce 2021 a o 13,8 mld. SEK v roce 2022, což švédským ozbrojeným složkám otevírá prostor pro rozsáhlé akvizice. Obdobně byl navýšen rozpočet policie o 2,2 mld. SEK, kde se rovněž počítá s akvizicemi především ručních zbraní. 

• Švédsko je náročný trh, švédský spotřebitel příliš nemění své zvyklosti a dodavatelské vztahy fungují na bázi dlouhodobých smluv. Nelze proto počítat s rychlým vstupem na trh. K uplatnění nového zboží na trhu je nutná trpělivost a aktivní přístup k marketingu.
• Nejvýznamnějším oborem, kde mají české firmy šanci se uplatnit coby subdodavatelé, je jednoznačně strojírenství. Dále následuje energetika (zařízení pro hydroenergetiku a investice do výstavby a obnovy spaloven komunálního dopadu), výstavba železnic (vládní investice do modernizace propojení mezi Stockholmem, Göteborgem a Malmö). Podobně jako je tomu i jinde v Evropě, pociťuje švédské stavebnictví kritický nedostatek kapacit, obzvláště v kvalifikovaných profesích. České firmy, které by byly schopné nabídnout subdodávky stavebních prací, mají dle zkušeností z B2B seminářů organizovaných ZÚ Stockholm/CT Scandinavia šanci se prosadit.
• V potravinářství je třeba počítat s tím, že potravinářský trh je ve Švédsku vysoce konkurenční a náročný a že spotřebitelé jsou značně konzervativní a zaměření na vysokou kvalitu, kterou si spojují především se zavedenými mezinárodními značkami a s výrobky domácího původu. Uplatnění pro české firmy v tomto oboru je tedy spíše ve výrobě potravinářských výrobků pod značkou místního výrobce.
• Mezi další obory, kde by mohli mít čeští výrobci dobré vyhlídky k uplatnění na švédském trhu, patří např. obráběcí stroje, armatury, zdravotní technika, kabely, díly a materiály pro výrobu nábytku, nástroje a nářadí.

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Mezi největší veletržní akce lze zařadit:

• únor 2020 – veletrh nábytku a osvětlení Light and Furniture Fair (Stockholm)
• duben 2020 – stavební veletrh Norbygg (Stockholm)
• červen 2020 – veletrh těžebního průmyslu (Skeleftea)
• srpen 2020 – veletrh designu Formex (Stockholm)
• září 2020 – veletrh Life Sciences (Malmö)
• říjen 2020 – veletrh elektrotechniky Elmässan (Stockholm)
• listopad 2020 – strojírenský veletrh Elmia Subcontractor (Jönköping) 
• listopad 2020 – Logistics and Transport (Göteborg)

K obchodně-ekonomickým aktivitám pořádaných velvyslanectvím či zastoupením CzechTrade doporučujeme sledovat jejich internetové stránky.

Další veletržní akce ve Švédsku lze dohledat na webových stránkách největších veletržních správ:

• Elmia Mässan Jönköping
• Stockholm Mässan
• Kista Mässan
• Malmö Mässan
• Göteborg (Svenska Mässan)
• Luleå Expo

Ucelené informace o všech probíhajících veletržních akcích a konferencích lze dohledat na webových stránkách http://exponytt.se/.