Švédský model se vyčerpal: blahobyt střídá frustrace



Švédský model postavený na vysokých daních a štědré sociální podpoře, který je podporován většinou společnosti, dostává trhliny. Pro švédskou vyváženost, střídmost a spokojenost se vžil termín lagom, který znamená ve švédštině „tak akorát“. Skandinávská země byla po mnoho let příkladem pro udržitelnost v sociálním i ekonomickém smyslu.

Analytici hamburské banky Berenberg ale v současnosti varují před tím, že se blahobyt protestantského státu může stát minulostí. Souvisí to také s tím, že je švédská ekonomika velmi otevřená a závislá na tom, jak se daří mezinárodnímu obchodu.

„Dobrá kondice je pryč a Švédsko nedělá nic pro to, aby se vrátila,“ napsala banka ve své zprávě. Za deset let se Švédsko v žebříčku hospodářské zdatnosti v rámci zemí EU propadlo z druhého místa na sedmé. V reformním elánu si pohoršilo z 20. místa až na předposlední 27. místo, napsal deník Die Welt.

Loňský růst HDP se držel kolem 2,3 procenta meziročně. Letos by měl podle predikce Mezinárodního měnového fondu dosáhnout jen 1,2 procenta.

Nic dobrého o stavu švédské ekonomiky nevypovídá ani výkonnost tamní měny. Švédská koruna si letos vede nejhůře z „velkých“ měn. Od začátku roku ztratila 8 procent vůči dolaru, k euru oslabila o 6 procent.

„Je potřeba se důkladněji podívat na ekonomické fundamenty. Možná se ukáže, že nejsou tak pevné, jak se obecně soudí,“ uvedla pro Financial Times Elisabeth Holviková, ekonomka SpareBank 1.

Švédská centrální banka se už řadu let marně snaží oživit inflaci a podpořit ekonomický růst. Základní úrokovou sazbu snižovala od roku 2011 a dostala se až do záporného pásma na -0,5 procenta. Loni v prosinci ji poprvé zvýšila na -0,25 procenta. Vzhledem k neradostnému ekonomickému výhledu pak minulý měsíc upustila od záměru zvýšit sazbu na 0 a sazba zůstává v záporu.

Také platová nerovnost se v zemi zvyšuje. Problémem je rovněž nárůst zadlužení domácností, zejména kvůli rostoucím cenám bydlení. Na hypoteční úvěry vydávají švédské banky 48 procent svých úvěrů.

Společnost se stále více obává bezpečnostní situace, roste strach z nekontrolovaného přistěhovalectví. V roce 2015 do desetimilionového Švédska přišlo 163 tisíc žadatelů o azyl, což je v přepočtu na obyvatele víc než do Německa a nejvíce ze zemí EU.

Politický konsenzus typický pro švédskou politiku se stal minulostí. Kromě sociálních demokratů a umírněné konzervativní strany se stali třetí nejsilnější stranou v parlamentu nacionalisticky ladění švédští demokraté, kteří tvrdě vystupují proti přistěhovalectví do Švédska.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák