Svěřenské fondy projdou v roce 2018 změnou, prát špinavé peníze v nich ale půjde dál

29. 12. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Svěřenské fondy v České republice nepodléhaly dosud povinnosti zápisu do žádného veřejného seznamu. To se změní od 1. ledna 2018, kdy začne platit evidence svěřenských fondů. Do té bude muset být povinně zapsán každý svěřenský fond.

Výraznou změnou projde od ledna oblast svěřenských fondů. Ty měly dosud poměrně špatnou pověst, protože dosavadní právní úprava, umožňující naprostou anonymitu, z nich dělala ideální prostředí pro praní špinavých peněz. Fondy zakládané od ledna vzniknou až dnem zápisu do evidence, starší fondy pak mají půl roku na to, aby se nechaly zapsat. V opačném případě jim hrozí zánik. „Stěžejní novinka přitom spočívá v tom, že se, obdobně jako u obchodních korporací, bude odlišovat zřízení svěřenského fondu od jeho vzniku. Zatímco bude svěřenský fond zřízen okamžikem, kdy svěřenský správce přijme pověření ke správě fondu, k jeho vzniku dojde až zápisem do evidence svěřenských fondů,“ říká Aleš Eppinger z advokátní kanceláře Schaffer & Partner.

Zápis do evidence svěřenských fondů nebude zpoplatněn. „Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o rodinné uspořádání a nikoli o podnikatelské subjekty, je toto rozhodnutí logické,“ vysvětluje James Turnbull z Asociace pro podporu a rozvoj svěřenských fondů (APRSF). Registrace by měla probíhat elektronicky. 

Co je svěřenský fond

Svěřenský fond je zvláštním druhem správy cizího majetku a jako nový institut jej do českého právního řádu zavedl nový občanský zákoník s účinností od 1. ledna 2014. S ohledem strohou právní úpravu při zavedení této novinky a dosud chybějící judikaturu vznikly nejasnosti při výkladu některých zákonných ustanovení.

Původně měl tento prvek pomoci podnikatelům s předáváním jejich firem nebo poskytnutím peněz na charitu. Vzhledem k možnosti skrýt skutečného majitele se stal však oblíbeným nástrojem praní špinavých peněz. Svěřenský fond funguje na principu vyčlenění majetku zakladatele za jeho života či pro případ jeho smrti, jehož vlastnictví se zakladatel vzdal, aby se o něj staral svěřenský správce, a to pro konkrétní účel nebo ve prospěch subjektu či subjektů (obmyšlených). Jedná se o správu souboru aktiv, který nedisponuje právní osobností, tedy schopností mít práva a povinnosti, a na jehož účet jedná svěřenský správce.

Rozlišuje se svěřenský fond zřízený pro soukromé účely a veřejně prospěšný svěřenský fond. Veřejně prospěšný svěřenský fond je založen za účelem dosahování obecného blaha spočívajícího například v naplňování vědeckých nebo kulturních potřeb, přičemž primárním účelem nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Pro svou flexibilitu se svěřenský fond využívá nejen v oblasti obchodních vztahů, ale i v případě rodinného majetku. Účelem svěřenského fondu tak může být zachování určitého majetku pro budoucí generaci, aniž by na správu majetku měla tato generace jakýkoliv vliv.


Další zásadní novinkou jsou pak změny obsahu statutu svěřenského fondu, ve kterém bude muset být nově uveden počet svěřenských správců a způsob, kterým jednají. Zapisovanými skutečnostmi budou zejména označení fondu, identifikace jeho správce, datum vzniku, a co je asi nejpodstatnější, osoba obmyšleného – tedy člověk, v jehož prospěch je svěřenský fond zřízen. Dokud nebude fond v evidenci zapsán, nebude obmyšlenému možno poskytnout žádná plnění.

Část těchto informací ale nebude veřejná, například identifikace osoby zakladatele a obmyšleného se na veřejnost nedostane. K neveřejným údajům budou mít přístup pouze státní orgány či exekutoři, případně osoby, které prokáží právní zájem. „Takovou osobou může být například věřitel svěřenského fondu či finanční instituce při navazování obchodního vztahu s klientem,“ dodává Aleš Eppinger. Do rejstříku se budou přitom zapisovat nejen svěřenské fondy podle českého práva, ale také zahraniční svěřenské fondy působící na území České republiky.

Řada nedostatků zůstává

To podle protikorupčních organizací výrazně sníží pozitivní dopad novely. „Nebude zde fungovat žádná veřejná kontrola a tak ve výsledku tato informační povinnost může být dodržovaná v ještě menší míře, než v případě sbírky listin v obchodím rejstříků. Rozhodně to ovšem není pouze o veřejné přístupnosti těchto informací,“ říká Janusz Konieczny, projektový manažer Nadačního fondu proti korupci.

Je také skeptický k tomu, jak bude nová úprava fungovat v praxi. „Problémem je, že rejstřík vlastníků bude s největší pravděpodobnosti poloprázdný, neaktuální a neověřitelný. Samotná vymahatelnost plnění informační povinnosti v rejstříku konečných vlastníků je velice podobné jako plnění informační povinnosti v obchodním rejstříku. Téměř 70 procent společností tuto informační povinnost neplní a sbírky listin jsou často poloprázdné,“ konstatuje Janusz Konieczny.

Přehled změn pro podnikatele od roku 2018 na BusinessInfo.cz

Novela navíc obsahuje kličky, které umožní skutečné vlastníky zakrýt. „Takzvaného ‚skutečného majitele‘ může někdo nedoložit s vysvětlením, že je jich deset a každý z nich se podílí na vlastnictví ve výši 10 procent. Dokládá se totiž vlastník s minimálním podílem 25 procent,“ upozorňuje Janusz Konieczny.

Ani nová úprava podle odborníků neřeší největší nedostatek, který je se svěřenskými fondy spojený. „Zásadní výtka, a to naprosto do očí bijící legitimní nástroj pro obcházení zákona, tedy plné odstřihnutí se od majetku bez ztráty vlivu, zůstává nevyřešena,“ podotýká Milan Eibl, analytik Transparency International.

Tisíc svěřenských fondů

Podle odhadu APRSF je aktuálně v České republice zhruba tisíc svěřenských fondů. Konkrétní počet bude ale známý až po 30. červnu 2018, kdy vyprší termín pro zápis existujících nebo nově vznikajících svěřenských fondů do evidence. „Předvídat vliv evidence na počet svěřenských fondů je velmi obtížné, ale myslíme si, že rejstřík bude mít spíše pozitivní dopad. Pomůže vybudovat větší povědomí o tomto institutu a též jeho přijetí jako nástroje, který napomáhá rodinám při řešení problémů týkajících se majetku,“ říká James Turnbull z APRSF.

Kontrola státu nad svěřenskými fondy se od ledna 2018 zpřísní i v dalším ohledu. Účinnosti totiž současně nabývá novela zákona proti praní špinavých peněz. Tou se zřizuje takzvaná „evidence skutečných majitelů“, do níž bude svěřenský správce povinen nechat zapsat skutečného majitele fondu - tedy fyzickou osobu mající nad činností fondu rozhodující vliv.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek