English version
Související právní předpisy:
- Občanský zákoník
- Zákon o dani z příjmu
- Zákon o dani z nemovitých věcí
- Zákon o dani z přidané hodnoty
Související právní průvodci:
Úvod
Jedním z právních institutů zavedených do českého právního řádu zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je svěřenský fond neboli trust. Svěřenský fond je systematicky zařazen do části pojednávající o absolutních majetkových právech. Vznik tohoto nového institutu ke správě majetku byl inspirován anglosaským právem, konkrétně občanským zákoníkem kanadské provincie Québec (Code Civil du Québec).
Občanský zákoník (dále též „OZ“) upravuje správu cizího majetku v ustanovení § 1400 a násl. Podle něj je správcem cizího majetku každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch jiné osoby. Tu zákon nazývá obmyšleným (beneficientem). Rozlišuje se správa prostá a plná. Při prosté správě má správce povinnost pečovat o zachování podstaty a účelu majetku, při plné správě je správce oprávněn s majetkem učinit vše, co je potřebné k jeho zachování, zhodnocení nebo rozmnožení. V případě svěřenského fondu jde o správu plnou.
Pojem svěřenského fondu
Svěřenský fond je upraven v § 1448 a násl. OZ. Jak již bylo řečeno výše, obecná úprava správy cizího majetku, která se na svěřenský fond použije podpůrně, je obsažena v ust. § 1400–1447 OZ.
Zjednodušeně řečeno je svěřenský fond účelově osamostatněným majetkem, který postrádá právní osobnost, v důsledku čehož nemůže být považován za právnickou osobu (pro účely některých daňových zákonů se však na něj jako na právnickou osobu hledět může, srov. zákon o dani z přidané hodnoty). Svěřenský fond slouží účelu, ke kterému byl zakladatelem vytvořen, přičemž může jít o naplňování účelu soukromého nebo veřejně prospěšného. Není vyloučeno, aby vznikl i svěřenský fond s účelem smíšeným, tedy částečně veřejně prospěšný, částečně soukromý.
Svěřenský fond zřízený k dosažení účelu soukromého slouží ku prospěchu určité osoby nebo na její památku. Lze jej zřídit také za účelem podnikání, tedy k investování pro dosažení zisku, který může být následně rozdělen mezi zakladatele, společníky, zaměstnance nebo další osoby.
Svěřenský fond zřízený k dosažení účelu veřejně prospěšného slouží k naplňování kulturních, vzdělávacích, vědeckých nebo jiných podobných účelů. Jeho cílem tak může být například podpora nemocných dětí, mladých umělců, památek, veřejných knihoven, divadel nebo muzeí. Jeho hlavním účelem však nemůže být dosahování zisku nebo provozování závodu. Na svěřenský fond se nevztahuje právní úprava režimu veřejně prospěšných právnických osob, a nemůže se tak ucházet o status veřejné prospěšnosti.
Je možné rozlišovat rovněž zvláštní druhy svěřenských fondů, a to v rámci výše uvedených dvou základních skupin svěřenských fondů:
- obchodní svěřenský fond, jehož hlavním účelem je přímo nebo nepřímo provozovat obchodní závod,
- investiční svěřenský fond, který může být spravován pouze investiční společností,
- zajišťovací svěřenský fond, který je zřizován za účelem zajištění dluhu (majetek ve svěřenském fondu může zajišťovat úhradu dluhu pro případ, že by dlužník dluh řádně nesplnil, nebo může majetek ve svěřenském fondu sloužit přímo ke splnění dluhu),
- přidružený fond nadace.
S ohledem na výše uvedené je třeba zmínit, že založením svěřenského fondu může zakladatel sledovat vyvedení svého majetku z dosahu případných budoucích věřitelů. V tomto případě se však zakladatel vystavuje nebezpečí sankce prohlášení takového jednání za relativně neúčinné, resp. odporovatelné podle insolvenčního zákona.
Svěřenský fond je svou povahou velmi blízký nadaci, rozdílem však je již zmiňovaná absence právní osobnosti. Tyto dva instituty se liší také svým účelem, pro který mohou být vytvořeny, neboť svěřenský fond může vzniknout i za jiným než veřejně prospěšným či dobročinným účelem. Jelikož svěřenské fondy nejsou, na rozdíl od nadací, vedeny v žádném veřejném seznamu, podléhají menšímu dozoru ze strany státu.
Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner DKS LEGAL.
