Švýcarské alpské rezorty se připravují na éru bez sněhu



Cestovní ruch se v následujících letech v Evropě i kvůli změnám klimatu výrazně změní. Na to musí reagovat provozovatelé alpských resortů. Zejména těch, které leží v nižší nadmořské výšce do dvou tisíc metrů. Ohrožena jsou během zimní sezóny ale všechna střediska, protože se v dlouhodobém horizontu počítá s menším objemem srážek a tudíž všude bude méně přírodního sněhu.

Švýcarská střediska se uchylují k dalším trikům, jak přilákat turisty. Například rodiny s dětmi láká středisko Arosa na východě Švýcarska na medvědy, kteří byli zachráněni z cirkusů ze Srbska a Albánie.

Ředitel komplexu Pascal Jenny pro agenturu Reuters uvedl, že nová aktivita má zajistit resortu udržet návštěvnost na úrovni 50 tisíc návštěvníků během tohoto roku. Zásadní pro ziskovost je ale zima, protože turisté utratí za skipas až třikrát více peněz než je tomu v letní sezóně.

Jenny očekává, že v následujících dvaceti až třiceti letech bude středisko stále více bojovat s dostatkem přírodního sněhu, proto musí investovat více prostředků do umělého zasněžování. To je ale náročné na energii a spotřebu vody. Útěchou může být to, že nové technologie umožňují vyrábět sníh i při teplotách okolo pěti stupňů Celsia.

Časopis The Cryosphere už v roce 2017 varoval, že i střediska ve výšce okolo tří tisíc metrů nad mořem budou mít do roku 2100 polovinu sněhu, než je tomu nyní. Sjezdovky ve výšce do 1 200 metrů, kterých je v Alpách celá čtvrtina, budou bez sněhu.

Arosa leží ve výšce 1 775 metrů. Jenny se obává, že v zimě bude jezdit stále méně turistů s tím, jak bude ubývat přírodní sníh. Provozovatel se snaží v Dánsku spolupracovat na projektu výroby umělého sněhu, aby k lyžování přitáhl více Dánů. Ti by pak mohli pokračovat ve výuce lyžování ve Švýcarsku.

I když počet turistů v letní sezóně ve Švýcarsku tvoří 60 procent turistů za celý rok, generují pouze 18 procent celkových tržeb. Proto je pro turistický ruch v zemi helvétského kříže klíčové přitáhnout milovníky zimních sportů, vysvětlila ekonomka Therese Lehmann Fiedli z univerzity v Bernu. V letech 2007 až 2016 do alpské země přijelo o čtvrtinu méně lyžařů, než tomu bylo o desetiletí dříve.

Částečně za to může také to, že Evropané stárnou a mladší lidé nejsou tak vášnivými lyžaři jako jejich rodiče. Ekonomické problémy mají hlavně menší lyžařská střediska, uvedl Dominik Siegrist z univerzity Rapperswil. Ty dávají práci lidem, kteří žijí v alpských údolích. Úbytek turistů v zimě negativně dopadá i na provozovatele penzionů a restaurací.

Některá střediska bojují s táním sněhu na ledovcích tím, že je přikrývají na jaře plátnem. Na podzim naopak hromadí hory přírodního sněhu, který pak rozmísťují na sjezdovkách. Švýcarská vláda upozornila, že také silnější francouzský frank odrazuje část turistů. Ceny permanentek vyjdou levněji v Rakousku, Itálii i Francii. Některá střediska se soustředí na přilákání turistů z Asie, kteří zůstávají na dovolené déle. Problém je ale v tom, že se většinou nejedená o zkušené lyžaře, kteří si kupují celodenní skipasy.

Převzato z webu Euro.cz. Autor: František Novák