Tádžikistán: Zahraniční obchod a investice

23. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Taškentu (Uzbekistán)

Ekonomika země má hluboké strukturální problémy, je plně závislá na příjmech z těžby hliníku a na vnější pomoci, hlavně na remitendách pracovní migrace v Rusku, které představují zhruba 40 % HDP země. Devizové rezervy dosahují pouhých 478 mil. USD, tj. nestačí ani na pokrytí 3 měsíců dovozu.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj zahraničního obchodu Tádžikistánu za období 2014–2018
 

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz (mil. USD) 813,5 897,6 899,3 983,8 1 073,9
Dovoz (mil. USD) 4 235,7 3 419,4 3 031,5 2 774,4 3 144,3
Saldo (mil. USD) -3 422,2 -2 521,8 -2 132,1 -1 790,6 -2 070,5

Zdroj: International Trade Centre

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři Tádžikistánu z hlediska jeho vývozu v letech 2014–2018 (mil. USD)

Dovozci z Tádžikistánu

2014

2015

2016

2017

2018

Celkem

813,5 897,6 899,3 983,8 1 073,9
z toho:
EU 28 30,3 28,4 38,0 46,7 61,2
Nizozemsko 6,5 9,0 14,6 24,6 28,8
Itálie 17,7 11,8 13,6 17,2 17,1
Lotyšsko 2,9 3,6 5,1 2,5 8,9
UK 0,6 0,9 0,6 0,7 3,0
Belgie 0,001 0,07 0,07 0,09 2,3
Německo 0,2 0,8 1,0 0,2 0,6
Polsko 0,7 0,7 0,2 0,1 0,3
Estonsko 0 0,2 0,6 0 0,1
Litva 0,8 0,2 1,5 0,4 0,07
Švédsko 0,01 0,002 0,09 0,3 0,05
Francie 0,4 0,09 0,2 0,2 0,04
Česká republika 0,3 0,09 0,1 0,001 0,03
Největší obchodní partneři Tádžikistánu z hlediska jeho dovozu v letech 2014–2018 (mil. USD)

Vývozci do Tádžikistánu

 2014

2015

2016

2017

2018

Celkem 4 235,7 3 419,4 3 031,5 2 774,4 3 144,3
z toho:
EU 28 385,3 217,5 141,1 186,3 240,8
Německo 223,7 106,7 58,4 106,3 97,0
Itálie 24,1 25,9 12,9 17,8 36,0
UK 13,7 5,5 3,1 3,8 23,3
Francie 12,7 16,0 12,7 4,4 16,8
Litva 14,0 10,0 8,1 8,3 10,2
Polsko 11,4 6,8 6,4 6,8 9,1
Belgie 12,4 3,5 4,3 7,0 7,0
Švédsko 2,1 1,9 1,1 3,6 5,5
Španělsko 9,9 2,5 1,8 4,5 5,5
Nizozemsko 9,2 5,1 4,3 5,3 5,2
Česká republika 7,9 3,8 3,8 3,2 4,9

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Nejvíce zastoupené položky v dovozu do Tádžikistánu v rocích 2014 – 2018 (mil. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2014

2015

2016

2017

2018

 

Celkem

4 235,7

3 419,4

3 031,5

2 774,4

3 144,3 

27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; vosk

768,9

553,8  471,8  475,2  563,1 

87

Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti

449,6

199,2  175,1  201,7  296,2 

72

Železo a ocel

211,3 

219,1  191,3  181,0  273,4 

84

Kotle, stroje a mechanická zařízení

252,5  312,0  303,0  170,3  266,6 

10

Obiloviny

256,5 

266,8  242,6  205,6  182,3 

85

El.stroje, přístr. a zaříení pro záznam a reprodukci

174,8 

203,3  165,4  129,3  161,0 

44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí

290,8

205,4  131,0  131,8  123,8 

28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých

151,2

155,6  158,9  132,5  111,9 

73

Výrobky ze železa nebo oceli

94,5

90,6 124,7  72,6  101,1 

39

Plasty a výrobky z nich

66,8 

62,3  70,4  76,0  84,9 

15

Tuky a oleje živočišné a rostlinné

102,7  96,0  92,1  93,7  83,0 

17

Cukr a cukrovinky

86,7 

88,7  65,0  74,0  70,8 

30

Farmaceutické produkty

79,4 

39,4 35,9  42,7  43,5 

02

Maso a jedlé droby

57,5 

48,4  33,0  40,5  42,8 

19

Přípravky z obilovin, mouky, škrobu nebo mléka

60,8 

42,5  38,1  39,1  40,9 

48

Papír, kartón a lepenka, výrobky z papírovny

36,7 

33,9  45,9  43,8  39,8 

34

Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky

45,0

40,0 38,5  35,0 34,8 
Nejvíce zastoupené položky ve vývozu z Tádžikistánu v rocích 2014–2018 (mil. USD)

Kód HS2

Označení zboží dle HS

2014

2015

2016

2017

2018

 

 Celkem

813,5

897,6 899,3 983,8 1 073,9

26

Rudy kovů, strusky a popely 

175,9

152,4 239,1 387,3 400,1

52

Bavlna

142,0

155,7 137,2 159,9 204,9

76

Hliník a výrobky z něho

236,2

221,4

209,4

203,1 202,2

27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace

44,9

49,3 52,3 51,7 79,1

25

Sůl, síra, zeminy a kameny

3,1

3,2

16,4 46,1 65,7

81

Ostatní obecné kovy, cermety 

4,7

4,6 11,6 20,5 26,7
62 Oděvy doplňky oděvní, jiné než pletené háčkované 19,1 12,3 14,6 19,2 19,4
87 Vozidla jiná než kolejová, jejich části a součásti 23,7 10,3 39,1 10,7 16,0

08

Jedlé ovoce a ořechy

27,3

20,1 13,5 13,6 11,4

84

Jaderné reaktory, kotle a stroje

8,2 

10,7

14,7 10,0 9,5

28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých

0,01

0,006 1,4 2,0 6,7
72 Železo a ocel 1,5 3,2 2,6 4,0 5,6

07

Jedlá zelenina a některé kořeny

8,1

10,9 7,6 3,1 4,3

13

Šelak, gumy, pryskyřice

2,5

6,3 5,3 7,7 3,2

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Tádžikistán  zřídil 4 tzv. svobodné ekonomické zóny (Free economic zones – FEZ). Jedná se o „Soghd“ v Chudžantu v regionu Soghd,  „Pyanj“ (Pandž) v oblasti Qumsangir, „Danggara“ v oblasti Danghara  v regionu Khatlon a „Ishkoshim“ v Gorno-Badakšanské autonomní oblasti.

Svobodná ekonomická zóna SUGHT leží ve městě Chudžant severu země v blízkosti hranic s Uzbekistánem. Mohou se v ní registrovat podnikatelé - fyzické osoby, společnosti a organizace všech právnických forem, stejně jako pobočky a zahraniční kanceláře firem. 

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Celkový příliv přímých zahraničních investic do Tádžikistánu do roku 2016 představoval řádově pouze 7 mld. USD. Z toho 3,2 mld. USD byly přímé zahraniční investice a 3,8 mld. USD ostatní investice. Nejvíce se investovalo do oblastí energetiky  (596,8 mln. USD), spojů (378,3 mil. USD), stavebnictví (338,0 mil. USD), finančních služeb (320,8 mil. USD), důlního průmyslu (700,3 mil. USD) a zpracovatelského průmyslu (200,3 mil. USD).

V roce 2016 počet přímých zahraničních investic dosáhl 2,4 mld. USD, v roce 2017 – 3,1 mld. USD, v období leden-září 2018 - 3,7 mld. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Základním legislativním dokumentem je „Zákon o zahraničních investicích v Tádžikistánu“. Podniky, na jejichž základním jmění se zahraniční investor podílí aspoň 30 %, mohou bez omezení exportovat svou produkci. Majetek, který je dovážen jako vklad do základního jmění zakládané firmy, je osvobozen od cla. Firmy se zahraničním kapitálem nemohou být znárodněny, jak výslovně stanoví čl. 8 tohoto zákona. Dále se jim v článku 10 tohoto zákona zaručuje možnost vyvézt zisk a konvertovat domácí měnu na zahraniční valutu Při případném zabavení majetku firmy (vyvlastnění) bude vyplacena kompenzace ve volně směnitelné měně, kterou lze vyvézt ze země. Legislativní podmínky platné při zakládání podniku se zahraničním kapitálem platí i po 10 následujících let jeho fungování, i kdyby následně přijatá legislativa podmínky pro fungování firmy se zahraničním kapitálem zhoršovala.

Jak je výše uvedeno, zahraniční investice nepodléhají znárodnění, jak stanoví čl. 8 zákona o zahraničních investicích v Tádžikistánu. Kromě toho podle článku 10 tohoto zákona se zaručuje zahraničním investorům vývoz zisku a konverze národní měny na zahraniční měnu. Daleko podstatnější je ovšem fakt, že právní úprava není, alespoň ne v tomto směru, degenerována různými instrukcemi a pokyny, které by měnily její smysl, jako je tomu v některých sousedních zemích a legislativa je předvídatelná. Zvýšená jistota investora spočívá i v tom, že lze zcizovat i pozemky. Podíl zahraničního investora na základním kapitálu společného podniku není omezen. Firmy se zahraničním kapitálem, zabývající se materiální výrobou (ovšem kromě těch, které zpracovávají dovezené zdroje), jsou osvobozeny od placení daně ze zisku na dobu určenou podle výše vloženého zahraničního kapitálu:

  • od 50 tis. do 500 tis. USD na prvé dva roky,
  • od 500 tis. do 2 mil. USD na prvé tři roky,
  • od 2 mil. do 5 mil. USD, na prvé čtyři roky,
  • od 5 mil. USD výše, na prvých pět let.

Na území republiky mohou zahraniční investoři zakládat výrobní podniky se 100% zahraničním podílem, tj. bez účasti tádžické strany. Tádžikistán podepsal Washingtonskou konvenci pro urovnávání investičních sporů, na jejímž základě vzniklo Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů. Pojišťováním investic se zabývá státní společnost „Tadžikinvest“, založená při vládě TJ. Tato organizace je rovněž agenturou zplnomocněnou vládou TJ pro získávání zahraničních investic, vyhledávání úvěrů mezinárodních finančních institucí a spravování trhu cenných papírů.

Hlavním úkolem „Tadžikinvestu“ je realizace vládní politiky pro příliv zahraničních investic do prioritních odvětví ekonomiky země a jejich ochrana pojištěním. V oblasti pojištění spolupracuje tádžická vláda s britskou pojišťovací společností „Aon Group Limited“. 

S cílem přilákat domácí i zahraniční investice a vytvářet nové trvalé pracovní příležitosti bylo celkem 18 společnostem uděleno osvědčení o tom, že jsou subjektem volných ekonomických zón, z toho 14 společností je registrovaných ve svbodné ekonomické zóně "Sohgd", 3 jsou společnosti registrované v FEZ Pyanj 'a 1 společnost je zapsána v FEZ "Dangara", Objem vyhlášených kapitálových investic registrovaných firem v investičních projektech činí více než 48 milionů dolarů.

Významné pobídky pro zahraniční investory upravuje Zákon o koncesích, který umožňuje přenechat do užívání zahraničnímu investorovi mj. půdu s právem těžit nerosty, vody a jiné přírodní zdroje. Koncese může udělovat vláda, zmocněný orgán státní správy a místní orgány státní správy. Koncese se udělují zpravidla na základě výběrového řízení nebo aukce. Koncese se mohou udělovat na dobu maximálně 50 let, v případě dobývání nerostů na dobu do 99 let.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: