Tchaj-wan: Zahraniční obchod a investice

11. 6. 2019

© Česká ekonomická a kulturní kancelář v Tchaj-peji (Tchaj-wan)

Již od poloviny 80. let prodělávala tchajwanská ekonomika rychlou přeměnu struktury, kdy tradiční zemědělství a rukodělný průmysl uvolňovaly místo vědě, vyspělým technologiím a službám. Vzhledem k omezeným zdrojům surovin byla věnována velká pozornost hlavně rozvoji zpracovatelského průmyslu (chemický, textilní, elektrotechnický, stavební). K „hospodářskému zázraku“ přispěl i dynamický vývoj průmyslových parků a exportních zón.

Změny v ekonomické struktuře vedly i ke změnám struktury zahraničního obchodu. Tradiční exportní komodity, jako textilní výrobky a hračky, byly nahrazeny počítači, elektronickými výrobky, elektrickými stroji a přístroji. Od počátku 80. let tchajwanský obchod vykazuje přebytky obchodní bilance. Ke snížení inflace a stabilizaci devizového trhu Tchaj-wan uplatňoval sérii opatření, směřujících k ekonomické liberalizaci a internacionalizaci. Byly liberalizovány domácí i mezinárodní devizní a finanční služby, zhodnocen kurs tchajwanské měny vůči americkému dolaru a dalším měnám. Dále byly provedeny strukturální změny v souvislosti se žádostí o členství ve WTO (úpravy celních tarifů, odstraňování obchodních restrikcí, uvolnění nepřímého obchodu s Čínou aj.). K liberalizaci došlo i v oblasti zahraničních investic a rozvojové pomoci.

Tchaj-wan v uplynulých 40 letech dosáhl pozoruhodných ekonomických výsledků, podepřených zejména rostoucím zahraničním obchodem (proexportní zaměření). Zařadil se mezi průmyslově vyspělé ekonomiky, patří do skupiny tzv. „asijských tygrů“ a úspěšnou realizací národních projektů se stal modelem pro rozvojové země. Tchajwanská průmyslová základna se opírá o kvalitní a extenzivní síť průmyslových zón a rostoucí počet technologických a vědeckých parků, které jsou podpořeny jak vysoce kvalifikovanou pracovní silou, tak i plně integrovanou dodavatelsko-odběratelskou sítí. Malé a střední podniky často využívají podpory tchajwanské administrativy směřované do oblasti inovací a moderních technologií.

Současná administrativa klade důraz na transformaci tchajwanské ekonomiky využitím sedmi inovativních průmyslových oblastí (neboli 5 + 2). Následující sektory mají celkově přispět k modernizaci a transformaci ekonomiky a zároveň zvýšit konkurenceschopnost Tchaj-wanu v mezinárodním globálním řetězci: zelené technologie, biotechnologie, chytré strojírenství, národní obrana, vznik „Asijského silikonového údolí“, inovativní zemědělství a cyklické hospodářství. Nicméně, k hlavním průmyslovým odvětvím na Tchaj-wanu se i nadále řadí informační technologie (ICT), zpracování kovů, chemický průmysl a oblast 3C (computer, communication and consumer).

V globálním pohledu se Tchaj-wan řadí mezi TOP 10 největších světových výrobců a TOP 5 největších vývozců v sektoru obráběcích a tvářecích strojů na světě. Tchaj-wan patří mezi světově největší dodavatele počítačových čipů, LCD a OLED panelů, počítačových pamětí DRAM, zařízení pro elektronické sítě a spotřební elektroniky. Zásadní význam tohoto odvětví v exportu s sebou přináší i značnou závislost na vývoji celosvětové poptávky. Dalším vývozním artiklem je produkce textilu, která má ovšem klesající tendenci. Z hlediska strategických nerostných surovin je však trhem téměř stoprocentně závislým na dovozu.

Dle Forbes Global 2000 za rok 2018, se na seznamu objevilo až 47 tchajwanských firem. Z toho nejvýznamnější tchajwanskou firmou je Hon Hai Precision (nebo také známa jako Foxconn), dále pak Taiwan Semiconductor, Cathay Financial, Fubon Financial či CTBC Financial.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Klíčovými obchodními partnery Tchaj-wanu zůstává v roce 2018 na 1. místě Čína (150 mld. USD), 2. ASEAN (91 mld. USD), 3. USA (74 mld. USD), 4. Japonsko (67 mld. USD) a 5. EU (57 mld. USD). Hlavními destinacemi tchajwanských investic byly v roce 2018 Čína, Britská teritoria, USA a EU.

V roce 2018 dosáhl tchajwanský vývoz hodnoty 336 mld. USD, což byl téměř 6% nárůst oproti stejnému období v minulém roce. Mezi největší vývozní artikly Tchaj-wanu, co se hodnoty týče, patří stroje a strojní zařízení, elektrické zařízení a náhradní díly, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku atd., jenž představují až 55 % celkového tchajwanského vývozu. Pak následují základní kovy a výrobky s 9,4% podílem či výrobky z plastů a pryže (7,5 %). Vývoz nerostných surovin rostl v roce 2018 nejrychleji (až 23,1 %), šperky a výrobky z drahých kovů se umístily na druhém místě (18,1 %) a třetí se umístily zbraně a střelivo (16,3 %).

Celkový dovoz na Tchaj-wan se rovněž zvýšil o 10,5 % na konečnou hodnotu 286 mld. USD. Stroje a strojní zařízení, elektrická zařízení a jejich částky, přístroje pro záznam a reprodukci zvuku atd. tvořily v minulém roce až 38,6 % veškerého dovozu. Dále následovaly minerální produkty (19,2 %) či chemické výrobky (10,6 %). Oproti roku 2017, umělecká díla, sběratelské kusy a starožitnosti pocítily nejvyšší nárůst ve srovnání s loňským dovozem (až o 73 %). Minerální výrobky vzrostly o 24,4 % a zařadily se tak na druhé místo, po nichž následovaly „různé“ výrobky (12,7 %).

Celková obchodní bilance Tchaj-wanu v loňském skončila přebytkem v hodnotě 49,57 mld. USD, což byl 14,5% meziroční pokles.

Vývoj obchodní bilance Tchaj-wanu v letech 2014 - 2018

mld. USD

2014

2015

2016

2017

2018

výměna celkem

587,722

509,404

511,275

576,505

622,228

vývoz

313,696

280,481

280,388

317,244

335,927

dovoz

274,026

228,923

230,887

259,261

286,361

saldo

+39,670

+51,558

+49,501

+57,982

+49,566

 

Pět největších obchodních partnerů Tchaj-wanu v letech 2016 – 2018

 

2016

2017

2018

mld. USD

dovoz

vývoz

celkem

dovoz

vývoz

celkem

dovoz

vývoz

celkem

Čína

43,98

73,89

117,86

50,04

88,98

139,02

53,78

96,75

150,54

USA

28,59

33,52

62,11

30,23

36,94

67,17

34,71

39,69

74,41

Japonsko

40,62

19,55

60,17

41,94

20,78

62,72

44,13

23,08

67,22

Hongkong

1,33

38,39

39,72

1,51

41,23

42,74

1,40

41,59

43,01

Jižní Korea

12,78

14,65

27,43

16,89

14,73

31,62

19,53

15,98

35,51

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Dle tchajwanských statistik, celková bilance obchodní výměny mezi Tchaj-wanem a EU činila v roce 2018 až 57 mld. USD, tedy 8% meziroční růst (pozn. obchod s EU tvoří 9 % celkového obchodu Tchaj-wanu). EU je pro Tchaj-wan 4. největším obchodním partnerem hned po Číně, USA a Japonsku. V rámci EU je Německo na prvním místě v bilaterálním obchodu ve výši 17,02 mld. USD (celkově 8. příčka), zatímco ČR patřila 12. příčka (oproti minulému roku si ČR polepšila o jednu příčku) v rámci zemí EU (celkově 45. příčka) s celkovou hodnotou obchodu 801 mil. USD (dle tchajwanských statistik). Druhým a třetím největším obchodním partnerem v rámci EU je Nizozemsko a Velká Británie, dále pak Francie či Itálie.

7 z 28 členských států EU má s Tchaj-wanem pozitivní obchodní bilanci za rok 2018 – Německo, Francie, Irsko, Itálie, Rakousko, Finsko a Švédsko. Na druhé straně nejvýznamnější deficit má Nizozemsko, následované Velkou Británií či Belgií. V rámci EU má Česká republika devátý nejvyšší obchodní deficit s Tchaj-wanem.

Dle statistik EU, v roce 2018 si Tchaj-wan polepšil o jedno místo na 15. největšího obchodního partnera EU, což byl meziroční růst o 2,27 %. I přes trvalý růst za poslední čtyři roky, Tchaj-wan i nadále zaostává za svými regionálními konkurenty - Čína (2. místo, 15,4% podíl EU obchodu), Japonskem (7. místo, 3,4% podíl), J. Koreou (8. místo, 2,5% podíl), Indií (9. místo, 2,3% podíl). Hongkong se v loňském roce zařadil až na 20. místo největšího obchodního partnera EU (od roku 2017 si Hongkong pohoršil o 3 příčky). Tchaj-wan si udržel 21. místo exportní destinace pro zboží EU.

Obchodní výměna EU s nejvýznamnějšími asijskými partnery v letech 2017 a 2018

 

2017

2018

mld. EUR

Dovoz do EU

Vývoz z EU

celkem

saldo

Dovoz do EU

Vývoz z EU

celkem

saldo

Čína

374,8

198,2

573,0

-176,6

394,7

209,9

604,6

-184,8

Japonsko

68,8

60,4

129,3

-8,3

70,5

64,8

135,2

-5,7

Jižní Korea

50,0

49,8

99,8

-0,21

51,0

49,2

100,3

-1,8

Indie

44,1

41,7

85,9

-2,4

45,8

45,7

91,5

0,125

Tchaj-wan

29,5

20,6

50,1

-8,8

30,4

21,4

51,9

-9,0

Hongkong

11,1

36,8

48,8

25,6

9,8

36,6

46,5

26,8

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Tchajwanská ekonomika je jedním z největších světových dodavatelů elektronických součástek, jako jsou počítačové paměťové čipy a polovodiče, stejně tak jako počítače a optoelektronika, včetně plochých obrazovek. Struktuře tchajwanského exportu dominují výrobky ICT, které jsou montovány na Tchaj-wanu, či v ČLR a následně prodávány na všech kontinentech – je však potřeba si uvědomit, že výrobky původem z Tchaj-wanu, avšak kompletované v Číně, či v zemích jihovýchodní Asie, se neobjeví ve statistikách bilaterální obchodní výměny.

Nejvýznamnější vývozní komodity Tchaj-wanu v letech 2015 - 2018

 

2015

2016

2017

2018

HS kód

mld. USD

podíl %

mld. USD

podíl %

mld. USD

podíl %

mld. USD

podíl %

Vývoz cekem

280,3

100

280,3

100

317,2

100

335,9

100

8542 - elektronické integrované obvody a mikrosoustavy

69,4

24,7

78,1

27,8

92,3

29,0

95,9

28,5

2710 - minerální oleje a oleje ze živičných nerostů; jiné než surové

11,1

4,0

9,4

3,3

10,4

3,2

13,1

3,9

9013 - tekutý krystal/lasery/optické přístroje

8,5

3,0

7,4

2,6

8,1

2,6

7,2

2,1

8523 - disky, pásky, energeticky nezávislá polovodičová zařízení atd.

5,5

1,6

5,5

1,9

5,6

1,7

6,9

2,0

8529 - části a součásti vhodné pro použití výhradně nebo hlavně s přístroji čísel 8525 až 8528

5,1

1,8

6,0

2,1

7,2

2,3

6,6

1,9

 

Nejvýznamnější dovozní komodity Tchaj-wanu v letech 2015 - 2018

 

2015

2016

2017

2018

HS kód

mld. USD

podíl %

mld. USD

podíl %

mld. USD

podíl %

mld. USD

podíl %

Dovoz cekem

228,9

100

230,5

100

259,2

100

286,3

100

8542 - elektronické integrované obvody a mikrosoustavy

31,6

13,8

36,3

15,7

43,5

16,8

50,8

17,7

2709 - minerální oleje a oleje ze živičných nerostů; surové

16,0

7,0

12,8

5,5

16,8

6,5

23,3

8,1

8486 - stroje a přístroje používané výhradně či převážně pro výrobu polovodičových materiálů apod.

10,4

4,5

14,0

6,1

12,4

4,8

11,6

4,0

2710 - minerální oleje a oleje ze živičných nerostů; jiné než surové

8,8

3,8

8,0

3,5

8,9

3,4

10,0

3,5

2711 - ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky

6,8

3,0

5,5

2,4

6,9

2,7

8,9

3,1

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

S cílem přilákat zahraniční investice na Tchaj-wan, se vytvořila řada komerčních, industriálních a dalších speciálně zaměřených zón, kde se investorům nabízejí  různé zvýhodněné pobídky. V současné době se na Tchaj-wanu nachází 174 průmyslových parků, 10 exportních zón, 3 vědecké parky, 2 zemědělské parky, 4 vědecko-technologické parky zaměřené na životní prostředí a 7 zón volného obchodu. Všechny tyto zóny a parky nabízí zahraničním investorům nízko-nákladové operační prostředí.

O podmínkách a regulacích při vstupu do jednotlivých zón a parků navštivte webové stránky InvestTaiwan.

Types of Industrial Parks

Descriptions

Industrial Parks

Industrial Parks are the fundamental for Taiwan industrial development and the path to economic growth success, which provides manufacturers with sufficient lands, avoiding the disturbances from the surrounding environment, boosting local economic development with industrial clusters economic effect and creating high add value production environment.

Export Processing Zones

Have centralized administration, simplified and efficient system; play an important role in national economic development; provide great contributions to the accumulation of Taiwan's foreign exchange reserves and introduction of technologies.

Science Parks

Locations for development of high-tech industries; endeavor to create sound environment for quality R&D, production, work and leisure activities; promote Taiwan industry upgrade.

Agricultural Biotechnology Parks

Intended for the development of agricultural technologies; introduction of talents of agricultural technologies; creation of industrial clusters of agricultural technologies; promotion of transformation of agricultural industry; advancement of product R&D, innovation, cultivation, production and marketing capabilities; assurance of sustainable operations of the agricultural industry.

Environmental Science and Technology Parks

Intended for the prevention, improvement, or solutions for current environmental threats; provision of sufficient energy and resources to sustain living environment; creation of environment friendly society to assure the sustainability of energy and resources.

Free Trade Ports

Intended for the development of global logistics and operations management; promotion of trade liberalization and internationalization; increase of national competitiveness and improvement of national economy.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Pro zahraniční investory představuje Tchaj-wan poměrně atraktivní destinaci. Tchaj-wan se geograficky nachází v asijsko-pacifické oblasti spojující dopravní uzel východní a jihovýchodní Asie. Za 2,5 hod. se dostanete do šesti nejvýznamnějších měst v regionu, jakými jsou Tokio, Soul, Peking, Šanghaj, Hongkong a Singapur. Tchaj-wan má rovněž vyspělou lodní dopravu, která umožňuje dodání zboží v průměru do 56 hodin do pěti velkých přístavů po jihovýchodní Asii – Manila, Singapur, Hongkong, Šanghaj či Tokio. Mimo jiné Tchaj-wan neslouží jen jako důležitý most spojující Evropu, Ameriku a Japonsko, ale také jako přednostní místo pro zakotvení nadnárodních společností v rámci asijsko-pacifického regionu.

Výhodou případných investic je rovněž stabilní ekonomika tažená industriálními klastry (elektronika a technologie), kterou reprezentuje nízká míra inflace a nezaměstnanosti, vysoká úroveň vzdělání pracovní síly, transparentní a fungující právní systém, silná ochrana práv duševního vlastnictví, vyspělá dopravní infrastruktura, stabilní obchodní přebytky či vysoké zahraniční rezervy.

V posledních letech se Tchaj-wan pravidelně umisťuje na předních příčkách v prestižních analýzách o investičním prostředí či o panujících podmínkách v podnikání.  Ve zprávě „Global Competitiveness 2018“ se Tchaj-wan umístil na 13. místě ze 140 ekonomik a 4. místě v Asii. V rámci jednotlivých měřítek se Tchaj-wan umístil například na 1. místě v makroekonomické stabilitě či 7. místě v hodnocení finančního systému. V neposlední řadě, ve zprávě „Doing Business 2019 in Taiwan, China“ (Světová banka) se Tchaj-wan zařadil na 13. místo ve snadném podnikání z celkového počtu 190 ekonomik světa.

Přímé zahraniční investice: Tchaj-wan

Na Tchaj-wanu se nachází příležitosti pro české firmy, mimo jiné, v sedmi inovativních průmyslových oblastech (neboli „5 + 2“), které vychází z  priorit a cílů tchajwanské administrativy v období 2017 – 2020. Následující sektory mají celkově přispět k modernizaci a transformaci ekonomiky a zároveň zvýšit konkurenceschopnost Tchaj-wanu v mezinárodním globálním řetězci - zelené technologie, biotechnologie, chytré strojírenství, národní obrana, vznik „Asijského silikonového údolí“, inovativní zemědělství a cyklické hospodářství.

Co se týče přímých zahraničních investic na Tchaj-wan, největším zdrojem v roce 2018 byla opět EU v celkové hodnotě 6,7 mld. USD, což byl 101% meziroční nárůst. Pokud se jedná o jednotlivé státy, nejvýznamnějším investorem bylo opět Nizozemsko, dále pak Japonsko, Britská teritoria, Německo a UK, viz tabulka. 

Čína každoročně investuje na Tchaj-wan  v rozmezí 200 – 300 mil. USD, čili mnohonásobně méně než je tomu opačným směrem. ČR v loňském roce investovala v hodnotě 66 tis. USD směřující do výrobního sektoru.

Přímé zahraniční investice na Tchaj-wan 2016 - 2018

 tis. USD

stát

2016

2017

2018

celkem

11 284 689 USD

7 778 897 USD

11 671 476 USD

0

EU

 7 235 651 USD

 3 340 916 USD

 6 727 289 USD

1

Nizozemsko

 6 708 222 USD

 1 895 393 USD

 3 496 177 USD

2

Japonsko

 346 875 USD

 640 642 USD

 1 525 402 USD

3

Britská teritoria

 1 541 464 USD

 1 712 913 USD

 1 487 325 USD

4

Německo

 31 742 USD

 155 518 USD

 642 367 USD

5

UK

 407 625 USD

 1 129 812 USD

 611 171 USD

Co se týče tchajwanských přímých investic do zahraničí, největším příjemcem je (již tradičně) Čína v celkové hodnotě 8,5 mld. USD, což byl meziroční pokles o 3 %. Na dalším místě se umístila Britská teritoria, USA, EU či Nizozemsko a Vietnam, viz tabulka. Co se týče tchajwanských investic do ČR, Tchaj-wan do roku 2018 investoval téměř 1,117 mld. USD.

Tchajwanské přímé investice do zahraničí 2016 - 2018

 tis. USD

stát

2016

2017

2018

 celkem

21 307 086 USD

20 316 394 USD

22 792 292 USD

1

Čína

9 183 992 USD

8 743 186 USD

8 497 730 USD

2

Britská teritoria

2 718 711 USD

5 920 314 USD

5 914 261 USD

3

USA

319 768 USD

836 641 USD

2 038 975 USD

0

EU

1 127 215 USD

220 565 USD

1 287 050 USD

4

Nizozemsko

800 104 USD

14 066 USD

1 114 426 USD

5

Vietnam

451 930 USD

683 092 USD

901 411 USD

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podpora přílivu zahraničního kapitálu je důležitým politickým cílem tchajwanské administrativy, která v posledních letech vydala řadu opatření k přilákání zahraničních investic. Pro posílení domácí ekonomiky a přilákání investic ze zahraničí byla tchajwanskou administrativou založena Investiční komise při ministerstvu hospodářství, která se zabývá záležitostmi spojených s přímými zahraničními investicemi (PZI) na Tchaj-wanu. Komise kontroluje obousměrný tok investic Tchaj-wanu.

Investiční pobídky jsou dvojího charakteru - daňové a nedaňové (více viz. níže).  Většina pobídek souvisejících s daňovou úlevou je poskytována v souladu s Předpisem pro modernizaci průmyslu (SUI) z roku 1991. SUI byl v roce 2009 nahrazen Předpisem pro průmyslovou inovaci (SII), v němž byla revidována řada zastaralých ustanovení vč. snížení sazby daně z příjmu na Tchaj-wanu apod. V SII i nadále přetrvává daňová pobídka ve formě R&D úvěru. U nedaňových pobídek tchajwanská administrativa zveřejnila „Industrial Technology Development Program“, „Government Participation in Investment“ a „Low-Interest Loans“ apod. s cílem snížit provozní náklady.

Vstup zahraničního kapitálu na Tchaj-wan

Podmínky a předpisy PZI vychází ze dvou předpisů o investicích ze strany zahraničních subjektů (Statute for Investment by Foreign Nationals) a předpisy o zámořských čínských investicích (Statue for Investment by Overseas Chinese). Tyto dva předpisy dovolují zahraničním investorům obchodovat v cizí měně nebo v tchajwanských dolarech (NTD - New Taiwan Dollar). Předpisy zaručují stejné regulační zacházení pro zahraniční a místní investory / firmy. Zahraniční společnosti mohou investovat do státních firem, které prochází privatizačním procesem a jsou způsobilé k účasti na veřejně financovaných programech v oblasti výzkumu a vývoje.  Politika investičních pobídek sleduje cíl vzájemné výhodnosti pro veřejný i soukromý sektor. S tímto cílem byl například definován předpis pro účast soukromého sektoru v infrastrukturních projektech nebo již zmíněný předpis pro modernizaci průmyslových odvětví.  

Ministerstvo hospodářství nabízí daňové úlevy na podporu soukromých investic do výzkumu a vývoje, vzdělávání pracovníků a aplikace nových zařízení a technologií tchajwanskými firmami. Tyto pobídky se ukázaly jako důležitý nástroj při růstu mnoha nových oborů i transformaci tradičních odvětví tchajwanského průmyslu a jejich vliv na modernizaci místního hospodářství nelze v žádném případě podceňovat. Poskytovány jsou také preferenční daňové pobídky pro zahraniční profesionály / talenty zaměstnané na Tchaj-wanu. Při zakládání firmy je také vhodné zvážit její umístění v některé ze zón volného obchodu.

V případě zájmu o podrobnější informace o investování na Tchaj-wanu navštivte stránku Invest in Taiwan. Na webových stránkách Investiční Komise se uvádí postupy, předpisy a potřebné formuláře ke schválení zahraničních investic.

Negativní seznam průmyslových odvětví uzavřených pro zahraniční investice

Na Tchaj-wanu byl zrušen seznam povolených investic, i nadále je platný tzv. "negativní" seznam průmyslových odvětví (celkem 26) uzavřených pro zahraniční investice - v oblasti bezpečnosti, ochrany životního prostředí, zemědělství, zdravotnictví, včetně energetické distribuční sítě, sítě veřejných služeb (pitná a odpadní voda), zemního plynu, poštovních služeb, telekomunikací, médií, vzdušné či námořní dopravy. Celková liberalizace obchodu zredukovala seznam na méně než procento ze všech položek výroby a méně než 5 % v oblasti služeb.

Zahraniční investor se může potkat s dalším omezením jako je například držení většinového podílu v citlivých oblastech. Obecně, zahraniční subjekty mají právo zakládat a vlastnit obchodní společnosti a podílet se na všech formách výdělečné činnosti stejně jako místní firmy, není-li v příslušných předpisech uvedeno jinak. Držení většinového podílu v tchajwanské společnosti je tedy legální, avšak existuje procentuální omezení vlastnictví např. v telekomunikačních firmách (bezdrátová i pevná linka) ve výši 60 %, včetně PZI ve výši 49 %. Omezen je také vlastnický podíl zahraničního investora ve službách poskytujících kabelové televizní vysílání (20 %). Chunghwa Telecom Co. ovládá 97 % trhu s pevnou linkou v telekomunikacích a zachovává limit 55 % na nepřímé zahraniční investice a 49% limit na přímé zahraniční  investice. Je zde rovněž limit ve výši 20 % na přímé zahraniční investice v televizních vysílacích službách, nicméně zahraniční vlastnictví ve výši 60 % je povoleno pro nepřímé investice, které využijí tchajwanského subjektu. Kromě toho je na Tchaj-wanu limit ve vysílacích službách pro satelitní televize a potrubní distribuci zemního plynu ve výši 49,99 % či 49 % limit pro vysokorychlostní železniční dopravu. Zároveň zahraniční subjekty nemohou vlastnit více než 50 % podílu v letištních pozemních službách, leteckých cateringových službách, leteckých dopravních podnicích (letecké společnosti) a v dalších podnicích v oblasti letectví (komerční helikoptéry či trysková letadla). Investiční komise publikuje aktuální seznam odvětví s omezeným přístupem na svých internetových stránkách.

Investiční pobídky

Tchajwanská administrativa usiluje o nepřetržitou modernizaci ekonomiky a udržení konkurenčního postavení ve světě a proto vítá příliv zahraničního kapitálu do země. Zahraniční investoři tak mohou na Tchaj-wanu využít řadu investičních pobídek, které jsou ve formě daňových úlev, celních výjimek, půjček s nízkou úrokovou sazbou a další příznivé podmínky.

Daňové pobídky

Daňové pobídky se týkají zejména podniků v oblasti R&D, jenž mohou dosáhnout slevy na dani až ve výši 15 % (platnost od 1.1.2010 - 31.12.2019). Ministerstvo hospodářství má také řadu výzkumných a vývojových dotačních programů, kterých se zahraniční investoři mohou zúčastnit.

Další daňové pobídky jsou nabízeny například v rámci Zón volného obchodu (FTZ), kde jsou firmy osvobozeny např. od dovozních cel, komoditní daně, živnostenské daně apod. Daňové pobídky se rovněž týkají obchodních transakcí typu akvizic a fúzí či soukromých infrastrukturních projektů. Ministerstvo hospodářství současně cílí na další odvětví, jakými jsou pobřežní větrná energie, logistika, elektrické osobní a nákladní vozy, informační služby, mobilní širokopásmové služby, digitální obsah, polovodičové zařízení či biotechnologie a elektronické materiály.

Firma může rovněž požádat o nepřímě daňové pobídky, s ohledem na potřeby firemního rozvoje, a to pouze za podmínek, že vstoupí do Science Park nebo Export Processing Zone, Agricultural Technology Park, Logistics Center, Free Trade Zone nebo Bonded Warehouse.

Nedaňové pobídky - Industrial Technology Development Program

Ministerstvo hospodářství také poskytuje řadu programů a projektů v oblasti informačních technologií, s cílem přilákat zahraniční investice do perspektivních technologických sektorů na Tchaj-wanu. Tyto programy rovněž podporují cross-pole integraci s cílem posílit tchajwanské průmyslové klima. Dotace mohou dosahovat výše až 50% v závislosti na charakteru projektu. Jedná se zejména o následující programy:

Pro případné investory zřídilo Ministerstvo hospodářství tzv. One-stop service, kde se nabízí ucelená a komplexní podpora investorům.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: