Technologická centra a výzkum potřebují jasnou strategii

4. 9. 2019 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Hlavním tématem Miroslava Krejčíka je vysoká přidaná hodnota. Není divu, v roce 1995 založil technologickou společnost zaměřenou na aplikovaný výzkum a vývoj v technických oborech. Před více než deseti lety pokročil o úroveň výše a otevřel jedno z prvních Technologických center a Center strategických služeb na našem území vůbec.

S výzkumem a vývojem je spjata celá jeho profesní kariéra. Začínal v dobách, kdy sehnat finance na vědu a výzkum v Česku bylo utopií. „Bylo to na krev, ale zvládli jsme to. Pravda, za tu cenu, že jsme byli nuceni dodávat svá řešení na hranici efektivity, ale přežili jsme. Když jsme jako čistě česká společnost prosadili výstavbu prvního Technologického centra a Centra strategických služeb na severu Čech, bral jsem to jako malé vítězství,“ vzpomíná na začátky majitel firmy, která dnes investuje významné finanční prostředky do vývoje plastových rozvodů plynných a kapalných médií elektromobilů.

Orientace na aplikovaný výzkum se vyplácí, společnost má dnes registrováno pět evropských a amerických patentů na Thermoformingu a v oblasti je minimálně evropskou špičkou. „Dnešní podoba se od začátků liší významně, tehdy jsme si o špičkových pracovištích mohli nechat jen zdát,“ provází nás Miroslav Krejčík excelentně vybaveným vývojovým pracovištěm, kterému vévodí 3D tiskárny na kov a počítače se softwarem pro reverzní engineering.

Evropanství je výhodou

Za zlom považuje zakladatel úspěšné společnosti vstup ČR do EU: „To nám zásadně zjednodušilo přístup na evropský trh. Ochrana domácích firem je sice viditelná i dnes, každá německá firma si raději koupí od německé firmy než od nás, ale přes to všechno máme po celé Evropě řadu partnerů.“ Kromě členství v Evropské unii si cení Miroslav Krejčík i spolupráce se středními školami a univerzitami.

Firma pořádá vlastní akademii, kde mají studenti zadány dlouhodobé školní práce pod patronátem firemních expertů. Nejnižším stupněm je maturita, lze pokračovat i při bakalářském studiu. Důraz ale klade firma i na vzdělávání celoživotní, starším zaměstnancům nabízí akreditované vzdělávací programy ve vybraných strojírenských oborech.

Ukrajina není řešením

Skepticky se Miroslav Krejčík staví k modelu využití zahraničních pracovníků. Česko má v technických oborech ohromnou tradici, kazí si ji ovšem mizernou produktivitou. „Na německých dálničních stavbách nikdy neuvidíte to, co na české dálnici, kde při opravě není buďto vůbec nikdo, nebo se dělníci opírají o lopaty. Ve výrobních závodech to není nijak lepší, špatná organizace práce, malý poměr automatizace. Management nechce riskovat, protože by mohl přijít o svou mzdu. Teplá jistota, to je naše česká bolest,“ nebojí se Miroslav Krejčík ostřejších slov. Řešení je podle něj pouze ve zlepšeném přístupu k práci, ve zvýšení produktivity systémově, napříč všemi segmenty a celou společností.

MSV Systems CZ

Společnost MSV Systems CZ, která si váží především duševního vlastnictví a věnuje se bezmála čtvrtstoletí jeho rozvoji a ochraně, když se zaměřuje na aplikovaný výzkum a od roku 1995 poskytuje svým zákazníkům nejnovější technologie v ohýbání a tváření kovových a plastových trubek a hadic.

Sortiment produktů zahrnuje širokou škálu od ručních nástrojů a měřidel po plně automatizované víceúčelové stroje a výrobní linky. Nedílnou součástí činnosti firmy je i poradenství a asistence v patentovém řízení a obecně v aktivitách na ochranu duševního vlastnictví, které společnost nabízí třetím stranám. „Právě v něm je totiž skryto to pravé bohatství firem,“ říká zakladatel a majitel firmy Miroslav Krejčík.

Výsledky neodpovídají investicím

O kvalitě aplikovaného výzkumu, což je cesta k zítřejší konkurenceschopnosti, si Miroslav Krejčík také nedělá iluze: „Je tu spousta kvalifikovaných soukromých investorů, kteří očekávají dobré výsledky, protože chtějí, aby se jim jejich investice vrátila a vytvořila přidanou hodnotu, tedy zisk.

Jiné je to u dotačních projektů, na které řada firem spoléhá. Jednoznačně chybí ekonomické vyhodnocení vložených prostředků. Veřejný sektor se musí začít chovat jako soukromý investor.

Prostředků máme dost, výsledky bych ale očekával lepší. To je téma, kterému by se vláda měla věnovat. Protože obecně platí, že vždy bude chtít každý sektor více financí, věda a výzkum nebudou jiné. Ale jsem přesvědčen, že je to právě jen o úhlu pohledu na výsledky. Když budou investice do vědy a výzkumu přinášet výsledky a finanční efekt, každá vláda bude chtít dávat víc. Ale nejsem si jist, že vůbec máme systém, jak investice do vědy hodnotit. Ví vláda něco o návratnosti svých investic? Věda a výzkum nechtějí volební hesla, ale kvalitní dlouhodobou strategii.“

Nové výzvy

Jedním z důkazů důležitosti podpory vědy a výzkumu je i fakt, že právě ony pomáhají plnit ekologické výzvy dnešní Evropy, respektive světa. „Cestou přece není hledat řešení v ještě energeticky náročnějším, než je to současné. Elektromobilita přesouvá ekologické zatížení z měst do míst těžby surovin, výroby baterií, budoucí likvidace úložišť energií a podobně.

Není pravda, že elektropohon má větší účinnost než spalovací motor. Výroba elektrické energie, ztráty v přenosové soustavě, úložištích a přenosech do konečných baterií, to vše jsou větší ztráty než ty ve spalovacích motorech. To je potřeba laické veřejnosti jednoznačně říct. Vysvětlit ekologům nesmyslnost jednostranného názoru.

Věřím, že například cesta likvidace vznikajících škodlivin jejich využitím je trestuhodně opomíjená, že stojí za to zabývat se vývojem nových technologií v tomto smyslu. Nezávislost EU přináší i potřebu zachování tradičních zdrojů výroby oceli, zemědělství a mnoha dalších odvětví. Nové technologie nám nesmí vzít ztrátu svobody a ekonomické stability,“ uzavírá Miroslav Krejčík.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Simon

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek