Techo expanduje v Číně, rostlo i v Polsku a Rusku



Společnost Techo založili v roce 1991 Jiří Kejval se svým společníkem Martinem Kulíkem jako čerství absolventi Vysokého učení technického a pustili se do návrhů a výroby interiérového osvětlení. Ještě v témže roce odstartovala jejich spolupráce s globálním nábytkářským řetězcem Ikea. Nejdříve do řetězce dodávali stolní lampy a poté pro Ikeu navrhli velmi úspěšnou řadu kancelářských doplňků z tahokovu, které se prodávaly po celém světě.

V reakci na rozdělení tehdejšího Československa založili v roce 1993 svoji první zahraniční pobočku na Slovensku. V roce 1994 se firma přestěhovala kvůli malé kapacitě původního zázemí do nových prostor bývalého Dřevozpracujícího podniku Praha. Tam navázali na tradici výroby nábytku v areálu v pražské Hostivaři, jehož historie sahá až do padesátých let minulého století.

„Bylo to logické vyústění, kdy jsme z výroby kancelářských doplňků přešli na poskytování komplexních dodávek kancelářských interiérů,“ říká Petr Hampl, obchodní ředitel a člen představenstva společnosti Techo.

Nábytkářská jednička

V současnosti se společnost zaměřuje na dodávky kancelářského nábytku a interiérů. V oboru vyrostla na českou jedničku, její obrat v roce 2016 činil dvě miliardy a padesát milionů korun, zaměstnávala 500 pracovníků. „Typickým zákazníkem jsou nadnárodní společnosti, výrobkem je pro nás komplexní servis, který zahrnuje fit-out, kancelářský nábytek a ostatní doplňky týkající se vybavení komerčních interiérů,“ pokračuje Petr Hampl.Na ekonomických výsledcích společnosti se výraznou měrou podílí export. Na celkových tržbách dosahuje sedmdesáti procent. Krátce po zmíněném Slovensku začala firma v roce 1995 vyvážet také do Ruska. Mezi její hlavní exportní teritoria patří střední a východní Evropa, Anglie, Střední východ a Afrika. Svoje výrobky dodali například také na Nový Zéland, Tchaj-wan, do Brazílie, Argentiny či Laosu.

Ze zahraničních trhů se loni firma zaměřila především na Polsko a Rusko. V těchto zemích také dosáhla nejvyššího růstu, konkrétně na polském trhu o 1350 procent a v Rusku o 95 procent. Kromě těchto regionů se jí podařilo vylepšit svou pozici i na trzích v Rumunsku a v Maďarsku. V České republice společnost posílila o 23 procent.

mezi významné zakázky loňského roku patří projekty pro ČSOB v Bratislavě, společnost Nokia v Budapešti či Erste Premier v Praze. Další z projektů pro Škoda Auto stál za zmíněným růstem v Rusku a v zemích bývalého Sovětského svazu.

Relativně novým trhem, na němž se společnosti podařilo uplatnit, je Čína. „Míříme tam na naše klíčové globální zákazníky. Další rozšíření obchodů plánujeme se zákazníky z oblasti automotive, IT a v oblasti nových technologií,“ popisuje Petr Hampl.

„V roce 2017 je pro nás prioritou rozšířit společné obchodní aktivity v rámci spolupráce ve skupině Royal Ahrend v Číně. Právě v Asii spatřujeme největší potenciál k dalšímu růstu. Letošní exportní strategie se ponese v duchu podpory vyhledávání a prohlubování spolupráce s již existujícími obchodními partnery zejména v Africe a Skandinávii,“ nastiňuje plány pro letošní rok Jiří Kejval, generální ředitel společnosti Techo.

Dostupnost svého nábytku v globálním rozměru firma zajišťuje díky výrobnám umístěným v několika zemích. Nejenom v České republice, ale také v Číně a Rusku. Montážní závod má ještě v Rumunsku. „Tímto snižujeme transportní náklady vůči klientovi,“ podotýká Petr Hampl.

Africká odysea

Do budoucna firma uvažuje o zřízení výrobního závodu v místě, kam se většina tuzemských firem zrovna nehrne – v Africe. Ta je pro firmu velmi významným exportním teritoriem. V roce 2015 tvořila Afrika polovinu vývozu společnosti mimo EU. Loni byl poměr podobný, i když se mírně snížil vzhledem k tomu, že Techo každoročně dodává do více než 30 různých zemí.

„Afrika je pro nás exportním teritoriem již více než patnáct let. Díky této dlouhodobé zkušenosti velice dobře víme, že pro úspěch je zásadní perfektní příprava včetně predikce do budoucna nejen v lokálním prostředí výroby. Situaci dlouhodobě analyzujeme a máme již vytipované lokality, které jsou pro naši výrobu v Africe vhodné,“ vysvětluje Petr Hampl.

„Pro definitivní rozhodnutí je zásadní hluboká analýza, na které nyní pracujeme. Teprve po dokončení analýzy a důkladném vyhodnocení je možné projekt vlastní výroby v Africe spustit,“ doplňuje Petr Hampl.

Loni společnost otevřela svůj showroom v Nairobi, který vznikl ve spolupráci s lokální distribuční firmou. „Vzhledem k tomu, že moderní a funkční pracovní místo je už dnes součástí HR strategie většiny mezinárodních firem, je důležité mít možnost lokálně odprezentovat know-how a nápady. Jako nejlepší showroomy však slouží několik opravdu zdařilých referencí v Nairobi, kam je možné naše nové nebo potenciální zákazníky pozvat. Mimo Nairobi jsou aktivní větší nebo menší showroomy s našimi dealery také v Ghaně a Nigérii,“ popisuje Petr Hampl.

Techo se obchodování v Africe nebojí, přestože ji řada firem považuje za rizikový region. „Mezi výhody tohoto regionu, ve srovnání například s Evropou, patří určitě menší lokální konkurence v některých zemích. Mezi nevýhody by se dala zařadit obtížná logistika, dovozní restrikce ze strany některých států, bezpečnostní a zdravotní rizika,“ porovnává Petr Hampl.

Naopak s platební morálkou u afrických zakázek má Techo dlouhodobě dobré zkušenosti. „Často lepší než ze strany zákazníků z EU. Velké riziko je však vzhledem k dlouhodobější povaze našich projektů obchodování v místních měnách, jako například loňský dramatický pád nigerijské Nairy. Obecně se ale dá na základě zkušeností většina rizik eliminovat nebo minimalizovat v přípravné fázi projektu,“ shrnuje Petr Hampl.

Bez skříní a bez šanonů

Do inovací ve výrobě nábytku se promítají nejenom trendy designérské, ale také změny v pracovních návycích, ke kterým ve firmách v posledních letech dochází. „Trendy jsou ovlivněny stylem komunikace, práce a v neposlední řadě požadavkem na zpracování velkého množství informací, kterým je pracovník denně vystaven. Nejsou již zapotřebí skříně na šanony a tak dále. Pracovní místa jsou většinou sdílená, v rámci kanceláře vzniká mnoho prostor pro neformální setkávání. Jsou využívána nízká sezení a lounge,“ upozorňuje Petr Hampl.

Současné prostředí, v němž lidé ve firmách pracují, se tak již téměř nepodobá interiérům z doby před několika málo lety. „Kancelářské prostory jsou více otevřené a podporují komunikaci a rychlé sdílení informací. Mnoho moderních kancelářských prostor již z velké části příliš nepřipomíná kanceláře, ale jsou dost neformální a jednání již neprobíhají v neosobních velkých zasedačkách, ale spíš na pohovkách u nízkého stolu. Tato změna s sebou nese celou řadu požadavků od zákazníků na vybavení interiéru nových prostor, nejdůležitější je požadavek na kvalitní akustická řešení,“ uzavírá Petr Hampl.

Dalibor Dostál