Trendy a výzvy, kterým bude čelit český průmysl

18. 6. 2018 | Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR)

Průmyslové firmy a průmyslovou výrobu v příštích letech promění postupující digitalizace a automatizace výrobních a dalších firemních procesů. Přizpůsobit se tomuto trendu budou muset také zaměstnanci. Klíčová pro úspěšné zachycení tohoto trendu bude součinnost státu, který se bude muset angažovat ve vybudování potřebné digitální infrastruktury. Firmy se už na změnu připravují a do nových digitálních technologií, často označovaných jako Průmysl 4.0, investují.

Mezi hlavní technologie, které ovlivní budoucnost průmyslové výroby, patří pokročilé průmyslové roboty, internet věcí a aditivní výroba, nazývaná také 3D tisk. Rozdíl mezi pokročilým a tradičním průmyslovým robotem je ve schopnosti autonomně zpracovávat informace ze svého okolí a používat je pro rozhodování. Díky ní jsou tyto roboty mnohem flexibilnější a dokážou plnit úkoly, které jdou za hranici možností tradičních robotů. Pokročilé roboty samy vytvářejí velké množství dat, které zpracovávají centrální firemní informační systémy pro potřeby optimalizace výrobních procesů. Použití pokročilých robotů je už dnes běžné v elektronickém, automobilovém a leteckém průmyslu.

Internet věcí je nedílnou součástí digitalizace výroby a celé firmy. Instalací a napojením vzájemně propojených senzorů výrobního procesu na software, který je schopen jejich informace zpracovat, se vytváří jak fyzický systém výroby, tak jeho digitální, kybernetická podoba. Vznikají digitální dvojčata výrobků, výrobních prostředků a zařízení a celých továren. Jednotlivé prvky tohoto systému se samy stávají digitálními zařízeními, která lze řídit pomocí algoritmů. Internet věcí se už rozšířil do oblasti těžby ropy a plynu nebo automobilového průmyslu.

Aditivní výroba se stává součástí digitalizovaných systémů konstrukce a návrhu výrobků. Díky 3D tisku lze vyrábět složité digitálně navržené modely v jednom technologickém kroku. Aditivní výrobní technologie zásadně zjednodušují celý výrobní proces, zrychlují vývoj nových výrobků a umožňují individualizaci konečných produktů.  

České firmy se na nástup digitalizace připravují

Podniky jsou dnes mnohem lépe informované o možnostech a výhodách digitalizace výroby a firemních procesů než před dvěma roky. Nakupují už řešení, která se opírají o chytré senzory, analytická měření nebo umožňující prediktivní diagnostiku. Roste také zájem firem o propojení dat z návrhu a výroby konkrétního produktu s provozními daty, které vznikají při jeho používání.

K investicím do automatizace motivuje firmy také nedostatek pracovníků. „Viděli jsme to na regionálních seminářích, které jsme o nasazování technologií Průmyslu 4.0 pořádali. Část firem raději řeší, jak zvýšit kapacitu výrobu pomocí digitalizace, než aby najímali další ukrajinské dělníky. Vědí, že to pomůže jejich konkurenceschopnosti i do budoucna,“ uvádí Jiří Holoubek, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a ředitel společnosti Elcom.

Rychlejšímu zavádění digitálních technologií často brání dlouho zažité firemní postupy. Příkladem může být využívání prediktivní údržby. Místo předem plánovaných odstávek na údržbu je možné díky datům o skutečném stavu strojů k opravám přistupovat, až když je to nutné. Tím lze zvýšit využitelnost výrobních linek. Proti používání prediktivní výroby jdou ale podnikové bezpečnostní normy, které trvají na dodržování lhůt pro údržbu a využívání prediktivní údržby nedovolují.

V oblasti 3D tisku zatím české průmyslové firmy spíše hledají možnosti, jak tuto technologii využívat. Roste počet firem, které si aditivní výrobu z kovu chtějí vyzkoušet. Jednou z překážek většího rozšíření 3D tisku z kovu je pořizovací cena tiskáren, která se u nejčastěji poptávaných modelů pohybuje mezi 10 a 20 miliony korun. Firmy ovšem musí mít výrobní program, kde lze 3D tisk optimálně využít. Kromě 3D tisku z plastu a kovu se začíná rozšiřovat také 3D tisk z písku, který lze uplatnit třeba při výrobě prototypů a vzorů pro odlévání.

Svaz průmyslu a dopravy ČR podporuje, aby větší investice do automatizace získaly podporu v rámci nových pravidel pro investiční pobídky.

Stát musí vybudovat digitální infrastrukturu

Prvky Průmyslu 4.0 jsou závislé na kvalitní, funkční, bezpečné a spolehlivé datové infrastruktuře. „V tom vidíme jeden z největších úkolů pro stát. Musí co nejrychleji napravit již několik let zanedbávaný stav v rozvoji datových sítí veřejných i neveřejných,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Stav digitálních sítí v Česku není ve srovnání s jinými evropskými zeměmi na dobré úrovni. Česko se pohybuje v žebříčku evropských států až ve druhé polovině. Například v indexu DESI, který sleduje v rámci EU podíl občanů na využívání moderních technologií a směřování jejich aktivit, integrace digitálních technologií do obchodních modelů nebo elektronizace veřejné správy, z roku 2017 dosahuje Česko v oblasti konektivity podprůměrného skóre napříč EU a řadí se až na 16. místo v EU.

V oblasti sítí vysokorychlostního internetu NGA je to dokonce až 20. místo. Před Českem jsou země jako Maďarsko, Portugalsko, Španělsko či Malta. „Pokud chceme digitalizovat společnost, která stále častěji pracuje s velkým objemem dat, potřebujeme vysokorychlostní internet s maximálním pokrytím jak v domácnostech, tak i továrnách a kancelářích,“ dodává Jabůrková. 

ČR a Průmysl 4.0

  • Česká republika je nejprůmyslovější země Evropy, proto se jí 4. průmyslová revoluce dotkne velmi výrazně.
  • Mnoho českých firem již některé z prvků konceptu Průmysl 4.0 využívá a naplňuje, některé ale stále nemají představu, co to znamená.
  • První firmy začaly robotizovat výrobu před 60 lety. Dnes se roboty mění v autonomně pracující zařízení, která jsou schopná on-line komunikovat se svým digitálním okolím a měnit svoje parametry – splňují tedy jedny ze základních atributů Průmyslu 4.0.

Průmysl 4.0 a trh práce

  • Díky 4. průmyslové revoluci do roku 2020 ubude v 15 technologicky nejvyspělejších zemích světa až 7,1 milionu pracovních míst, ale přibude kolem 2 milionů nových (podle WEF Davos 2015).
  • Odhady na úbytek pracovních míst v ČR se různí. Podle studie zpracované Úřadem vlády ČR bude v roce 2029 v ekonomice existovat 3,9 milionu pracovních míst.
  • Podle odhadů tak ubude 700 tisíc pracovních míst. V důsledku modernizace ale vznikne 300 tisíc nových pozic (studie Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU, Úřad vlády ČR, 2015).
  • Pozitivní roli sehraje demografický vývoj. Podle predikce ČSÚ se v roce 2029 bude o práci ucházet přibližně o 400 tisíc lidí ve věku 20-64 let míň, než v roce 2015.
  • Dynamický rozvoj průmyslové automatizace v jednotlivých odvětvích zaznamenáváme již posledních 30 let a dosavadní vývoj ukazuje, že se zatím žádné katastrofické scénáře nenaplňují.
  • Nové technologie v Česku nejvíce ohrožují dělnické profese ve zpracovatelském průmyslu, zaměstnance v logistice (sklady a doprava), lidi v administrativě.
  • Jsou ohrožena mimo jiné i pracovní místa, o která není zájem ze strany zaměstnanců.
  • Přibližně 30 % zaměstnanců se přesune ze sekundární do terciární sféry spojené s produkty.

Příprava na průmysl 4.0

  • Negativní dopad nových technologií se neprojeví u dobře připravené mladé generace. Rychlost technologického rozvoje a inovací přinese také větší potřebu celoživotního vzdělávání. Spousta dnešních dětí bude vykonávat povolání, které si dnes ani neumíme představit.
  • K naplnění prvků průmyslu 4.0 je potřeba mezigenerační komunikace – zkušení technologové a technici musí soustavně předávat znalosti a zkušenosti mladé generaci absolventů. Naopak starší kolegové by měli přejímat dovednosti mladé generace.
  • Klíčovým prvkem k přechodu k digitalizovanému a automatizovanému podnikání je transformace na tzv. chytré továrny. 

Průmysl 4.0 a Svaz průmyslu a dopravy ČR

  • SP ČR stál u zrodu Aliance společnost 4.0, platformy, pomocí níž dochází ke koordinaci aktivit všech partnerů spolupracujících na vytvoření podmínek pro Společnost 4.0. Zapojena je veřejná správa, hospodářští a sociální partneři i akademická sféra. Řeší digitalizaci, vzdělávání, digitální ekonomiku a celospolečenské dopady.
  • SP ČR v rámci Expertního týmu pro digitální ekonomiku zřídil speciální Pracovní skupinu pro implementaci Průmyslu 4.0 ve firmách a pomáhá rozšiřovat digitální znalosti v průmyslových odvětvích, jak ve sféře výrobní, tak ve sféře služeb.
  • SP ČR se účastní regionálních konferencí, kde firmám vysvětluje principy Průmyslu 4.0, provádí osvětu na školách.
  • Svaz průmyslu se umělé inteligenci intenzivně věnuje. Založil Platformu pro umělou inteligenci (AI), která sdružuje přední české experty z firemní a akademické sféry. K účasti na jednáních Platformy Svaz přizval i zástupce Úřadu vlády. Svaz průmyslu i další členové Platformy mimo jiné podporují vznik národní strategie umělé inteligence.
Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek