Trh práce v roce 2019: Bude to divočina?

Lidé stále častěji nerespektují zákoník práce, bez podání výpovědi přestávají chodit do zaměstnání.

Vítězi jsou zaměstnanci

Loňský rok lámal rekordy: nikdy dříve nebyla v Česku tak nízká nezaměstnanost, na nové hodnoty se vyšplhal počet volných míst, naopak dále klesal počet registrovaných uchazečů o práci. Firmám tak nezbývalo než navyšovat zaměstnancům mzdy a personální oddělení musely inovovat a zlepšit své procesy.

Nábory se zrychlily, například výběrová řízení, která dříve zahrnovala více kol, probíhala v mnohem větším tempu a jednodušeji. Vše se u „běžných“ pozic zkrátilo na jeden až dva týdny.

Dle odborníků z agentury Grafton Recruitment se vítězem pracovního trhu stali zaměstnanci. Rekordně nízká nezaměstnanost nahrávala všem, kdo se chtěli kariérně či finančně posunout. Ze situace profitovali i hendikepovaní pracovníci, kteří ze zdravotních či jiných důvodů potřebují zkrácené úvazky, a také starší lidé.

„Firmy musely již druhým rokem plošně zvyšovat mzdy a navyšovat benefity, aby si udržely lidi a byly konkurenceschopné,“ uvádí Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment, s tím, že růst mezd meziročně dokonce zrychlil.

Kdo chybí?

Rok 2018 byl také ve znamení významného navyšování počtů zaměstnanců z ciziny. „A to ne z důvodu úspor nebo neochoty navyšovat mzdy, jak se snaží tvrdit odbory a někteří politici, ale proto, že se pro mnohé společnosti stávají jedinou šancí, jak udržet růst výroby, nebo alespoň nestagnovat,“ říká Tomáš Surka, managing partner v personálně-poradenské společnosti Devire.

Kvůli nedostatku kvalifikovaných lidí mnohé firmy odmítaly zakázky. A očekává se, že také letos bude velká sháňka zejména po lakýrnících, zámečnících, svářečích a obráběčích. Chybět budou i elektrikáři, skladníci (jazykově vybavení) a řidiči VZV.

Firmy budou také hojně poptávat pracovníky z oblastí vývoje elektroniky a programování průmyslové automatizace. V informačních technologiích budou nejvíce chybět vývojáři a SAP konzultanti a napříč trhem bude velká poptávka po účetních se znalostí anglického jazyka.

Píchačky nemusí

S nástupem generace mileniálů se výrazně mění preference pracovníků – chtějí mít možnost pracovat z domova, pracovat na částečný úvazek nebo projektově, či dokonce fungovat na bázi crowdsourcingu.

Letos se proto očekává další rozvolnění „tradičního“ zaměstnaneckého poměru, zvětšení nabídky netradičních forem úvazků. Tam, kde to povaha podnikání dovolí, firmy rozšíří nabídku zkrácených pracovních úvazků a dalších pružných modelů spolupráce.

„Některým firmám pomůže nabídka netradičních úvazků k získání pracovních sil ze skupin, které mohou pracovat například jen některé dny nebo několik hodin v nepravidelných intervalech. Provozní špičku v dodávkách zboží a služeb jim tak pomohou vykrýt studenti, důchodci nebo ženy pečující o malé děti,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Strach o práci

Lékem na nedostatek lidí bude v příštích letech jednoznačně vyšší podíl automatizace. Roboty se prosadí ještě více u nízko kvalifikovaných, rutinních prací. Což se týká především výroby, dělnických profesí. Ale u průmyslových odvětví to neskončí. Automatizace se již dnes projevuje výrazně například v oboru sdílených podnikových služeb v podobě robotizace vybraných podnikových procesů.

S vyšším nástupem tzv. Průmyslu 4.0 se začíná měnit celková skladba pracovních pozic, struktura trhu práce. A i když firmy stále intenzivně nabírají, v některých oborech již začíná být patrná stagnace. Díky automatizaci firmy začínají hledat pracovníky jiných profilů než dříve, a tak lidem v určitých pozicích může hrozit ztráta zaměstnání. Nejedná se přitom zdaleka jen o nekvalifikovanou manuální práci, robotizace se týká ve velké míře i mechanických administrativních činností.

To, že se něco děje na pracovním trhu, dokládá i nejnovější zpráva společnosti Randstadt. Respondentů svého nejnovějšího průzkumu se ptala, zda mají obavy, že by mohli přijít o práci. A výsledky nepřekvapily.

Obavy vyjádřilo celkem 24 procent respondentů. Největší obavy o ztrátu práce mají lidé pracující v oblasti výroby potravinářských výrobků (20 procent), distribuce a obchodu (15 procent) a v oblasti těžebního průmyslu a energetických firem (14 procent).

Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jaroslav Matějka.