Trnitá firem cesta k úvěru

23. 11. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Malé české firmy sázejí při svém financování na pomoc, která je riziková a obtížně dostupná.

Přestože v Česku roste nabídka alternativního financování, jsou drobní podnikatelé ve vyřizování půjček konzervativní. Pokud si chtějí půjčit, oslovují především banky. Ty jsou ale v půjčování peněz opatrné a začínajícím nebo finančně nezajištěným podnikům úvěr neposkytnou.

Možná i proto přežije první dva roky v ČR pouze pětina nově vzniklých firem. „V České republice se oproti jiným západním zemím více podporuje podnikání tradiční formou pomocí bankovních úvěrů, což je dost pomalá, a navíc riziková cesta,“ říká předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) Karel Havlíček.

Pro finanční domy představují malé podniky riziko a vysoké náklady na relativně nízký objem úroků. Proto nejsou u bank v oblibě a samy mají omezenou možnost rozvoje. Na západ od českých hranic drobní podnikatelé častěji využívají alternativní zdroje financování.

„Podnikatelé v Česku přesto vnímají banky jako bezpečnou formu financování. Důvod náklonosti k bankám je i ten, že jsou u nich úrokové sazby výhodnější. To nicméně platí v době konjunktury. V momentě, kdy nastane na trzích krize, zvyšuje se zájem firem o nebankovní zdroje,“ doplňuje Havlíček.

Džungle plná bariér

Jen méně než desetina českých malých a středních podniků a živnostníků řeší půjčky na podnikání z jiných než bankovních zdrojů. Nejčastěji potřebují peníze na nákup nového vybavení a strojů, následují úvěry na provoz a úvěry na nemovitosti.

Podnikatelé si myslí, že půjčit si peníze je v Česku zbytečně komplikované. Při vyřizování půjček jim vadí administrativní náročnost, přísnost schvalování úvěrů a neúměrné požadavky bank na jejich zajištění. Vyplývá to z výsledků průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a Komerční banky (KB). Anketu uskutečnila letos v září agentura Ipsos, a to na vzorku 400 podnikatelů.

Zástupci firem si uvědomují, že při rozjezdu podnikání na bankovní úvěr dosáhnou jen těžko, proto si berou půjčky až po několika letech podnikání, jak vyplynulo z průzkumu. U fyzických osob je to naopak – čtvrtina živnostníků si půjčuje při zahájení své činnosti a další pětina v prvních měsících podnikání.

Hlavním důvodem čerpání úvěru je nákup strojů, zařízení a vybavení firmy (50 procent), následuje provozní financování pro posílení cash flow (28 procent) a nákup nemovitostí (23 procent). Jen málokdy si malé firmy půjčují na investice do reklamy (méně než deset procent) a akvizice (asi pět procent).

Živnostníci využívají pro financování byznysu podnikatelský úvěr (57 procent), ale i osobní půjčku (34 procent).

Konzervativní zástupci firem

Firmy financují svoji činnost v drtivé většině z tradičních podnikatelských úvěrů. Ačkoli jsou méně dostupné, šéfové podniků je vnímají jako bezpečné, a navíc využívají dlouhodobých vazeb s místní bankou. Až 35 procent zástupců firem si ale uvědomuje, že jim v bance nepůjčí, a tak se obracejí k nebankovní instituci.

Živnostníci s obratem do jednoho milionu korun si nejčastěji berou úvěr v průměrné výši 100 tisíc. Ti s obratem do deseti milionů si nejčastěji půjčují 350 tisíc korun. Zájem o krátkodobé úvěry (49 procent) je o něco vyšší než o dlouhodobé financování (44 procent).

„Tuzemský podnikatel je z pohledu využívání cizích zdrojů velmi konzervativní. Zatímco v západních zemích jsou velmi populární alternativní formy financování na bázi faktoringu, leasingu a nově třeba P2P či crowdfundingu,“ doplňuje ještě Karel Havlíček.

Favority KB a ČS

Drtivá většina podnikatelů, kteří čerpají úvěry, je s atributy půjček spokojena. Kritizují ale složitou administrativu při jejich vyřizování, tvrdé podmínky při schvalování financování a velké požadavky bank na zajištění.

Přesto vnímají rozdíly mezi jednotlivými bankovními domy. Nejčastěji by podnikatelé doporučili pro financování Komerční banku (24 procent), Českou spořitelnu (20 procent) a ČSOB (16 procent), která má přitom v ČR nejvíce korporátních klientů. Následují Moneta, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Z nebankovních institucí vede u malých firem Home Credit.

Hledání alternativních cest

Mezi alternativní způsoby financování malých a středních firem se nedávno zařadil takzvaný peer-to-peer lending. Ten je založený na principech sdílené ekonomiky, známé například z taxislužby Uber nebo ubytovací služby Airbnb. V České republice už ale pronikla i do firemního financování.

Službu začala malým a středním firmám nabízet například společnost Zonky. Princip je jednoduchý: Na webových stránkách vloží firma poptávku a poskytovatel služby jí následně pošle nabídku. Pokud ji společnost přijme, vystaví svoji poptávku na tržišti, kde osloví investory – a ti se skládají na potřebnou částku.

„Díky tomu, že v procesu nefiguruje banka, žadatelé o úvěr dosáhnou na mnohem nižší úroky, které se průměrně pohybují okolo 8,5 procenta. Půjčka se vyplatí i samotným investorům,“ tvrdí šéf Zonky Pavel Novák. Je tu však jedno podstatné omezení – maximální výše půjčky je jen 500 tisíc korun.

Internet otevřel českým firmám i další možnost, jak získat peníze na svůj rozjezd nebo expanzi. Je jí takzvaný crowdfunding, tedy oslovování veřejnosti prostřednictvím specializovaných webových portálů. V tuzemsku byl přitom crowdfunding již dříve známý jako nástroj podpory kulturních, charitativních či zájmových projektů.

„Během tohoto druhu financování se z investorů často stávají zákazníci a brand ambasadoři daných společností, ze stávajících zákazníků, kteří investují, zákazníci loajálnější a marketingová kampaň, která s emisí souvisí, přiláká zákazníky nové. Okolo kampaně vzniká komunita lidí, kteří daný projekt podporují,“ vysvětluje Radek Musil, šéf portálu FundLift, který se se specializuje na oblast investic pro podniky.

Úspěšná kampaň navíc projekty etabluje na kapitálových trzích a v případě další potřeby financování v budoucnu mohou dané investory oslovit napřímo.

Dalšími alternativními způsoby jsou takzvaný forfaiting či faktoring.

Alternativní způsoby financování

  • peer-to-peer lending – investoři se skládají na půjčku
  • faktoring – profinancování faktur s dlouhou splatností
  • crowdfunding – dárci se skládají na určitý projekt. Financování dluhem, konvertibilním dluhem, nabídnutím podílu ve společnostech
  • royalty crowdfunding – autor nabízí podíl na zisku

Brzda českého byznysu

Omezený přístup malých a středních firem k cizímu kapitálu a nedostatek vlastních volných finančních prostředků považují odborníci za jeden z hlavních faktorů, které brzdí rozvoj podnikání v České republice.

Na co si firmy půjčují?

  • nákup strojů, zařízení a vybavení firmy – 50 procent
  • provozní financování, posílení cash flow – 28 procent
  • nákup nemovitostí – 23 procent
  • reklama a akvizice – 5 až 10 procent

Zdroj: IPSOS


Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek