Turecko: Vztahy země s EU

24. 5. 2019

© Zastupitelský úřad ČR v Ankaře (Turecko)

Od založení moderního Turecka v roce 1923 je země s převážnou většinou muslimského obyvatelstva sekulární demokracií, která se snaží o dosažení evropských standardů. Turecko patří k zakládajícím státům Organizace spojených národů (OSN), od roku 1949 je členem Rady Evropy, o tři roky později vstoupilo do NATO a v roce 1961 do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).  

Historie vztahů mezi integrující se Evropou a Tureckem je dlouhá a její kořeny leží až v roce 1959, kdy Ankara zahájila úzkou spolupráci s tehdejším EHS. Prvním krokem k plnému členství v EHS se stal v roce 1963 podpis Asociační dohody resp. dohody o přidružení, která se také označuje jako „ankarská“. Tato dohoda byla doplněna dodatkovým protokolem podepsaným v listopadu 1970. Turecká přítomnost na Kypru v roce 1974 a vojenský převrat v roce 1980 další integraci Turecka pozastavila. Otázka Kypru nadále blokuje zásadnější posun v přístupových jednáních. Na zasedání Evropské rady v roce 1999 v Helsinkách byl Turecku přisouzen status kandidátské země (oficiální přihlášku poslalo Turecko v roce 1987). Mezi lety 1999 až 2004 Ankara usilovně pracovala na splnění kodaňských kritérií, a to zejména v oblasti stabilizace státních institucí, reformě právního řádu, posilování lidských práv a ochrany menšin. Vrchol tohoto procesu představuje zákonem ukotvené zrušení trestu smrti. 

V roce 2005 byla zahájena přístupová jednání v celkem 35 kapitolách. Jelikož Turecko odmítlo uplatňovat dodatkový protokol k ankarské dohodě o vztazích s Kyprem, Rada EU v prosinci 2006 rozhodla o zmrazení osmi kapitol (volný pohyb zboží, právo usazování a volný pohyb služeb, finanční služby, zemědělství a rozvoj venkova, rybolov, doprava, celní unie a vnější vztahy). Jednání v těchto kapitolách budou odblokovány až v momentě, kdy Turecko svůj závazek splní. V prosinci 2015 bylo otevřeno vyjednávání nové kapitoly č. 17 „ekonomická a monetární politika“. Vzhledem k událostem roku 2016 a následným konfliktům mezi zeměmi EU a Tureckem došlo k pozastavení přístupových jednání a také nedošlo k plánovanému zrušení vízového statusu.

Dle turecké vlády zůstává členství v EU pro Ankaru nadále hlavní prioritou - akcentuje nutnost ponechání otevřených dveří dialogu s cílem vstupu do EU, má zájem na upgradu Celní unie, vízové liberalizaci, spolupráci v bezpečnosti, boji proti terorismu, řešení uprchlické otázky a regionální koordinaci. Turecko v roce 2018 zrušilo samostatné Ministerstvo pro záležitosti EU a vznikla nová sekce zabývající se věcmi EU při tureckém Ministerstvu zahraničních věcí.

3.1. Zastoupení EU v zemi

Evropskou unii po institucionální stránce reprezentuje v zemi Delegace Evropské unie v Turecké republice. Diplomatické zastoupení EU pokrývá potřeby, které vychází z intenzivních jednání s domácí administrativou. Hlavním partnerem je přitom Ministerstvo zahraničních věcí Turecké republiky.

V Turecku působí další klíčové evropské instituce. Své zastoupení zde má Evropská banka pro obnovu a rozvoj (3 lokální kanceláře: Ankara, Istanbul, Gaziantep) a Evropská investiční banka. Z obchodního hlediska působí celá řada předních evropských společností a finančních domů, jako např.: Alstom, Siemens, ČEZ, SHELL, BP, Renault, BASF, BOSCH, VOLVO, PIRELLI, Nestle, UniCredit, Mercedes-Benz, MAN, Deutche Bank, BNP Paribas, IKEA, ABB, Bauhaus a další.

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Turecko je pro Evropskou unii zásadním strategickým i ekonomickým partnerem. Dne 31. 12. 1995 vstoupila v platnost dohoda o vytvoření Celní unie mezi Tureckem a Evropským společenstvím, která významně posílila vzájemný obchod. Vedle fungující celní unie Turecko podepsalo dohodu o volném obchodu s Evropským společenstvím volného obchodu (EFTA).  Turecké hospodářství je 7. největší ekonomikou v Evropě a 17. největší ekonomikou na světě s HDP cca 851 mld. USD v roce 2017.

Teritoriální skladba vykazuje setrvalý podíl zemí EU v tureckém zahraničním obchodě, EU 28 stále zůstává pro Turecko nejvýznamnějším trhem. Obchodní vazba Turecka s EU je důležitá nejen vzhledem k celní unii mezi těmito subjekty, ale má i politický podtext ve smyslu, jak je Turecko ekonomicky vázáno s EU. Do evropské osmadvacítky míří nyní cca 50 % tureckého exportu, což ve finančním vyjádření činí vývoz zboží v hodnotě 83,9 mld. USD (+2,9% oproti 2017). Z pohledu dovozu byl v roce 2018 realizován obchod s evropskou osmadvacítkou v hodnotě 80,8 mld. USD. Ve srovnání s předchozím rokem 2017 se jednalo o snížení o 5,2%. EU se podílela na dovozu veškerého zboží do Turecka v loňském roce 36,2 %. Členské státy EU jsou největší a nejsilnější skupinou investorů v Turecku, jejich investice tvořily 65% celkových přímých investic do Turecka v roce 2018.

 

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Jednou z perspektivních oblastí uplatnění pro české podnikatelské subjekty jsou tendrová řízení v rámci projektů multilaterální rozvojové pomoci EU Turecku. Pro české firmy je mimořádně účelné, aby se zabývaly možností zapojení do rozvojové pomoci Evropské komise (EK) pro turecké předvstupní období, t.j. do tzv. programů „Instrument for Pre-Accession Assistance“ IPA II, což dle dostupných informací, až na nepočetné výjimky, dosud čeští exportéři nevyužili, a to i přesto, že ČR se jako členská země EU na tvorbě zdrojů pro turecké fondy předvstupní pomoci rovněž podílí. Nicméně ZÚ Ankara již poskytoval součinnost českým subjektům účastnícím se tendrů v rámci programů IPA, a to v oblasti výstavby čističek odpadních vod.

Zejména vzhledem k možnostem českých firem, jejich know-how a nové Mapě oborových příležitostí se v rámci IPA II jako velmi zajímavé jeví oblasti týkající se zabezpečení dodávek čisté vody, čištění odpadních vod, zpracování a sanace pevných městských odpadů a současně též sektor kolejové dopravy. Detailní informace o nových, probíhajících a uzavřených výběrových řízeních jsou zveřejňovány na internetových stránkách k tomu zřízené státní turecké implementační agentury „Central Finance and Contracts Unit“ (www.cfcu.gov.tr). Její stránky obsahují i podrobný návod a podmínky pro přihlašování do výběrových řízení a vzory potřebných dokumentů. Zvláštní pozornost je třeba klást na vyhledávání v položce „Forecast“, která indikuje v několikaměsíční lhůtě dopředu, že bude vypsán tendr. Kontraktorem budoucího výherce tendru je CFCU. Výběrová řízení probíhají s ohledem na majoritní prostředky EU dle regulí EU. ZÚ Ankara a GK Istanbul je připraven poskytnout asistenci případným českým subjektům na tureckém trhu včetně zprostředkování B2G vazeb na relevantní vládní entity činné v této oblasti. ZÚ Ankara a GK Istanbul zaměřují na mapování investičních potřeb větších tureckých municipalit v oblasti veřejné dopravy, nakládání s odpady a energetiky.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: